Náplavka jako v Praze, srbský „Barrandov“. Čeští developeři mění tvář Bělehradu

Projekt Marina Dorćol developera SEBRE na břehu Dunaje.

Projekt Marina Dorćol developera SEBRE na břehu Dunaje. Zdroj: SEBRE

Vizualizace části Avala Filmski Park v Bělehradě od investora Sebre.
Vizualizace Marina Dorćol od západní strany.
Pohled na přístaviště projektu Marina Dorćol.
Prostor bývalé uhelné elektrárny, která by měla být Bělehradem přestavěna na Muzeum Nikoly Tesly a komín dorćolské teplárny.
Pohled na komín dorćolské teplárny směrem od budoucí Mariny Dorćol.
15 Fotogalerie
Jan Charvát

Srbské hlavní město představilo ambiciózní strategii Bělehrad 2030: Město budoucnosti. Zdůrazňuje v ní rozvoj turismu, plány na vytvoření sítě metra o 44 stanicích a vznik sedmi nových mostů na Dunaji a Sávě, na jejichž soutoku Bělehrad leží. „Bělehradské řeky jsou důležité pro evropské koridory vodní dopravy a nachází se na nich mnoho kulturních a gastronomických atrakcí, které zapadají do prohlídkových tras turistů,“ píše se v dokumentu. Na jejich březích budují své projekty i čeští developeři UDI Group a Sebre. Druhý z nich nově rozvíjí i „srbský Barrandov“.

Nový komplex Avala Studios, největšího filmového studia bývalé Jugoslávie, se má rozrůst o osm hektarů, z toho 11 800 metrů čtverečních ateliérů. Pro srovnání celková plocha ateliérů v barrandovském areálu dosahuje 10 400 metrů čtverečních. 7900 metrů čtverečních bělehradských ploch bude určeno pro filmovou produkci, 3850 metrů čtverečních budou tvořit dílny, 16 000 metrů čtverečních administrativní prostory a 2200 metrů čtverečních je vyčleněno pro koncertní a výstavní sály. Součástí projektu je i výstavba bytů pro osm tisíc lidí, základní školy pro 1200 žáků nebo mateřské školy pro 660 dětí.

„Sebre přichází s plánem vrátit filmové studio mezi hlavní centra filmové produkce v Evropě, tedy tam, kam do devadesátých let minulého století Avala Film patřila. Naplánoval i modernizaci a přenos znalostí z aktivních evropských filmových studií, jako je například filmové studio Barrandov v Praze. Cílem je výroba nových filmů stejně jako digitalizace starých,“ popsal projekt velvyslanec České republiky v Srbsku Tomáš Kuchta.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!