Ve srovnání s předchozím měsícem byla průmyslová výroba po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 1,2 procenta. Hodnota nových zakázek v červenci meziročně vzrostla o 2,2 procenta, když v červnu se zvýšila po revizi o 11,1 procenta. Podobně zpomalil také růst tržeb z červnových revidovaných 7,6 procenta na 2,8 procenta v červenci.
„Pohled na průmyslové výsledky už není tak jednoznačný jako v některých předchozích měsících. Ne každé odvětví totiž rostlo, a jen pár jich rostlo výrazně. O růst se primárně postarala výroba motivových vozidel,“ říká analytik Michal Kozub z Home Creditu. „Odvětví, kde průmysl nerostl, je sice více, jejich podíl na celkové produkci je ale malý,“ dodává.
Vedle výroby aut k červencovému růstu průmyslu přispěla také produkce pryže a plastů a kovových konstrukcí. Výroba klesla v chemickém průmyslu, farmacii a hutích a slévárenství. „Na růstové vlně se nesla celá řada dalších důležitých odvětví, což svědčí o tom, že růst českého průmyslu je v současnosti široce založený,“ komentuje Patrik Rožumberský z UniCredit Bank.
„Pro další měsíce je nicméně otázkou, nakolik se na průmyslové aktivitě v Evropě a tedy i v tuzemském průmyslu projeví zpomalení hospodářského růstu v Číně,“ podotýká analytik Radomír Jáč z Generali Investments CEE. Výraznější a trvalejší zpomalení růst v Číně by se projevilo na exportech z Německa, což by mělo dopad i na český průmysl.
Zpomalení růstu hodnoty nových zakázek bylo dáno jejich poklesem z tuzemska o 6,1 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 6,9 procenta.
Tržby z přímého vývozu průmyslových podniků se v červenci zvýšily o 6,7 procenta. Domácí tržby, které zahrnují i nepřímý vývoz prostřednictvím neprůmyslových podniků, klesly o dvě procenta.
Podniky s 50 a více zaměstnanci v červenci proti loňsku zvýšily počet pracovníků o 3,3 procenta. Jejich průměrná hrubá mzda stoupla o tři procenta na 28 512 korun.
