Hollywoodský sen skončil. OpenAI odpískala Soru kvůli nákladům a byznysu
- OpenAI ukončila projekt Sora, který byl technologicky náročný a finančně ztrátový.
- Produkt nedokázal udržet růst ani přinést odpovídající výnosy.
- Firma přesouvá zdroje do nástrojů pro firmy a vývojáře, které mají větší ekonomický potenciál.
Sora měla být pro OpenAI tím, čím byl ChatGPT pro text: spotřebitelským hitem, který AI posune z pracovních nástrojů do popkultury. Místo toho se z projektu stal drahý experiment, jenž polykal výpočetní kapacity, nevydělával a nakonec doplatil na to, že se firma před plánovaným vstupem na burzu začala soustředit na byznysově přímočařejší produkty, píše Wall Street Journal (WSJ).
Ještě začátkem března přitom nic nenasvědčovalo tomu, že Sora končí. Sam Altman dorazil do Los Angeles na oscarový večírek Vanity Fair v době, kdy jeho firma podle listu dokončovala licenční model pro hollywoodská studia. Klíčovým partnerem měl být Disney. Bob Iger, dnes již bývalý šéf Disney, měl podpořit představu, že fanoušci dostanou možnost vytvářet videa s postavami z Marvelu, Pixaru a dalších značek, zatímco Disney do OpenAI vloží miliardu dolarů a stane se významným zákazníkem.
Právě to mělo být pro OpenAI důležité i symbolicky. V době, kdy se zábavní průmysl obává AI kvůli autorským právům a znehodnocení kreativní práce, by partnerství s Disney posloužilo jako pečeť důvěryhodnosti. Jenže místo rozšíření přišel obrat. OpenAI se rozhodla Soru vypnout a podle WSJ to část vedení Disney zjistila těsně před zveřejněním.
Za rozhodnutím nestála jediná chyba, ale střet ambicí s ekonomikou provozu. Sora byla od začátku výpočetně náročná. Zatímco jazykové modely pracují s textem, video musí skládat celé pohyblivé světy, což je výrazně dražší při vývoji i při běžném používání.
V době, kdy OpenAI dokončovala nový model s interním označením Spud a potřebovala čipy pro kódovací a firemní produkty, začala být Sora v očích vedení luxusem, který si firma nemůže dovolit. Podle zdrojů deníku prodělávala zhruba milion dolarů denně.
Přehnaná očekávání
To samo o sobě by ještě nemuselo stačit ke konci projektu, kdyby aplikace rychle rostla a otevírala nový trh. Jenže i tady se očekávání nenaplnila. Po spuštění loni na podzim sice Sora vystřelila na přední místa App Storu a kolem nástroje vznikla vlna nadšení. Uživatelé si generovali krátká videa s vlastní tváří, popkulturními postavami nebo absurdními scénami. Aplikace ale brzy narazila: zájem se po úvodní vlně zastavil a počet uživatelů po startu klesl zhruba z milionu na méně než půl milionu.
Vedle slabšího přijetí aplikace se ukázaly i jiné problémy. Interně vyvolával projekt otázky, proč dostává tolik čipů, když nepřináší odpovídající výnosy ani nepomáhá přímo hlavním jazykovým modelům. Sora navíc fungovala do značné míry jako oddělený ostrov uvnitř OpenAI. Někteří bývalí zaměstnanci ji podle WSJ popisovali jako startup uvnitř startupu. V prostředí, kde se bojuje o talenty i o výpočetní kapacitu, to vytvářelo napětí.
Pro Sama Altmana přitom měla Sora i strategickou a symbolickou hodnotu. Nechtěl, aby OpenAI byla jen firmou pro kancelářskou produktivitu. Chtěl, aby zasahovala i do kultury, zábavy a sociálních sítí. I proto se vedle Sory v OpenAI objevovaly úvahy o dalších spotřebitelských projektech. Jenže mezitím konkurence začala tlačit jinam. Google posiloval s Gemini, Anthropic získával pozici mezi vývojáři díky nástrojům pro psaní kódu a OpenAI podle všeho stále více cítila, že jí ujíždí vlak v produktech, které firmy umějí rychleji zaplatit a nasadit.
Priorita leží jinde
Zlom tak přišel ve chvíli, kdy firma začala nemilosrdně rozhodovat, kam posílat omezené výpočetní zdroje. Prioritu dostaly nástroje pro psaní softwaru, analýzu dat a další takzvané „AI agent“ produkty, tedy systémy, které samostatně plní úkoly za uživatele.
Mluvčí OpenAI řekla, že firma „tvrdě upřednostňuje“ ty oblasti, které mají největší dlouhodobou ekonomickou hodnotu. Altman pak zaměstnancům vysvětloval, že jde o nezbytné „obtížné kompromisy“ ve prospěch širších cílů firmy.
Sora přitom vznikala jako jeden z nejambicióznějších projektů firmy. Stáli za ní výzkumníci Tim Brooks a Bill Peebles, kteří model veřejně představili v roce 2024 a okamžitě vzbudili pozornost realistickými i fantaskními videi. Projekt ale zasáhla i talentová válka v Silicon Valley. Meta se snažila přetahovat špičkové lidi z OpenAI a Peebles patřil mezi ty, o které měla zájem. OpenAI si ho nakonec udržela vyšší odměnou a větší odpovědností, zároveň však Sora dál spotřebovávala zdroje v době, kdy vedení začalo být mnohem přísnější.
Další slabinou byly reputační a právní komplikace. Aplikace umožňovala vytvářet videa s vlastními obličeji i s kulturními ikonami a hranice vkusu i autorských práv se rychle testovaly v praxi. WSJ připomíná, že se ve feedu objevoval například Martin Luther King Jr. v bizarních nebo komerčně laděných scénách, což vyvolalo protest jeho pozůstalosti. I uvnitř OpenAI proto zaznívaly obavy, zda firma nechce příliš riskovat kvůli produktu, který zatím není zásadní ani technologicky, ani finančně.
Výsledkem je, že z někdejšího hollywoodského snu zbylo jen minimum. Miliardová investice Disney do OpenAI se neuskutečnila, vztah mezi oběma firmami podle deníku prakticky usnul a nový šéf Disney Josh D’Amaro jedná o nasazení AI s řadou jiných partnerů.
Disney k tomu uvedl, že respektuje rozhodnutí OpenAI opustit oblast generování videa a změnit priority. Samotný tým Sory se s projektem rozloučil stručným poděkováním uživatelům, kteří kolem aplikace vytvořili komunitu.
Pro OpenAI je to ale hlavně signál změny. Firma, která se dlouho snažila současně dobývat kanceláře, mobily i popkulturu, nyní zjevně volí pragmatičtější cestu. Místo wow efektu chce sázet na produkty, které lépe prodá firmám, vývojářům a investorům. Sora tak zůstane spíš připomínkou toho, že v AI nestačí vyrobit technologii, která ohromí. Musí také dávat ekonomický smysl.
