Evropě hrozí rychlá dezertifikace. Do roku 2040 zasáhne i Polabí a jižní Moravu
- Dezertifikace už zasahuje 15 procent území Evropské unie, píše Živě.cz.
- V Česku se týká hlavně jižní Moravy, do roku 2040 má ohrozit i Polabí.
- Rostoucí sucho zvýší nároky na závlahy, ochranu půdy a hospodaření s vodou.
Společné výzkumné centrum Evropské komise JRC zveřejnilo novou studii, která mapuje degradaci půdy a postup dezertifikace v Evropské unii. Autoři využili aktualizovanou metodiku, data evropské půdní observatoře i družicové podklady programu Copernicus.
Zpráva má přes padesát stran, největší pozornost však přitahují její mapy. Ukazují nejen současný rozsah dezertifikace, ale také oblasti, ve kterých se mohou kvůli rostoucímu suchu podmínky výrazně zhoršit do roku 2040. Mezi ohroženými územími se objevují také části Česka.
Dezertifikace neznamená vznik pouště
Pojem dezertifikace může vyvolávat představu krajiny zaváté pískem. Ve skutečnosti označuje degradaci půdy v suchých oblastech a trvalé snížení její schopnosti podporovat lidskou činnost, zemědělství, vegetaci a další formy života.
Na tomto procesu se mohou podílet lidské zásahy, způsob hospodaření, eroze, úbytek organické hmoty i změna klimatu. Dezertifikace proto automaticky neznamená, že se zemědělská půda promění v tradiční poušť. Znamená však, že se bez dodatečné péče, obnovy nebo zavlažování může postupně snižovat její produktivita.
JRC při hodnocení kombinuje informace o degradaci půdy s indexem aridity. Ten vyjadřuje poměr mezi množstvím srážek a potenciálním výparem. Za suché oblasti považuje aridní, semiaridní a takzvané suché subhumidní regiony, jejichž index aridity se pohybuje mezi 0,03 a 0,65.
Největší problémy má jih Evropy
Podle nové metodiky je dezertifikací v současnosti zasaženo přibližně 15 procent území Evropské unie. Nejvyšší podíl vykazuje Španělsko, kde se problém týká téměř 53 procent rozlohy země. Na Kypru jde o více než 45 procent, v Bulharsku zhruba o třetinu a v Řecku o 30 procent.
Výrazně zasažené jsou také Portugalsko, Rumunsko, Maďarsko a části Itálie. Současná mapa však ukazuje menší ohniska i v zemích, které si veřejnost s dezertifikací běžně nespojuje.
V Česku klasifikuje studie jako dezertifikované přibližně 1,65 procenta území. Nejviditelnější zasažená oblast leží na jižní Moravě, zejména v pásu při česko-rakouské hranici mezi Znojemskem a Břeclavskem.
Ohrožený milion kilometrů čtverečních
Ještě výraznější změny ukazuje výhled pro období let 2021 až 2040. Podle scénářů indexu aridity bude zvýšenému riziku dezertifikace vystaveno dalších 1,005 milionu kilometrů čtverečních území Evropské unie. To odpovídá více než dvanáctinásobku rozlohy Česka.
Rozloha suchých oblastí by se během následujících dvou desetiletí mohla zvětšit přibližně o pět až deset procent území EU, tedy o 200 až 400 tisíc kilometrů čtverečních. Samotné semiaridní oblasti se mohou rozšířit o 80 až 200 tisíc kilometrů čtverečních.
Nejvýraznější změny očekávají vědci v jižní Evropě, zejména ve Španělsku, Itálii, Řecku a na Balkáně. Vysychání má ale postupovat také do přechodových oblastí Francie, Maďarska, Rumunska, Polska nebo Česka.
České rizikové oblasti se rozšíří
Ve scénáři pro rok 2040 se na mapě výrazněji objevuje jižní Morava. Suchá oblast se má rozšířit především směrem do Rakouska a částečně také do českého vnitrozemí.
Novým výrazným ohniskem se stává Česká tabule, zejména části Polabí. Suché podmínky se podle mapy mohou rozšířit rovněž do středního Polska a některých oblastí Německa, které dnes nejsou běžně považované za suché regiony.
Mapa sama o sobě neříká, že se Polabí nebo jižní Morava během čtrnácti let promění v poušť. Ukazuje ale, že se mohou posunout do klimatické kategorie, ve které bude půda náchylnější k degradaci a dlouhodobému poklesu produktivity.
S rostoucím suchem proto porostou také nároky na hospodaření s vodou. Zemědělství může potřebovat účinnější závlahové systémy, půda větší ochranu před erozí a krajina opatření, která pomohou srážkovou vodu zadržet.
Otázkou zůstává, odkud bude možné potřebnou vodu čerpat. Její nedostatek totiž nepostihuje pouze zemědělství. Nízké průtoky řek mohou komplikovat také říční dopravu, průmyslovou výrobu nebo provoz elektráren závislých na dostatku chladicí vody.
Nová zpráva JRC tak nepředpovídá příchod písečných pouští do střední Evropy. Varuje ale, že hranice evropských suchých oblastí se posouvá na sever a že regiony dosud považované za klimaticky bezpečné budou muset stále častěji řešit degradaci půdy i nedostatek vody.
