Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Česko a Polsko by měly posílit spolupráci v bezpečnostní oblasti, řekl Lipavský

Česko a Polsko by měly posílit spolupráci v bezpečnostní oblasti, Evropa je dnes v ohrožení a je nutné umět na to reagovat. Po jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Obě země podle něj ví, co znamená ruský imperialismus a že se nezastaví na Ukrajině.

Česko a Polsko podle Lipavského sdílí společné hodnoty svobody, demokracie a právního státu. Šéf české diplomacie po bilaterálním jednání poděkoval svému protějšku za podporu české iniciativy na dodávky munice Ukrajině, obě země podle něj stojí v čele pomoci Ruskem napadené zemi. Podle Sikorského je česká iniciativa důkazem toho, že nápady jsou něco, co může ovlivnit osud celé Evropy. Potvrdil, že se chce Polsko zapojit finančně a logisticky.

Pro Putina hlasovalo v prezidentských volbách z minulého týdne přes 72 procent voličů v zahraničí, tvrdí podle Interfaxu volební komise.

Evropská komise navrhla, aby 90 procent výnosů ze zmrazených aktiv Ruska šlo na zbraně Ukrajině

Evropská komise dnes navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF). Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země, která již více než dva roky čelí ruské agresi. Českým novinářům v Bruselu to řekla místopředsedkyně EK Věra Jourová.

Na návrhu, co se zmrazenými aktivy, pracovala společně unijní exekutiva a šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Budou se jím zabývat i šéfové států a vlád na summitu EU, který se koná ve čtvrtek a v pátek v Bruselu. Návrh pak musí jednomyslně schválit ministři zahraničí členských států EU.

Litva vyčlenila na českou muniční iniciativu pro Ukrajinu 35 milionů eur

Litevská vláda vyčlenila 35 milionů eur (přes 885 milionů korun) na nákup munice pro Ukrajinu v rámci české iniciativy. Sumu dnes oznámila na sociální síti X litevská premiérka Ingrida Šimonytéová. Šéfka vlády ve Vilniusu už na začátku března informovala, že se tato pobaltská země připojí k české iniciativě, jejímž cílem je nákup dělostřelecké munice pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii. Výši litevského příspěvku tehdy nesdělila.

Šimonytéová dnes žádné další podrobnosti neuvedla. Před zhruba dvěma týdny po telefonátu s českým premiérem Petrem Fialou na stejné sociální platformě napsala, že se její země k iniciativě připojí. V prohlášenízveřejněném na stránkách litevské vlády tehdy premiérka označila českou iniciativu za obzvláště důležitou, a to hlavně proto, že přichází v době, kdy se dodávky munice Kyjevu zpomalily.

WP: Ukrajina se snaží vyrábět zbraně doma, zbrojní průmysl zažívá rozmach

Ukrajina před ruskou invazí v únoru 2022 zbraně prakticky nevyráběla, nyní ovšem místní zbrojní průmysl zažívá rozmach. Továrny chrlí granáty, minometné náboje, vojenská vozidla, střely a další předměty důležité pro válečné úsilí. V roce 2023 se výroba ztrojnásobila a letos se očekává šestinásobný nárůst, uvedl premiér Denys Šmyhal na lednovém zasedání vlády. Místní výroba nestačí k tomu, aby nahradila úbytek mezinárodní podpory, zejména zbraní z USA, ale vzhledem k tomu, že balík pomoci ve výši 60 miliard dolarů (1,4 bilionu korun) uvázl v Kongresu, je domácí výroba důležitější než kdy jindy, napsal dnes list The Washington Post.

U některých klíčových položek, jako jsou například bezpilotní letouny, které změnily způsob vedení války, si Ukrajina už vyrábí 90 procent toho, co potřebuje, uvedl minulý měsíc ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov.

Ruský útok zasáhl v Charkově osmipatrový dům, na místě jsou nejméně tři mrtví

Ruské ostřelování dnes zasáhlo v Charkově na východě Ukrajiny osmipatrový obytný dům a továrnu, zabilo nejméně tři lidi a dalších pět zranilo, uvedl na facebooku představitel regionální policie Serhij Bolvinov. Na místě podle něj vznikl rozsáhlý požár, který se rozšířil na plochu o velikosti asi 1000 metrů čtverečních.

Dva zranění jsou podle Bolvinova ve vážném stavu. Pod sutinami zasažených budov mohou být další lidé, uvedl předtím podle ruskojazyčného serveru BBC šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Starosta města Ihor Terechov sdělil, že na místě působí všechny záchranné služby i dobrovolníci.

Česko podle Scholze ukázalo, že zbraně pro Ukrajinu je nutné hledat mimo Evropu

Evropská unie se v podpoře Ukrajiny nemůže soustředit jen na evropské zdroje, ale musí hledat i mimo Evropu, jak ukázala Česká republika se svou muniční iniciativou. Dnes to v německém parlamentu řekl spolkový kancléř Olaf Scholz, který poslancům přednesl vládní prohlášení před nacházejícím summitem EU.

„Nemůžeme se soustředit jen na to, co je v Evropě. My jsme hledali i mimo Evropu, ale pro evropské prostředky tady toto omezení bylo,“ řekl Scholz o tom, z jakých zdrojů Ukrajinu zbrojně podporovat. „Českou iniciativou říkáme, že nechceme hledat a obstarávat jen v Evropě, ale i mimo Evropu,“ uvedl. Podle Scholze je to důležité znamení.

Ukrajina obdržela 4,5 miliardy eur z překlenovacího programu od EU

Ukrajina obdržela prvních 4,5 miliardy eur z překlenovacího programu finanční pomoci od Evropské unie. Po schůzce s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou v Bruselu to na síti X oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze mají zmírnit důsledky ruské vojenské invaze, které se Ukrajina brání už déle než dva roky.

Kromě obnovy země poskytnutá finanční pomoc poslouží i k provedení reforem nutných pro vstup do Evropské unie.

Komise tento finanční nástroj navrhla jako podporu Ukrajině na roky 2024 až 2027. Měl by dát Kyjevu finanční jistotu a flexibilně pokrýt jak krátkodobé potřeby státu, tak ve střednědobém výhledu poskytnout prostředky na rekonstrukci a modernizaci Ukrajiny.

Celkově EU plánuje do roku 2027 poskytnout Ukrajině až 50 miliard eur.

EU může zavést cla na vybrané ukrajinské produkty

Evropská unie znovu zavede cla na některé zemědělské produkty z Ukrajiny, pokud jejich dovoz překročí určité množství. Podle agentury DPA se na tom v noci na dnešek dohodli vyjednavači členských zemí a Evropského parlamentu. EU cla zrušila po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Nová dohoda, která by měla platit do června 2025, se týká vajec, drůbeže, cukru, kukuřice, ovsa, krupice a medu. Pro tyto produkty bude stanoveno množství, které je možné importovat bez proclení. Když bude tato kvóta překročena, bude se za další dovoz platit clo. Na import pšenice se zatím opatření vztahovat nemá.

Agentura Reuters napsala, že by se cla měla začít platit, pokud dovoz daných produktů překročí průměrné importované množství z let 2022 a 2023. Dohodu musí ještě formálně schválit členské státy EU a Evropský parlament.

Finsko a Kanada dají stamiliony české iniciativě na nákup munice pro Ukrajinu

Finsko se zapojilo do české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu poskytnutím 30 milionů eur (756 milionů korun). Uvedl to na síti X finský ministr obrany Antti Häkkänen po setkání s náčelníkem generálního štábu české armády Karlem Řehkou. Kanadský ministr obrany Bill Blair oznámil, že kanadský příspěvek k iniciativě bude činit více než 40 milionů kanadských dolarů, tedy v přepočtu více než 684 milionů korun.

Praha na začátku roku nalezla ve třetích zemích mimo Evropskou unii na 800 tisíc dělostřeleckých nábojů, které chce opatřit pro Ukrajinu. Ministr zahraničí Jan Lipavský v pondělí českým novinářům v Bruselu řekl, že zatím od spojenců získala prostředky na nákup prvních 300 tisíc kusů a dalších 500 tisíc kusů je v jednání. K nákupu se zatím připojila zhruba dvacítka zemí od Kanady přes Německo či Nizozemsko a Lucembursko až po Polsko.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal vyjádřil naději, že ukrajinské jednotky budou mít díky české iniciativě od dubna dost munice, aby uhájily své obranné linie před nepřítelem, který má palebnou převahu.

Všichni členové NATO by měli na obranu vydávat přes tři procenta HDP, navrhuje estonská premérka

Bylo by dobré, kdyby všichni členové NATO zvýšili výdaje na obranu na více než tři procenta HDP. V debatě pořádané listy Die Zeit, Handelsblatt, Tagesspiegel a WirtschaftsWoche v Berlíně to prohlásila estonská premiérka Kaja Kallasová. Estonsko už nyní do obrany investuje 3,2 procenta HDP.

Kallasová řekla, že partneři by měli dělat totéž, protože jinak bude Rusko vyprovokováno slabostí spojenců. „Pokud věříte, že můžete zvítězit, podniknete krok. Pokud chápete, že jsme dostatečně silní, ke kroku směrem k NATO se neodhodláte,“ Uvedla premiérka.

Politička připustila, že je obtížné lidem vysvětlit, že je třeba investovat do obrany více. Nyní možná lidé podle ní nemají opravdu pocit, je to je nutné. „Ale když máte pocit, že je to nezbytné, bude už příliš pozdě. Takový je problém s obranou,“ prohlásila Kallasová.

Pro navýšení výdajů aliančních zemí na obranu na alespoň tři procenta HDP se v poslední době několikrát vyslovil polský prezident Andrzej Duda. Mnohé země včetně Česka přitom zatím nesplnily aktuálně platný cíl, kterým je dvouprocentní hranice. Nad tři procenta HDP se podle NATO loni dostaly kromě Polska jen Řecko a USA. 

Šéf ruské rozvědky: Francouzští vojáci na Ukrajině by pro nás byli prioritním terčem

Šéf ruské civilní rozvědky (SVR) Sergej Naryškin v rozhovoru s agenturou TASS řekl, že francouzské jednotky se na Ukrajině stanou legitimním a prioritním cílem ruské armády. Varoval, že francouzské vojáky by čekal „osud všech Francouzů, kteří kdy přišli na území ruského světa s mečem".

Šéf SVR řekl, že Rusko má informace o tom, že Francie už připravuje vojenský kontingent určený pro Ukrajinu, který zpočátku bude čítat 2000 lidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron před několika dny řekl, že jeho země bude možná nucena v určitém okamžiku vést pozemní operace na Ukrajině. Řada zemí včetně Česka v reakci na Macronovy úvahy dříve oznámila, že se nechystá vyslat vojáky na Ukrajinu. Jiné státy, především z východního křídla NATO, francouzského prezidenta naopak podpořily.

Německo poskytne Ukrajině nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur. Součástí je zaplacení 180.000 kusů dělostřelecké munice z české iniciativy.

Rusko hlásí dobytí další vsi u Avdijivky, Ukrajina odražení útoků u zmíněné obce

Rusko podle státní agentury TASS dobylo vesnici Orlivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinský generální štáb ve své pravidelné ranní operační svodce ovšem informoval o odražení několika ruských útoků mimo jiné u Orlivky. Ta se nachází několik kilometrů západně od města Avdijivka, kterého se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách v polovině února.

„V avdijivském směru jednotky skupiny vojsk 'Střed' osvobodily vesnici Orlovka Doněcké lidové republiky a zlepšily (své) postavení podél přední linie,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany a použilo přitom ruský název ukrajinské obce. Termínem „osvobození“ Moskva označuje dobytí a okupaci ukrajinského území. Takzvaná Doněcká lidová republika (DNR) je mezinárodně neuznaný proruský separatistický útvar na východě Ukrajiny, který se Moskva v roce 2022 rozhodla anektovat.

USA a Západ podle amerického ministra obrany nenechají Ukrajinu padnout

Spojené státy a svobodný svět nenechají Ukrajinu padnout a nadále ji budou v obraně před ruskou invazí podporovat. Dnes to na americké letecké základně Ramstein v Německu na úvod jednání o další zbrojní podpoře Kyjeva prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin.

„Rusko za imperiální sny (prezidenta Vladimira) Putina platí ohromnou cenu. Přinejmenším 315.000 vojáků bylo zabito, nebo zraněno,“ řekl Austin. Poznamenal, že vedle lidských ztrát musí Rusko kvůli válce počítat i s hospodářskými dopady. „Putinovo rozhodnutí válčit bude Rusko do roku 2026 na původně odhadovaném hospodářském růstu stát 1,3 bilionu dolarů (30,3 bilionu Kč),“ řekl.