Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ruská Duma schválila návrh zákona o odstoupení od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek.

Střely ATACMS mohou změnit situaci na bojišti ve prospěch Ukrajiny

Dodávky amerických střel ATACMS mohou ovlivnit situaci na bojišti ve prospěch Ukrajiny. Kyjevu umožňují zasahovat letiště či sklady munice ve značné vzdálenosti od frontových linií. Ruská armáda se bude muset nové zbrani protivníka přizpůsobit, uvedl ve své pravidelné analýze americký Institut pro studium války (ISW). Efekt, kterou mohou tyto střely dlouhého doletu přinést, analytici přirovnali přirovnali k tomu, který měly loni dodávky raketometů HIMARS ukrajinské armádě.

Ukrajinské síly podnikly v noci na úterý útok na letiště v Ruskem okupovaných městech Berďansku a Luhansku. Podle ukrajinské strany zničil Rusům devět vrtulníků různých typů, blíže neupřesněnou speciální techniku a odpalovací zařízení protivzdušné obrany, poškozeny byly vzletové a přistávací dráhy a zničeny sklady s municí. Nasazení střel ATACMS, které nebylo předem ohlášeno ve snaze dosáhnout překvapení, potvrdila v úterý některá americká média a také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Deník The Wall Street Journal napsal, že USA dodaly Ukrajině malý počet střel ATACMS ve verzi o doletu asi 160 kilometrů.

"Ukrajinské údery střelami ATACMS na operačně významná ruská letiště na Ukrajině pravděpodobně přimějí ruské velení k rozptýlení letectva a stažení některých letadel na letiště dále od frontové linie," uvedli američtí analytici s tím, že ruské vrtulníky startující ze základny v Berďansku působily značné ztráty ukrajinským mechanizovaným silám v prvních měsících letos zahájené ofenzivy v Záporožské oblasti.

ISW dále tvrdí, že střely ATACMS znamenají výraznou hrozbu pro ruské muniční sklady v týlových oblastech. Příchod této zbraně na bojiště srovnává s dodávkami amerických raketometů HIMARS v červnu loňského roku, které narušily ruskou logistiku a ve výsledku umožnily úspěšné ukrajinské protiofenzivy v Charkovské a Chersonské oblasti. Ruské velení podle analytiků bude muset opět volit mezi opevňováním skladišť nebo jejich rozptýlením a přesunem dále od fronty.

"Ukrajina však pravděpodobně obdržela pouze omezený počet střel ATACMS a bude jich potřebovat více, pokud chce jejich počáteční efekt udržet a zesílit," upozorňuje ISW.

Putin se v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem

Ruský prezident Vladimir Putin se v Pekingu sešel se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem na okraj summitu k plánu takzvané nové Hedvábné stezky. Sia už předtím označil za drahého přítele, informuje agentura Reuters.

Putin, který je teprve na své druhé zahraniční cestě mimo státy někdejšího Sovětského svazu od loňského útoku Ruska na Ukrajinu, v rozhovoru se Siem vyjádřil přesvědčení, že v dnešní složité době je nutná úzká koordinace zahraniční politiky.

Čínský prezident zase konstatoval, že vzájemná důvěra mezi dvojicí mocností se stále prohlubuje. Zároveň si pochvaloval, že se s Putinem za uplynulých deset let sešel už 42krát, díky čemuž je pojí hluboké přátelství.

Ruský prezident už předtím během svého vystoupení na summitu Sia a jeho plán nové Hedvábné stezky ocenil a vyjádřil přesvědčení, že svět sblíží a že Rusko může hrát klíčovou roli při oživení této historické trasy.

Ukrajina dostala všechny slíbené americké tanky

Ukrajina dostala všech 31 amerických tanků M1A1 Abrams, které jí slíbily Spojené státy. Kromě tanků a posádek, vycvičených americkými vojáky v Německu, získala Ukrajina také munici a náhradní díly.

„Splnili jsme dohodu. Od této chvíle (Ukrajinci) rozhodnou, kde a kdy využijí tento potenciál,“ řekl mluvčí americké armády v Evropě a Africe, plukovník Martin O’Donnell rozhlasové stanici Hlas Ameriky. Připustil, že může ještě trvat nějaký čas, než se tanky objeví na bojišti, protože ukrajinští vojáci musí mít k dispozici všechny potřebné podpůrné prostředky. Musí také rozhodnout, kde a kdy bude mít nasazení amerických tanků proti ruským silám největší účinek.

Mluvčí východního uskupení ukrajinských sil podle agentury Unian uvedl, že Ukrajinci nasadí americké tanky, až nastane správná chvíle a vhodné taktické podmínky. „Nevyložíme karty, kde a kdy zasáhnou proti nepříteli. Ať to pro ně (Rusy) je překvapení,“ řekl Illja Jevlaš.

Podle listu The New York Times se tanky na Ukrajinu podařilo nakonec dopravit o několik měsíců dříve, než se původně předpokládalo. Abramsy se zařadí mezi další tanky v ukrajinském arzenálu, které by Kyjev mohl použít k proniknutí na území ovládané Ruskem ve východních a jižních částech Ukrajiny. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov ale varoval, že tanky Abrams bude třeba nasazovat ve velmi „specifických operacích“, aby nedošlo k jejich zničení.

Telekomunikační kabel mezi Švédskem a Estonskem byl poškozen

Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin oznámil, že byl poškozen telekomunikační kabel spojující Švédsko s Estonskem. Incident se zřejmě odehrál ve stejnou dobu, kdy byl 8. října poškozen podmořský plynovod a telekomunikační kabel spojující Finsko a Estonsko, dodal ministr.

Kabel byl poškozen mimo teritoriální vody a výlučnou ekonomickou zónu Švédska, uvedl na tiskové konferenci Bohlin. Od té doby již začal opět fungovat.

„V tuto chvíli nemůžeme říci, co toto poškození způsobilo,“ řekl Bohlin. „Můžeme však říci, že toto poškození se odehrálo v podobnou dobu a ve fyzické blízkosti k poškození, které bylo dříve hlášeno na plynovodu mezi Estonskem a Finskem a telekomunikačním kabelu mezi Estonskem a Finskem,“ dodal.

Plynovod Balticconnector byl 8. října brzy ráno odstaven kvůli neobvyklému poklesu tlaku a obavám z úniku plynu. Pokles tlaku zaznamenal finský provozovatel plynovodu Gasrid Finland v noci na neděli během bouře. Finská vláda poté potvrdila, že plynovod byl poškozen, stejně jako paralelní telekomunikační kabel.

Finský premiér Petteri Orpo prohlásil, že únik plynu byl pravděpodobně způsoben vnějším zásahem, vyšetřování je ale teprve na začátku. Vyšetřovatelé mimo jiné prověřují lodní dopravu v oblasti v době incidentu.

Hlavní vyšetřovatel Risto Lohi uvedl, že podle předběžných zjištění se zdá, že poškození způsobila spíše „mechanická síla“, než exploze. Připustil přitom, že škody mohla způsobit například lodní kotva. Ředitel Finské bezpečnostní a zpravodajské služby Antti Pelttar odmítl říci, zda za případnou sabotáží může být Rusko. Zapojení státního aktéra však podle něj nelze vyloučit.

Finští vyšetřovatelé, kteří se zabývají poškozením finsko-estonského plynovodu, dnes uvedli, že prověřují několik lodí, včetně jedné čínské a jedné ruské, které se v té době nacházely ve Finském zálivu. Finská média již dříve uvedla, že úřady prověřují i verzi, že byl plynovod poškozen záměrně Ruskem.

WSJ: Ukrajinci při útoku na letiště použili americké rakety ATACMS

Ukrajinci k útokům na letiště v okupovaném Berďansku a Luhansku poprvé použili americké rakety ATACMS, jejichž menší počet nedávno tajně dodaly Spojené státy, napsal americký list The Wall Street Journal. První ukrajinský útok raketami ATACMS potvrdil nejmenovaný americký představitel také podle agentury AP. 

Útoky Rusům zničily devět vrtulníků různých typů, blíže neupřesněnou speciální techniku a odpalovací zařízení protivzdušné obrany, poškodily vzletové a přistávací dráhy a vyhodily do povětří sklady munice, uvádí ukrajinská armáda. 

Muniční sklad v Berďansku vybuchoval do čtyř do rána, detonace v Luhansku pokračovaly až do jedenácti, uvedl deník Ukrajinska pravda. Rusové přišli také o desítky vojáků.

Ukrajinci zničili okupovaná letiště a vrtulníky

Ukrajinské síly přes noc podnikly rozsáhlý útok na letiště v Luhansku a Berďansku, které okupují ruské jednotky, oznámila ukrajinská armáda. „Ozbrojené síly podnikly dobře zacílené útoky na nepřátelská letiště a vrtulníky," uvedla armáda na Telegramu. 

Ruská strana oficiálně tvrdí, že útok se nezdařil. Nicméně ruští vojenští blogeři na sociálních sítích tvrdí, že šlo o jeden z nejúspěšnějších ukrajinských úderů od začátku války, píše deník Kyiv Post.

Ruská ofenziva u Avdijivky podle většiny svědectví neuspěla

Zatímco ukrajinská protiofenziva na jihu země postupuje pomalu, Rusko minulý týden zahájilo vlastní rozsáhlý útok s menším cílem: východoukrajinským městem Avdijivka. Podle většiny svědectví pro Moskvu nedopadl dobře. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ), podle něhož ruský útok na Avdijivku ukazuje, jak je pro obě strany těžké posunout frontovou linii, která se za skoro rok příliš nehnula. A není jasné, zda je někdo schopen frontovou linií výrazněji zahýbat.

Ukrajinská armáda tvrdí, že zničila desítky ruských tanků a dalších obrněných vozidel a zabila stovky ruských vojáků, přičemž ztratila jen málo území. Video zveřejněné ukrajinskými představiteli ukazovalo, jak dělostřelectvo a bomby shazované z dronů zasahovaly jeden ruský vůz za druhým a nechávaly je dýmající na silnici, popsal WSJ. Útok podle něj může znamenat zlomový bod v konfliktu.

Moskva se snaží o další ofenzivu, protože je přesvědčena, že Ukrajina nemá kapacity na průlom na jihu, domnívá se polský vojenský analytik Konrad Muzyka, ředitel poradenské společnosti v oblasti vojenství Rochan Consulting. "Ukrajina měla iniciativu v létě. Nyní se iniciativa pomalu přesouvá. V ofenzivě budou s největší pravděpodobností Rusové," míní analytik.

Těžké ruské ztráty u Avdijivky přitom podle WSJ svědčí o tom, jak obtížné bylo pro obě strany letos dosáhnout pokroku na bojišti, kde jsou všichni silně opevněni za hustými minovými poli a kryje je dělostřelectvo.

Kyjev na začátku léta vyslal tisíce vojáků směrem k ruským liniím v Záporožské oblasti v naději, že se probojují k Azovskému moři a přeruší zásobovací linie Rusů na jihu Ukrajiny. V srpnu se Ukrajincům podařilo prorazit hlavní linii ruské obrany, ale od té doby se jim nedaří průlom rozšířit, aby mohli postupovat dále na jih.

Minulý týden podle ukrajinských představitelů několik ruských praporů zahájilo útok na Avdijivku z několika směrů, podporovalo je dělostřelectvo a letectvo. Obsadili několik ukrajinských pozic na okraji Avdijivky, ale stále jsou daleko od toho, aby město odřízli, píše WSJ, podle něhož se ruský postup po počátečním náporu zpomalil.

Vzhledem k nasazení tolika prostředků v okolí Avdijivky se Moskva zřejmě domnívá, že její armáda odolala ukrajinskému náporu na jihu a že další síly - které držela v záloze - může nasadit do ofenzivy, píše deník.

Průmyslové město Avdijivka leží nedaleko Doněcku. Poblíž frontové linie je od roku 2014, kdy na východě Ukrajiny vypukl ozbrojený konflikt mezi Moskvou podporovanými separatisty a ukrajinskou armádou. Kyjev díky kontrole nad tímto městem může podle WSJ ohrožovat logistické a dopravní uzly v okupované části oblasti. Od loňské invaze se Rusové snaží Avdijivku dobýt, silně opevněné město boje mezitím prakticky zničily.

Útok na Avdijivku podle WSJ představuje první případ, kdy Rusové nasadili do útoku velké obrněné kolony od února, kdy Ukrajina zlikvidovala ruskou kolonu postupující do města Vuhledar.

Válka na Ukrajině už nemá vojenské řešení

Na konferenci SHIFTS23 pořádané e15 vystoupil bývalý šéf britské rozvědky MI6 Sir Alex Younger, který hovořil o bezpečnostních hrozbách ve světě. Západní svět nemůže podle něj dál ignorovat doutnající konflikty ve světě. Útok Hamásu na izraelské civilisty svět zaskočil víc, než měl. „Nemyslím si, že ale dojde k další eskalaci,“ řekl s tím, že zloba Izraelců a jejich reakce zřejmě odradí Hizballáh od zapojení do konfliktu.

Válka na Ukrajině podle Youngera už nemá vojenské řešení. Ukrajinci nemají sílu vybojovat své území zpět, Rusové nemají kapacitu na dobytí země. „Máme tu znova Koreu. Řešení neleží na Donbase, ale ve Washingtonu,“ řekl s tím, že klíčový bude výsledek prezidentských voleb v USA. Younger má obavy z případné výhry republikánského exprezidenta Donalda Trumpa, který chce válku ihned ukončit. A to znamená za ruských podmínek. „Evropa se musí ve vztahu k Vladimiru Putinovi a vlastní bezpečnosti začít méně spoléhat na Američany," řekl.

Duma v prvním čtení schválila odstoupení od ruské ratifikace jaderné smlouvy

Ruská Duma, tedy dolní komora parlamentu, schválila v prvním čtení návrh zákona o odstoupení Ruska od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Informovaly o tom dnes tiskové agentury. Předseda Dumy Vjačeslav Volodin dříve prohlásil, že Rusko zruší svou ratifikaci CTBT kvůli nezodpovědnému přístupu Spojených států ke globální bezpečnosti. USA smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly. Ruští činitelé tvrdí, že odstoupení od ratifikace neznamená, že se Moskva chystá provést jaderný test. Někteří analytici nicméně považují ruskou atomovou zkoušku za pravděpodobnější, napsala agentura Reuters, podle níž Rusko zůstane signatářem smlouvy.

Pro schválení návrhu zákona dnes hlasovalo 412 poslanců, nikdo se nezdržel hlasování ani nebyl proti, napsala ruská státní agentura TASS. Státní duma má 450 poslanců.

Ruský prezident Putin na setkání s maďarským premiérem Orbánem v Číně vyjádřil spokojenost se vztahy mezi Moskvou a Budapeští, uvedla AFP.

Olomoucký kraj poslal na Ukrajinu dalších 40 nemocničních lůžek

Olomoucký kraj poslal na Ukrajinu dalších 40 nemocničních lůžek, která mu darovala Nemocnice Šumperk. Do Rovenské oblasti na Ukrajině poslalo hejtmanství už v prvním pololetí 200 nemocničních lůžek, a to z nemocnic v Prostějově, v Přerově a ve Šternberku, sdělil hejtmanův náměstek Dalibor Horák (ODS).

„Před pár týdny jsem v médiích zaznamenal zprávu o obměně lůžek v této nemocnici (Šumperk). Okamžitě jsem se obrátil na ředitele nemocnice Martina Polacha s dotazem, jestli by případně přebytečná starší lůžka nemohli poskytnout našim ukrajinským partnerům. Pan ředitel projevil maximální ochotu a o jeho nabídce jsem obratem informoval místopředsedu Regionální rady Rovenské oblasti na Ukrajině pana Serhije Gemberga. Ten zareagoval velmi rychle a už je dodávka této humanitární pomoci v cíli,“ uvedl Horák.

Ruský řetězec supermarketů Lenta převzal konkurenčního prodejce Monetka

Ruský řetězec supermarketů Lenta převzal konkurenčního prodejce Monetka. Firma o tom dnes informovala v tiskové zprávě, cenu akvizice neuvedla. Lenta patří na maloobchodním trhu v Rusku mezi pět největších řetězců a předloni v létě dokončila transakci, po které se stala vlastníkem supermarketů Billa v Rusku.

Na Ukrajině a v Izraeli se podle Fialy hraje o budoucnost západní civilizace

V konfliktech na Ukrajině a v Izraeli se hraje o budoucnost západní civilizace a o její základní hodnoty, jako je úcta k lidskému životu a respekt k civilnímu obyvatelstvu. Proto je potřebné podporovat ty, kteří jsou obětí agresorů, řekl dnes na konferenci SH!FTS23, kterou pořádá e15, premiér Petr Fiala (ODS). Konflikty podle něj také zdůraznily, jak je důležité posilovat odolnost Česka.

Podoba konfliktů se liší, když ruská agrese vůči Ukrajině je brutálním, ale konvenčním válečným střetem, zatímco útok palestinského hnutí Hamas proti Izraeli byl čistým terorismem, uvedl Fiala. Přesto mají společné základy v tom, že napadena byla západní civilizace a že oba ovlivní mezinárodní prostředí v budoucím desetiletí.

Kreml označil tvrzení Západu o dodávkách zbraní z KLDR za nepodložená

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle státní agentury TASS označil za „nepodložené“ tvrzení Západu ohledně dodávek zbraní Rusku ze Severní Koreje. Mluvčí Bílého domu John Kirby minulý týden uvedl, že KLDR poskytla Rusku více než 1000 kontejnerů s vojenským vybavením a municí, kterou může Moskva využít ve své válce na Ukrajině.

„Není to jen britská rozvědka, je to i americká rozvědka, říkají to pořád, aniž by poskytly nějaké důkazy,“ řekl dnes novinářům mluvčí Kremlu Peskov. Dodal, že Rusko bude se Severní Koreou nadále budovat vztahy. „Je to naše výsostné právo a nemyslíme si, že má někdo právo do toho zasahovat,“ řekl Peskov.