Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Bek: O dalších sankcích vůči Rusku má EU jednat rychle, ale ne ukvapeně

Česko v rámci svého předsednictví v Radě Evropské unie chce prosadit co nejrychlejší přijetí sedmého balíku protiruských sankcí. Podle ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) ale nelze vyjednávání s členskými státy uspěchat. Bek dnes v pořadu České televize Otázky Václava Moravce řekl, že státy EU jednají například o rozšíření sankčního seznamu o další osoby a banky či o „některé citlivé položky exportu z EU do Ruska“.

„To jsou technologické záležitosti, které jsou dvojího využití, nebo které mohou být například využity k mučení,“ dodal bez dalších podrobností.

České předsednictví svolalo na pondělí mimořádné jednání velvyslanců sedmadvacítky. Reakce Západu na vyhlášenou mobilizaci v Rusku a pseudoreferenda na východě a jihu Ukrajiny o připojení některých oblastí k Moskvě má být podle Beka rychlá, nikoliv ukvapená. EU se podle něj už poučila z komplikací při projednávání šestého balíku sankcí, k němuž některé státy včetně České republiky měly výhrady.

Česko podpoří velkou část navrhovaných sankcí, dál ale platí, že nehodlá postupovat razantně v otázkách spojených s energetickou závislostí na Rusku.

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) uvedl, že české předsednictví dělá to, co má. Ale v této situaci je to málo a je to nevýznamné, řekl Zaorálek v České televizi.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v noci na čtvrtek po setkání unijních ministrů zahraničí na okraj Valného shromáždění OSN v New Yorku oznámil, že evropský blok co nejdříve projedná nová „restriktivní opatření“ mířící proti Moskvě. Jednalo by se už o sedmý balík sankcí od únorové ruské invaze na Ukrajinu.

Podle vyjádření unijních činitelů a informací v médiích by mohl zahrnovat snahu stanovit globální strop na cenu ruské ropy, dodatečné postihy jednotlivých osob a společností nebo přísnější omezení týkajících se obchodu s Ruskem. Šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) kromě toho avizoval nové diskuse o zákazu vydávání víz ruským turistům.

Unii čekají složitá jednání, neboť rozhodnutí o sankcích vyžadují v Radě EU jednomyslnost. Ústředním aktérem by se podobně jako při přípravě šestého balíku, který nakonec obsahoval i částečné embargo na ruskou ropu, mohlo stát Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán se tento týden nechal slyšet, že by si naopak přál do konce roku zrušení protiruských sankcí zavedených po vpádu na Ukrajinu.

Na druhé straně stojí pobaltské země a Polsko, které podle zahraničních médií navrhují mimo jiné sankce mířící proti ruské jaderné energetice a vývozu procesorů.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu oznámil, že Moskva povolá do války na Ukrajině civilisty se zkušenostmi s vojenskou službou. V Rusku pak okamžitě začala rozsáhlá mobilizace. Kromě toho ruští okupanti na východě a jihu Ukrajiny v těchto dnech organizují takzvaná referenda o připojení k Rusku, což může vyústit v anexi dalších ukrajinských oblastí. Putin při tom naznačil, že by Rusko anektovaná území bránilo „všemi dostupnými prostředky“.

Rusko tvrdí, že sestřelilo ukrajinské drony útočící u záporožské elektrárny

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda sestřelila osm ukrajinských bezpilotních letounů, které se snažily zaútočit na území Záporožské jaderné elektrárny. Informovaly o tom dnes agentury Interfax a TASS. Podle mluvčího ministerstva obrany Igora Konašenkova šlo o sebevražedné drony a ruské síly je sestřelily ještě mimo areál elektrárny. Tu okupují ruské invazní síly. Kyjev se k tomu zatím nevyjádřil.

„Radiační situace v Záporožské jaderné elektrárně je normální,“ uvedl Konašenkov podle agentury Interfax. Mluvčí resortu zároveň řekl, že ukrajinské dělostřelectvo ostřelovalo obytné části města Enerhodar a území přilehlé k jaderné elektrárně. „Během dne ukrajinské dělostřelectvo vypálilo 59 střel,“ řekl Konašenkov. Podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Kyjev a Moskva se už delší dobu vzájemně obviňují z ostřelování Záporožské jaderné elektrárny, kterou od března okupují ruské invazní síly. Zařízení bylo během ostřelování několikrát poškozeno, což vyvolalo obavy z jaderné havárie. V elektrárně, kde stále pracují ukrajinští zaměstnanci, jsou ruští vojáci i vojenská technika.

Záporožská elektrárna je největší atomovou elektrárnou v Evropě a na začátku září ji navštívila delegace Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Šéf organizace Rafael Grossi následně uvedl, že fyzická integrita elektrárny byla několikrát narušena. Dva lidé z MAAE na misi v elektrárně zůstali.

V polovině září rada guvernérů MAAE podle agentury Reuters přijala rezoluci, ve které žádá Rusko, aby ukončilo okupaci Záporožské jaderné elektrárny.

Slovensko nebude vydávat humanitární víza Rusům prchajícím před mobilizací

Slovensko nebude vydávat humanitární víza občanům Ruské federace, kteří prchají před částečnou vojenskou mobilizací nebo jiným pronásledováním ze strany režimu prezidenta Vladimira Putina. Agentuře SITA to řekl mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Juraj Tomaga. Ruským občanům, kteří prchají před mobilizací, nechce poskytovat útočiště ani Česká republika či pobaltské státy, naopak Německo je připraveno tyto lidi přijímat.

„Kategorie humanitárních víz není přesná definice. Existuje totiž jen udělování víz v humanitárním zájmu, přičemž v současnosti platí všude ve světě, že Slovensko posuzuje každý případ zvlášť,“ uvedl Tomaga. V případě této vízové kategorie podle něj není resort zahraničí jediným rozhodujícím úřadem.

Ruský prezident vyhlásil částečnou mobilizaci ve středu. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se podle Putina snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace vyvolala v ruských městech protesty a řada lidí začala utíkat do zahraničí.

Pobaltské země už ve středu oznámily, že obyvatelům Ruska prchajícím před mobilizací poskytovat útočiště nebudou. Český ministr zahraničí Jan Lipavský ve čtvrtek sdělil, že Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v Česku podmínky pro udělení humanitárního víza. Naopak prezident Miloš Zeman v rozhovoru v televizi CNN Prima News dnes řekl, že Česká republika by ruské občany prchající před mobilizací přijímat měla.

Německo ve čtvrtek oznámilo, že je připraveno prchající ruské občany přijímat. Podle německé ministryně vnitra Nancy Faeserové je země připravena přijímat desertéry z ruské armády, podle ministra spravedlnosti Marco Buschmanna jsou Rusové prchající z vlasti v Německu vítáni.

Podle čtvrtečního vyjádření mluvčí Evropské komise je na každé členské zemi EU, aby se rozhodla, zda vpustí na své území lidi přicházející z Ruska. Unijní státy by podle mluvčí měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v unii o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit.

Polsko vedle pohraniční stráže vytvoří nový sbor na ochranu hranic

Polsko posílí ochranu svých hranic - vytvoří zvláštní sbor, který bude fungovat v rámci teritoriální obrany. Oznámil to polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. V jednotkách sboru má sloužit na 7500 vojáků, kteří podpoří pohraniční stráž ve vojvodstvích na východě země.

Šéf polského ministerstva obrany oznámil vznik sboru pohraniční obrany v sobotu v Podlaském vojvodství, kde se zúčastnil přísahy nových členů tamní teritoriální obrany. Učinil tak v den, kdy uplynulo sedm měsíců od začátku ruské invaze na sousední Ukrajinu.

„Uvědomme si, že ruská agrese nekončí, že vládci Kremlu se zajisté rozhodnou využít složité situace v severní Africe a na Blízkém východě a znovu tyto lidi dostat na hranice Evropské unie,“ uvedl Blaszczak. „Počítám s tím, že znovu můžeme být napadeni větší silou,“ poznamenal. Dodal, že proto se rozhodl posílit ochranu hranic.

Nové prapory mají být podle listu Gazeta Wyborcza velmi dobře vybavené, mimo jiné bezpilotními letouny.

Britský občan popsal, jak ho Rusové na Ukrajině zajali a pak týrali

Britský občan Aiden Aslin v prvním rozhovoru po propuštění ze zajetí britskému deníku The Sun popsal, jak ho ruští vojáci v bojích na východě Ukrajiny zajali a pak týrali. Na Ukrajině ho drželi pět měsíců, propuštěn byl tento týden v rámci velké výměny zajatců. Řekl, že s ním zacházeli hůř než se psem, bili ho, pobodali a že každé ráno musel zpívat ruskou hymnu.

„Nemyslel jsem si, že vyváznu živý,“ uvedl Aslin, který se v sobotu po mnoha měsících shledal s matkou a také se svou ukrajinskou snoubenkou. Narodil se sice v Newarku v Británii, v roce 2018 ale začal nový život na Ukrajině, kde se zamiloval. Po ruské invazi se připojil k ukrajinským jednotkám bojujícím proti ruským okupantům.

Situace se zhoršila, když jeho jednotce v dubnu během obléhání Mariupolu došlo jídlo i munice. Než se vzdal, zavolal své matce i snoubence, aby jim řekl, že „ať se bude dít cokoli, ještě se uvidí“.

Brzy se ale začal obávat, že jsou jeho dny sečteny. Rusové ihned při prohlížení jeho pasu zjistili, že není Ukrajinec. „Řekl jsem jim, že jsem z Británie, a dostal jsem ránu do obličeje,“ popsal Aslin. Následně ho odvezli do separatistické Doněcké lidové republiky, kde ho při výslechu neustále bili obuškem.

„Jeden z důstojníků kouřil cigaretu a zeptal se mě: 'Víš, kdo jsem?'“ Když odpověděl, že neví, Rus pokračoval: „Jsem tvoje smrt“. „Řekl: 'Vidíš, co jsem ti udělal?' a ukázal na moje záda. Pak jsem viděl nůž a uvědomil jsem si, že mě bodl,“ popsal Aslin. Následně se důstojník zajatého Brita zeptal, jestli chce „rychlou, nebo krásnou smrt“. Když odvětil, že rychlou, důstojník se zasmál a řekl: „Ne, budeš mít krásnou smrt a já se o to postarám.“

V malé cele pro dva lidi byli čtyři a museli spát na matraci plné švábů a vší. Protože neměli záchod, používali prázdné lahve.

V květnu ho soud v samozvané proruské Doněcké lidové republice odsoudil k smrti. Bylo mu oznámeno, že bude zastřelen. 

Vše se změnilo až tento týden, kdy ho odvedli z cely, zakryli mu hlavu a odvezli nákladním autem na letiště v Rostovu na Donu. Byli tam i další spoluvězni, John Harding, Shaun Pinner, Dylan Healy a Andrew Hill. „Slyšel jsem, jak jeden z vojáků říká slovo výměna, začal jsem se radovat, ale neustále jsem si říkal 'Přestaň, přestaň. Možná jsi se přeslechl', uvedl Aslin.

Propuštění zajatých cizinců podle saúdskoarabského ministerstva zahraničí zprostředkoval korunní princ Muhammad bin Salmán. Klíčovou roli při vyjednávání sehrál také oligarcha .Roman Abramovič, který v letadel zajatce doprovodil z Ruska do Saúdské Arábie.

Zeman: Česko by mělo přijímat Rusy prchající před mobilizací

Česká republika by měla přijímat Rusy prchající před mobilizací. V televizi CNN Prima News to řekl prezident Miloš Zeman. „Myslím, že těmto lidem, podobně jako ukrajinským uprchlíkům, bychom víza dávat měli,“ konstatoval. „Člověk, který prchá z Ruska, není bezpečnostní riziko,“ dodal.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek řekl, že Rusové, kteří ze země utíkají kvůli tomu, že se chtějí vyhnout mobilizaci, nesplňují v Česku podmínky pro udělení humanitárního víza. 

Rusové opět útočili drony na Oděsu

Rusové brzy ráno opět zaútočili pomocí sebevražedných bezpilotních letounů na přístavní město Oděsa. Administrativní budova v centru města byla zasažena třikrát, uvedl s odkazem na mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka ukrajinský server Kyiv Independent. Na místě pokračují záchranné operace a zasahují hasiči. Zprávy o případných obětech zatím nejsou.

Mazda jedná o ukončení výroby v Rusku

Japonská společnost Mazda Motor jedná o ukončení výroby svých vozidel ve společném podniku ve Vladivostoku na východě Ruska. Informoval o tom japonský list Nikkei, firma se k zprávě zatím nevyjádřila.

Automobilka loni v Rusku prodala 30 tisíc vozů. V březnu firma uvedla, že vývoz dílů do závodu bude ukončen a výroba ustane, až dojdou zásoby. Továrnu provozuje společně s ruskou automobilkou Sollers.

Konkurent Mazdy, společnost Toyota Motor, v pátek informovala, že se kvůli přerušení dodávek klíčových materiálů a dílů rozhodla ukončit výrobu vozidel v Rusku.

Lavrov v OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v dnešním projevu před Valným shromážděním OSN obvinil Západ, že se snaží zničit a rozdělit Rusko. Prohlásil, že západní rusofobie nyní nabyla "nebývalých a groteskních rozměrů". Ohradil se také proti kritice nynějších pod dohledem Moskvy organizovaných hlasování v okupovaných částech Ukrajiny o připojení k Rusku, informovala agentura TASS.

"Už se neostýchají otevřeně prohlašovat, že mají v úmyslu nejen způsobit naší zemi vojenskou porážku, ale také zničit a rozdělit Rusko. Jinými slovy, aby Rusko zmizelo z politické mapy světa jako příliš nezávislý geopolitický subjekt," řekl Lavrov s odkazem západní podporu Ukrajiny, která se dnes sedm měsíců brání ozbrojené ruské invazi.

V ostře protiamerickém a protizápadním projevu šéf ruské diplomacie podle agentury Reuters dále uvedl, že Washington se prostřednictvím sankcí snaží proměnit celý svět ve svůj "vlastní dvorek". Učinil tak v souvislosti se sankcemi, které uvalil Západ na Rusko v reakci na jeho počínání na Ukrajině.

Za "hysterickou" označil Lavrov reakci západních představitelů na "referenda" o připojení k Rusku na okupovaných územích Ukrajiny. Podle něj tamní obyvatelé chtějí patřit k Rusku a pouze vyslyšeli údajnou výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ti ukrajinští občané, kteří se cítí být Rusy, odešli do Ruska. "Právě to nyní dělají (...), berou si s sebou svojí zemi, na níž stovky let žili jejich předci," řekl Lavrov.

Ruská policie zatkla při nových demonstracích proti mobilizaci další stovky lidí

Ruská policie zatkla při dnešních místy brutálních zákrocích proti demonstrantům odmítajícím mobilizaci dalších téměř 300 lidí. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na web OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy. Protesty svolala stejně jako v předchozích dnech lidskoprávní organizace Vesna. Kritika mobilizace zaznívá ale také z oficiálních a prokremelských míst.

Částečnou mobilizaci vyhlásil ve středu ruský prezident Vladimir Putin, dotknout by se měla oficiálně zhruba 300.000 mužů s předchozími vojenskými zkušenostmi. Ukrajinští a západní pozorovatelé krok vykládají jako nepřímé přiznání neúspěchu od února trvající ruské války na Ukrajině.

Jen v Moskvě bylo dnes na demonstraci proti mobilizaci kvůli válce na Ukrajině zatčeno přes 100 lidí. Z druhého největšího města Petrohradu se na sociálních sítích objevila videa, na nichž muži v uniformách a helmách bijí demonstranty.

Do pozdního odpoledne bylo ve 22 městech po celé zemi zatčeno celkem 289 osob. Web OVD-Info s odvoláním na očité svědky uvedl, že příslušníci bezpečnostních složek proti demonstrantům používali i elektrické paralyzéry.

Při početně větších demonstracích v den vyhlášení mobilizace bylo podle serveru zadrženo přes 1300 lidí. Někteří ze zadržených mužů na policejním oddělení rovnou dostali předvolání, z kterého pro ně plyne povinnost dostavit se na vojenskou správu.

Kritika přístupu armády k mobilizaci podle DPA sílí i z oficiálních míst. Šéf Rady pro rozvoj občanské společnosti a lidská práva (SPČ), poradního orgánu ruské prezidentské kanceláře, Valerij Fadějev vyzval ministra obrany Sergeje Šojgua, aby ukončil "obuškový systém" mnoha odvodních komisí v zemi. Řekl, že povolávací rozkazy dostávali i muži bez bojových zkušeností.

Ruská propagandistka a šéfredaktorka státního zpravodajského kanálu RT Margarita Simoňjanová dnes vyjádřila rozhořčení nad tím, že povolávací rozkazy jsou posílány nesprávným mužům. "Rozčilují lidi, jakoby naschvál, jakoby ze zlomyslnosti. Jako by je poslal Kyjev," uvedla na adresu odvodových komisařů.

Tisíce lidí stále utíkají ze země, aby se vyhnuly mobilizaci. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov utečence označil za "líné povaleče", "budižkničemy" a "zbabělce", kteří by měli v klidu odejít, protože by mohli armádě jedině uškodit. Zároveň uvedl, že Rusko má ve skutečnosti dostatek zdrojů i mobilizovaných bez záložníků.

Ruský prezident dnes odvolal náměstka ministra obrany odpovědného za vybavení a zásobování armády Dmitrije Bulgakova. Stalo se tak na pozadí pokračující ruské mobilizace i problémů se zásobováním ruských vojsk válčících na Ukrajině.

Volodymyr Zelenskyj udělil titul Hrdina Ukrajiny in memoriam Serhiji Sovovi. Jeho tělo s modrožlutým náramkem na ruce bylo nalezeno na místě hromadného pohřbu v Izyumu.

Maďarská vláda neplánuje omezit vydávání turistických víz ruským občanům

Ukrajina zbavila íránského velvyslance akreditace kvůli dodávkám bezpilotních letounů Rusku. Výrazně snížila i počet pracovníků íránského velvyslanectví v Kyjevě.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal změny v trestním zákoníku, které zpřísňují postihy za zločiny spáchané v době mobilizace. Schválil také možnost zjednodušeného získávání občanství pro cizince, kteří vstoupí do ruské armády. Informovala o tom dnes ruská agentura TASS. Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin ve středu kvůli neúspěšné ruské válce na Ukrajině.