Sázka Marka Zuckerberga na takzvané metaverzum a virtuální realitu (VR), která byla korunována loni přejmenováním společnosti Facebook na Meta Platforms, bude hodně drahá a potrvá dekádu a déle, než se dostane do zisku. „Expanze do metaverza vykáže profit později, než je tomu u tradičního softwaru. Vyvíjíme zcela novou technologii, která tady ještě nebyla. Bude mnohem lepší než současné formy výpočetní techniky,“ sdělil Zuckerberg na virtuálním setkání s několika novináři, jehož se deník E15 zúčastnil. Na uskutečnění Zuckerbergovy vize pracuje také pražská firma, kterou Facebook před třemi lety koupil.
V rámci metaverza si lidé mohou nasadit brýle pro virtuální realitu, které je přenesou do trojrozměrného světa, kde se mohou stát kýmkoli a dělat tam cokoli. První takové světy už existují, ovšem aby byly skutečně uvěřitelné a jednoduše přístupné masovému publiku, musejí ujít dlouhou cestu.
Zuckerberg proto ve firmě Meta, pod kterou vedle Facebooku spadají služby Instagram a WhatsApp, založil divizi Reality Labs. V ní se experimentuje s technologiemi v zárodcích a vyvíjejí se VR brýle Oculus a na to navázané aplikace a služby.
Tyto aktivity ve finančním roce 2021 vykázaly ztrátu deset miliard dolarů a snížily ziskovost celého podniku. V prvním čtvrtletí letošního fiskálu sekce udělala tržby 695 milionů dolarů, a to primárně díky prodeji VR brýlí, ztráta ale činila tři miliardy dolarů.
Zuckerberg uvedl, že bude chtít investice navyšovat. „Metaverzum je jeho ultimátní vize, ke které se upíná. Vidí v tom také možnost stvořit novou formu interakce se stroji a pojistit si tak budoucnost firmy v případě, kdyby tradiční služby typu Facebooku začaly ztrácet na relevanci. To je reálné, stačí se podívat na sílu TikToku mezi mladými uživateli,“ popsal deníku E15 jeden z vývojářů, který v Meta Platforms pracuje.
Co je metaverzum:
„Chceme v metaverzu vytvořit takovou ekonomiku, aby si zde lidé mohli vydělávat na živobytí,“ naznačil mimo jiné Zuckerberg. Příklad: tvůrci hudby ve VR světě budou moci za poplatek vysílat koncerty, z čehož Meta dostane poplatek.
Zuckerberg drží v Meta Platforms více než padesát procent hlasovacích práv. Svou dlouholetou vizi podpořenou velkými investicemi si tedy může prosadit – na rozdíl od řady jiných firem na burze řídících se přáním akcionářů.
Virtuální realita z Prahy
Meta Platforms v rámci investic například plánuje najmout deset tisíc odborníků v Evropě a investovat zde miliardy eur. Důležitá součást vize je zakotvená i v Praze. Facebook zde koncem roku 2019 koupil firmu Beat Games vyvíjející Beat Saber, zřejmě nejúspěšnější hru pro virtuální realitu v historii. Beat Games v roce 2020 dosáhla na tržby 1,4 miliardy korun. Beat Saber je důležitý mimo jiné proto, že jde o takzvaný „system seller“, který dokáže lidem VR prodat. Společnost v Česku nadále nabírá lidi.
V Reality Labs nyní kromě jiného pracují na tom, aby se dosáhlo takzvaného vizuálního Turingova testu. Běžný Turingův test zkoumá, zda se umělá inteligence chová skutečně inteligentně. Jeho vizuální odnož by měla zajistit, aby si lidé při nasazení VR brýlí ve virtuálním světě připadali jako v tom skutečném.
Zuckerberg během videohovoru ukázal prototyp brýlí Mirror Lake, které už svou jednoduchostí připomínají běžné brýle a nejsou tak rozměrné jako dnešní zařízení pro VR. Prezentována byla i řada dalších prototypů. Ve všech se Meta snaží vyřešit hlavní problémy. Pomocí varifokální technologie chce zajistit správné zaostření a jasné vidění. Rozlišení displejů brýlí se má přiblížit lidskému zraku. Dále je nutné vyřešit korekci zkreslení a řešení optických chyb daných sledováním optiky. Integrovat je rovněž nutné technologii HDR pro rozšíření barev, jasu a kontrastu.
„Vedle displejů musíme řešit také čipy, senzory, software, sledování pohybu očí a rukou a další technologie. Sledování pohybu očí budeme mít v brýlích, které vyjdou ještě letos. Ale integrovat všechny zmíněné technologie do jednoho výrobku je mnohem, mnohem těžší,“ vysvětlil Zuckerberg.
Samostatným oborem jsou avataři, tedy virtuální obdoby uživatelů. Avataři jsou v dnešních metaverzum světech poměrně sterilní postavy. Pro jejich uvěřitelnost je nutné přenášet mimiku, emoce a další detaily. „Děláme testy na fotorealistické avatary. Komplexita jejich vývoje dosahuje úrovně složitosti dnešních celých operačních systémů,“ doplnil Michael Abrash, který v Reality Labs působí jako hlavní vědec.
Jeden z problémů, které Meta řeší, zkoumá také český startup Creal zakotvený ve Švýcarsku. Ten vyvíjí displej fungující jako projektor svítící přímo do oka. Uživatelé tak neostří na dvourozměrné displeje a mohou obraz vnímat přirozeněji. „Řešíme jeden z nejpalčivějších technických problémů virtuální reality,“ uvedl spoluzakladatel Crealu Tomáš Kubeš. Firma získala přes 330 milionů korun od švýcarské vlády, operátora Swisscom nebo od fondu Verve Ventures. Tento evropský fond nově působí i v Česku, uzavřel partnerství s Depo Ventures.
Odpor proti centralizaci
Zuckerbergovy ambice v další centralizaci virtuálních otisků lidstva některé hráče v oboru děsí. Hlasitě se začalo vymezovat české metaverzum Somnium Space. Symbolicky to došlo až tak daleko, že do startupu investovali stovky tisíc dolarů bratři Cameron a Tyler Winklevossovi. Ti Zuckerberga obvinili, že jim ukradl Facebook, a nakonec došlo na mimosoudní vyrovnání.
Somnium Space staví na blockchainu. „Budujeme decentralizované metaverzum. Nemůžeme dovolit, aby Mark měl vše pod kontrolou Facebooku. Budoucnost VR světů nemůže být postavená na tom, že jedné firmě přenecháme všechna naše data,“ upozornil ředitel Somnium Space Artur Sychov.
Český startup mimo jiné vedl investici čtyř milionů dolarů do francouzské firmy Lynx vyvíjející brýle pro VR. Další česká investice šla do britských Teslasuit vyrábějících haptické obleky schopné z VR světů na kůži přenášet vjemy jako kapky deště. Sychov se dále podílel na investičním kole třináct milionů dolarů do estonských Wolf3D, kteří se snaží vytvářet pokročilé avatary. S českou firmou VRgineers pak Somnium Space pracují na vlastních VR brýlích.
