Chcete z robota udělat lakýrníka? Práci mu jen předveďte
Automatizace je jednou z hnacích sil moderního průmyslu, není ale pro všechny snadno dostupná. Nejen kvůli nákladnosti, ale i proto že ne každý umí programovat. Megi Mejdrechová, zakladatelka a technická ředitelka start-upu RoboTwin, se rozhodla, že roboty nové dovednosti naučí jinak. Díky jejímu přístupu založenému na přirozeném pohybu lidských pracovníků a na umělé inteligenci můžou o automatizaci uvažovat i firmy, pro něž to dříve bylo nepředstavitelné.
Ještě když studovala pražské všeobecné gymnázium, nevěděla, jakým směrem se vydat. Nakonec se rozhodla pro Fakultu strojní ČVUT. „Možností bylo hodně, ale věděla jsem, že chci dělat něco, co je hmatatelné a má dopad. Technologie mi přišly jako ideální cesta, protože se v nich spojuje reálná aplikace a možnost přímo ovlivnit svět kolem sebe,“ popisuje Mejdrechová. V rodině se ovšem nejprve nesetkala s pochopením: „Moje mamka byla v šoku, když jsem řekla, že chci jít na strojírenskou fakultu. Myslela si, že skončím v hutích a budu kalit ocel.“ Realita však byla jiná, strojírenství zahrnovalo digitální technologie, senzory, software a také optimalizaci procesů.
Od diplomky k vlastní firmě
Právě optimalizace je něco, co Mejdrechovou obzvlášť baví. Vybrala si ji také jako téma diplomové práce. Zadání přišlo z průmyslu: Hledalo se řešení pro automatizaci ručních výrobních procesů v oblasti průmyslového lakování. Firmy v tomto odvětví se často potýkají s problémem, že robotizace je příliš složitá na programování, a tak se stále raději spoléhají na ruční práci. „Hodně mi otevřelo oči, když jsem zjistila, v kolika výrobách se dodnes pracuje ručně a v nepřijatelných podmínkách, i zdravotně nebezpečných. Když si člověk dá tu práci a potkává se s těmi lidmi, poslouchá, jaké řeší problémy a co potřebují, mnohem jednodušeji ho napadne forma optimalizace.“
Mejdrechová přišla na to, že řešením by mohlo být naučit roboty napodobovat lidské pohyby. To by proces automatizace zrychlilo a odpadla by také drahá práce IT specialistů. Práci obhájila a následně s ní uspěla v prestižní Ceně Wernera von Siemens. To jí potvrdilo, že její řešení má reálný potenciál. „Byl to takový moment validace. Uvědomila jsem si, že to, na čem pracuji, má opravdu smysl. Ale zároveň jsem nevěděla, jak s tím dál naložit. Chvíli trvalo, než jsem našla cestu, jak to celé přetavit do reálného produktu,“ vzpomíná.
V oblasti robotiky působí řada vědců a inženýrů, ne každý z nich se však odhodlá k tomu, aby se pokusil v oboru také podnikat a na svém výzkumu postavit vlastní byznys. Mejdrechová měla od počátku jasno: Pokud chce, aby její technologie našla uplatnění, musí se o to postarat. „Myslet si, že někdo přijde a převezme za mě tenhle proces, by bylo naivní. Pokud jsem tomu chtěla dát šanci, musela jsem se do toho pustit sama.“
Robot napodobuje člověka
Laik by si mohl myslet, že firma Megi Mejdrechové dodává průmyslové roboty na klíč. Tak tomu ale není, RoboTwin jen vyvíjí vlastní technologii, jak roboty naučit, co mají dělat. Obvykle je takový stroj potřeba naprogramovat za účasti IT specialisty, který sepíše instrukce a vytvoří program. To je drahé a dlouho to trvá. RoboTwin namísto toho zaznamenává pohyb lidského předobrazu a „zapisuje“ jej s pomocí umělé inteligence.
Stačí, aby pracovníci výroby se simulátorem například stříkací pistole vybaveným senzory, který RoboTwin dodá na míru, vzorově předvedli danou výrobní proceduru. Senzory zaznamenají jejich pohyby, algoritmus je zanalyzuje a vytvoří program, který robota instruuje, jak má lakovat, ale také brousit nebo montovat. Stejně se dají zautomatizovat i složité výrobní operace. „Jedním z hlavních problémů robotizace je, že ji často umějí ovládat jen specialisté. To znamená, že i když si firma koupí robota, často ho nevyužívá naplno, protože nemá člověka, který by ho přesně naprogramoval. Naše technologie dělá z programování robotů něco, co zvládne kdokoli bez speciálního školení,“ říká Mejdrechová. Metoda je nejen rychlejší, ale také levnější. „Když lidem ukazujeme, že mohou robota naučit stejnou práci, kterou dělají ručně, a že k tomu nepotřebují programátora, vidím v jejich očích nadšení. Přesně o to mi jde: Umožnit každému využívat moderní technologie, aniž by se jich musel bát.“
Běh na dlouhou trať
RoboTwin vznikl těsně před Vánoci 2021 a zhruba po třech letech vývoje produkt začal nabízet průmyslovým podnikům. Začátky ovšem byly složité a nejtěžší bylo získat potřebné financování. „Byla jsem z akademického prostředí, kde všechno závisí na grantech. Najednou jsem se musela naučit hledat investory a vyjednávat. Technické znalosti jsem měla, ale podnikání, management a práce s lidmi byly úplně nové disciplíny,“ vzpomíná Megi Mejdrechová. „Bylo potřeba se rychle učit a obklopit se lidmi, kteří nám pomohli se v tom zorientovat. Trvalo dlouho, než jsme získali první zásadní podporu, financování z programu EIT Manufacturing.“ Díky penězům z Evropské unie mohli udělat zásadní krok k uvedení produktu na trh.
Podnikání v oboru komplikuje i délka prodejního cyklu. Firmy, které chtějí robotizovat, často potřebují měsíce i roky, aby připravily výrobu na nasazení nových technologií, a jejich programování přichází na řadu až na konci. RoboTwin tak musel od počátku budovat pevné vztahy se zákazníky a přesvědčit je, že jeho řešení je nejen inovativní, ale hlavně praktické a ekonomicky výhodné. „Tradiční přístup k robotizaci je hluboce zakořeněný, prostředí výroby je často dost konzervativní a firmy mají obavy z nových metod. Museli jsme jim ukázat, že naše technologie opravdu funguje a že se jim investice vyplatí. Klíčové bylo nejen technologické řešení, ale i správná komunikace s průmyslovými partnery,“ popisuje Mejdrechová.
Dnes ve firmě pracuje deset lidí, do dvou let plánují tým zdvojnásobit. Start-up zatím dodává firmám, které se zabývají lakováním, montáží nebo broušením. Mezi jeho zákazníky jsou podniky jako Tifs, Galatek, Kesat, Innovative Finishing Solutions či RobPainting. „Dlouho jsme hledali, jak zautomatizovat naši lakovnu, a žádné řešení na trhu nesplňovalo potřeby naší průmyslové výroby. Teď spolupracujeme s RoboTwin a jejich řešení nám umožní zrobotizovat naše dvě lakovací kabiny čtyřmi roboty bez jediného programátora,“ chválí si spolupráci Viktor Hadač, vedoucí lakovny společnosti Engel.
Žena ve světě techniky
Přestože žen ve strojírenství, robotice a obecně v technologiích i v Česku přibývá, pořád jde o typicky spíš mužské prostředí. Jako mladá žena v technickém oboru se Megi Mejdrechová setkává s určitými stereotypy, nepřikládá jim však velkou váhu. „Občas se mi stává, že na jednáních lidé automaticky očekávají, že technické detaily bude vysvětlovat některý mužský kolega. Ale jakmile začneme řešit konkrétní problémy, rychle pochopí, že vím, o čem mluvím.“
Podporu žen v technologiích ovšem považuje za důležitou. „Existují programy na podporu žen v tech byznysu a my jsme z toho jednoznačně těžili. Myslím si, že je skvělé, že se tomu věnuje pozornost, a ne proto že by ženy potřebovaly výhody, ale protože je prostě méně obvyklé, aby do toho šly – a to je škoda. Už během studia jsem přišla na to, jak je prostředí techniky skvělé a jak moc dobrých možností to člověku dává.“ Start-up pracuje na rozšíření své technologie i do dalších průmyslových oblastí, oslovit by chtěl také zdravotnictví a farmaceutický průmysl.
Megi Mejdrechová však zůstává nohama na zemi a její motivací je stále stejná vize: „Chci, aby se robotika dostala mezi co nejvíc lidí, aby byla dostupnější a jednodušší. Robotizace má obrovský potenciál zlepšit pracovní podmínky, zvýšit efektivitu a přinést nové možnosti i menším firmám.“ A co ji osobně žene dál? „Technologie. Ale také lidé, se kterými pracuji. Vidět, že naše řešení pomáhá a dává smysl, je ten nejlepší pocit. A to mě motivuje každé ráno vstát a pokračovat. Snažím se firmu budovat tak, aby když se na ni podívám očima malé Megi, která vyšla ze školy, byla místem, kde by chtěla pracovat. A když ten pocit mám a vidím, že lidé, kteří se mnou pracují, tu jsou rádi a realizují se, dělá mi to obrovskou radost.“
