Srovnání mezd v EU za rok 2025. Česko nedopadlo dobře
- Kde mají v EU nejnižší mzdy v porovnání s kupní silou?
- Kdo vydělává více než Češi?
- Proč je v žebříčku Česko?
Jak si stojí evropské domácnosti v porovnání mezd? Data Eurostatu srovnávají země podle výdělků v paritě kupní síly (PPS), nejedná se tedy o mzdy v eurech ani v korunách. Tento ukazatel naopak zohledňuje cenovou hladinu v daných zemích a nabízí tak přesnější pohled na výdělky. Jak vypadá žebříček deseti zemí s nejnižšími mzdami?
10. Lotyšsko
Roční mzda v PPS: 20 444
Žebříček otevírají pobaltské země, které se shodně potýkají například s geopolitickým napětím v regionu i s dalšími nejistotami spojenými s vývojem světového obchodu. Lotyšská ekonomika se po slabším období vrátila k růstu a těží především ze silnější domácí spotřeby, rostoucích mezd a investic financovaných z evropských fondů. Vývoz, na kterém je Lotyšsko výrazně závislé, roste jen pomalu, zatímco domácnosti stále pociťují dopady předchozí vlny inflace.
Důvodem relativně nízkých příjmů v porovnání s ostatními je především malá velikost ekonomiky a dlouhodobé demografické problémy. Lotyšsko se potýká s úbytkem obyvatelstva a odchodem části pracovní síly do bohatších zemí Evropské unie, což omezuje potenciál růstu. Ekonomika je navíc silně orientována na malé a střední podniky a závislá na zahraniční poptávce.
9. Litva
Roční mzda v PPS: 20 410
Mzdy v Litvě rostou. Tamní ekonomika patří k těm úspěšnějším ve srovnání se zeměmi střední a východní Evropy. Opírá se o silný sektor služeb, moderní technologie i rostoucí průmyslovou výrobu. Země navíc dokázala poměrně dobře zvládnout energetickou krizi a po období vysoké inflace.
Přesto se litevské mzdy stále řadí mezi nižší v Evropské unii v paritě kupní síly. Důvod je třeba hledat v její historii. Po rozpadu Sovětského svazu musela země během několika desetiletí vybudovat moderní tržní ekonomiku prakticky od začátku. Přestože dohánění západní Evropy jde poměrně rychle, rozdíl v produktivitě práce i objemu vytvořeného bohatství zůstává značný.
8. Estonsko
Roční mzda v PPS: 19 632
Třetí pobaltskou zemí v pořadí je Estonsko. To se často označuje za digitálního premianta Evropy. Země si vybudovala pověst technologického centra a dlouhodobě investuje do digitalizace státní správy i vzdělávání. V posledních letech však estonskou ekonomiku zasáhla vysoká inflace a oslabení zahraniční poptávky, což se promítlo do pomalejšího hospodářského růstu.
Navzdory technologické vyspělosti je Estonsko stále relativně malou ekonomikou s necelými 1,4 milionu obyvatel. Domácí trh je omezený a země je výrazně závislá na vývozu do severských států a dalších evropských zemí. Vyšší přidaná hodnota v technologickém sektoru sice pomáhá zvyšovat mzdy, ale nestačí vyrovnat rozdíl vůči nejbohatším státům západní Evropy.
7. Portugalsko
Roční mzda v PPS: 19 571
Portugalsko v posledních letech zažívá poměrně příznivé ekonomické období. K růstu přispívá především silný cestovní ruch, příliv zahraničních investic a rostoucí zájem zahraničních firem. Země se navíc po dluhové krizi z minulého desetiletí dokázala stabilizovat a dnes patří mezi fiskálně disciplinovanější státy eurozóny. Na druhou stranu stále častěji řeší problémy spojené s rychlým růstem cen bydlení, zejména v Lisabonu a Portu, kde se život stává pro místní obyvatele stále méně dostupným.
Portugalské mzdy zůstávají relativně nízké ve srovnání se zbytkem Evropy. Jedním z důvodů je struktura hospodářství, které se ve velké míře opírá o služby, cestovní ruch a menší podniky s nižší produktivitou práce. Portugalsko navíc po desetiletí čelilo odchodu mladých a kvalifikovaných pracovníků do zahraničí.
6. Česko
Roční mzda v PPS: 18 926
Dobře v tomto žebříčku nedopadlo ani Česko. Kromě výše zmíněných zemí vydělávají více v paritě kupní síly třeba také Poláci. Poté, co se Česko vypořádalo s velmi vysokou inflací, se ekonomika vrátila k růstu. Díky tomu se po několika letech poklesu opět zvyšuje reálná kupní síla obyvatel a roste také spotřeba domácností.
To se promítlo i do růstu mezd, který je v posledních měsících opravdu rychlý a převyšuje ostatní státy Evropy. Na lepší umístění při srovnání dat za rok 2025 to ale zatím nestačilo. Důvodem je mimo jiné nižší produktivita práce a dlouhodobé zaměření ekonomiky na výrobu s nižší přidanou hodnotou.
5. Bulharsko
Roční mzda v PPS: 18 720
Bulharsko patří dlouhodobě mezi nejchudší členské státy Evropské unie, a proto nepřekvapí, že se objevuje i v tomto žebříčku. Nízké příjmy souvisejí především s nižší produktivitou práce a menším podílem odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Země navíc čelí nepříznivému demografickému vývoji a odlivu části kvalifikovaných pracovníků do bohatších evropských států.
Na druhou stranu právě Bulharsko patří mezi země, kde mzdy v posledních letech rostou velmi rychle. Ekonomika roste solidním tempem a těží především z domácí spotřeby, investic a přílivu evropských fondů. Země si zároveň udržuje relativně nízkou míru zadlužení a stabilní veřejné finance, což je v evropském měřítku spíše výjimkou, byť se zadlužení za loňský rok zvýšilo. Významným milníkem bylo také přijetí eura, které završilo dlouholetou snahu o hlubší integraci do evropských struktur.
4. Slovensko
Roční mzda v PPS: 16 356
Slovensko v posledních letech čelí pomalejšímu hospodářskému růstu, který souvisí se slabší poptávkou na evropských trzích a problémy průmyslu v Německu. Ekonomika se spoléhá hlavně na automobilový sektor, díky němuž se země řadí mezi největší výrobce aut na světě v přepočtu na obyvatele.
Příjmy domácností ale stále zaostávají za západní Evropou. Země je totiž silně závislá na montážní výrobě a zahraničních investicích, což omezuje růst mezd v porovnání s ekonomikami, které vytvářejí více vlastních technologií a produktů s vysokou přidanou hodnotou. Významným problémem zůstávají také regionální rozdíly. Zatímco Bratislava se svou životní úrovní přibližuje bohatším částem Evropy, řada východních regionů zaostává nejen v evropském srovnání, ale i za slovenským průměrem.
3. Řecko
Roční mzda v PPS: 15 567
Od dluhové krize urazila řecká ekonomika dlouhou cestu. Země, která byla před více než deseti lety symbolem finančních problémů, dnes vykazuje stabilnější růst a těží především z cestovního ruchu, lodní dopravy a přílivu zahraničních investic. Výrazně se zlepšila také situace ve veřejných financích.
Mnoho domácností se ale dosud nevzpamatovalo z hlubokého propadu životní úrovně, který následoval po úsporných opatřeních zavedených během krize. Nízké příjmy v Řecku jsou do značné míry důsledkem právě ztracené dekády po roce 2010. Mzdy byly v řadě odvětví sníženy a jejich následný růst je pomalejší než v mnoha zemích střední a východní Evropy. Řecká ekonomika se navíc opírá hlavně o služby a cestovní ruch, které zpravidla nevytvářejí tak vysokou přidanou hodnotu jako technologické nebo průmyslové obory.
2. Maďarsko
Roční mzda v PPS: 13 889
Maďarská ekonomika si v posledních letech prošla složitým obdobím, které poznamenala jedna z nejvyšších inflací v celé Evropské unii. Prudký růst cen výrazně oslabil kupní sílu domácností a přibrzdil hospodářský růst. Situace se sice postupně zlepšuje a inflace už klesla na výrazně nižší úrovně než během vrcholu krize, ekonomika však stále dohání ztráty z předchozích let.
Dalším z důvodů nízkých příjmů je dlouhodobě slabší produktivita práce ve srovnání se západní Evropou a vysoká závislost na zahraničních investicích, zejména v průmyslu. Ekonomika navíc v posledních letech rostla pomaleji, než se očekávalo, a domácnosti se musely vyrovnávat s výrazným zdražováním.
1. Rumunsko
Roční mzda v PPS: 13 743
Nejnižší mzdy v paritě kupní síly má v Evropské unii Rumunsko. Přestože mzdy rostou poměrně rychle, země stále vychází z nízké základny. Rumunsko těží z přílivu zahraničních investic, rozvoje technologického sektoru i silné domácí spotřeby. Velká města v čele s Bukureští se postupně mění v moderní ekonomická centra a řada mezinárodních firem zde buduje vývojová či servisní centra.
Na druhou stranu ale země řeší problémy s vysokými rozpočtovými schodky a výraznými rozdíly mezi prosperujícími městskými oblastmi a chudšími regiony na venkově. Problémem je také častý odchod Rumunů do zahraničí za lepšími pracovními podmínkami. Domácnostem sice pomáhají peníze posílané ze zahraničí, ale zároveň se tím oslabuje domácí trh práce.
