Skokový růst HDP v Evropě. Deset ekonomik, které do roku 2031 potáhnou kontinent nahoru
- Které evropské země by mohly mít největší růst v následujících letech?
- V Evropské unii se velký růst neočekává. Které země EU se dostaly do žebříčku?
- Z čeho těží státy jihovýchodní Evropy?
Čtyřprocentní růst HDP zní jako ekonomický zázrak. V případě menších evropských ekonomik ale nemusí být ničím výjimečným. Zatímco vyspělé státy západní Evropy obvykle rostou tempem kolem jednoho až dvou procent ročně, méně rozvinuté země mají větší prostor dohánět jejich životní úroveň. I proto se podle nejnovější prognózy Mezinárodního měnového fondu (MMF) na špici žebříčku očekávaného růstu objevují především státy Balkánu a Středomoří.
10. Bosna a Hercegovina
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 2,94 %
Tahounem bosenské ekonomiky zůstává exportně orientovaný zpracovatelský průmysl, zejména výroba kovových výrobků, automobilových komponentů a elektrotechniky, které směřují především na trhy Evropské unie. Významnou roli hraje také příliv příjmů od Bosňanů žijících v zahraničí, rostoucí domácí spotřeba a pokračující veřejné investice do dopravní infrastruktury. Pozitivním faktorem je také postupné sbližování s Evropskou unií, které podporuje příliv evropských prostředků i důvěru investorů.
Na druhé straně Bosna a Hercegovina čelí problémům, které její růst dlouhodobě brzdí. Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že bez rozsáhlejších strukturálních reforem nebude současné tempo stačit k rychlejšímu přibližování životní úrovně zemí Evropské unie. Největší překážkou zůstává komplikovaný politický systém rozdělený mezi několik úrovní veřejné správy, který zpomaluje rozhodování i realizaci reforem.
9. Černá Hora
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 2,98 %
Dalším státem bývalé Jugoslávie v pořadí je Černá Hora. Přestože jde o jednu z nejmenších evropských ekonomik, dlouhodobě těží z rozvinutého cestovního ruchu, který se po pandemii rychle zotavil a zůstává hlavním zdrojem příjmů i zahraničních investic. Země se v posledních letech snaží profilovat jako luxusnější turistická destinace, která láká návštěvníky nejen na pobřeží Jaderského moře, ale také na horskou turistiku a celoroční rekreaci.
Vedle turismu podporují růst také investice do dopravní infrastruktury, rozvoj realitního trhu a pokračující integrace s Evropskou unií, která přispívá ke zlepšování podnikatelského prostředí. Mezinárodní měnový fond očekává, že si země udrží stabilní růst kolem tří procent ročně, což je nad průměrem většiny vyspělých evropských ekonomik. Právě vysoká závislost na cestovním ruchu ale představuje i největší slabinu černohorské ekonomiky. Turistika je citlivá na vývoj světové ekonomiky, geopolitickou situaci i klimatické podmínky, což se ukázalo například během koronavirové pandemie.
8.–7. Kypr
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 3,0 %
Zatímco řada menších středomořských ekonomik spoléhá především na cestovní ruch, Kypr v posledních letech úspěšně rozšířil svou ekonomickou základnu. Vedle turistiky hrají stále větší roli export služeb s vysokou přidanou hodnotou, zejména informační technologie, finanční a profesionální služby nebo poradenství pro mezinárodní společnosti. Po dluhové krizi z minulého desetiletí se zemi podařilo také výrazně snížit zadlužení a vytvořit fiskální rezervy, které podporují důvěru investorů i schopnost financovat další rozvoj.
Ostrovní ekonomika je ale citlivá na geopolitické dění ve východním Středomoří, vývoj cen energií i kondici mezinárodního cestovního ruchu. MMF upozorňuje, že dlouhodobé udržení tříprocentního růstu bude záviset především na zvyšování produktivity, pokračující digitalizaci ekonomiky a investicích do vzdělávání a energetické infrastruktury. Země se zároveň snaží omezit administrativní překážky, zrychlit fungování justice a podpořit inovace, aby si udržela konkurenceschopnost vůči dalším finančním a technologickým centrům ve Středomoří.
8.–7. Severní Makedonie
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 3 %
Severní Makedonie sází na exportně orientovaný průmysl, který se rozvíjí především ve speciálních ekonomických zónách. Ty v minulých letech přilákaly významné zahraniční investory z automobilového a elektrotechnického průmyslu, kteří využívají strategickou polohu země mezi střední Evropou a Balkánem. Významnou roli hraje také pokračující modernizace dopravní infrastruktury a rostoucí obchodní propojení s Evropskou unií, kam směřuje většina makedonského exportu. Přestože země zatím není členem EU, její kandidátský status a postupné slaďování evropských pravidel zvyšují důvěru investorů a podporují další rozvoj soukromého sektoru.
Celý proces přístupu do EU se ale ukazuje jako poměrně zdlouhavý a vytváří také vnitropolitické spory. Klíčovou otázkou pro Severní Makedonii ale zůstává, zda dokáže přejít od ekonomiky založené na levnější pracovní síle k hospodářství s vyšší přidanou hodnotou. Země se potýká s odlivem mladých a kvalifikovaných lidí do zahraničí, relativně nízkou produktivitou práce i pomalejším tempem institucionálních reforem.
6. Albánie
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 3,19 %
Albánie patří v posledních letech mezi nejrychleji se rozvíjející ekonomiky jihovýchodní Evropy. Zatímco ještě před dvaceti lety byla známá především zemědělstvím a nízkou úrovní infrastruktury, dnes je jejím hlavním motorem cestovní ruch. Díky dlouhému jaderskému pobřeží, nižším cenám než v sousedním Chorvatsku nebo Řecku a rozsáhlým investicím do hotelů i dopravní infrastruktury zažívá země rekordní příliv zahraničních návštěvníků. Vedle turistiky podporují hospodářský růst také stavebnictví, výroba elektřiny z vodních elektráren a pokračující investice financované z evropských fondů a zahraničního kapitálu.
Ekonomika je ovšem na cestovním ruchu poměrně silně závislá. Mezinárodní měnový fond proto doporučuje zaměřit se na zvyšování produktivity, podporu vzdělávání, lepší podnikatelské prostředí a pokračování reforem v oblasti justice a boje proti korupci. Právě schopnost přilákat více investic do průmyslu, moderních služeb nebo digitální ekonomiky bude rozhodovat o tom, zda Albánie dokáže svůj současný růst přetavit v dlouhodobé přibližování bohatším evropským státům.
5. Moldavsko
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 3,5 %
Ještě před několika lety patřilo Moldavsko k nejchudším zemím kontinentu a jeho hospodářství silně záviselo na zemědělství a dovozu energií z Ruska. V posledních letech ale země výrazně změnila svůj ekonomický směr. Po ruské invazi na Ukrajinu urychlila orientaci na Evropskou unii, diverzifikovala dodávky energií a prohloubila obchodní vazby se západní Evropou, která se stala jejím největším exportním trhem.
Přesto Moldavsko zůstává mimořádně zranitelnou ekonomikou. Leží v bezprostředním sousedství válkou zasažené Ukrajiny, dlouhodobě řeší problém separatistického Podněstří a zároveň se potýká s výrazným odlivem obyvatel do zahraničí. Nedostatek pracovní síly, nízká produktivita i vysoká závislost na zahraniční finanční pomoci představují významná rizika pro dlouhodobý rozvoj.
4. Srbsko
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 3,52 %
Srbský růst stojí na silné průmyslové základně. Země se v posledních letech stala významnou destinací pro zahraniční investory, zejména z automobilového, elektrotechnického a strojírenského průmyslu. Díky své poloze na křižovatce evropských dopravních koridorů a relativně nízkým nákladům na pracovní sílu přilákalo Srbsko řadu výrobních závodů, které zásobují trhy Evropské unie. Významnou roli hrají také rozsáhlé investice do silniční a železniční infrastruktury i rozvoj těžby strategických surovin, především lithia, které by mohlo v budoucnu posílit postavení země v evropském dodavatelském řetězci pro výrobu baterií a elektromobilů.
Přes příznivé vyhlídky však Srbsko čeká několik zásadních výzev. Země sice formálně usiluje o vstup do Evropské unie, ale tempo přístupových jednání zpomalují otázky právního státu, fungování institucí i vztahy s Kosovem. Dalším tématem je energetická transformace, protože Srbsko stále významně spoléhá na výrobu elektřiny z uhlí.
3. Ukrajina
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 3,78 %
Ukrajina se se solidním růstem dostala na třetí místo. V jejím případě je ale nutné tuto prognózu interpretovat odlišně než u ostatních zemí. Očekávaný růst totiž z velké části odráží předpoklad postupné poválečné obnovy země, která utrpěla obrovské škody na infrastruktuře, průmyslu i energetice v důsledku ruské invaze. Světová banka odhaduje, že náklady na obnovu přesahují stovky miliard dolarů, což z Ukrajiny činí jeden z největších investičních projektů současnosti.
Jenže bezpečnostní situace zůstává velkou neznámou. Tempo obnovy bude záviset nejen na vývoji války, ale také na schopnosti země přilákat soukromý kapitál, pokračovat v protikorupčních reformách a zlepšovat fungování státních institucí. Další výzvou je nedostatek pracovní síly způsobený odchodem milionů obyvatel do zahraničí a značnými lidskými ztrátami během konfliktu. Pozitivním faktorem naopak zůstává pokračující sbližování s Evropskou unií, která Ukrajině poskytuje rozsáhlou finanční i technickou podporu a považuje její obnovu za jednu ze svých strategických priorit.
2. Kosovo
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 3,95 %
Silný růst Kosova stojí především na domácí spotřebě. Tu dlouhodobě podporují peníze zasílané kosovskou diasporou, která je rozptýlená především v Německu, Švýcarsku a dalších západoevropských zemích. I přes některé socioekonomické problémy v posledních letech vykazuje stabilní růst, relativně nízké zadlužení a rostoucí zájem zahraničních investorů.
Největší překážkou dalšího rozvoje zůstává slabší produktivita ekonomiky a omezená průmyslová základna. Kosovo se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností, zejména mezi mladými lidmi, a značná část ekonomické aktivity je stále závislá na příjmech ze zahraničí. Růst komplikuje také přetrvávající politické napětí se Srbskem, které zvyšuje nejistotu investorů a zpomaluje hlubší ekonomickou integraci regionu.
1. Malta
Předpokládaný průměrný růst HDP (2027–2031): 3,96 %
Na první pohled může být překvapivé, že na špičce žebříčku stojí nejmenší členský stát Evropské unie, jehož ekonomika je rozlohou i počtem obyvatel nesrovnatelně menší než většina evropských zemí. Malta však v posledních dvou desetiletích prošla výraznou proměnou. Vedle tradičního cestovního ruchu se stala významným centrem finančních služeb, informačních technologií, online hazardních her a dalších digitálních odvětví. Díky angličtině jako jednomu z úředních jazyků, členství v Evropské unii i relativně příznivému podnikatelskému prostředí přilákala stovky mezinárodních společností.
Pro Maltu bude důležité, jestli dokáže udržet tempo růstu na velmi omezeném území. Rychlý příliv obyvatel i firem zvyšuje tlak na dopravu, dostupnost bydlení, zdravotnictví i další veřejné služby. Ostrovní stát je navíc téměř zcela závislý na dovozu energií a surovin a jeho ekonomika je silně propojena s vývojem v zahraničí. Mezinárodní měnový fond proto upozorňuje, že dlouhodobá prosperita bude záviset především na růstu produktivity, investicích do infrastruktury a pokračující diverzifikaci ekonomiky směrem k odvětvím s vysokou přidanou hodnotou.
