Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ministr infrastruktury Ukrajiny mluvil se svým polským kolegou o blokádě hranic

Ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov ve čtvrtek mluvil se svým polským protějškem Andrzejem Adamczykem o situaci na třech hlavních hraničních přechodech mezi oběma zeměmi, které od pondělka blokují polští autodopravci. Na Facebooku o tom informoval ukrajinský resort infrastruktury s tím, že pro Kyjev je klíčové, aby se současná pravidla neměnila. Polští dopravci zablokovali klíčové přechody s Ukrajinou, protože se snaží docílit toho, aby se Varšava vrátila k systému povinných povolení pro firmy z Ukrajiny s výjimkou těch, které převážejí humanitární a vojenskou pomoc nebo živá zvířata. 

Lodní doprava černomořským koridorem pokračuje navzdory ruskému útoku, uvedl Kyjev

Lodní doprava ukrajinským černomořským koridorem pokračuje navzdory středečnímu ruskému útoku, který zasáhl civilní loď plující pod liberijskou vlajkou. Vyplývá to ze čtvrtečního vyjádření ukrajinského vicepremiéra a ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova. Přístavy v Oděské oblasti podle něj opustilo šest plavidel s 231 tisíci tunami zemědělských produktů a míří k Bosporské úžině.

Ukrajina dál odstraňuje sovětské odkazy, Lvov se zbavil trojice pomníků

Úřady ve Lvově na západě Ukrajiny odstranily ve čtvrtek z tamního vojenského hřbitova tři sovětské pomníky. Informoval o tom ruskojazyčný server BBC. Jde o pokračující snahy Ukrajiny, která čelí ruské invazi, zbavit veřejný prostor ruských a sovětských odkazů. Z vojenského hřbitova byly odstraněny pomníky Vlast, Voják s vlajkou a Přísaha. „Čistíme náš veřejný prostor od symbolů z dob Sovětského svazu a Pahorek slávy není výjimkou. (Sochy) jsme rozebrali a převezli do muzea Teritorium teroru,“ uvedla představitelka městských úřadů Natalja Oleksijevová s odkazem na lvovskou instituci zabývající se totalitními režimy.

Rusko podle zdrojů Reuters příští týden ukončí embargo na vývoz paliv

Ruská vláda sdělila domácím producentům pohonných hmot, že hodlá příští týden zrušit všechny zbývající restrikce na vývoz nafty a benzinu. Agentuře Reuters to ve čtvrtek řekly zdroje z odvětví. Rusko v září zavedlo embargo na vývoz nafty a benzinu kvůli nedostatku pohonných hmot a jejich vysokým cenám na domácím trhu. Začátkem října nicméně restrikce zmírnilo a povolilo vývoz nafty prostřednictvím potrubí, píše Reuters.

Žádná jednání nezabránila Putinovi rozpoutat válku, připomněl šéf ukrajinské diplomacie

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba přes síť X vzkázal politikům „s krátkou pamětí“, kteří se zasazují o mírové rozhovory s Ruskem, že Kyjev od anexe Krymu a rozpoutání povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny na jaře 2014 vedl na 200 kol jednání s Moskvou. Žádná jednání ale nezabránila ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi zahájit loni brutální invazi na Ukrajinu.

Putin v Astaně zdůraznil silné spojenectví Ruska s Kazachstánem

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na návštěvě v Kazachstánu se svým protějškem Kasymem-Žomartem Tokajevem podepsal plán o spolupráci pro následující tři roky. Vyzval také k utvoření nových přepravních tras v Asii pro ruské zemědělské produkty v souvislosti se sankcemi, které vůči Moskvě zavedly západní země po ruské invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

Kreml navzdory sankcím získal miliardu eur díky bulharské výjimce, píše Politico

Kreml letos na svou vojenskou kampaň na Ukrajině získal téměř miliardu eur (zhruba 24 miliard Kč) navíc prodejem svých ropných produktů, a to i navzdory unijním sankcím. Napsal to s odkazem na své zdroje a shromážděné analýzy a vyšetřování server Politico, podle kterého to Rusku umožnila ropná společnost Lukoil a Bulharsko, využívající mezery v sankčních pravidlech zavedených v souvislosti s ruským vpádem na Ukrajinu.

Bulharsko má do konce roku 2024 zvláštní výjimku ze zákazu dovozu ruské ropy, na kterém se loni v červnu po týdnech složitých vyjednávání shodly členské státy EU. Balkánská země je totiž do značné míry závislá na rozsáhlé ropné rafinerii Lukoilu v Burgasu na černomořském pobřeží, která pokrývá 80 procent bulharské potřeby nafty a benzinu a představuje desetinu hospodářského výkonu země. Tyto faktory podle webu Politico zajistily ruské firmě v Bulharsku mimo jiné značný politický vliv.

Pět mrtvých po výbuchu ukrajinské rakety ve Skadovsku, hlásí okupační úřady

Nejméně pět mrtvých a deset raněných si vyžádal výbuch ukrajinské rakety v okupovaném Skadovsku na jihovýchodě Ukrajiny, uvedla dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na předběžné informace od okupačních úřadů. Střela zasáhla ruskou základnu a o život připravila pět Rusů, napsal na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské zdroje. Ještě dříve týž deník uvedl, že ukrajinské úřady hlásí dvě zabité ženy ve věku 62 a 59 let a tři raněné civilisty v důsledku středečního ruského ostřelování Doněcké a Chersonské oblasti.

„Podle předběžných informací bylo zasaženo 15 lidí, z nichž pět zahynulo a deset bylo hospitalizováno,“ citoval TASS vyjádření oblastní správy ruského ministerstva pro mimořádné situace. Okresní město Skadovsk leží na pobřeží Černého moře, asi 100 kilometrů od oblastního centra Chersonu, které ukrajinská armáda osvobodila před rokem.

Ukrajinská vicepremiérka vyjádřila ochotu ke smíru s Budapeští, píše tisk

Ukrajinská vláda je ochotna přistoupit na kompromis s Maďarskem ohledně jazyka a vzdělávání maďarské menšiny, uvedla dnes vicepremiérka Olha Stefanišynová na tiskové konferenci v Kyjevě podle listu Ukrajinska pravda. Budapešť hrozí, že zablokuje Ukrajině jednání o vstupu do Evropské unie, pokud Kyjev nezruší ustanovení, které Maďarsko pokládá za omezení práv menšiny. Na problém upozornila i Evropská komise, která nicméně ve středu doporučila přístupová jednání s Ukrajinou zahájit. Rozhodující slovo ale bude mít prosincový summit vůdců členských států.

„Jsem přesvědčena, že dokážeme překonat i tuto výzvu. Jsem přesvědčena, že najdeme vzájemné pochopení,“ prohlásila místopředsedkyně ukrajinské vlády. Dodala, že „maďarský problém“ nepředstavuje hlavní potíž při rozšiřování EU. V Zakarpatí na západě Ukrajiny žije asi 150.000 etnických Maďarů.

Apetit ruského imperialismu míří daleko za Ukrajinu, míní Lipavský

Oživlý ruský imperialismus se snaží podrobit sI Ukrajinu, jeho apetit ale míří daleko za západní hranice této země. Při zahájení dnešní konference Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci v Praze to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Terorismus v té nejodpornější podobě podle něj znovu hrozí uvrhnout Blízký východ do víru konfliktu, svět také sleduje asertivní nástup Číny.

Šéf české diplomacie také uvedl, že nástup nových technologií představuje příslib, ale i rizika. Změny klimatu pak dopadají na celý svět, ve zvýšené míře na chudé africké země.

„Odolnost mezinárodního systému vůči vlivu těch, kteří ho chtějí změnit či zničit, bude záviset i na tom, zda budeme schopni vysvětlit svoje postoje i zemím Afriky či Asie,“ míní Lipavský. Je podle něj potřeba zabránit také tomu, aby Rusko a Čína oslabovaly české a evropské vazby se zeměmi západního Balkánu či Východního partnerství.

Oživlý ruský imperialismus se snaží podrobit si Ukrajinu, jeho apetit ale míří daleko za západní hranice této země, řekl ministr zahraničí Lipavský.

Blinken v Jižní Koreji kritizoval sílící vojenské vztahy KLDR a Ruska

Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes odsoudil „sílící a nebezpečné“ vojenské vztahy mezi Severní Koreou a Ruskem. Vyzval také Čínu, aby bránila KLDR provádět „destabilizující“ akce, jako jsou například odpaly raket. Podle agentury AFP se tak Blinken vyjádřil na tiskové konferenci po jednání se svým jihokorejským protějškem Pak Činem v Soulu.

Moskva a Pchjongjang v poslední době posilují vojenskou spolupráci. Jihokorejská rozvědka nedávno uvedla, že KLDR poslala do Ruska již více než deset zásilek s municí, což odpovídá milionu dělostřeleckých granátů. V zásilkách byly podle Soulu zřejmě také balistické rakety krátkého doletu, protitankové střely a přenosné protiletadlové střely, které může Moskva použít ve své válce proti Ukrajině. KLDR má naopak zřejmě zájem o ruské technologie, které by mohla využít ve svém jaderném programu.

Rozkolísání mezinárodního řádu je podle prezidenta Pavla patrné téměř všude

Rozkolísání mezinárodního řádu je patrné téměř všude, probouzejí se zamrzlé konflikty například na Kavkaze, znepokojující jsou i vojenské převraty v Africe. V projevu na konferenci Diplomacie a bezpečnost v Černínském paláci to dnes řekl prezident Petr Pavel. Hlava státu považuje také za zásadní pokračovat v podpoře Ukrajiny ve všech oblastech. Případný úspěch Ruska by byl naším společným neúspěchem, uvedl.

„Existující konflikty se stále prohlubují a přibývají i nové,“ řekl Pavel. K obavám podle něj vedou rostoucí sebevědomí a asertivita revizionistických mocností i teroristických organizací, polarizace uvnitř společností, překotný technologický rozvoj, dezinformační vlny, křehkost mezinárodního, hospodářského i právního modelu nebo obavy z dopadů přicházející klimatické krize.

Ukrajinska pravda: Proč je pro západní zbrojovky výhodné dodávat na Ukrajinu

Válka Ruska proti Ukrajině se stala důležitou zkouškou pro dělostřeleckou výzbroj, protiletecké zbraně, obrněnce a drony. Už jen sama zpráva o úspěšném použití proti jedné z nejsilnějších armád světa zaručuje výrobcům pozornost a dává pádný argument při jednání se zákazníky. Zbrojovky, jejichž výrobky obstály ve válce, dostávají nejen zakázky na doplnění vyčerpaných arzenálů západních zemí, ale díky dobré reklamě získávají nové trhy, rozšiřují výrobu a modernizují své výrobky rychleji než konkurenti, píše list Ukrajinska pravda pod titulkem „Proč je pro západní země výhodné dodávat zbraně Ukrajině“.

Německo téměř po roce stahuje z Polska své protiletecké systémy Patriot

Německo téměř po roce stahuje z Polska tři své protiletecké systémy Patriot. Oznámilo to podle agentury Reuters německé ministerstvo obrany. Berlín systémy Varšavě poskytl poté, co na polské území dopadly trosky rakety ukrajinské protiletecké obrany. Společně s Patrioty bylo v polském městě Zamość, asi padesát kilometrů od ukrajinské hranice, od počátku tohoto roku nasazeno také zhruba 300 německých vojáků, kteří měli chránit místní klíčové železniční spojení s Ukrajinou, jež od loňského února čelí ruské agresi.