Sucho a teplá voda omezují výkon jaderek. České zatím chrání nádrže
- Nízká hladina Dunaje už od minulého týdne omezuje jaderné elektrárny v Maďarsku a Rumunsku.
- Také v Česku vykazuje přibližně polovina sledovaných profilů hydrologické sucho. Dukovany ani Temelín však zatím výkon snižovat nemusejí.
- České elektrárny chrání chladicí věže a zásoby vody v nádržích Hněvkovice, Dalešice a Mohelno.
Nízké průtoky a vysoká teplota vody už od minulého týdne omezují provoz jaderných elektráren na Dunaji. Maďarská elektrárna Paks postupně odstavila většinu svého výkonu a podobné problémy postihly rumunskou Cernavodă. Sucho je přitom patrné také v Česku. Tuzemské jaderné bloky ale podle společnosti ČEZ výkon omezovat nemusejí.
Podle aktuálních dat Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) hydrologické sucho vykazovala přibližně polovina sledovaných profilů. Situace se liší i na jednotlivých úsecích stejné řeky. V Mohelně na Jihlavě, tedy pod soustavou nádrží využívanou Dukovany, dosahoval v úterý průtok 1,39 metru krychlového za sekundu a teplota vody 19,8 stupně. Profil byl stále veden v normálním stavu. Níže po toku v Ivančicích už ČHMÚ zaznamenal hydrologické sucho, průtok 1,32 metru krychlového za sekundu a teplotu vody 24,2 stupně.
Co je hydrologické sucho?
Hydrologické sucho vzniká následkem nedostatku srážek a projevuje se jako nedostatek zdrojů povrchových a podzemních vod . Viditelné je na snížených průtocích toků, snížených hladinách jezer a nádržích nebo klesajících stavech vrtů. Vznik tohoto druhu sucha je ovlivněn také využíváním vody.
Na Vltavě v Českých Budějovicích, nad nádrží Hněvkovice zásobující Temelín, činil průtok 7,88 metru krychlového za sekundu. Teplota dosahovala 24,4 stupně, profil ale podle klasifikace ČHMÚ nebyl ve stavu hydrologického sucha.
Portál Intersucho ve svém hodnocení k 2. srpnu zároveň uvedl, že „na převážné části území stále pozorujeme výjimečné až extrémní sucho“. Údaj se vztahuje především k půdnímu suchu, dokresluje však rozsah současného nedostatku vláhy. Pro provoz elektráren jsou rozhodující zejména průtoky, teplota vody a zásoby v nádržích.
Nádrže zatím poskytují dostatečnou rezervu
Bezprostřední problémy nenaznačuje ani stav nádrží, z nichž české jaderné elektrárny čerpají vodu. Hněvkovice, které zásobují Temelín, měly 3. srpna večer objem 9,67 milionu metrů krychlových a jejich zásobní prostor byl naplněný téměř z 80 procent.
Dukovany využívají soustavu Dalešice–Mohelno na řece Jihlavě. V Dalešicích bylo v úterý dopoledne 95,76 milionu metrů krychlových vody. Přítok dosahoval 0,79 a odtok 1,51 metru krychlového za sekundu. Mohelno ve stejnou dobu obsahovalo 15,42 milionu metrů krychlových a vypouštělo 1,51 metru krychlového za sekundu.
Hodinové hodnoty obou nádrží je nutné číst s rezervou. Jejich hladiny se výrazně mění také podle provozu přečerpávací elektrárny, která vodu mezi Dalešicemi a Mohelnem přesouvá. Pro provoz Dukovan je podstatná zásoba v celé soustavě a dlouhodobě udržitelný průtok pod Mohelnem, nikoli jediný okamžitý údaj.
ČEZ tvrdí, že současné sucho ani vysoké teploty provoz Dukovan a Temelína neohrožují. České elektrárny totiž na rozdíl od elektrárny Paks nebo některých francouzských zdrojů nepoužívají průtočné chlazení.
„Máme v tomto směru štěstí, že máme chladicí věže. Naše jaderné elektrárny Dukovany a Temelín využívají pro chlazení kondenzátorů systém chladicích věží. Díky tomu nikdy v minulosti nemusely jakkoli omezovat provoz v souvislosti s hydrologickou situací a nepředpokládáme to ani v budoucnu. Spotřeba vody pro chlazení je v tomto případě řádově menší než u elektráren s takzvaným průtočným chlazením,“ řekl ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Teplá voda zhoršuje chlazení a ohřívá řeku
Nízká hladina řeky je pouze jedním z důvodů, proč může elektrárna během horkého léta snižovat výkon. Stejně důležitá je teplota vody. Čím je voda přiváděná do chladicího systému teplejší, tím hůře kondenzátor odvádí odpadní teplo z páry, která už prošla turbínou. Zvyšuje se tlak na výstupu z turbíny a klesá účinnost celého výrobního cyklu.
Elektrárna proto může ze stejného množství tepla vyrobit méně elektřiny. Nejde přitom o problém samotné štěpné reakce v reaktoru, ale o fyzikální limity zařízení, které převádí tepelnou energii na elektrickou.
Druhou překážkou jsou pravidla chránící vodní ekosystémy. Elektrárny s průtočným chlazením vracejí použitou a ohřátou vodu zpět do řeky. Každý provoz má proto stanovené limity určující, nakolik smí teplotu toku zvýšit a jaká může být nejvyšší teplota vody pod výpustí.
Pokud se řeka během vlny veder přiblíží k limitu ještě před odběrem, nezbývá téměř žádný prostor pro její další ohřátí. Elektrárna pak musí snížit výkon, případně některý blok úplně odstavit. Omezení tak může nastat i tehdy, když je v řece z technického hlediska stále dostatek vody.
S tím se pravidelně potýká Francie. Například pod jadernou elektrárnou Golfech nesmí teplota řeky Garonny po vypuštění chladicí vody překročit 28 stupňů Celsia. Během letošní červnové vlny veder klesla výroba francouzských jaderných zdrojů kvůli teplotám vody o 4,1 gigawattu. V červenci omezení v některých dnech přesáhlo devět gigawattů.
Chladicí věže spotřebu vody snižují, ale neodstraňují
Dukovany a Temelín využívají uzavřenější systém s chladicími věžemi. Voda v něm opakovaně cirkuluje mezi kondenzátorem a věžemi, v nichž se odvádí odpadní teplo. Z řeky nebo nádrže se proto nemusí nepřetržitě odebírat tak velký objem jako u průtočného chlazení.
Ani chladicí věže ovšem neznamenají úplnou nezávislost na vodě. Část vody se při chlazení odpaří a elektrárna ji musí průběžně doplňovat. Při dlouhodobém suchu proto záleží na zásobách v nádržích a na tom, zda lze v řece udržet potřebný průtok. Českým elektrárnám poskytují právě nádrže Hněvkovice a soustava Dalešice–Mohelno podstatně větší rezervu než zdrojům závislým přímo na okamžitém stavu řeky.
ČEZ se přesto připravuje na možnost, že se dostupnost vody bude v dalších desetiletích zhoršovat. U plánovaných nových bloků v Dukovanech už společnost nepočítá pouze se současným způsobem chlazení vodou z Jihlavy.
„Proto zde počítáme s kombinací chlazení vodou a tzv. suchým chlazením vzduchem. Zase jde o chladicí věže,“ uvedl mluvčí ČEZ Kříž. Suché chlazení omezuje spotřebu vody, při vysokých teplotách vzduchu ale může být méně účinné než chlazení odparem.
V létě je spotřeba elektřiny nižší
Případné omezení výkonu některého jaderného bloku nemusí automaticky znamenat nedostatek elektřiny. Letní spotřeba je v Česku podstatně nižší než zimní a elektrizační soustava proto disponuje větší rezervou. Provozovatelé elektráren právě na léto často plánují výměny paliva, opravy a pravidelné odstávky.
Vyplývá to také z údajů provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Průměrné zatížení české soustavy bylo v letních měsících posledních tří let přibližně o pětinu až čtvrtinu nižší než v zimě.
V roce 2023 dosahovalo průměrné zatížení přibližně 8,59 gigawattu během zimních měsíců a 6,61 gigawattu v létě. Rozdíl činil 23 procent. V roce 2024 bylo letní zatížení proti zimnímu nižší o 21 procent a v roce 2025 téměř o 23 procent.
Klimatizace sice během nejteplejších dnů spotřebu zvyšují, v českých podmínkách však tento efekt zatím nepřevážil nad běžným sezonním poklesem. Průměrná letní poptávka tak zůstává citelně pod zimními hodnotami.
Nižší spotřeba znamená, že plánovanou odstávku nebo mírné snížení výkonu jaderné elektrárny lze v létě zpravidla snáze nahradit jinými zdroji, dovozem či provozními rezervami. Sama o sobě by proto taková událost neměla ohrozit stabilitu dodávek.
Jiná situace by nastala při souběhu více neplánovaných odstávek, dlouhodobém omezení výroby v okolních zemích nebo mimořádně vysoké spotřebě během vlny veder. Dopadem by pak nemuselo být přerušování dodávek, ale spíše větší závislost na dovozu a růst velkoobchodních cen elektřiny. Právě Maďarsko a Rumunsko nyní řeší nejen nižší výkon vlastních elektráren, ale také skutečnost, že vedro a sucho omezují výrobu současně v několika zemích regionu.
