Babiš vs. Fiala: Podívejte se na 10 největších rozpočtových děr v historii Česka

9. Ztráta iluzí o nezranitelnosti

• Rok: 2009
• Premiér: Mirek Topolánek
• Schodek: 192 mld. Kč

Rok, kdy světová finanční krize naplno dorazila i do Česka. Vláda s ministrem financí Miroslavem Kalouskem ještě na podzim 2008 rozsah hrozícího propadu výrazně podceňovala a připravila rozpočet se schodkem pouhých 38 miliard korun. Ten navíc vycházel z předpokladu, že ekonomika v roce 2009 poroste o 4,8 procenta. Realita byla přesně opačná. HDP se propadl o 4,7 procenta a dramatický výpadek daňových příjmů rozpočet poslal hluboko do červených čísel. Do té doby nevídaná sekera 192,4 miliardy korun byla obrovským šokem a z boje proti deficitům udělala jedno z hlavních témat české hospodářské politiky následujících let. 

8. Bolestivá cesta z vysokých deficitů

• Rok: 2024
• Premiér: Petr Fiala
• Schodek: 271 mld. Kč

První rok, kdy se naplno projevil vládní konsolidační balíček. Ani zvyšování některých daní, návrat nemocenského pojištění zaměstnanců nebo škrty ve výdajích však nemohly hluboký strukturální deficit odstranit ze dne na den. Zrušení superhrubé mzdy spolu s rozpočtovými dopady pandemie, energetické krize a vysoké inflace zanechalo ve veřejných financích hlubokou stopu. Přesto se situace začala zlepšovat. Schodek státního rozpočtu meziročně klesl z 288,5 na 271,4 miliardy korun a strukturální deficit se citelně snížil. Tehdejší koalice proto výsledek prezentovala jako důkaz obratu k lepšímu – poprvé od roku 2019 totiž schodek klesl pod hranici 280 miliard korun. 

7. Drahé tlumení energetické krize

• Rok: 2023
• Premiér: Petr Fiala
• Schodek: 288 mld. Kč

Rok ve znamení drahého tlumení následků energetické krize. Po celý rok platily cenové stropy na elektřinu a plyn a jen kompenzace spojené s jejich zavedením vyšly stát na více než 50 miliard korun. Inflace sice postupně zpomalovala, v celoročním průměru ale stále dosáhla 10,7 procenta a v červnu si vynutila další mimořádnou valorizaci důchodů. Výdaje na penze tak meziročně vzrostly téměř o sto miliard korun. Navzdory tomu kabinet udržel schodek na 288 miliardách, tedy mírně pod plánovanými 295 miliardami. Vysoké manko ale dál ukazovalo, jak drahou stopu v rozpočtu zanechala energetická krize, inflace i dlouhodobé strukturální problémy veřejných financí. 

6. Prázdná státní kasa před volbami

• Rok: 2025
• Premiér: Petr Fiala
• Schodek: 291 mld. Kč

Předvolební rok přinesl první zadrhnutí nastartované konsolidace. Vláda původně plánovala stlačit schodek na 241 miliard korun, skutečnost ale byla téměř o 50 miliard horší. Do výdajů se promítlo mimo jiné zvýšení platů části zaměstnanců veřejné sféry, zatímco některé příjmy a výdaje byly podle Národní rozpočtové rady už při sestavování rozpočtu nastaveny příliš optimisticky. Část propadu navíc způsobilo pozdější proplacení evropských peněz. Výsledný deficit 290,7 miliardy korun tak byl vyšší než o rok dříve a ukázal, že navzdory předchozím konsolidačním krokům zůstávají české veřejné finance daleko od vyrovnaného hospodaření. 

5. Výměna vlád poslala schodek nad 300 miliard

• Rok: 2026 (schválený rozpočet)
• Premiér: Andrej Babiš
• Schodek: 310 mld. Kč 

Rozpočet na rok 2026 je výsledkem střetu dvou vlád. Odcházející kabinet Petra Fialy ještě před volbami připravil návrh se schodkem 286 miliard korun. Nová sněmovní většina jej ale vrátila k přepracování a Babišova vláda následně plánované manko zvýšila o dalších 24 miliard na konečných 310 miliard. Nový kabinet tvrdil, že pouze narovnal nadhodnocené příjmy a doplnil výdaje, které jeho předchůdci v rozpočtu dostatečně nezohlednili. Výsledná podoba ale vyvolala další spor. Národní rozpočtová rada upozornila, že podle jejího výkladu překračuje zákonné limity rozpočtové odpovědnosti. Česko tak do roku solidního ekonomického růstu vstoupilo s naplánovaným schodkem přes 300 miliard korun – poprvé od covidových let. 

4. Ruská invaze přepisuje rozpočet

• Rok: 2022
• Premiér: Petr Fiala
• Schodek: 360 mld. Kč

Rok bezprecedentního šoku. Ruská invaze na Ukrajinu prudce prohloubila energetickou krizi a Česko zároveň během několika měsíců přijalo stovky tisíc válečných uprchlíků. Těm stát zajišťoval ubytování, sociální pomoc a začlenění do škol a na pracovní trh. Do roku 2022 přitom země vstoupila v rozpočtovém provizoriu poté, co nová Fialova vláda odmítla původní Babišův návrh se schodkem 376,6 miliardy korun. Vlastní rozpočet nejprve postavila na deficitu 280 miliard, během roku jej ale kvůli energetické krizi, vysoké inflaci a rostoucím sociálním výdajům musela výrazně přepsat. Inflace sice pomáhala příjmům státu vyšším výběrem daní, zároveň však prodražovala valorizace penzí a další výdaje. Konečný schodek tak dosáhl 360,4 miliardy korun. 

3. Pandemie otevřela dveře obřím deficitům

• Rok: 2020
• Premiér: Andrej Babiš
• Schodek: 367 mld. Kč

Definitivní konec iluzí o nízkých rozpočtových schodcích. Když Alena Schillerová na podzim 2019 připravovala rozpočet s deficitem 40 miliard korun, nikdo netušil, jak tvrdý zásah přijde. Pandemie covidu-19 a bezprecedentní omezení ekonomiky si vyžádaly masivní záchranné programy, jako byl Antivirus nebo kompenzační bonusy pro zasažené podnikatele. Sněmovna proto během několika měsíců povolený schodek postupně zvedla ze 40 na 200, následně na 300 a nakonec až na 500 miliard korun. Skutečný deficit se zastavil na tehdy rekordních 367,4 miliardy a jedním rázem posunul české rozpočtové schodky do úplně jiné dimenze. 

2. Téměř 400 miliard v době růstu

• Rok: 2027 (navržený rozpočet)
• Premiér: Andrej Babiš
• Schodek: 389 mld. Kč

Návrh rozpočtu na rok 2027 počítá s výrazným prohloubením schodku. Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové navrhlo deficit 389 miliard korun, tedy o 79 miliard více než u schváleného rozpočtu na rok 2026. Pokud by se plán naplnil, šlo by po covidovém roce 2021 o druhý nejhlubší schodek v historii samostatného Česka. Vláda vyšší výdaje zdůvodňuje především rekordními investicemi, posílením zdravotnictví a dalšími prorůstovými opatřeními. Kritiku naopak vyvolává skutečnost, že se rozpočtová politika výrazně uvolňuje v době, kdy ministerstvo samo očekává pokračující hospodářský růst. O konečné podobě rozpočtu se však bude ještě jednat. 

1. Rekordní schodek a velký daňový řez

• Rok: 2021
• Premiér: Andrej Babiš
• Schodek: 420 mld. Kč

Absolutní a dosud nepřekonaný rekord českého státního rozpočtu. V roce 2021 se protnuly pokračující náklady pandemie covidu-19 s výrazným uvolněním rozpočtové politiky a zásadním snížením zdanění práce. Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb 15 a 23 procent, které ve Sněmovně prosadily hlasy ANO, ODS a SPD, připravilo veřejné rozpočty o desítky miliard korun ročně a výrazně prohloubilo strukturální deficit. Stát zároveň dál financoval proticovidové kompenzace a další podpůrná opatření. Výsledkem byl schodek 419,7 miliardy korun – nejvyšší v historii samostatného Česka a o více než 50 miliard hlubší než v prvním pandemickém roce.