Zuřící Putin se snaží Ukrajině zasadit tvrdé rány na zemi i ze vzduchu. To nejhorší teprve může přijít
Kreml se v uplynulých dnech Ukrajině snažil pomstít za operaci Pavučina, při které Ukrajinci zasáhli drony letiště hluboko na území nepřítele. Ruské letecké údery ale zatím působí omezené škody a otazník se vznáší i nad úspěchem letní pozemní ofenzivy agresora. Rusové sice oznámili, že překročili hranici Dněpropetrovské oblasti, Kyjev to ale popřel. Agentura Reuters tvrdí, že spojenci Kyjeva Američané tvrdou odpověď na Pavučinu teprve čekají.
Ukrajina se i v noci na pondělí stala cílem jednoho z největších vzdušných úderů v poslední době. Kyjev uvedl, že nepřítel do něj nasadil 479 dronů a dvacet různých typů raket, většinu z nich však protivzdušná obrana údajně zlikvidovala. Mluvčí vzdušných sil země Jurij Ihnat uvedl, že hlavní útok mířil na jedno z ukrajinských letišť, celkově Rusové napadli deset míst včetně Kyjeva.
Ruští bloggeři doufají, že pravá pomsta se teprve chystá
Útok znepokojil i Varšavu, která v pondělí nad ránem vyhlásila pohotovost k zajištění bezpečnosti polského vzdušného prostoru. „Cílem přijatých kroků je zajistit bezpečnost v regionech hraničících s ohroženými oblastmi,“ uvedly polské síly na sociální síti X.
Agentura Reuters v neděli s odkazem na nejmenované zdroje uvedla, že podle Washingtonu se dá ještě stále čekat odveta za operaci Pavučina, během které Ukrajina zničila dosud neujasněné množství ruských strategických bombardérů a další techniky. Novinářské investigace tvrdí, že nesedí verze ani jedné strany o vzniklých škodách. Západ v tuto chvíli věří, že kompletně zničeno bylo deset až třináct letadel.
I když škody nemusejí být tak rozsáhlé, jak Kyjev ohlásil, šlo o velkou facku Moskvě. Američané se proto domnívají, že ta chystá tvrdou a cílenou pomstu. Západní diplomaté údajně čekají, že se Kreml bude soustředit například na ukrajinské vládní budovy. „Bude to obrovský, brutální a neúprosný útok. Ukrajinci jsou ale stateční lidé,“ řekl zmíněné agentuře jeden z nich.
Ruští vojenští bloggeři už minulý týden kritizovali neschopnost ministerstva obrany provést adekvátní odvetu. Někteří ale vyjadřovali naději, že skutečná msta se teprve chystá.
Moskva možná nemá na ničivou odvetu síly
Vojenský analytik Michael Kofman z Carnegie Endowment for International Peace předpokládá, že by se Moskva mohla pokusit potrestat ukrajinskou zpravodajskou službu SBU, která Pavučinu zorganizovala. „S největší pravděpodobností se pokusí o odvetu proti jejímu velitelství nebo regionálním budovám zpravodajských služeb,“ řekl. Dodal, že by se Rusko mohlo zaměřit i na ukrajinská centra obranného průmyslu.
Kofman ale míní, že možnosti odvety jsou limitované, protože Moskva už směrovala na Ukrajinu podstatnou část své vojenské síly. „Obecně je schopnost Ruska podstatně eskalovat údery oproti tomu, co již dělá a o co se poslední měsíc pokouší, poměrně omezená,“ zdůraznil.
Podobný názor má například i estonský bezpečnostní expert Rainer Saks. „Otázkou je, kolik raket a dronů může Rusko odpálit. Nepochybuji o tom, že mohou vysílat drony ve velkém množství. Ale pokud jde o rakety, je to jiný příběh, už jich nejsou schopni odpálit tolik jako dříve,“ domnívá se podle estonské veřejnoprávní stanice ERR.
Kyjev mezitím pokračuje v útocích na vojenské cíle nepřítele. Ukrajinský generální štáb v pondělí uvedl, že v Čuvašské republice drony zasáhly firmu, která je součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu a vyrábí navigační zařízení. V podniku údajně vypukl rozsáhlý požár a závod přerušil provoz. Ukrajina také podle generálního štábu zasáhla dvě letadla na základně Savaslejka v Nižegorodské oblasti.
Nejistota kolem situace v Dnipropetrovské oblasti
V sučasnosti také není jasné, jestli se Kremlu podaří zásadnější průlom na zemi. Komentátoři se vesměs domnívají, že jarně letní ofenziva už je v plném běhu. Podle ukrajinského projektu DeepState Rusko v květnu zabralo dvojnásobek území oproti dubnu a postupovalo nejrychlejším tempem od listopadu.
V neděli Moskva oznámila postup do centrální části Ukrajiny. „Jednotky 90. tankové divize Střední skupiny vojsk dosáhly západní hranice Doněcké lidové republiky a pokračují v ofenzivě na území Dnipropetrovské oblasti,“ napsalo ruské ministerstvo obrany na Telegramu. V pondělí ruské zdroje informovaly o dalším pokroku. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov zároveň uvedl, že účelem ofenzivy v oblasti je vytvořit na Ukrajině nárazníkovou zónu, která je podle něj potřebná k ochraně ruských hranic.
Kyjev oznámení Kremlu popírá, připouští však, že situace je napjatá. „Nepřítel se nevzdal svých plánů na vstup do Dnipropetrovské oblasti. Naši vojáci statečně a profesionálně drží svůj úsek fronty a maří plány okupanta,“ sdělily ukrajinské síly. Není to poprvé, co Ukrajinci dementují zprávy o ruském průniku na toto území.
Pokud by se však ruský postup potvrdil, bylo by to poprvé od počátku války, co do druhého nejlidnatějšího a silně industriálního regionu ruské jednotky vstoupily. I když jsou Rusové zatím daleko od čtvrtého největšího ukrajinského města Dnipro, i malý zábor nové oblasti mohou teoreticky použít v jednáních o míru, v nichž si dosud nárokovali regiony, které plně neovládají. Ukrajina má navíc potíže i v Sumské oblasti, kde Rusové postupují. Kyjev však odmítl zvěsti, že chystá evakuaci města Sumy.
Ukrajinci tvrdí, že Putin chce vše na východ od Dněpru
Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa minulý týden prohlásil, že ruským cílem je okupace veškerých ukrajinských území východně od Dněpru. Moskva podle něj také plánuje postoupit na Mykolajiv a Oděsu a odříznout tak Kyjev od přístupu k Černému moři.
Ukrajinská vojenská rozvědka tvrdí, že Kreml věří v zábor celé Doněcké a Luhanské oblasti do podzimu a chce také rychle vytvořit nárazníkovou zónu podél ukrajinské severní hranice, aby se neopakovala ofenziva sil Kyjeva na ruské území. V současnosti je pod ruskou kontrolou 99 procent Luhanské a 77 procent Doněcké oblasti.
Saks však zpochybňuje, že je agresor schopný tyto ambiciózní plány naplnit. „Kdyby Rusko mělo rezervy pro velkou letní ofenzivu, okamžitě by je použilo,“ konstatoval. Za velký problém považuje, že Západ není schopný vyvinout tlak, který by Putina skutečně přivedl k jednacímu stolu. Rusko tak podle něj stále věří, že může od Západu získat více než jen dohodu, která by odrážela skutečný stav na frontě.
