V těchto 10 zemích jsou nejvíce zadlužené firmy. Jak vypadá evropské pořadí?
- Žebříček ovládají nejbohatší země Evropy.
- Na čele jsou západní a severské ekonomiky.
- Ve které zemi firmy nejvíce dluží?
K rozvoji byznysu je čas od času potřeba větší investice, na niž si firmy musejí půjčovat. Ve kterých zemích dluží firmy nejvíce v poměru k HDP? Zde je žebříček sestavený podle dat Eurostatu, který sleduje výši půjček, úvěrů a vydaných dluhopisů nefinančních společností.
10.–9. Itálie, Belgie
Italské firmy uzavírají první desítku žebříčku se zadlužením 9,4 procenta HDP. Relativně nízká hodnota zapadá do vývoje posledních let, během nichž se podniky méně zaměřovaly na úvěrové financování. Tento trend pokračoval i v roce 2025. Podle italské centrální banky zůstávala likvidita firem na historicky vysokých úrovních a jejich ziskovosti pomohly také klesající náklady na úroky.
V roce 2025 bankovní úvěry podnikům po dvou letech opět začaly růst a výrazně se zvýšilo také vydávání podnikových dluhopisů. Jejich emise vzrostly meziročně o 8,2 procenta a dluhopisy už na konci roku představovaly téměř 17 procent celkového dluhu italských firem. Rostoucí zadlužení tak v případě italských firem znamená oživení poptávky po úvěrech, nikoliv zhoršení finanční situace.
10.–9. Belgie, Itálie
Stejné zadlužení v poměru k HDP mají i belgické firmy. Relativně nízká hodnota přichází po období vysokých úrokových sazeb, které podnikům prodražilo nové úvěrové financování. Belgická ekonomika přitom toto období zvládla poměrně dobře. Tamní centrální banka hodnotí její reakci na prudký růst inflace a úrokových sazeb v letech 2022 a 2023 jako odolnou.
Podmínky pro zadlužování se ale během roku 2025 postupně zlepšovaly. Snižování sazeb Evropské centrální banky se promítalo také do levnějších úvěrů pro firmy. V eurozóně klesla průměrná sazba podnikových bankovních úvěrů z maxima kolem pěti procent na konci roku 2023 na přibližně 3,5 procenta v květnu 2025. Belgické firmy tak vstupovaly do příznivějšího úvěrového prostředí, aniž by jejich zadlužení v poměru k výkonu ekonomiky dosahovalo úrovní zemí na čele žebříčku.
8. Dánsko
Přes 10 procent v poměru k HDP tvořilo v roce 2025 zadlužení dánských firem. Podle tamní centrální banky zůstává finanční situace podniků i přes zadlužení celkově odolná. Zajímavá je také struktura financování. Malé firmy využívají především hypoteční úvěry zajištěné nemovitostmi, zatímco u velkých podniků mají mnohem větší význam klasické bankovní úvěry.
Během roku 2025 navíc začal zájem firem o nové úvěry opět růst. Přispělo k tomu postupné snižování úrokových sazeb, které podnikům zlevňovalo financování. Dánská centrální banka odhadovala, že průměrná úroková sazba z existujícího firemního dluhu mohla během roku klesnout z 3,6 přibližně na 3,1 procenta. Rostoucí poptávku po úvěrech hlásily banky po většinu roku 2025, přičemž větší zájem byl patrný také mezi malými a středními podniky.
7. Finsko
Prvním zástupcem severských zemí v tomto žebříčku je Finsko. Tamní firmy měly loni dluhy ve výši necelých 13 procent HDP. Přestože je Finsko v první desítce mezi zeměmi s nejzadluženějšími firmami, objem bankovních úvěrů poskytnutých tamním podnikům se po většinu roku meziročně spíše snižoval. Ještě v říjnu byla jejich celková hodnota o 0,4 procenta nižší než o rok dříve a meziroční pokles trval nepřetržitě od poloviny roku 2024.
Během roku se ale podmínky pro nové financování výrazně zlepšily. Průměrná sazba nových bankovních úvěrů finským firmám během roku klesala, takže zájem o nové půjčky postupně ožíval. V říjnu si podniky od bank vypůjčily 2,4 miliardy eur, meziročně o 36 procent více. Největší objem nových úvěrů připadal na průmyslové podniky.
6. Portugalsko
V Portugalsku dosáhlo zadlužení firem loni na 15,3 procenta HDP. Za relativně vysokým umístěním je dlouhodobější příběh postupného snižování dluhové zátěže po evropské dluhové krizi, kdy patřily portugalské podniky k výrazně zadluženým. V roce 2025 se však tento trend částečně obrátil. Celkové zadlužení soukromých portugalských firem se během roku zvýšilo o 3,5 miliardy eur a v prosinci bylo meziročně o 2,5 procenta vyšší.
Výrazně ožila také poptávka po nových bankovních úvěrech. Portugalské firmy si během roku sjednaly nové půjčky za 26,6 miliardy eur, což byla nejvyšší částka od začátku této statistiky v roce 2015. Důležitou roli sehrály státní záruky. Úvěry s veřejnou garancí dosáhly 4,1 miliardy eur a směřovaly především k investicím ve vybraných odvětvích a pro konkrétní strategické účely.
5. Nizozemsko
Další zemí v pořadí je Nizozemsko, kde se zadlužení firem loni pohybovalo okolo 16 procent HDP. Loni v březnu měly nizozemské podniky u domácích bank nesplacené úvěry za 277 miliard eur, meziročně o pět procent více. Tempo růstu tak bylo více než dvojnásobné oproti průměru eurozóny a nizozemské firemní úvěry rostly rychleji než ve zbytku měnové unie téměř nepřetržitě už od poloviny roku 2024.
Pro Nizozemsko je ale důležité, že banky představují jen jednu část financování podniků. Významnou roli hrají také půjčky uvnitř nadnárodních skupin. Na konci třetího čtvrtletí 2025 měly finanční společnosti nadnárodních koncernů rozpůjčováno nizozemským firmám zhruba 154 miliard eur, tedy částku odpovídající asi 13 procentům HDP. Část těchto peněz přitom nemusí financovat aktivity přímo v Nizozemsku, ale může přes nizozemské společnosti směřovat k investicím v zahraničí.
4. Norsko
Další severskou zemí v tomto srovnání je Norsko. Dluhy tamních firem činily podle Eurostatu 20,6 procenta HDP. Vysoké umístění souvisí mimo jiné s tím, že řada velkých norských podniků působí v kapitálově náročných odvětvích a využívá nejen bankovní úvěry, ale také dluhopisové trhy. Přibližně 59 procent půjček připadalo na úvěry od norských bank, dluhopisy pak tvořily dalších 28 procent.
Právě u dluhopisů je dobře patrný význam ropného průmyslu a námořní dopravy pro norskou ekonomiku. Přibližně dvě třetiny firemních dluhopisů byly vydány v zahraničí, často v jiné měně než v norských korunách. Zhruba třetinu zahraničního dluhopisového dluhu přitom vytvořily společnosti z ropného průmyslu a mezinárodní námořní dopravy. Vysoké zadlužení norských firem tak odráží také schopnost velkých norských společností získávat kapitál na mezinárodních trzích.
3. Švédsko
Ve Švédsku dosáhlo zadlužení firem v roce 2025 podle Eurostatu 21,2 procenta HDP, což je třetí nejvyšší hodnota v žebříčku. Významnou roli ve švédském firemním dluhu hraje sektor komerčních nemovitostí. Podle Riksbank jde o kapitálově nejnáročnější část podnikového sektoru a realitní společnosti se podílejí téměř na polovině všech úvěrů poskytnutých nefinančním firmám. Vysoké úrokové sazby z předchozích let je přiměly prodávat část nemovitostí nebo získávat nový vlastní kapitál, aby posílily své bilance.
Během roku 2025 se podmínky pro financování postupně zlepšovaly, což pomohlo především silně zadluženým realitním společnostem. Riziko ale nezmizelo. Riksbank upozorňovala na stále vysoké zadlužení tohoto sektoru a slabý trh s pronájmy, kde rostla neobsazenost kanceláří a dalších komerčních prostor. Důležitým zdrojem peněz jsou navíc pro realitní společnosti podnikové dluhopisy a fondy, které je nakupují. Případné zhoršení situace na finančních trzích se proto může do jejich možností refinancovat dluh poměrně rychle promítnout.
2. Francie
Ve Francii činil dluh firem 24 procent v poměru k HDP. Během roku přitom jejich využívání externího financování opět zrychlilo. Celkový objem financování nefinančních podniků vzrostl meziročně o 3,1 procenta. Růst táhly jak bankovní úvěry, tak podnikové dluhopisy a další dluhové cenné papíry.
Firmy si přitom nepůjčovaly především na překlenutí krátkodobého nedostatku peněz. Objem úvěrů určených na investice se během roku zvýšil o 4,2 procenta, krátkodobé úvěry na financování provozu a hotovosti naopak klesly o 4,5 procenta. Zadlužování podpořilo také zlevňování peněz. Průměrná sazba nových bankovních úvěrů podnikům klesla ze 4,18 procenta na konci roku 2024 na 3,54 procenta v prosinci 2025. Vyšší francouzské zadlužení tak v roce 2025 doprovázelo především oživení financování dlouhodobějších investic.
1. Lucembursko
S velkým odstupem vede žebříček Lucembursko, kde zadlužení firem v roce 2025 podle Eurostatu odpovídalo 42 procentům HDP. Výsledek je ale potřeba interpretovat opatrně kvůli specifické struktuře lucemburské ekonomiky. Země je významným evropským finančním centrem a sídlí v ní množství společností napojených na mezinárodní podnikové skupiny. Vysoký objem podnikových závazků tak nemusí souviset pouze s financováním běžné činnosti lucemburských podniků.
Zajímavé přitom je, že úvěry poskytnuté domácími bankami nefinančním podnikům během roku 2025 naopak klesaly. Podmínky pro nové půjčky se přitom postupně zlepšovaly. Například sazba u nových úvěrů do jednoho milionu eur klesla v prosinci na 3,59 procenta, meziročně o 0,54 procentního bodu. Vysoké celkové zadlužení lucemburských firem tedy nelze vysvětlovat jednoduše tím, že by si tamní podniky v roce 2025 mimořádně intenzivně půjčovaly u domácích bank.
