Podle nich by vyšší růst HDP spolu se souvisejícím zlepšujícím se vývojem na trhu práce měl vést k lepšímu daňovému inkasu a tudíž i k lepšímu výsledku vládního sektoru. Někteří členové bankovní rady také konstatovali, že obnovení hospodářského růstu pravděpodobně povede k obnovení reálné konvergence české ekonomiky vůči zahraničí.
V souvislosti s oživením ekonomického růstu rada diskutovala celkově se zlepšující situaci na trhu práce a především její dopady na růst mezd. Zazněl názor, že poměrně výrazný nárůst počtu volných pracovních míst signalizuje strukturální nesoulad mezi poptávkou po pracovní síle a její nabídkou.
Ten se může v budoucnu projevit nedostatkem pracovní síly na některých částech trhu a bude působit na vyšší růst mezd. Proti tomu ale bylo uvedeno, že v současné geopolitické situaci může být případný nedostatek pracovní síly velice snadno uspokojen zaměstnanci ze zahraničí.
Rada také probírala nejistoty a rizika spojená s vývojem v zahraničí. Celkově konstatovala, že v eurozóně dochází proti prognóze k rychlejšímu oživování ekonomického růstu taženému uvolněnými měnovými podmínkami. Někteří členové rady se nicméně pozastavili nad relativním zpomalením německé ekonomiky, jež doposud rostla v rámci eurozóny nejrychleji.
Zmínili také růst rizika neřízeného bankrotu Řecka. Převažoval názor, že případné uskutečnění tohoto rizika by měla na českou ekonomiku relativně malé dopady, neboť přímé obchodní i finanční vazby s Řeckem jsou zanedbatelné.
Bankovní rada České národní banky po jednání ve čtvrtek 25. června oznámila, že bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 Kč/EUR. Zároveň rada nechala úrokové sazby na historických minimech.
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu meziročně o čtyři procenta.
