Putin vypíná internet a vytváří v Rusku vlastní komunikační prostor. Ekonomika trpí

Prezident Vladimir Putin reaguje na narůstající únavu Rusů z války proti Ukrajině dalším omezováním přístupu k internetu. Množí se výpadky populární sociální sítě Telegram, která byla doposud relativně bezpečným prostorem i pro kritiky režimu. Navíc úřady čím dál častěji vypínají samotná data, čímž ruší i běžně používané zašifrované připojení k zakázanému obsahu přes takzvané VPN služby.

Rusko také buduje vlastní alternativu americké služby Starlink miliardáře Elona Muska. V březnu vypustilo prvních 16 komunikačních satelitů konstelace Rassvět (Úsvit) a do roku 2030 jich plánuje na oběžnou dráhu dopravit zhruba 300.

Kreml si od větší izolace slibuje lepší kontrolu nad veřejně dostupnými informacemi a zvýšení kybernetické bezpečnosti. Současně tím však zasazuje další ránu ekonomice, která je na internetu značně závislá, a riskuje novou vlnu nespokojenosti a emigrace.

Podle většiny komentátorů souvisí horší dostupnost internetu s novým zákonem, který od 1. března rozšiřuje pravomoci orgánů sítě vypínat – oficiálně v situacích, kdy zemi hrozí kybernetický útok či například nálet ukrajinských dronů. Rozsáhlé výpadky připojení od té doby nastávají i v Moskvě, jež byla doposud podobných omezení ušetřena.

Problémy s Telegramem, který nahradil už dříve zablokovaný Facebook či WhatsApp a přes nějž Rusové donedávna také chatovali a telefonovali, jsou tak rozsáhlé, že lze aplikaci podle neziskové organizace citované zpravodajským webem The Moscow Times považovat za nedostupnou.

„Pokud bychom pro omezení internetu udělali desetibodovou stupnici, kde deset znamená úroveň blokování jako v Severní Koreji, tak Rusko se již dostalo na sedmičku,“ řekl pro ruskojazyčné vysílání rádia Svobodná Evropa advokát specializující se na kyberprostor Sarkis Darbinjan.

Prevence protestů

Snahy o omezování internetu v nedemokratických zemích – s cílem posílit cenzuru a předcházet vzniku protestů či opozičních hnutí – sílí se zhoršující se geopolitickou situací. V Íránu od začátku války na konci února datové připojení nefunguje vůbec; Čína kontrolu nad přístupem svých občanů ke světové síti utužuje průběžně.

Ruský případ je specifický v tom, že země byla historicky s internetem mnohem více propojená než Čína nebo Írán. Firmy na něm závislé doposud patřily k nejdynamičtějším sektorům ruské ekonomiky a na přístup k síti je zvyklá zejména mladší, liberálnější a mobilnější populace ve velkých městech. Kolem té až doposud Kreml opatrně našlapoval, aby omezil protesty proti válce na Ukrajině a jejím dopadům.

Polský think-tank OSW, specializovaný na východní Evropu, vyhodnotil poslední kroky ruské vlády jako snahu otestovat celonárodní seznam „povolených“ webů a vyloučit nežádoucí stránky a služby. Kreml doufá, že se uživatelé přesunou na chatovací aplikaci MAX, která je na rozdíl od Telegramu pod přísnou kontrolou ruských orgánů.

OSW to vnímá především jako reakci na zhoršující se ekonomiku a nárůst deficitu státního rozpočtu, jenž si kvůli enormním výdajům na zbrojení vynucuje škrty zejména v oblasti sociálních služeb a zvyšuje tak nespokojenost. Think-tank ale nevylučuje ani možnost, že se jedná o přípravu na eskalaci vztahů s Evropou – omezení internetu by ztížilo možnosti případné kybernetické odvety ze strany Západu.

Rána ruské ekonomice

Na rozdíl od Číny, kde svobodný internet prakticky nikdy neexistoval, došlo v Rusku v devadesátých letech k divokému rozmachu IT a online služeb – a také kybernetické kriminality. Tento boom se opíral také o značnou technologickou expertizu vybudovanou ve vědeckých ústavech ještě v dobách Sovětského svazu. Dal vzniknout progresivnímu sektoru „nové ekonomiky“, který symbolizují společnosti jako vyhledávač Yandex, sociální síť V kontaktě či výrobce antivirového softwaru Kaspersky Lab.

Nová omezení tak výrazně poškozují ruské hospodářství, jež je na internetu značně závislé. Podle odhadů deníku Kommersant kvůli výpadkům připojení zaznamenávají podniky jen v Moskvě ztráty okolo jedné miliardy rublů (274 milionů korun) denně. OSW upozorňuje, že IT a digitální sektor se na ekonomice hlavního města podílí z 36 procent a výpadky internetu tvrdě dopadají hlavně na malé a střední podniky, které ho nezbytně potřebují pro komunikaci se zákazníky a reklamu. Situace tak podle polských analytiků může vyústit ve vlnu bankrotů.

Naopak velké korporace s celonárodní působností jsou podle Kommersantu na nová omezení lépe připraveny, neboť jsou zvyklé na vypínání internetu mimo hlavní město už od počátku loňského roku.

Známý ruský bloger a spisovatel Dmitrij Černyšev v rádiu Svobodná Evropa upozornil, že zemi hrozí další vlna emigrace nevelké, ale pro rozvoj země důležité skupiny vzdělaných osob, jež internet potřebují ke své profesi či podnikání.

Internet jen pro vyvolené

Ruské snahy o digitální izolaci nezačaly s válkou na Ukrajině. Podle studie think-tanku Atlantic Council začal současný ruský režim na internet pohlížet jako na hrozbu nejpozději po roce 2010, kdy v arabském světě s velkým přispěním sociálních sítí vypukla vlna revolucí. Rusové v letech 2011–2012 také vyšli do ulic na protest proti návratu Vladimira Putina do funkce prezidenta. V té době se zrodila myšlenka „ruského internetu“ neboli „runetu“.

Tato zkratka označuje technická a legislativní opatření, jež mají umožnit kontrolu datových sítí a jejich případné odpojení od zbytku světa. Stěžejním se stal zákon o suverénním internetu z roku 2019, který dal státu v tomto ohledu rozsáhlé pravomoci.

S invazí na Ukrajinu v roce 2022 nabraly tyto snahy na intenzitě. Podle expertů oslovených rádiem Svobodná Evropa nyní Rusko blokuje přibližně 3,5 milionu internetových domén, což je více než v Číně. Ta však digitálním službám, jako je například YouTube či WhatsApp, nikdy neumožnila v zemi působit a populaci nabídla pouze komunistickou vládou kontrolované alternativy. Kreml se naopak musí pokusit Rusy používání západních aplikací odnaučit a přimět je k přechodu na ty ruské – do toho se ale většině obyvatel nechce.

„Rusko jde vlastní cestou, podobnou Turkmenistánu a Íránu, kde je internet poskytován pouze určitým skupinám obyvatel,“ nastiňuje možný vývoj Darbinjan. „V blízké budoucnosti nebude cenzura plošná, ale bude individuálně přizpůsobena v závislosti na míře loajality konkrétního občana nebo podniku.“