Tata Bojs s vozembouchem
Jen zvukaři a producent tvoří v poslední době nejčastěji publikum pražské kapele Tata Bojs. Její členové v zimě omezili koncertování, zavřeli se do studia a nahrávají novou desku. Živé vystupování je ale droga, a tak se „Tatáči“ rozhodli odehrát pár speciálních koncertů. S akustickými úpravami svých hitů přijedou v sobotu 5. března do olomouckého Jazz Tibet Clubu. O koncertu, chystaném albu a rodičovských povinnostech se rozpovídal zpěvák a bubeník Milan Cais.
Čím si olomoucké publikum zasloužilo vaši návštěvu, navíc s akustickým programem?
Už před časem jsem se domlouval na akustickém vystoupení v Plzni a do toho mi zavolal Vladimír Foret (dramaturg Jazz Tibet Clubu – pozn. red.), že by chtěl, abychom akusticky zahráli někdy taky v Olomouci. Navrhl jsem, že bychom to mohli přilepit k sobě, hrát jeden den na Hané a druhý den v Plzni.
Kdy vás napadlo vystupovat s programem bez elektrického ozvučení?
Poměrně dávno, ještě v době, kdy s námi hrál kytarista Marek Doubrava. Už tehdy jsme kvůli vystoupení na jedné vernisáži přearanžovali pár písniček do akustické podoby. Když jsme chystali desku Futuretro, tak jsme zkoušeli u nás na chatě. Dopoledne jsme hráli elektricky a nahlas, taková byla dohoda se sousedy, ale pak tu bylo takzvané pravidlo odpoledního klidu. Tak jsme nástroje odpojili ze zásuvek a hráli potichu.
Co vás na hraní akustických verzí nejvíc baví?
Je to úplně nový přístup k písničkám, muzikant se na ně najednou může podívat z jiného pohledu. Obnaží se harmonie a zklidní zpěv, je to o energii úplně jiného typu.
Zazní v Olomouci i písně z vaší chystané desky?
Předpokládám, že jednu novou písničku určitě zahrajeme, jmenuje se Filmařská. Jinak budeme hrát průřez všemi alby, do akustické podoby jsme převedli všechny zásadní hitovky. Navíc se fanoušci můžou těšit na takovou krátkou sekvenci s vozembouchem, nebo na verzi písničky Skovka s pochodovým bubnem.
Jak daleko jste s nahráváním nové desky a kdy album vyjde?
Vyjde 6. června, tedy šestého šestý, tak snad nám tohle datum přinese šestí. Teda štěstí. Na desce bude jedenáct písniček. Všechny jsou už v tuhle chvíli otextované, teď nás ještě čeká spousta práce s různými aranžérskými detaily.
Daří se vám skloubit nahrávání a koncertování s úlohou tatínka malé Evelíny?
Obdivuju všechny ženy, protože ony jsou s dětmi pořád, kdežto my tatínkové většinou utíkáme pryč za svými koníčky nebo do práce. Co všechno musí ženy zvládat, vám dojde, když jste s dítětem několik dní v kuse sám. Dělat tatínka na plný úvazek nejde.
