Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 23. září 2022
Kreml vede hybridní válku, jež kombinuje ozbrojené násilí na Ukrajině s jedovatými lžemi, řekl v OSN předseda Evropské rady Charles Michel.
Výměna velitelů pluku Azov se odehrála v Turecku, popsal ukrajinský velvyslanec
Výměna zajatých ukrajinských velitelů, kteří bránili Mariupol, se odehrála v Turecku. Další bojovníci byli vyměněni na ukrajinsko-ruské hranici a v Saúdské Arábii. Tak popsal agentuře Ukrinform některé podrobnosti nečekané výměny zajatců, která je považována za největší od začátku ruské invaze na Ukrajině, ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasyl Bodnar. Kyjevu se tento týden podařilo ze zajetí dostat 215 lidí, mezi nimiž jsou velitelé pluku Azov, kteří budou podle ukrajinského prezidenta žít do konce války v Turecku. Ukrajina na oplátku propustila 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka, jenž je považován za blízkého Kremlu.
„Na (ukrajinsko-ruské) hranici bylo vyměněno 200 lidí, pět v Turecku a dalších deset v Saúdské Arábii,“ řekl agentuře ukrajinský ambasador. „V Turecku se výměna odehrála v Ankaře a pět našich obránců bylo předáno po proceduře identifikace a ověření osob a po fyzickém předání Medvedčuka,“ popsal Bodnar. Samotné výměně podle diplomata předcházelo mnoho dní intenzivní práce.
„Výměny koordinuje šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. V Ankaře tuto operaci osobně vedl ministr vnitra Denys Monastyrskyj a náčelník zpravodajského ředitelství ministerstva obrany Kyrylo Budanov se svými týmy,“ uvedl Bodnar, podle něhož byly do tajné operace zapojeni zprostředkovatelé zejména z Turecka a Saúdské Arábie.
„Vzhledem k tomu, jak moc byl pluk (Azov) a obránci Mariupolu v Rusku démonizováni, tak si lze představit, jak důležité bylo pro Putina vrátit Medvedčuka a také učinit krok, který nějakým způsobem ukazuje připravenost k vyjednávání,“ míní ukrajinský diplomat, podle něhož je výměna výsledkem dohod mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem.
„Je to rovněž důsledek naší protiofenzivy,“ uvedl Bodnar, jenž se podle agentury Ukrinform domnívá, že výměna zajatců, která se odehrála téměř současně s vyhlášením částečné mobilizace v Rusku, svědčí o nestabilitě této země a vypovídá o nejistotě jejího vedení v dalších krocích.
Poslední výměna zajatců se týkala rovněž cizinců - pěti Britů, dvou Američanů, jednoho Maročana, Švéda a Chorvata. O deseti propuštěných cizincích informovalo nejprve saúdskoarabské ministerstvo zahraničí, podle něhož jejich propuštění zprostředkoval korunní princ Muhammad bin Salmán. V této skupině jsou i Britové Aiden Aslin a Shaun Pinner s Maročanem Ibráhímem Sádúnem, které v červnu soud samozvané proruské Doněcké lidové republiky (DNR) odsoudil k smrti.
Britský list The Sun Daily dnes napsal, že klíčovou roli při propuštění pěti Britů měl ruský oligarcha Roman Abramovič, kterého Londýn po ruském vojenském útoku na Ukrajinu kvůli jeho vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina zařadil na sankční seznam. List se odkazuje na jednoho z osvobozených zajatců, Johna Hardinga, podle něhož se pětice po výměně ocitla v luxusním soukromém letadle, v němž prý cestovali s Abramovičem.
Ukrajinci dosud z pohřebiště u Izjumu exhumovali 436 těl, 30 neslo známky mučení
Ukrajinci dosud z hromadného pohřebiště v lese u východoukrajinského města Izjum exhumovali 436 těl, 30 z nich neslo „známky mučení“. Informoval o tom dnes na sociální síti telegram gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. O nálezu provizorního pohřebiště se zhruba 450 hroby informovala minulý týden místní policie i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Většina těl patří civilistům.
„Celkem bylo exhumováno 436 těl. Na většině z nich jsou vidět známky násilné smrti a u 30 známky mučení,“ uvedl Syněhubov. Do města, které ukrajinské síly osvobodily od ruských okupačních jednotek teprve před dvěma týdny, plánuje vyslat svou misi OSN.
Podle dřívějších informací starosty Izjumu Valerije Marčenka potrvají exhumace nejspíš delší dobu, protože hrobů je velké množství. „Nové jsme zatím neobjevili, ale máme informace, že existují, takže se po nich pátrá,“ dodal.
V referendu na okupované Ukrajině se používá nátlak, tvrdí ukrajinští činitelé
V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny dnes začalo narychlo zorganizované hlasování, které proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Kyjev a Západ akci považují za podvod. Podle poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka nejde o legální referendum, ale jen o propagandistickou show pro mobilizaci. Podle snímků v ruských médiích chodí úředníci proruské správy od dveří ke dveřím s přenosnými volebními urnami, aby přiměli lidi hlasovat, popsala agentura AFP. Ruská televize zároveň ukázala záběry lidí vhazujících hlasy do mobilních uren v různých halách či na nádvořích.
Poradce ukrajinského starosty Mariupolu Petro Andrjuščenko podle stanice CNN obvinil proruské síly z využívání nátlakových taktik. „Hlavním prostředkem nátlaku při hlasování je podomní agitace,“ napsal na sociální síti telegram Andrjuščenko. „Komise se skládá ze dvou lidí s volební urnou a hlasovacími lístky a dvou ozbrojených mužů,“ uvedl. „Klepou na dveře bytů/domů, nutí sousedy, aby přiměli lidi přijít ke komisi. Nátlak, nátlak a ještě větší nátlak. Ve skutečnosti nabízejí říci 'ano' nebo 'ne' přímo do hlavně pistole,“ tvrdí poradce starosty, podle něhož jsou volební místnosti v obchodech nebo kavárnách, ale jsou prázdné.
„Dnes by bylo pro obyvatele Chersonu nejlepší neotevírat dveře,“ uvedl na síti telegram Jurij Sobolevskyj, ukrajinský místopředseda Chersonské oblastní rady. Podle náčelníka ukrajinské správy Luhanské oblasti Serhije Hajdaje jsou lidé nuceni vyplňovat „kusy papíru“ bez soukromí v kuchyních a na dvorech domů, přičemž města jsou uzavřena, aby nemohli odejít a vyhnout se hlasování, napsala agentura Reuters. Ve městě Starobilsk proruské úřady až do úterý zakázaly obyvatelům opustit město a vyslaly ozbrojené skupiny, které prohledávaly domy a nutily lidi, aby se zúčastnili referenda, sdělil Hajdaj.
Hlasovaní se odehrává v samozvané proruské Luhanské lidové republice (LNR), Doněcké lidové republice (DNR) a na Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, do nich ruské okupační síly „začlenily“ i části dalších oblastí, které zatím drží. Odevzdat svůj hlas mohou přijít i obyvatelé zmíněných částí Ukrajiny, kteří jsou nyní v Rusku, podle ruských internetových zdrojů však panují zmatky kolem toho, kde tak mají učinit. Plebiscit má trvat pět dní. První čtyři dny budou členové volebních komisí navštěvovat domácnosti místních obyvatel, popsal nezávislý server Meduza a ruskojazyčný web stanice BBC. Poslední den budou podle nich otevřené také volební místnosti. Okupační úřady toto rozhodnutí vysvětlují obavou o bezpečnost obyvatel, z nichž mnozí budou muset volit v osadách u frontové linie.
V DNR a LNR mají hlasovací lístky podle médií jedinou otázku - zda se začlenit do Ruské federace, na kterou je možné odpovědět ano nebo ne. V Chersonské a Záporožské oblasti se žádá odpověď na tři dotazy - zda je hlasující pro odtržení od Ukrajiny, zda je pro vytvoření nezávislého státu a zda je pro připojení k Ruské federaci.
Ruská tisková agentura TASS informovala, že referenda v DNR se účastní necelá tisícovka pozorovatelů. Později oznámila, že v DNR je také asi 130 pozorovatelů ze zahraničí, a to z Venezuely, Itálie, Rumunska, Toga nebo JAR. „Jejich počet neustále roste,“ citovala agentura ústřední volební komisi. Zároveň napsala, že pozorovatelé jsou i v dalších okupovaných regionech. V případě LNR cituje muže jménem Jaromír Vašek, jenž je podle ní pozorovatel z České republiky. Ten podle TASS tvrdil, že v Luhansku nezaznamenal žádné narušení hlasování a „všichni jsou připraveni hlasovat pro připojení k Rusku“.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, uvedla, že výsledky nynějšího hlasovánína Ukrajině nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.
Kyjev a jeho západní spojenci předem označili referenda za podvod. Jejich představitelé uvedli, že výsledky neuznají; považují hlasování jen za krok Moskvy k nelegální anexi dalšího ukrajinského území. Rusko tvrdí, že referenda jsou pro obyvatele regionu příležitostí vyjádřit svůj názor.
Všeobecně se očekává, že oficiální výsledky podpoří připojení k Rusku. Hajdaj dnes podle stanice CNN prohlásil, že Rusko si vykalkuluje výsledek, který pro něj bude příznivý. „Názor obyvatelstva nemá žádný význam,“ uvedl.
Agentura Unian mezitím napsala, že do okupovaného Melitopolu v Záporožské oblasti proruské úřady přivezly dav z poloostrova Krym, který Moskva anektovala už v roce 2014. Tito lidé se podle Unian mají zúčastnit natáčení propagandistických klipů o údajné podpoře, kterou obyvatelstvo projevuje referendu o připojení k Rusku. Agentura se přitom odvolala na exilového starostu města Ivana Fedorova. Podle něj se kromě toho objevují první zprávy o tom, že obyvatelé Melitopolu úředníkům obcházejícím byty neotevírají a nereagují na jejich výzvy. „Můžeme tak potvrdit, že toto referendum je podvod,“ uvedl Fedorov.
Tvrzení jednotlivých stran konfliktu nebylo možné nezávisle ověřit.
Moskva nehrozí jadernými zbraněmi, bude reagovat na akce USA, řekl ruský činitel
Moskva reaguje a bude adekvátně reagovat na akce Spojených států, prohlásil náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov na konferenci uspořádané v Rusku k 60. výročí karibské krize. Zároveň řekl, že otevřená konfrontace s USA a Severoatlantickou aliancí není v zájmu Ruska. Moskva nikomu jadernými zbraněmi nevyhrožuje, tvrdil rovněž podle ruských tiskových agentur. Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem jsou podle něj nyní téměř na nulové úrovni.
„Nikomu jadernými zbraněmi nehrozíme, kritéria jejich použití jsou popsána v (ruské) vojenské doktríně,“ řekl Rjabkov. Ruský prezident Vladimir Putin tento týden v projevu, ve kterém vyhlásil v zemi částečnou mobilizaci, obvinil Západ z „jaderného vydírání“ a pohrozil adekvátní ruskou reakcí. „Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu,“ prohlásil šéf Kremlu.
V Ruskem ovládaných nebo okupovaných oblastech Ukrajiny se nyní konají referenda o připojení regionů k Ruské federaci. Kyjev a jeho západní spojenci hlasování označili za podvod a předem avizovali, že výsledky neuznají. Považují referenda jen za krok Moskvy k nelegální anexi dalšího ukrajinského území.
Putin prohlásil, že referenda podporuje, přičemž se všeobecně očekává, že oficiální výsledky hlasování dopadnou ve prospěch Moskvy. Ruští představitelé, včetně bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva, už pohrozili, že po připojení regionů k Rusku bude útok na ně ze strany ukrajinských sil považován za útok na Rusko. Jeho vojenská doktrína připouští použití jaderných zbraní v případě, že proti němu budou použity zbraně hromadného ničení nebo pokud bude ruský stát čelit existenční hrozbě v případě konvenčních zbraní, uvedla už dříve agentura Reuters.
Rjabkov zároveň na konferenci tvrdil, že Moskva nestojí o „otevřenou konfrontaci“ s USA a NATO a nechce situaci dále eskalovat, píše agentura Reuters. „Doufáme, že administrativa (amerického prezidenta Joea) Bidena si je rovněž vědoma nebezpečí nekontrolované eskalace konfliktu na Ukrajině,“ pronesl s odkazem na válku, kterou rozpoutalo Rusko letos v únoru svou invazí do této země. Při středečním oznámení první ruské mobilizace od druhé světové války Putin prohlásil, že Rusko bojuje nejen proti Ukrajině, ale i proti vojenským zdrojům všech západních zemí, které Kyjev podporují.
EU čekají intenzivní jednání o reakci na vývoj ruské války, české předsednictví v radě svolalo na pondělí mimořádnou schůzi velvyslanců při EU.
Japonská automobilka Toyota se rozhodla uzavřít svou továrnu v Rusku
Největší japonská automobilka Toyota Motor se rozhodla definitivně uzavřít svou továrnu v Rusku. Oznámilo to ruské ministerstvo průmyslu a obchodu. Toyota výrobu ve své petrohradské továrně už v březnu přerušila kvůli výpadkům v dodavatelském řetězci. Zastavila rovněž dovoz automobilů do Ruska, informovala agentura Reuters.
Ministerstvo uvedlo, že místní úřady nyní pracují na možných scénářích budoucího osudu továrny. Toyota podle sdělení ministerstva zajistí splnění všech svých sociálních závazků a vyplatí zaměstnancům závodu značné bonusy. Zachová rovněž své servisní služby i prodejní síť.
Továrna s kapacitou 100 tisíc aut ročně vyráběla sedany Toyota Camry a sportovně-užitkové vozy (SUV) Toyota RAV4. Podle zdrojů listu Kommersant bude nyní závod zakonzervován a v budoucnosti může být prodán.
Výrobu letos přerušila řada továren v Rusku. Důvodem je nedostatek technologického vybavení a odchod západních výrobců po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.
Mobilizaci v Rusku už se nedá říkat částečná, upozornila BBC
Druhý den mobilizace v Rusku ukázal, že už se jí sotva dá říkat částečná, napsala ruská redakce BBC. Lidé po celém Rusku dostávali povolávací rozkazy, doma nebo i v práci, a to v jakoukoli denní nebo noční hodinu, a rovnou byli posazeni do letadel nebo autobusů, které je převezly do středisek vojenské správy nebo přímo k jednotkám. Hlásit se na vojenskou správu měli v některých případech i lidé bez zkušeností z armády, otcové čtyř a více dětí, a dokonce i muži nad 60 let věku.
Celý článek najdete zde >>>
WP: USA měsíce varují soukromými kanály Rusko před použitím jaderných zbraní
Spojené státy už několik měsíců varují soukromými komunikačními kanály ruské představitele před vážnými důsledky případného použití ruských jaderných zbraní. Napsal to deník The Washington Post (WP), podle nějž tyto vzkazy zdůrazňují to, co prezident Joe Biden a jeho poradci říkají veřejně.
Ruský prezident Vladimir Putin tento týden naznačil, že je Rusko připraveno anektovat území na východě a jihu Ukrajiny a začlenit je do Ruska. Prohlásil, že nežertuje, když říká, že k obraně celistvosti ruského území použije všechny prostředky, které má Rusko k dispozici, což se považuje za skrytou hrozbu použití jaderné zbraně.
Podle zdrojů WP Bidenova administrativa záměrně ponechává varování před důsledky jaderného útoku vágní, takže v Kremlu panují obavy, jak by mohl Washington reagovat. Jde o taktiku "strategické nejednoznačnosti" známou v oblasti odrazování před jaderným útokem.
Do soukromé varovné komunikace s Ruskem bylo zapojeno ministerstvo zahraničí, ale zdroje WP neuvedly, kdo je posílal ani jaký měly rozsah. Zda USA poslaly takové vzkazy i po Putinově středečním projevu se skrytou hrozbou, není jasné. Podle amerických zdrojů ale byly tyto vzkazy vysílány v minulých měsících pravidelně.
Místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv ve čtvrtek uvedl, že východní Ukrajina bude po "referendech přijata do Ruska a budou tam posílena bezpečnostní opatření". K obraně tohoto anektovaného území může podle bývalého prezidenta Medveděva Rusko využít nejenom nově mobilizované vojáky, ale také "jakékoli zbraně včetně strategických jaderných a těch využívajících nové principy," což je odkaz na hypersonické zbraně. "Rusko si zvolilo směr a není cesty zpět," uvedl Medveděv.
Bidenova administrativa po Putinově projevu uvedla, že to není poprvé, co Rusko hrozí jadernými zbraněmi od února, kdy zahájilo válku proti Ukrajině. WP ale píše, že nedávná prohlášení ruského vedení jsou specifičtější než ta předchozí a jsou vyslovena v době potíží ruské armády na bojišti. Ta minulá byla podle deníku spíš varováním, která měla USA a jejich spojence upozornit, aby nezacházeli v pomoci Ukrajině příliš daleko.
Putinova nedávná slova však svědčí o tom, že Rusko o použití jaderného arzenálu na ukrajinském bojišti uvažuje, aby udrželo své zisky a přinutilo Kyjev a jeho podporovatele, aby se poddali, domnívá se výkonný ředitel washingtonské organizace Arms Control Association Daryl Kimball. "Všichni si musejí uvědomit, že toto je, pokud ne nejhorší, pak jedna z nejvážnějších situací, kdy po desetiletích hrozí použití jaderných zbraní. Důsledky byť i jen tak zvané 'omezené jaderné války' by byly naprosto katastrofické," řekl Kimball.
Zástupce velitele ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj ve čtvrtek řekl, že je možné, že Rusko jaderné zbraně proti Ukrajině použije, "aby zastavilo (ukrajinskou) ofenzívu a zničilo" Ukrajinu. "Je to hrozba i pro jiné země. Výbuch taktické jaderné zbraně dopadne nejen na Ukrajinu, ale i na oblast Černého moře," řekl Skibickyj.
Ukrajinci dávají najevo, že je ke kapitulaci nepřinutí ani ruský jaderný útok a bude mít právě opačný efekt. "Hrozit Ukrajincům jadernými zbraněmi? Putin ještě nepochopil, s kým má tu čest," řekl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Na Ukrajině se podle vyšetřovatelů OSN děly válečné zločiny
Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Byly i znásilňovány, mučeny a protizákonně zadržovány děti. Komise se bude rovněž zabývat tvrzeními o nucených transportech a adopcích dětí. Při ústním představení prvních závěrů komise o tom dnes informoval její předseda Erik Möse. Novinářům pak řekl, že komise hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum.
„Na základě shromážděných důkazů komise dospěla k závěru, že na Ukrajině byly spáchány válečné zločiny,“ řekl Möse Radě OSN pro lidská práva při první bilanci bombardování civilních oblastí, vražd, mučení, špatného zacházení a sexuálního násilí po únorové ruské invazi na Ukrajinu.
Nor, který dříve předsedal tribunálu OSN pro válečné zločiny spáchané ve Rwandě, hovořil také o případech, při nichž byly na Ukrajině „znásilňovány, mučeny a nelegálně zadržovány děti“. Möse zdůraznil, že komise je při své práci nezávislá a nestranná. Uvedl i dva případy špatného zacházení s ruskými vojáky.
Rusko se dnešního zasedání Rady OSN pro lidská práva nezúčastnilo. S vyšetřovací komisí, která byla zřízena v březnu, odmítá spolupracovat. Moskva byla dnes vyzvána k reakci na tvrzení, která na Radě pro lidská práva zazněla. Rusko popírá, že by během své „speciální vojenské operace“, jak válku proti Ukrajině nazývá, úmyslně útočilo na civilisty.
Dnešní předběžná ústní zpráva se opírala o vyšetřování v Kyjevě, Černihivu, Charkově a Sumách, kde zástupci komise navštívili dohromady 27 míst a hovořili s více než 150 oběťmi a svědky.
Vyšetřovatelé našli důkazy o velkém počtu poprav, včetně těl se svázanýma rukama, prořízlými hrdly a prostřelenými hlavami, uvedl dále Möse. Vyšetřovatelé podle něj také identifikovali oběti sexuálního násilí ve věku od čtyř do 82 let. I když někteří ruští vojáci používali sexuální násilí jako strategii, komise prý nezjistila „obecný vzorec“ takového chování.
Komise OSN hodlá vyšetřovat také hromadné pohřebiště u Izjumu, kde byly v posledních týdnech nalezeny stovky těl. „Je to samozřejmě nová událost, ale my se určitě chceme podívat i na izjumský případ,“ řekl Möse na tiskovém brífinku. Na otázku, zda byly spáchány zločiny proti lidskosti, Möse odpověděl, že komise zatím k takovému závěru nedospěla, přičemž poukázal na nedostatek důkazů i analýz.
Vyšetřovací komise nyní obrátí svou pozornost na tvrzení o existenci „filtračních“ táborů v Ruskem okupovaných oblastech pro ukrajinské zajatce i na tvrzení o nucených transportech lidí a o adopcích ukrajinských dětí v Rusku.
Agentura Reuters poznamenala, že vyšetřování iniciovaná Radou pro lidská práva někdy mohou být využita před národními a mezinárodními soudy. Například v Německu tak byl v lednu odsouzen bývalý syrský rozvědčík za státem podporované mučení.
Möse potvrdil, že je ve spojení s Mezinárodním trestním soudem (ICC). Vyšetřovací komise má kompletní zprávu o svých zjištěních předložit Radě OSN pro lidská práva na konci svého mandátu v březnu 2023, a to i s doporučeními, jak pohnat pachatele k odpovědnosti.
Rusové prchající před mobilizací nyní na hranici s Gruzií čekají i 12 hodin
Fronta aut u hraničního přechodu Verchnij Lars-Kazbegi na rusko-gruzínské hranici už je dlouhá přes šest kilometrů a lidé v ní čekají řadu hodin, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Poté, co ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil takzvanou částečnou mobilizaci, se mnoho Rusů rozhodlo k odjezdu ze země. Začaly mizet letenky do zemí, s nimiž má Moskva bezvízový styk, a fronty se začaly tvořit na pozemních hranicích nejen s Gruzií, ale také s Kazachstánem nebo Mongolskem.
Cesta přes přechod Verchnij Lars-Kazbegi je jediná možnost k překonání pozemní hranice z Ruska do Gruzie. Na přechodu Rusové nyní čekají dlouhé hodiny. Někteří dokonce přesedají na jízdní kola, aby se dostali na druhou stranu rychleji. Přes hranici totiž nelze přejít pěšky.
„Ve frontě jsem stál od devíti od (čtvrtečního) rána a dostal jsem se na druhou stranu rychleji, protože, jak vidíte, tak jsem použil prostředek,“ řekl novinářům Rus z Voroněže, kterému se podařilo přejet do Gruzie na kole ve čtvrtek pozdě večer. „Zatím si pronajmu byt, pak se uvidí. Já mám ještě štěstí, protože můžu víceméně pracovat z domova,“ popsal své plány.
Většina z těch, s kým hovořila BBC na hranici, vysvětlila svůj odjezd z Ruska právě vyhlášením částečné mobilizace. „Posledně jsme strávili na hranici asi hodinu a teď nám to trvalo přibližně 12 hodin,“ uvedl mladý pár, který byl nedávno v Gruzii na dovolené. Ruští pohraničníci podle této dvojice nechali všechny víceméně bez problémů projít, zatímco ti gruzínští odmítli několik lidí, kteří, jak se dvojici zdálo, mohli být původem z oblastí na Kavkazu.
Fronty na hranicích s Gruzií, Kazachstánem nebo Mongolskem zachycují také některá videa na sociálních sítích. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov zprávy o frontách na hranicích označil za falešné.
Čína potvrdila, že respektuje územní celistvost Ukrajiny, řekl Kuleba
Čína potvrdila, že respektuje suverenitu a územní celistvost Ukrajiny, napsal dnes na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba po schůzce se svým čínským kolegou Wang Iem. Ministři se setkali během zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Peking si ohledně více než půl roku trvající ruské invaze na Ukrajinu zachovává neutralitu. Pozornost ale vyvolala nedávná vyjádření po schůzce čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu zemí Šanghajské organizace pro spolupráci v Samarkandu. Ruský prezident tehdy řekl, že „chápe obavy“ Číny kolem konfliktu na Ukrajině, a slíbil, že Moskva udělá vše pro to, aby skončil co nejdřív.
Na hraničním přechodu z Ruska do Finska se tvoří kolony
Na ruské hranici s jihem Finska je dnes poměrně rušný provoz. Ve srovnání s minulým týdnem překročilo hranici zhruba dvakrát více lidí, napsal zpravodaj agentury Reuters z místa. Rusové začali ve velkém opouštět svou zemi po středečním vyhlášení částečné mobilizace. Finská vláda ve čtvrtek uvedla, že uvažuje o zákazu vstupu do země pro většinu ruských cestujících, včetně turistů.
Finské pozemní hraniční přechody jsou pro ruské občany jedněmi z mála vstupních bodů do Evropské unie. Ve čtvrtek překročilo hranice Finska zhruba 7000 lidí, z toho 6000 mělo ruský pas. Podle údajů pohraničníků je to nárůst o 107 procent proti předchozímu čtvrtku. Tři lidé ve čtvrtek požádali o azyl, v předchozím týdnu tak neučinil nikdo.
Dnes se nejdéle čeká na hraničním přechodu Vaalimaa, fronta aut měla ráno asi 500 metrů a od čtvrtka s prodlužovala, řekl agentuře Reuters pohraničník. "Neobvykle dlouhé fronty" se podle něj tvoří i na přechodu Nuijamaa. Oba přechody patří k nejbližším od ruského Petrohradu. Finsko-ruská hranice měří přes 1300 kilometrů.
V Rusku se demonstrovalo na podporu referend na okupovaných ukrajinských územích
V ruských městech dnes lidé v ulicích vyjadřovali podporu referendům o připojení Moskvou ovládaných nebo okupovaných ukrajinských území k Rusku. K účasti podle některých ruských médií byli nuceni studenti a pracovníci veřejných institucí, přičemž někdy prý byly za účast na demonstraci nabízeny peníze. Západní země už dříve oznámily, že výsledky hlasování neuznají, protože ho považují za krok Moskvy k anexi dalšího ukrajinského území.
Lidé nesoucí transparenty s hesly jako „Své neopouštíme“ nebo „Za Rusko! Za vítězství! Za budoucnost!“ a ruské vlajky se podle telegramového informačního kanálu Sota objevili v Archangelsku. Na pódiu vedle činoherního divadla vystoupil šéfredaktor místního serveru echosevera.ru., který mluvil o tom, jak je pro samozvané republiky ruských separatistů na východě Ukrajiny složité žít „bok po boku“ s „ukrajinskými nacisty“. Použil tak rétoriku proruské válečné propagandy, podle níž Ukrajinci propadli nacismu.
Podobná akce se konala také například v Novosibirsku, uvedl server tayga.info. V tomto městě se podle něj nejprve rozšířila informace, že na shromáždění budou svážet lidi ze vzdálených okresů autobusy. Už za 20 minut po zahájení akce se účastníci začali rozcházet a za hodinu bylo po všem, píše web.
Rovněž v Moskvě se začali lidé scházet na Manéžním náměstí u Kremlu, aby se zúčastnili mítinku na podporu referend na ovládnutých ukrajinských oblastí. Mnoho z nich mělo ruské vlajky a k vidění byly také vlajky politických organizací, popsal informační kanál Baza.
Studenti z desítky měst včetně například sibiřského Omsku, Ufy nebo Moskvy podle studentského časopisu Docha upozornili, že za účast na akci jim nabízejí kredity nebo i peníze. Některým studentům naopak škola vyhrožovala, že z neúčasti na akci by pro ně mohly plynout určité „následky“.
Takzvaná referenda začala dnes v samozvané Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté. Plebiscity se konají také v těch částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které okupuje ruská armáda. Proruské úřady ve středu rozhodly o dočasném připojení některých částí Mykolajivské oblasti k Chersonské oblasti, což umožnilo uspořádat referendum i tam. Hlasování potrvá do úterý.
Ve středu naopak vyšli do ulic někteří Rusové protestovat proti částečné mobilizaci, kterou tento týden vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Policie přitom zadržela 1323 lidí, uvedl web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy v Rusku.