Peněz je v Česku dostatek. Kvalitních startupů málo

Digitální technologie se začínají
uplatňovat napříč celým trhem

Digitální technologie se začínají uplatňovat napříč celým trhem

V rozestavěném pražském TechHubu se sešlo několik českých investorů, kteří poskytli rady začínajícím startupistům. Peněz je prý v Česku dost, dobrých projektů ale méně.

Kulisy: neomítnuté zdi, prach, podlahy plné louží, pár židlí, MacBook, promítačka a dřevěné palety. Vystupující: čeští a slovenští investoři. Diváci: zhruba stovka převážně mladých lidí s nápady a vizemi na své technologické startupy. Uvaděč: „Umíte si představit lepší přirovnání k rozjezdu firmy, než jsou tyto prostory?“

Rozestavěný smíchovský TechHub se prozatím rozhodně nemůže pochlubit útulnými prostory a spíše než jedno z tuzemských center technologických projektů připomíná dlouho neuklízené skladiště. Stejně jako u každého podnikatelského nápadu, tak i zde je na konci vize, jíž ale předchází hromada práce a potu. Ani punkové prostředí však nevyspalé a od omítky a prachu umazané provozovatele TechHubu neodradilo od toho, aby sem sezvali skupinu investorů. V akci zvané „Den D naruby“ bylo úkolem „andělů“ předvést, co jsou schopní začínajícím firmám nabídnout, přinést jim rady a vychválit sami sebe.

Prezentace několika českých investorů byla zajímavým obratem. Až doposud bylo možné na různých startupových akcích nebo v populární televizní sérii Den D sledovat obrácený postup – sebevědomí investoři drtili svými připomínkami zpocené lidi s nápady a vyvraceli jim jejich teze a myšlenky. V tomto případě sice na drcení investorů nepřišlo, bylo ale zajímavé zjistit, co je vlastně ten „investor český“ zač.

Peníze se válí na zemi

„Když hledáte investora, jste v lepší pozici než on,“ vyvrátil Jan Všianský obecně zažitou tezi, že při jednání s investorem je na koni ten, kdo má peníze. Těch je podle něj na trhu značné množství, ovšem dobrých projektů, do kterých investovat, je mnohem méně. „Na trhu je přebytek kapitálu a všichni ho chtějí zhodnotit,“ říká investor, který by rád rozmnožil své peníze vydělané na prodeji podílu ve společnosti Lingea.

Tvrzení o těžko zhodnotitelných investicích se české technologické scény dotýká ve značné míře. Zdejším investorům údajně měsíčně pod rukou projde mnoho desítek podnikatelských záměrů, ale jen velmi malý zlomek z nich stojí za povšimnutí. „Většina českých projektů není investovatelných, pouze zhruba 5 procent z nich,“ říká Všianský.

Peníze mám. Co máte vy? Investor a bývalý technologický šéf AVG Karel Obluk. (V zelené mikině ho sleduje zakladatel startupu AskYou Jaroslav Slavičínský.)Peníze mám. Co máte vy? Investor a bývalý technologický šéf AVG Karel Obluk. (V zelené mikině ho sleduje zakladatel startupu AskYou Jaroslav Slavičínský.) | Jan Sedlak

Jeho slova potvrzuje také David Formánek, který už andělských investic uskutečnil několik. „Ve většině projektů, které mi pošlete, nevidím žádné peníze,“ vyslal kritickou zprávu k publiku. Dotkl se tak klasického problému většiny startupů – jde o malé živnosti, které sice mohou někdy v budoucnu svému zakladateli vydělat pár korun na uživení se, ale nikdy nepůjde o lákadlo pro investora. „Investoři nehledají živnost, ale byznys,“ zopakoval Formánek známou frázi Michaela Rostocka-Poplara známého z Dne D.

Všichni investoři v prostorách rozestavěného TechHubu se shodli na tom, že nejsou charita a že na svých investicích chtějí vydělat. „Investor je dobrý v tom, že má peníze. Ale ještě lepší je v tom, že peníze chce vydělat,“ myslí si například spoluzakladatel startupu Proactify Jiří Kopsa, který se začínajícím startupistům pochlubil se svojí . Nepoukazuje přitom na chamtivosti investorů, ale především na jejich přínos byznysu.

Motivovaný investor

„Hledám investice, kam můžu něco přinést. Pokud nemám jak pomoci, nezajímá mě to,“ popisuje jednu část motivace investorů Karel Obluk, který dlouhá léta strávil v nejvyšším vedení AVG a nyní se snaží své zkušenosti a vydělané peníze dále zhodnotit. A právě zkušenosti, kontakty, vědomosti a rozhled investorů jsou to, co by mělo začínající podnikatele zajímat. Peníze jsou až na druhé koleji. Zároveň ale nesmí očekávat, že investor odvede veškerou práci za ně, spíše naopak. „Investor vám peníze nepůjčuje a nic za vás nevymyslí,“ konstatuje Michal Hanus, jehož čuch na dobré investice je díky projektům jako Geewa, Elephant Orchestra nebo Crazy Tomato neoddiskutovatelný.

Jenže ochota tvrdě pracovat údajně mnoha Čechům (ale nejen jim) chybí. „Kluci chtějí být strašně bohatí, ale už se jim nechce moc makat,“ tvrdí David Formánek. „Nepište mi, že chcete udělat druhý Google,“ radí. V Googlu rozhodně z počátku neměli plány, že na svém projektu vydělají miliardy a ovládnou internet. Podle Formánka jsou startupy něco, k čemu by se mělo přistupovat nejenom s ohledem na peníze. „Jsem přesvědčený o tom, že startup většinou jde udělat bez investora,“ věří.

Staveniště jako místo dění. Pro symboliku se startupy jako dělané. Na fotce spoluzakladatel TechHubu Petr Ocásek.Staveniště jako místo dění. Pro symboliku se startupy jako dělané. Na fotce spoluzakladatel TechHubu Petr Ocásek. | Jan Sedlak

Problémem většiny projektů je, že mají pramalé ponětí o tom, jak by měly vydělávat. Nebo jde jednoduše o službu, na které vydělat nejde, případně znovu objevuje kolo. „Ze 150 startupů, které jsem v poslední době viděl, z nich většina neměla jednoduchý model návratnosti peněz,“ konstatuje Formánek. To, zda se rozdělaný produkt dostane do funkční fáze, může také záviset na tom, zda mu jsou tvůrci ochotní věnovat čas. „Není možné na startupu pracovat po večerech jako na vedlejšáku, to se nikam nepohnete,“ míní investor Michal Illich, který investuje své vydělané miliony získané prodejem služeb Jyxo.cz a Blog.cz. „Pokud chcete něco dokázat, musíte na tom pracovat fulltime.“

Akcelerátor jako cesta

Illich je velikým zastáncem akcelerátorů, které se v Česku začínají rozjíždět. Pokud si vybírá, do čeho investovat, zaměřuje se v prvé řadě na týmy, které se do nějakého inkubátoru dostaly. Nejenom, že projdou předvýběrem, ale během šestiměsíčního pobytu se naučí správně pracovat, komunikovat a zjistí potřebné věci nutné k udržení chodu firmy. „Přihlásit se to nějakého akcelerátoru rozhodně doporučuji,“ radí Illich. Jeho rada může být zajímavá, do jednoho projektu dokáže investovat i miliony korun a „s půl milionem se nebojí riskovat“.

Investoři se v TechHubu shodli na tom, že jenom nápad a dobrá myšlenka nestačí, důležitá je i realizace. „Nápad je pouze procento úspěchu, zbytek je tvrdá práce,“ upozorňuje Formánek. Za investorem je důležité přijít alespoň s nějakou rozpracovanou fází a pokud možno otestovanou na skutečných uživatelích. „Nepředkládejte nám byznys plán ve stylu Baron Prášil a čísla vycucaná z prstu,“ varují investoři. „To nejdůležitější je zápal a schopnost přesvědčit,“ myslí se Karel Obluk. „Byznys plán není to nejdůležitější, stejně ho budete nesčetněkrát předělávat,“ dodává.

TechHub jede v privátní betě. Otvírat by měl koncem dubna a nabídne i finanční půjčky a dotace.TechHub jede v privátní betě. Otvírat by měl koncem dubna a nabídne i finanční půjčky a dotace. | Jan Sedlak

Investoři do éteru vysílají také několik dalších rad. Mějte přehled o tom, co se děje a čtěte weby jako TechCrunch nebo The Next Web. V týmu musí být vždy někdo orientovaný na obchod, ale také schopní technologičtí pracovníci. Nepřehánějte svá očekávání s ohodnocením startupu. Pokud to jde, snažte se dělat globální produkt, český trh je malý. Nebojte se kritiky a vyhledávejte různé názory. A vždy si zjistěte, co dělá a zda existuje konkurence. „Pokud žádnou konkurenci nenajdete, je to jenom důkaz toho, že neumíte googlit,“ vzkazuje Formánek.

Slet andělských investorů na pražském Andělu ukázal především jednu věc – peněz pro začínající investory je v Česku dostatek. Na tuzemském trhu už odrostla generace podnikatelů, kteří vybudovali a prodali své společnosti a chtějí se na rozvoji podnikání a vývoji nových technologií a služeb podílet dále. A samozřejmě na tom něco vydělat. Horší už je to s množstvím kvalitních technologických projektů, které by zhodnocení investic umožnily.