Předlužený ráj? Singapur i Maledivy jedou na sekyru. Žebříček 10 zemí, které se řítí do pasti
- Kdo se snaží investovat do budoucna?
- Kdo se topí v dluzích?
- Které zemi roste zadlužení nejrychleji?
Zadlužení ve světě roste, ale mají ho země stále pod kontrolou? Některé země i přes rostoucí dluh patří k nejbohatším ekonomikám světa, jiné balancují na hraně kolapsu. Kdo za posledních deset let (2016–2026), podle Mezinárodního měnového fondu (MMF), nejrychleji navýšil svůj dluh?
Poznámka: Data za rok 2026 jsou odhadem MMF.
10. Alžírsko
Zadlužení 2016: 18,1 %
Zadlužení 2026: 59,2 %
Tato africká země navýšila své zadlužení za posledních deset let o více než 40 procentních bodů. Vyplývá to z vysoké závislosti na ropném a plynárenském sektoru, který tvoří páteř státních příjmů. Po propadu cen ropy kolem roku 2014 se veřejné finance dostaly pod tlak a vláda začala více využívat dluhové financování k udržení sociálních výdajů a ekonomické stability.
Většinu dluhu drží domácí věřitelé, což zemi částečně chrání před výkyvy na mezinárodních finančních trzích. Zároveň ale tato strategie omezuje přístup k externímu kapitálu a může zvyšovat tlak na domácí finanční systém. V posledních letech se situace částečně stabilizovala díky opětovnému růstu cen energií, což posílilo rozpočtové příjmy. Diverzifikace ekonomiky přesto zůstává pro tuto zemi výzvou do budoucna.
9. Ukrajina
Zadlužení 2016: 79,5 %
Zadlužení 2026: 122,6 %
Do první desítky zemí, u kterých nejrychleji roste zadlužení, se dostala také Ukrajina. Od roku 2016 navýšila dluh vůči HDP o 43 procentních bodů. Klíčovým faktorem je samozřejmě ruská invaze z roku 2022, která dramaticky zvýšila veřejné výdaje především na obranu a obnovu infrastruktury. Růst dluhu je z velké části tažen zahraničními půjčkami a finanční pomocí od mezinárodních institucí, včetně MMF, který v roce 2026 schválil další program ve výši 8,1 miliardy dolarů jako součást širšího balíku podpory.
Ukrajina díky pomoci ze zahraničí odvrací finanční kolaps státu. Přispět k tomu má také mimořádný úvěrový balík ve výši přibližně 90 miliard eur od Evropské unie, který má pokrýt až dvě třetiny finančních potřeb země v následujících dvou letech. Tyto prostředky mají směřovat nejen na financování obrany, ale i na základní fungování státu, do zdravotnictví nebo energetiky.
8. San Marino
Zadlužení 2016: 21,4 %
Zadlužení 2026: 77,3 %
San Marino se stále vypořádává s dopady koronavirové pandemie, která tvrdě zasáhla tamní malou ekonomiku. Závislost na turismu a službách a dlouhodobé problémy bankovního sektoru se vláda rozhodla řešit zásahem do ekonomiky. Konkrétně poprvé ve větším rozsahu využila zahraniční financování a vydání státních dluhopisů, čímž se výrazně změnila struktura veřejných financí.
Jeden z nejmenších států, ve kterém žije zhruba 34 tisíc obyvatel, dlouho fungoval bez významného zadlužení. Prudký nárůst zadlužení tak představuje zásadní strukturální změnu v jeho ekonomickém modelu. San Marino sice není členem Evropské unie, ale používá euro a jeho stabilita je silně závislá na vývoji italské ekonomiky. V posledních letech se země snaží stabilizovat bankovní sektor a diverzifikovat ekonomiku, nicméně vysoký nárůst dluhu ukazuje, jak zranitelné mohou být i velmi malé a dříve fiskálně konzervativní státy vůči externím šokům.
7. Čína
Zadlužení 2016: 50 %
Zadlužení 2026: 106,9 %
O více než 50 procentních bodů navýšila své zadlužení také Čína. Tímto způsobem se snaží podporovat ekonomický růst. Zadlužení se zvýšilo i kvůli pandemii covidu-19, kdy stát přistoupil k dalším opatřením na podporu zpomalující ekonomiky.
U Číny je potřeba dodat, že významná část dluhu není vedena přímo jako oficiální státní dluh, ale je skryta v bilancích regionálních vlád a státních podniků. To ztěžuje přesné vyhodnocení skutečné míry zadlužení a představuje potenciální riziko pro finanční stabilitu. Specifickým problémem je také napojení dluhu na realitní sektor, který se v posledních letech dostal do krize.
6. Súdán
Zadlužení 2016: 109,9 %
Zadlužení 2026: 169,1 %
Tato chudá africká země patří k nejzadluženějším zemím dlouhodobě. Súdán se snaží vypořádat se s ekonomickou nestabilitou, mezinárodní izolací a ztrátou ropných příjmů po odtržení Jižního Súdánu v roce 2011. Zemi se ale nedaří odrazit ode dna kvůli politickému chaosu, který se vyvinul až v otevřené ozbrojené konflikty, jež vypukly v roce 2023 a vedly k hlubokému propadu ekonomiky i veřejných financí.
Současná občanská válka v zemi prakticky paralyzovala fiskální správu i schopnost vlády hospodařit. Velká část ekonomiky funguje neformálně a stát má jen omezenou kontrolu nad výběrem daní a podobně. Navíc je Súdán silně závislý na humanitární pomoci a jeho přístup k mezinárodnímu financování je kvůli konfliktu velmi omezený.
5. Bolívie
Zadlužení 2016: 38,2 %
Zadlužení 2026: 102,7 %
Bolívie zaznamenala v poslední dekádě výrazný nárůst veřejného zadlužení o více než 60 procentních bodů. Po roce 2016 sice ještě těžila z relativně stabilní pozice podpořené příjmy z exportu zemního plynu a dalších komodit, postupné vyčerpávání těchto zdrojů, pokles cen surovin a rostoucí rozpočtové deficity však vedly k rychlému nárůstu dluhu. Vláda dlouhodobě udržovala vysoké veřejné výdaje, včetně investic do infrastruktury, což v kombinaci se slabším ekonomickým růstem zvyšovalo tlak na veřejné finance.
Do budoucna by Bolívie mohla tento problém veřejných financí řešit díky lithiu, kterého má na svém území velké zásoby. Tento potenciál se zatím nedaří plně využít kvůli technologickým, investičním i politickým překážkám. Země tak má sice potenciál vydělat na přírodním bohatství, ale zároveň čelí strukturálním problémům, které brání rychlejšímu ekonomickému rozvoji.
4. Singapur
Zadlužení 2016: 105,9 %
Zadlužení 2026: 171,9 %
Úplně jiný příběh se odehrává v Singapuru, který své zadlužení od roku 2016 navýšil o 66 procentních bodů. Na první pohled se jedná o velmi vysokou úroveň, která by u většiny zemí signalizovala fiskální problémy. V případě Singapuru je ale situace odlišná. Růst dluhu není primárně důsledkem rozpočtových deficitů, ale souvisí s tamním způsobem financování státu.
Vláda vydává dluhopisy především za účelem rozvoje domácího finančního trhu a správy dlouhodobých investic, přičemž získané prostředky jsou investovány prostřednictvím státních fondů. Navzdory vysokému dluhu patří Singapur mezi nejbohatší a nejstabilnější země světa. Dluh je navíc z velké části domácí a pevně regulovaný, což minimalizuje rizika spojená s jeho obsluhou.
3. Maledivy
Zadlužení 2016: 61,9 %
Zadlužení 2026: 129,4 %
Podobně jako San Marino jsou na tom Maledivy. Tento ostrovní stát závislý na turismu se rovněž potýká s dozvuky koronavirové pandemie, kvůli které se zadlužil. Kolaps cestovního ruchu vedl k dramatickému propadu příjmů a nutnosti financovat chod státu prostřednictvím dluhu. Kromě toho země dlouhodobě investuje do rozsáhlých infrastrukturních projektů, často financovaných zahraničními půjčkami.
Maledivy jsou navíc relativně výrazně ohrožené klimatickou změnou a s ní spojeným růstem hladiny oceánů. Část veřejných výdajů proto směřuje i na adaptační opatření a ochranu území. Zároveň je země výrazně závislá na zahraničních věřitelích, včetně Číny, což zvyšuje její finanční i geopolitickou zranitelnost.
2. Bahrajn
Zadlužení 2016: 77,4 %
Zadlužení 2026: 152,4 %
Ropa není všechno. Zadlužení Bahrajnu za poslední dekádu vzrostlo o 75 procentních bodů. Hlavním důvodem je dlouhodobý deficit veřejných financí, který souvisí s omezenějšími ropnými zdroji ve srovnání s ostatními státy Perského zálivu. Zatímco sousední země těží z rozsáhlejších energetických rezerv, Bahrajn je nucen více spoléhat na dluhové financování, aby udržel veřejné výdaje a sociální stabilitu.
Ta je závislá i na podpoře bohatších sousedů, zejména Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů, které Bahrajnu poskytly finanční pomoc na stabilizaci veřejných financí. Země se na druhou stranu profiluje jako finanční centrum regionu, což jí pomáhá diverzifikovat ekonomiku mimo ropný sektor, ale zatím to nestačí k zásadnímu snížení zadlužení.
Senegal
Zadlužení 2016: 47,5 %
Zadlužení 2026: 132,3 %
Největší nárůst zadlužení má v tomto žebříčku Senegal. Země v uplynulých letech masivně investovala do infrastruktury, energetiky a modernizace ekonomiky, aby byla schopna více vydělat na zásobách ropy a zemního plynu. Těžba těchto surovin má zemi přinést stabilizaci veřejných financí.
Právě očekávání budoucích příjmů z energetického sektoru hrálo roli i při zadlužování, protože vláda počítá s tím, že nové zdroje pomohou dluh stabilizovat. Senegal tak sází na světlejší zítřky a doufá, že tyto investice urychlí ekonomický rozvoj a přinesou i fiskální stabilitu.
