Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Ukrajina potřebuje další zbraně, řekl summitu Zelenskyj a ocenil iniciativu Česka
Ukrajina potřebuje další podporu, munici a zbraně, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj šéfům států a vlád zemí EU na summitu v Bruselu prostřednictvím videospojení. Ocenil českou iniciativu na nákup munice i nedávné rozhodnutí unie o navýšení prostředků v takzvaném Evropském mírovém nástroji o pět miliard eur, které budou určeny právě na vojenskou pomoc Ukrajině.
Dodávky munice jsou podle Zelenského zásadní. „Jsem vděčný za vytvoření Fondu na pomoc Ukrajině (Ukraine Assistance Fund, UAF) ve výši pěti miliard eur a za podporu české iniciativy na nákup munice pro naše vojáky. To nám pomůže. Děkuji,“ řekl Zelenskyj ve videohovoru. Evropa ale podle něj může pomoci Ukrajině ještě více a je potřeba, aby tak učinila hned.
„Včera v noci byl další raketový útok na Kyjev. Sestřelili jsme 31 ruských raket, včetně balistických. Velmi si vážíme veškeré podpory naší obrany,“ prohlásil ukrajinský prezident hned v úvodu vystoupení. Ukrajina se ruské ozbrojené agresi brání už déle než dva roky.
Zdůraznil, že veškerá protivzdušná obrana poskytovaná Ukrajině, zejména evropskými zeměmi, udržuje tamní města a vesnice při životě. „Stávající systémy protivzdušné obrany ale na ochranu celého našeho území před ruským terorem nestačí,“ dodal Zelenskyj a vyzval představitele EU, aby pomohli chránit ukrajinská města.
Rusko významně zvýšilo výrobu munice, prohlásil Šojgu
Rusko dokázalo za loňský rok výrazně zvýšit výrobu dělostřelecké munice, a to téměř dvaapůlkrát, uvedl ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle agentury Interfax. Doplnil, že země posílila také výrobu složek nutných právě pro produkci munice.
Moskva se snaží zbrojit rychleji, než Západ dokáže zásobovat Ukrajinu. Ruská převaha ve výrobě by mohla Moskvě pomoci rozhodnout o dalším průběhu války proti Ukrajině, ve které ve značné míře hrají klíčovou roli drony a dělostřelectvo, a to v době, kdy se Západ obává, že by Rusko mohlo dosáhnout dalších úspěchů na bojišti.
Televize CNN tento měsíc s odvoláním na blíže neupřesněné zdroje z rozvědky uvedla, že Rusko vyrábí téměř třikrát více dělostřeleckých nábojů než Spojené státy a Evropa dohromady.
Podle Šojguových slov, která citovaly ruské agentury, nynější úroveň produkce umožňuje ruské logistice udržovat dodávky nábojů do oblasti bojů na dostatečné úrovni. „Úkoly, které jsme si před rokem stanovili, byly splněny. Vznikly nové provozy a vyrábějí na plnou kapacitu,“ řekl Šojgu na poradě v Nižegorodské oblasti, kde navštívil klíčové zbrojovky.
Ruské milice bojující na straně Ukrajiny tvrdí, že odvrátily eskalaci na frontě
Ruští dobrovolníci bojující na straně Ukrajiny tvrdí, že díky svým nedávným vpádům z ukrajinského území do ruského pohraničí pomohli předejít eskalaci bojů na ukrajinské frontě. Uvedli to na tiskové konferenci, kterou uspořádala ukrajinská agentura Ukrinform.
Ruští dobrovolníci z Legie Svoboda Rusku minulý týden ohlásili, že se jim podařilo překročit i s tanky ukrajinsko-ruskou hranici a ovládnout vesnici Ťotkino v ruské Kurské oblasti. Ruské ministerstvo obrany tvrdilo, že se mu pokus o vpád podařilo odrazit a že ruské síly způsobily útočníkům značné ztráty. Soudě z dalších oznámení ruského ministerstva obrany pokračovaly střety na ukrajinsko-ruské hranici i v dalších dnech.
„Přesměrovali jsme na sebe taktické letectvo. Provedlo přes 230 úderů, přičemž všechny bomby spadly na ruské území. Díky naší operaci mohly ukrajinské ozbrojené síly stabilizovat frontu a zajistit ochranu úseků, kde se očekával rozsáhlý útok Ruska,“ sdělil na konferenci představitel Legie Svoboda Rusku Alexej Baranovskij.
Výnosy z ruských aktiv by měly být použity na zbraně pro Ukrajinu, řekl Scholz
Země Evropské unie by měly rozhodnout o použití výnosů ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k nákupu zbraní a munice pro Ukrajinu, uvedl německý kancléř Olaf Scholz před dnešním zahájením unijního summitu v Bruselu. Některé státy mají k vojenskému využití výnosů výhrady, Scholz je ale ohledně možného dosažení shody optimistický. Evropská komise ve středu navrhla, aby se 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použilo k nákupu zbraní pro Ukrajinu.
Rusko hlásí dobytí další vsi u Avdijivky, Ukrajina tvrdí, že útoky odrazila
Rusko podle ruské služby stanice BBC hlásí dobytí vesnice Toneňke v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Ukrajinský generální štáb naopak v pravidelném ranním hlášení informoval o odražení ruských útoků mimo jiné právě u této obce. Ta se nachází několik kilometrů západně od města Avdijivka, kterého se ruské invazní síly zmocnily po těžkých bojích a zřejmě i velkých ztrátách v polovině února. Tvrzení obou stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit.
„Porážka Ruska je nezbytná k tomu, abychom předešli třetí světové válce. Chceme mír, ale musí být udržitelný, a mír za ruských podmínek takový není,“ uvedla ve čtvrtek estonská premiérka Kaja Kallasová.
Ruská ústřední volební komise označila Putinovo vítězství za nebývalé
Podpora voličů ruského prezidenta Vladimira Putina v letošních prezidentských volbách byla nebývalá, prohlásila ve čtvrtek šéfka ústřední ruské volební komise Ella Pamfilovová poté, co současného šéfa Kremlu oficiálně prohlásila za vítěze voleb. Putinovo vítězství se ziskem 87,28 procenta po sečtení všech hlasů už ruská volební komise ohlásila v pondělí. Ruská opozice a řada nezávislých médií tvrdí, že velká část Putinových hlasů byla zfalšována. Západ ruské volby označil za nesvobodné a odsoudil mimo jiné skutečnost, že Moskva vypsala hlasování i na Ruskem okupovaných ukrajinských územích.
Ministři V4 se shodli, že ruská agrese je porušením mezinárodního práva
Ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva a ukrajinské území musí zůstat v mezinárodně uznaných hranicích. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) se na tom shodli šéfové diplomacií zemí Visegrádské skupiny (V4) při dnešním jednání v Praze. Do V4 kromě Česka patří Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Polsko na jednání oznámilo, že k české iniciativě na nákup munice v zemích mimo Evropskou unii přispěje nejen finančně, ale také logisticky. Naopak Slovensko a Maďarsko se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně. Lipavský dnes také zdůraznil, že je nutné navýšit podporu Ukrajiny ve všech oblastech včetně vojenské pomoci. Zájmem celého regionu podle něj je, aby ruská armáda zůstala co nejdál od jeho hranic.
Česko, Polsko a pobaltské státy žádají omezení dovozu obilí z Ruska do EU
Česká republika, Polsko a tři pobaltské republiky vyzývají Evropskou komisi, aby zavedla omezení dovozu obilí z Ruska a Běloruska do Evropské unie. Vyplývá to z dopisu, který podepsali ministři zemědělství všech pěti zemí. Země uvádějí, že Rusko ze zisků z vývozu obilí financuje pokračující válku na Ukrajině.
Kyjev čelil mohutnému ruskému raketovému útoku. Zraněných je nejméně 13
Kyjev v noci na čtvrtek čelil mohutnému raketovému útoku, kdy na něj ruská armáda podle ukrajinských vzdušných sil vyslala 29 řízených střel a dvě balistické rakety Iskander a Kinžal. Útok zranil nejméně 13 lidí, přestože všechny rakety se ukrajinské obraně podařilo sestřelit. Trosky ale zasáhly mimo jiné obytný dům či areál školky a působily požáry. Jde o první větší podobný nálet na ukrajinskou metropoli za více než měsíc, uvedl šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko.
Unijní vůdci budou na summitu EU řešit i Ukrajinu
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie budou na čtvrtečním summitu, který začíná v Bruselu, řešit zejména situaci na Ukrajině, ale i na Blízkém východě, otázky bezpečnosti a obrany EU a budoucí rozšíření bloku. Zabývat se budou též problematikou podpory evropských zemědělců, kteří v posledních měsících protestují v mnoha členských státech sedmadvacítky. Čtvrtečního oběda s unijními lídry se zúčastní i generální tajemník OSN António Guterres. Přes videohovor se připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko bude na jednání zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).
Kyjevem otřásly exploze po sestřelení ruských střel, uvedly tamní úřady
Ukrajinským hlavním městem v noci na čtvrtek otřásly výbuchy, podle tamního starosty Vitalije Klička zasáhly trosky sestřelené ruské střely obytný dům či areál školky. Na několika místech hoří. Jde o první větší podobný útok na Kyjev za poslední týdny, napsala agentura Reuters. Škody hlásí několik kyjevských čtvrtí. Požár propukl v bytě v rezidenční budově západně od centra, kde plameny zachvátily i několik zaparkovaných aut. Trosky dopadly do areálu několika podniků nebo na obytné budovy.
Americká pomoc zablokovaná v Kongresu dorazí, sliboval Sullivan v Kyjevě
Velký balík americké pomoci, který už měsíce blokují republikáni v Kongresu USA, se dostane na Ukrajinu a americká pomoc bude pokračovat, řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan během dnešní návštěvy Kyjeva. Časový horizont, kdy by se tak mohlo stát, blíže neupřesnil, poznamenala agentura Reuters.
Připomněla, že zablokování klíčové pomoci zvyšuje tlak na ukrajinské jednotky, bojující již déle než dva roky proti lépe vyzbrojeným a početnějším ruským silám. Ty nyní také mají palebnou převahu kvůli nedostatku munice na ukrajinské straně.
„Z našeho pohledu jsme si jisti, že to zvládneme. Ukrajina dostane tuto pomoc,“ řekl Sullivan na společné tiskové konferenci se šéfem ukrajinské prezidentské kanceláře Andrijem Jermakem.
Nizozemsko poskytne Ukrajině 350 milionů eur na drony a letecké střely
Nizozemsko poskytne Ukrajině dalších 350 milionů eur (přes 8,8 miliardy korun) na nákup vojenského vybavení. Podle agentury Reuters to dnes uvedla nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová na závěr návštěvy Kyjeva. Peníze budou určeny na nákupy munice pro stíhačky F-16 a na pořízení nových průzkumných dronů. Samotné stíhačky by zemi bránící se ruské agresi mělo Nizozemsko dodat ve druhé polovině roku.
Nizozemský premiér Mark Rutte začátkem března podepsal v Kyjevě dohodu o dvoustranné bezpečnostní spolupráci, podle které jeho země letos poskytne Ukrajině na vojenské vybavení dvě miliardy eur. Ollongrenová dnes v Kyjevě přislíbila uvolnění prvních 350 milionů, z nichž 200 milionů má sloužit na pořízení průzkumných a zpravodajských dronů a 150 milionů na nákup řízených střel vzduch-země pro letouny F-16.
Česká firma, která čistí pitnou vodu ve válečných oblastech, otevře závod na Ukrajině
Už bezmála dva roky pomáhá česká sanační společnost Dekonta Holding s odstraňováním ekologických škod na Ukrajině, které tam způsobila probíhající válka. Nyní se Dekonta podle zjištění deníku e15 chystá prostřednictvím své dceřiné firmy IPR Aqua otevřít v zemi vlastní továrnu. Ta by měla zahájit výrobu v průběhu letošního roku v západoukrajinské Stryji a zaměří se na produkci mobilních úpraven vody.
