Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinci podnikají protiútoky v Doněcké oblasti, uvádí britská rozvědka

Ukrajinské síly podnikají v Doněcké oblasti na východě země útoky na město Lyman, které Rusko ovládlo v květnu. Uvedlo to britské ministerstvo obrany, které se odvolává na informace britské vojenské rozvědky.

V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny se ukrajinským vojákům podle Londýna podařilo proniknout na východní břeh řeky Oskil. Právě tuto řeku se snažily ruské síly začlenit do své obranné linie poté, co je Ukrajinci tento měsíc vytlačili z velké části Charkovské oblasti.

„Situace na bojišti je nadále složitá, ale Ukrajina nyní vytváří tlak na území, které Rusko považuje za zásadní pro splnění svých válečných cílů,“ uvedlo britské ministerstvo.

Velení ukrajinské armády pak oznámilo, že ukrajinské síly odrazily nepřátelské útoky v okolí osmi obcí, a jmenovalo města převážně v Doněcké oblasti, včetně Avdijivky. Ukrajincům se také podle hlášení generálního štábu armády podařilo zničit ruský vrtulník Mi-8.

Ruské síly kromě toho v noci na dnešek stejně jako tu předchozí ostřelovaly Záporoží, uvedl podle agentury Unian představitel záporožské radnice Anatolij Kurtěv. Útok podle něj poškodil civilní infrastrukturu ve městě a sedm domů. Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch sdělil, že zranění utrpěli tři lidé.

V Ruskem ovládaných částech Ukrajiny odstartovala referenda

V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny v 08:00 místního času (07:00 SELČ) začala referenda o připojení k Rusku. Západní země už při oznámení o konání těchto pseudoreferend v úterý oznámily, že jejich výsledky neuznají.

Hlasovat mohou až do úterka lidé v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice, samozvaných státní útvarech, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté. Referenda se konají také v částech ukrajinské Záporožské a Cheronské oblasti okupovaných ruskou armádou. Proruské úřady ve středu rozhodly o dočasném připojení některých částí Mykolajivské oblasti k Chersonské oblasti, což umožnilo uspořádat referendum i tam.

Ukrajina a její spojenci uvedli, že výsledky referend neuznají, považují je za krok k Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území. Podobným způsobem Rusko před osmi lety zabralo ukrajinský poloostrov Krym.

Ruské úřady porušují vyhlášené podmínky mobilizace, uvádí americký institut

Ruské úřady začaly porušovat podmínky částečné mobilizace hned první den po jejím vyhlášení. Stanovené kvóty na odvedence pro jednotlivé regiony se zřejmě podaří naplnit, což však neznamená, že Moskva mobilizací získá efektivní bojovou sílu. Ve své pravidelné analýze války na Ukrajině to uvedl americký institut ISW.

Částečnou mobilizaci ohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin. Ruští představitelé tentýž den oznámili, že se bude týkat 300 tisíc mužů, a to pouze těch s předchozími vojenskými zkušenostmi.

Západní a některá ruská média ve čtvrtek informovala o případech, kdy ruští vojenští komisaři rozdávali povolávací rozkazy zatčeným demonstrantům v Moskvě a Voroněži. Ruská opoziční média také informovala o bankovním IT specialistovi, který obdržel povolávací rozkaz, přestože nikdy nesloužil v armádě ani nenavštěvoval vojenské vzdělávací kurzy. Student univerzity v Burjatsku zveřejnil záběry, na nichž policie údajně vytahuje studenty přímo z výuky, přestože ruský ministr obrany Sergej Šojgu opakovaně prohlásil, že ruští studenti mobilizováni nebudou.

„Kremlem stanovené kvóty pravděpodobně donutí regionální představitele mobilizovat jakékoliv muže bez ohledu na jejich vojenské zkušenosti,“ uvedl ISW s tím, že řada rekrutů vstoupí do armády už rovnou s bídnou morálkou. „Přístup Kremlu (...) pravděpodobně nevytvoří efektivní vojáky a bez většího přínosu vyvolá negativní reakce na domácí scéně,“ dodal institut.

Náboroví úředníci a policie podle některých svědectví také uplatňují bezohledné mobilizační postupy, když předvolání sdělují telefonicky, vydávají ho uprostřed noci či mužům oznamují mobilizaci prostřednictvím webových stránek na sociální dávky.

Kreml bude podle amerického think-tanku zřejmě v nepoměrně velké míře mobilizovat etnicky neruské a přistěhovalecké skupiny. Člen prokremelské Rady pro lidská práva Kirill Kabanov navrhl povinnou vojenskou službu pro středoasijské přistěhovalce. Pohrozil, že v případě odmítnutí jim bude odebráno ruské občanství. Časopis Nastojaščeje vremja informoval o vesnici v Burjatsku, kde bylo odvedeno asi 700 mužů z celkového počtu 5500 obyvatel, tedy 25 procent mužské populace. Arménský telegramový kanál zveřejnil seznam mobilizovaných z Tuapse v Krasnodarském kraji, kde jsou údajně z 90 procent etničtí Arméni, přestože arménská komunita tvoří ve městě jen 8,5 procenta obyvatel.

Rusko útočilo na Ukrajině íránskými sebevražednými drony

Rusko zaútočilo takzvanými sebevražednými drony pořízenými z Íránu na Kryvyj Rih a přístav ve městě Očakiv. Nejméně čtyři tyto bezpilotní letouny se ukrajinské protivzdušné obraně podařilo sestřelit, informovala ukrajinská armáda.

Jižní velitelství ukrajinské armády uvedlo, že ruské útoky pomocí íránských dronů Šáhid-136 se stupňují. Dnes byl zasažen přístavní remorkér v Očakivu v Mykolajivské oblasti, druhý útočící stroj se podařilo sestřelit. Zásah dronem utrpěl také nebytový dům ve městě Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti, následný požár byl rychle uhašen. Armáda se nezmiňuje o žádných zraněných v důsledku těchto útoků.

Velitelství ukrajinské protivzdušné obrany v Oděse uvedlo, že nad Mykolajivskou oblastí byly dnes sestřeleny čtyři íránské drony.

Ukrajinský ministr zahraničí v OSN: Rusko nemá zájem na mírových rozhovorech

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba později ve svém projevu řekl, že Rusko nemá zájem o mírové rozhovory.

Ukrajina má podle Kuleby důvěru v Mezinárodní trestní soud (ICC), ale jediným způsobem, jak postavit ruského prezidenta Vladimira Putina před soud, je podle ministra zřízení zvláštního tribunálu. Kuleba také řekl, že ruští diplomaté jsou za zvěrstva spoluzodpovědní, jelikož k nim nabádají, a že mimořádně lžou.

Ukrajinci ukázali záběry navrátilců z ruského zajetí

Ukrajinská tajná služba SBU zveřejnila video, na kterém je zachycen příchod ukrajinských zajatců. Ze záběrů vyplývá, že se to stalo v Černihivské oblasti v okresu u hranice s Běloruskem. Zdravotníci na něm při chůzi pomáhají například ženě v pokročilém stadiu těhotenství. Vyměnění zajatci byli vyhublí a působili vyčerpaně, někteří měli obvázané paže nebo kulhali, některé zdravotníci nesli na nosítkách.

Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov večer na tiskové konferenci řekl, že velkou část zajatců Rusové mučili. Někteří z propuštěných jsou v nemocnici, doplnil ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Ukrajina a Rusko provedly nečekanou výměnu zajatců, která je považovaná za největší od začátku ruské invaze. Ukrajině se ze zajetí podařilo dostat 215 lidí, mezi nimiž jsou někdejší obránci Mariupolu, včetně pětice velitelů pluku Azov. Tito velitelé budou žít do konce války v Turecku, pod osobní ochranou tureckého prezidenta, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. 

Lipavský v OSN vyzval ke zřízení tribunálu ke stíhání ruské agrese

Český ministr zahraničí Jan Lipavský v projevu na zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který bude stíhat ruskou agresi na Ukrajině. Zároveň i s odkazem na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 zdůraznil, že je zapotřebí jednou provždy odmítnout imperialistické touhy Ruska a jeho koloniální politiku. Lipavského projev byl první vystoupením zástupce České republiky v RB OSN téměř po 30 letech.

Do bojů na Ukrajině se podle vedení ruské armády přihlásilo deset tisíc dobrovolníků

Asi deset tisíc Rusů se dobrovolně přihlásilo do války na Ukrajině, aniž by čekali na oficiální povolávací rozkaz vydaný na základě částečné mobilizace, informoval ruský generální štáb.

Jedním z hlavních faktorů rozhodujících o tom, zda dotyčný dostane povolávací rozkaz, má být to, zda má vojenské zkušenosti. Odvod se týká vojínů a poddůstojníků do 35 let, nižších důstojnických hodností do 50 let a vyšších důstojníků do 55 let. V případě potřeby mohou být odvedeny i ženy s příslušnou vojenskou kvalifikací, například zdravotnice.

Blinken: Rada bezpečnosti OSN musí Rusku vzkázat, že jaderné hrozby musí skončit 

Americký ministr zahraničí Antony Blinken vyzval členy Rady bezpečnosti OSN, aby dali Rusku „jasný vzkaz“, že jeho „bezohledné jaderné hrozby musí okamžitě přestat“. Blinken hovořil na dnešním zasedání Rady bezpečnosti, jehož tématem je „zachování míru a bezpečnosti na Ukrajině“.

Šéf americké diplomacie zdůraznil, že rozbíjení mezinárodního řádu nesmí ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi projít. Také poznamenal, že zatímco skončení bojů ze strany Ruska by znamenalo konec války, ukončení bojů ze strany Ukrajiny by vedlo ke konci Ukrajiny.

Německo je připraveno přijímat ruské odpírače mobilizace

Německo je připraveno přijímat desertéry z ruské armády. Uvedla to německá ministryně vnitra Nancy Faeserová v rozhovoru, který má v neděli otisknout deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann na twitteru potvrdil, že Rusové prchající ze své země jsou v Německu vítáni.

Oba ministři se vyjádřili pro přijímání Rusů den poté, co ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci rezervistů. Faeserová zdůraznila, že Rusové prchající před vojnou jsou „ohroženi vážným útlakem“. „Ten, kdo se odvážně staví proti Putinovi, a vystavuje se tak velkému nebezpečí, může v Německu žádat o politický azyl,“ ujistila Faeserová.

Zdůraznila přitom, že poskytnutí politického azylu není ničím automatickým a děje na základě individuálních rozhodnutí doprovázených bezpečnostní prověrkou. Politička uvedla, že Německo už přijalo 438 odpůrců Kremlu, zejména novinářů, které ohrožovaly nebo pronásledovaly ruské úřady.

Polsko rozvezlo do regionů jodidové tablety pro případ jaderné havárie na Ukrajině

Polské ministerstvo vnitra nechalo do všech okresů v zemi rozvézt tablety jodidu draselného pro případ jaderné havárie na válkou zasažené Ukrajině. Na polské rozhlasové stanici Radio Zet o tom informoval náměstek ministra vnitra Blažej Pobožy. Dodal, že v současnosti žádné nebezpečí nehrozí.

Tablety jsou uložené u každé hasičské jednotky. Šéf resortu vnitra Mariusz Blaszczak o jejich distribuci rozhodl v souvislosti s boji kolem Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině, kterou už půl roku okupuje ruská armáda. Zařízení se několikrát stalo terčem ostřelování, ze kterého se vzájemně obviňují Kyjev i Moskva. Pobožy řekl, že zásah elektrárny by mohl vést k jaderné havárii, v důsledku které by se radioaktivní mrak mohl dostat nad polské území. „Rozhodli jsme se proto preventivně předat tablety hasičům,“ uvedl Pobožy.

Lidé od Navalného přistihli syna mluvčího Kremlu, jak se vyhýbá mobilizaci

Syna mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova přistihli, jak se snaží využít svého postavení a vyhnout se mobilizaci. Učinili tak spolupracovníci vězněného ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve fingovaném telefonátu, v němž se vydávali za zástupce vojenského komisariátu.

Spolupracovník Navalného Nikolaji Peskovovi říká, že na povolávacím rozkazu měl telefonní číslo, na které se má ozvat, a oznamuje mu, že na něj „čekají zítra v deset hodin na vojenském komisariátu“. Dvaatřicetiletý Peskov se nejdříve diví, že mu od odvodů volají a ptá se, jak to s ním mluví. „Pane Nikolaji Peskove, já s vámi takhle můžu mluvit,“ říká mu spolupracovník Navalného. Syn Putinova mluvčího domnělému členovi odvodového úřadu říká, že „když víte, že jsem pan Peskov, pak byste měl chápat, že by nebylo úplně správné, abych tam (na vojenském komisariátu) byl“. „Prostě to budu řešit na jiné úrovni,“ řekl Nikolaj Peskov. Když se ho údajný zástupce vojenského komisariátu znovu zeptá, zda se zítra v deset hodin dostaví k odvodové komisi, odpoví mu: „Věřte mi, to nepotřebujete ani vy, ani já“.

Volající Peskovovi mladšímu připomíná, že částečnou mobilizaci nařídil samotný Putin. „Když mi Vladimir Vladimirovič řekne, že tam mám jít, půjdu,“ opáčil Peskov. Domnělý zástupce vojenského komisariátu mu na to říká, že prezident nemůže volat každému rezervistovi. Peskov mu odpoví, že on není každý.

Peskov starší později uvedl, že záznam telefonátu byl sestříhaný a že jeho syn by se v žádném případě nesnažil uniknout službě v armádě.

Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v Česku podmínky pro udělení humanitárního víza, řekl ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský.

První mobilizované Rusy už svážejí autobusy do středisek vojenské správy

První mobilizované Rusy už odvezly autobusy do středisek vojenské správy předtím, než je armáda vyšle na výcvik a na frontu na Ukrajinu, uvedl zpravodajský portál Meduza. V Burjatsku na ruském Dálném východě obcházeli náboráři podle portálu byty už v noci na dnešek a rovnou z nich odváděli muže. Podle serveru Tajga.info odjížděli první mobilizovaní hromadně také z Jakutska, další republiky ve východní části Ruska. Částečnou mobilizaci ohlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin.

Mobilizované muže z Burjatska svážejí od rána autobusy do metropole Ulan-Ude, kde se nachází shromažďovací středisko vojenského komisariátu pro Burjatskou republiku. Před ním čekají ženy na své příbuzné, aby jim předaly například cigarety, popsala Meduza. Další už organizují sbírky cigaret nebo i teplých čepic přes skupiny na sociálních sítích.

„Je mi 45 let, sloužil jsem asi tak tisíc let zpátky. V žádných oblastech bojů jsem nebyl. Ale co už, zastřílíme si,“ sdělil Meduze v Ulan-Ude jeden z mobilizovaných mužů.

Dalšímu předvolanému, Sergejovi, je 49 let. I on říká, že v armádě sloužil před velmi dlouhou dobou. Tvrdí, že smrti se nebojí. „I když s manželkou jsem se rozloučil, i s dcerami,“ říká a nedokáže přitom zadržet slzy. „No nic, tak jedu na frontu,“ uzavírá.

Armáda mobilizované obyvatele Burjatska podle informací Meduzy pošle na výcvik do Čity nebo Blagoveščensku ve východní části Ruska. Odtud poputují na frontu.

Kreml i přes částečnou mobilizaci dál odmítá, že Rusko vede na Ukrajině válku

Částečná mobilizace v Rusku nic nemění na statusu ruské speciální vojenské operace na Ukrajině, řekl dnes podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kreml tak dál popírá, že Rusko vede na Ukrajině válku.

"Ne," odpověděl Peskov podle agentury Reuters na brífinku s novináři na dotaz, zda se dá konfliktu na Ukrajině nyní říkat válka. Agentura TASS, která patří k prokremelským médiím, slovo "válka" v dnešní zprávě o vyjádření Peskova nepoužila.

Kremelský mluvčí také sdělil, že praxe, kdy někteří zadržení na středečních protestech proti částečné mobilizaci dostali na policejních odděleních předvolání k odvodové komisi, není protizákonná. Na rozdávání těchto předvolání mužským demonstrantům upozornil projekt OVD-Info.