Sucho drtí vodácký byznys. Voda zmizela i z míst, kde to Česko dosud nepoznalo
- Průtok českých řek je na většině území o více než polovinu nižší, než bývá začátkem srpna obvyklé.
- Zatímco menší toky a tradiční řeky, jako je Lužnice, zcela vysychají, na těch větších se vodáci pohybují na hraně sjízdnosti a bojují s kameny.
- Prohlubující se sucho a měnící se klima tvrdě dopadají i na byznys tuzemských kempů a půjčoven.
Všechny oblasti v Česku se aktuálně pohybují pod srážkovým normálem a hladiny toků jen za poslední týden klesly mnohem razantněji než v předchozích měsících. Odborníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na hrozbu letního sucha upozorňovali již během uplynulé zimy, kdy zaznamenali jen velmi slabé zásoby sněhu. Pokud srážky nespadnou v dostatečném množství, voda se nestihne dostatečně vsáknout do podzemí a z krajiny rychle odteče. Situaci nezachrání ani letní deště. Kvůli vysokým teplotám čelí řeky velkému výparu.
Následky na některých tocích jsou podle dat ještě horší než v krizovém roce 2018, který patřil k nejsušším na území České republiky v historii měření. „Nelze to říct úplně plošně, že by na sto procentech území byla krize veliká, ale lokálně jsou místa, kde ta situace je velmi, velmi špatná,“ upozorňuje hydrolog Tomáš Fryč z ČHMÚ.
Dodává, že voda letos zmizela i z míst, kde k tomu dříve nedocházelo. „Konkrétně to je například povodí Želivky, máme vyschlou v podstatě celou Vlašimskou Blanici a Rakovnický potok, takže vysychají profily, které nám zatím historicky ještě nevyschly,“ vysvětluje Fryč.
Tečou už jen zbytky, Vltava je výjimkou
Jako jistotu uvádí Vltavu a úseky řek pod výpustí z přehrad, které udržují větší průtok především kvůli průmyslu, aby byl dostatek vody pro elektrárny. „Jistota je Vltava pod Lipnem, Berounka jakž takž s odřenýma ušima v některých úsecích a Orlice taky jde,“ říká pracovník ČHMÚ.
Naopak varuje před Sázavou a Lužnicí. „Kdysi bývala Lužnice obvyklá vodácká řeka v jižních Čechách, byla to klasika. Letos je v podstatě nesjízdná, protože tam je velký deficit. Všechny rybníky tam mají velké deficity, což má i vliv na život v nich,“ dodává Fryč.
Problém potvrzuje i Petr Ptáček, předseda Asociace vodní turistiky a sportu (AVTS). „Letos v Lužnici v Táboře teče sotva jeden kubík na té poměrně široké řece, což znamená, že je zcela nesjízdná. Lužnice je na tom asi ze všech našich řek nejhůře,“ řekl.
Odliv vodáků a zničené rafty
Tam, kde voda není, sčítá byznys ztráty. Obsluha Kempu Lužnice na dotaz, zda pozorují méně vodáků, odpověděla jasně: „No, pozorujeme. Nejsou žádní.“ Dodala sice, že ztráty kompenzují cyklisté a karavany, ale v minulosti byl provoz díky vodákům lepší.
Odliv vodáků zaznamenali i na Sázavě. „Oproti minulému roku máme na Sázavě méně objednávek, vodáků ubylo. Zatím jsme nedohnali statistiky z minulého roku ze stejného období,“ potvrdila obsluha tamní půjčovny Samba a doplnila, že buď vodáky varují před špatnou sjízdností, nebo jim aktuálně raději nabízejí jiné řeky, jako je Ohře nebo Morava.
Výpadek se propsal i do tržeb kempů na trase. „Například v Týnci kemp a půjčovna Bisport, tam se obvykle jezdí z Týnce dolů do Pikovic, ale je tam tak málo vody, že ten úsek není sjízdný. Takže už někdy od konce června mají o mnoho menší klientelu, než bývá obvyklé,“ potvrzuje Ptáček z AVTS.
Sucho se podepisuje i na lodích, které drhnou o dno, přestože opotřebení převážně závisí na povrchu koryta. „Tady na Orlici je spíše bahnité a písčité dno. Zničily se jen dvě lodě, nějakým způsobem se prošoupaly, ale není to tady tak hrozné,“ říká Libor Borůvka z půjčovny lodí Orlice. Zato na Berounce musí typ plavidel omezovat. „Řeka je sjízdná, akorát klientům nedoporučujeme sjíždět ji na raftu. Takže většinou půjčujeme kánoe,“ popisuje majitelka půjčovny lodí na Berounce Alžběta Fleisigová s tím, že právě na Berounku se sjíždějí vodáci z ostatních řek, ve kterých je vody méně.
Úrazy v žabkách a konec týdenních plaveb
Nepříznivé podmínky mění chování Čechů, kteří ruší své objednávky. „Lidé si vybírají, jestli na vodu jet nebo nejet, a vodní stavy jsou pro ně poměrně důležité. Takže často se setkáváme s tím, že odříkají, respektive ruší půjčení lodí,“ popisuje Petr Ptáček. Celotýdenní putování po řece je dnes už raritou, spíše výjimkou. „Vodáci jezdí na méně dní, obvykle na dva až tři dny. Na týden už dneska jezdí málokdo,“ říká s tím, že řeky jako Sázava, Otava či Ohře už na týdenní pobyty neposkytují vhodný terén.
Místo rušení dovolené se turisté mnohdy spíše uchylují k pomalejší plavbě po kratších úsecích. „Spíš si tu plavbu protáhnou. Co by třeba jindy ujeli za jeden den, plují dva dny. Místo dvaceti kilometrů za den zvládnou třeba deset,“ vysvětluje Alžběta Fleisigová z půjčovny na Berounce.
Nedostatek vody přináší i další komplikace, jako jsou častější úrazy. K nim dochází kvůli vystupování z lodí a brodění se mělčinami. „Může docházet ke zranění dolních končetin, protože lidé jsou často do takového terénu nevhodně obuti. Je potřeba mít pevnou kotníkovou obuv, ne žádné žabky, crocsy ani sandály,“ komentuje Petr Ptáček.
Zlepšení se neočekává
Zlepšení do konce prázdnin Český hydrometeorologický ústav neočekává. „Nějaké bouřky přijdou a srážky spadnou, ale bude to jen lokální. I když to nějaké menší povodí náhodou trefí a bude to například i vydatnější déšť, tak déšť přijde do vyprahlého prostředí, půda má schopnost to všechno vstřebat a dál toho moc nebude odtékat,“ vysvětluje hydrolog Tomáš Fryč.
Situace se bude podle hydrologů zřejmě postupně zhoršovat. „Může se to na konci srpna otočit, to nikdo neví, je to ještě daleko. Každopádně výhled na dva týdny rozhodně nevypadá na nějaké dramatické zlepšení,“ předpovídá Fryč.
