Hodiny práce navíc a vyhazování peněz. Firmy ostře kritizují nové hlášení o zaměstnancích
- Stát nás znechutil nefunkčním systémem, sloužíme mu jako pokusní králíci, stěžují si podniky.
- Účetní, personalisté ani vývojáři nechápou, proč nedostali na testování nového opatření více času.
- Ministerstvo práce tvrdí, že problémy způsobuje adaptace na systém.
Ani tři a půl měsíce od startu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele (JMHZ) nefunguje systém tak, jak stát sliboval. Opatření mělo firmám snížit administrativní zátěž tím, že místo téměř třiceti papírových formulářů nově vyplňují jen jeden elektronický. Přesto podnikům práce naopak výrazně narostla.
Navzdory kritice ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že systém „běží dobře“. Finanční správa však uznala, že problémy přetrvávají, a v souvislosti s JMHZ prodloužila lhůtu pro podání daňového přiznání.
Podle aktuálního průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků si 98,4 procenta jejích členů stěžuje, že jim JMHZ dosud nepřineslo vůbec žádné zjednodušení.
Hodiny zbytečné práce
Ačkoliv 42,5 procenta firem podle šéfa sdružení Josefa Jaroše digitalizaci podporuje a vidí v ní dlouhodobý smysl, stát je „znechutil nefunkčním systémem“. „Naprosto selhal v exekuci celého projektu a udělal si z podnikatelů pokusné králíky,“ prohlásil Jaroš.
První měsíční hlášení dokázala bez problémů podat pouhá desetina firem. Zbytek musel podání opakovaně opravovat nebo situaci řešit přes technickou podporu ministerstva, protože systém odmítal hlášení přijmout.
„Po odeslání nám přišlo potvrzení, že je vše v pořádku. Po čtrnácti dnech jsme ale byli upozorněni, že hlášení obsahuje chyby a musíme ho předělat,“ uvedl v průzkumu jeden z podniků.
Třem čtvrtinám členů asociace zabralo JMHZ o osm hodin více času než dřívější vyplňování desítek formulářů. Většina firem navíc musela zaplatit tisíce korun za aktualizaci účetních softwarů či práci poradců.
Nesrozumitelná hlášení
Za vůbec největší nedostatky považují podnikatelé a živnostníci nesrozumitelná chybová hlášení a technické výpadky systému. „V této podobě je JMHZ pro malé a střední podniky zátěží, kterou jim nikdo nekompenzuje,“ kritizuje místopředsedkyně asociace Gabriela Hrbáčková.
Stěžují si také účetní, jak plyne z šetření personální agentury Předvýběr.cz. Pro 63 procent dotázaných je největší komplikací zvýšená chybovost, kdy systém často vrací odeslaná data k opravě kvůli drobnostem. „Nejčastěji zmiňovaným problémem je časová náročnost,“ shrnul výsledky průzkumu ředitel agentury František Boudný.
Expertka na daně a účetnictví z poradenské společnosti Ecovis Simona Fialová nechápe, proč stát spustil nepřipravený systém a nedal jak mzdovým účetním, tak vývojářům účetních softwarů dostatek času na seznámení se s JMHZ a odladění závad. „Testovací období mělo trvat do konce roku 2026 a s ostrým provozem se mělo začít až od příštího ledna. Množství chyb a nejasností to dokazuje,“ míní Fialová.
Zásadní nedostatky lze popsat na následujícím příkladu. Pokud hlášení neprojde, účetní obdrží pouze číselné a technické kódy a následně musí složitě dohledávat, co je špatně. To je velmi pracné a časově náročné především u větších firem s více zaměstnanci. S chybovými hlášeními si přitom často neví rady ani resort práce.
Že přitom stát dokáže vyvinout a provozovat funkční systémy, dokládá podle Fialové portál Moje daně. Tam se špatně vyplněné údaje jasně ukážou přímo v daném políčku formuláře a je snadné je opravit.
Systém nabíhá, tvrdí stát
Ministerstvo tvrdí, že vytíženost účetních i zatížení svého helpdesku vnímá a systém se snaží průběžně upravovat tak, aby byl uživatelsky příjemnější. Podle tiskového oddělení resortu zavádění „běží dobře“, přijímání hlášení funguje stabilně i ve špičkách a podíl bezchybných podání roste.
„Problém je spíše v adaptaci na nový systém. Pracujeme proto na komunikaci,“ uvedlo ministerstvo. Kdy bude JMHZ bezproblémové, však neupřesnilo. „Konkrétní den, kdy bude hotovo, nevyhlašujeme. Náběh systému tohoto rozsahu je spíše plynulý proces než jednorázový milník,“ odráží stížnosti úřad.
Do JMHZ se ještě nezaregistrovalo 6800 zaměstnavatelů, tedy 1,74 procenta z 391 tisíc povinných subjektů. Stát už získal data o 95 procentech smluv a dohod pracovníků – o 6,8 milionu ze 7,1 milionu.
