Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

V Rusku zadržela policie na dnešních protestech proti částečné mobilizaci už přes 250 lidí, uvedla AFP s odkazem na údaje webu OVD-Info.

Rusko zachová svou suverenitu a nepoddá se vydírání ani zastrašování, řekl Putin

Rusko si zachová svou suverenitu a nenechá se nikým vydírat ani zastrašovat. Podle agentury TASS to dnes při oslavách 1160 let ruské státnosti řekl prezident Vladimir Putin. Učinil tak v den, kdy v zemi vyhlásil částečnou mobilizaci kvůli válce na Ukrajině.

"Nepodlehneme vydírání a zastrašování a nikdy se nevzdáme ani neztratíme svou suverenitu," řekl Putin na oslavách 1160. výročí vzniku ruské státnosti ve Velikém Novgorodu.

Hovořil také o svébytnosti ruské civilizace, kterou je třeba bránit a bojovat za ni, neboť být její součástí je "štěstí, ale i odpovědnost". Uvedl také, že podpora vlády v klíčových otázkách domácí i zahraniční politiky ze strany ruského lidu je "zárukou úspěšného a bezpečného rozvoje země".

Ve svém projevu Putin rovněž ocenil výkony ruských vojáků během speciální vojenské operace, jak Rusko oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. Ruští hrdinové podle něj bojují za "záchranu obyvatel Donbasu, mírové nebe pro naše děti a vnuky a naši rodnou zemi". Dobytí východoukrajinského Donbasu deklaruje Moskva za jeden z cílů svého válečného úsilí.

Putin dnes ráno vyhlásil v Rusku částečnou mobilizaci. Prohlásil, že tak činí na obranu před Západem, který se snaží oslabit, rozdělit a zničit jeho zemi. Podle Kyjeva i řady západních činitelů tento krok svědčí o tom, že Moskvě nevycházejí její válečné plány. Ruský prezident podpořil také konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných či ovládaných částech ukrajinského území.

Biden: Rusko invazí na Ukrajinu bezostyšně porušilo Chartu OSN

Americký prezident Joe Biden ve svém dnešním projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil, že Rusko svou "brutální a zbytečnou válkou" na Ukrajině "bezostyšně porušilo základní principy" Charty OSN. Podle šéfa Bílého domu je válka na Ukrajině válkou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho cílem je vymazat Ukrajinu z mapy, přičemž bezohledně Evropě vyhrožuje jadernými zbraněmi. Biden se také vyslovil pro rozšíření Rady bezpečnosti OSN. Ta by se podle něj měla zdržet používání veta.

Interfax: Mobilizace v Rusku se může vztahovat na rezervisty do 50 let

Částečná mobilizace se může vztahovat na rezervisty do 50 let věku, sdělil dnes podle agentury Interfax člen obranného výboru v ruské Dumě Andrej Guruljov. Ruská vláda v nejbližší době upřesní, na koho se budou vztahovat výjimky z povolávacího rozkazu, uvedla agentura TASS.

"Obvykle se mobilizace vztahuje na rezervisty ve věku do 50 let. Záleží i na zdravotním stavu," sdělil Guruljov.

Předseda obranného výboru Andrej Kartapolov podle informačního serveru Vesti.ru řekl, že v první řadě budou povoláni řadoví vojáci, poddůstojníci a praporčíci do 35 let a nižší důstojníci do 45 let.

Podle informací stanice Nastojaščeje vremja už mobilizovaným začaly chodit povolávací rozkazy. Určité kategorie mobilizovaných by se ale měly hlásit samy, upozornil představitel lidskoprávní organizace Agora Pavel Čikov. Ten také podotkl, že přestože podle oznámení ruského ministra obrany Sergeje Šojgua má být povoláno 300 tisíc lidí, nařízeníprezidenta Vladimira Putina umožňuje mobilizovat v podstatě neomezený počet lidí.

Vláda má teprve upřesnit, na koho se budou vztahovat výjimky z mobilizace. Portál bfm.ru ale napsal, že úlevu mohou získat ti, kdo pracují v obranném průmyslu, mají špatný zdravotní stav, pečují o blízké, vychovávají sami dítě nebo mají čtyři a více dětí.

Částečnou mobilizaci vyhlásil Putin dnes ráno. Jde o první mobilizaci v Rusku od druhé světové války.

Podle šéfa NATO ruská mobilizace přispěje k eskalaci, odsoudil jadernou rétoriku

Proslov, v němž ruský prezident Vladimir Putin mimo jiné vyhlásil mobilizaci, je eskalací ruské války na Ukrajině, ale nebyl překvapením. V rozhovoru s agenturou Reuters to dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Putinova řeč podle něj ukazuje, že válka se nevyvíjí podle plánu šéfa Kremlu. Ten se podle Stoltenberga na Ukrajině přepočítal a udělal velkou chybu.

Více vojáků bude podle Stoltenberga znamenat vystupňování konfliktu na Ukrajině. Ruské jednotky jsou však podle něj špatně vyzbrojeny a chybí jim náležité velení a řízení.

Putin ve svém ranním projevu vyhlásil mobilizaci, která by se mohla týkat až 300.000 rezervistů, a podpořil plán připojit části Ukrajiny k Rusku. Západu také naznačil, že je připraven na obranu Ruska použít jaderné zbraně.

Putinův proslov podle šéfa NATO představuje nebezpečnou a lehkovážnou jadernou rétoriku. Dosud však NATO nezaznamenalo změny v postoji Moskvy k použití jaderných zbraní, dodal Stoltenberg.

"Uděláme vše proto, aby v Moskvě nebyla mýlka o tom, jak přesně budeme reagovat. Samozřejmě to záleží na tom, jaký druh situace nebo jaký druh zbraní by mohli použít. Nejdůležitější je zabránit tomu, aby se to stalo, a proto se vyjadřujeme tak jasně v komunikaci s Ruskem o bezprecedentních důsledcích," prohlásil Stoltenberg.

NATO a spojenci Ukrajině poskytli bezprecedentní podporu, ale potřebují doplnit své arzenály. Jsou proto v těsném dialogu s obranným průmyslem o urychlení výroby zbraní a munice, zdůraznil šéf aliance.

Stoltenberg rovněž vyjádřil naději, že válka na Ukrajině skončí u jednacího stolu, ale Kyjev potřebuje přijatelný výsledek. Aliance se musí připravit na to, že se s Putinem bude potýkat ještě dlouho, upozornil generální tajemník.

Ruská policie začala zatýkat na protestech proti částečné mobilizaci

V městech ve východní části Ruska začali lidé demonstrovat proti částečné mobilizaci, kterou dnes ráno ohlásil prezident Vladimir Putin. Policie rozehnala protestní akci v sibiřském Irkutsku a zadržela na ní několik desítek lidí. Policie zatýká i v Tomsku, píše portál Meduza s odvoláním na informace z telegramových kanálů. Protesty začaly také například v Ulan Ude, Chabarovsku nebo Jakutsku, většinou jde o malé a neorganizované akce. Větší protesty se očekávají dnes večer ve městech v evropské části Ruska.

Obyvatelé měst na Sibiři a ruském Dálném východě se shromažďují na náměstích. Nemají často žádné transparenty s hesly, protože se obávají policejních zásahů, informuje stanice Nastojaščeje vremja na svém webu. Další demonstrující ale mají podle fotografií na sociálních sítích plakáty s hesly jako "ne válce, ne mobilizaci", "mír světu" nebo "obejmi mě, jestli se taky bojíš".

V Irkutsku policejní příslušníci rozehnali všech 60 shromážděných lidí a asi 20 z nich zadrželi. V Chabarovsku na demonstraci dorazilo 12 lidí. Neměli transparenty a ani neskandovali, popsal novinář projektu Sibir.Realii Svobodné Evropy. Protestující podle něj dali najevo zklamání a šok z toho, že dorazilo tak málo lidí. Účastnice protestní akce Alisa uvedla, že podle svých možností chodila na protiválečné demonstrace od ruského vpádu na Ukrajinu.

"Mám kamaráda, na kterého se mobilizace vztahuje. Rozhodli jsme se, že se tomu (povolání do války) budeme různými způsoby snažit vyhnout. Protože jet tam zabíjet ukrajinské civilisty, to už je za hranou," sdělila Alisa.

Putin dnes oznámil, že Rusko povolá do armády 300 tisíc rezervistů s vojenskou zkušeností. Putin ve svém projevu také podpořil chystaná referenda o připojení k Rusku v okupovaných částech ukrajinského území.

Reuters: Kyjevané mají pro Putinovu mobilizaci jen slova opovržení a vzdoru

Obyvatelé ukrajinského hlavního města Kyjeva dnes podle agentury Reuters označovali částečnou mobilizaci, kterou ohlásil ruský prezident Vladimir Putin, za projev zoufalství. Vyjadřovali zároveň důvěru v ukrajinské ozbrojené síly a víru, že ruské invazní jednotky ze země vyženou. Moskva povolává do zbraně 300 tisíc záložníků, Putin Západ obvinil z jaderného vydírání a pohrozil mu odpovídající ruskou reakcí.

"Hrozba by byla větší, pokud by byla všeobecná (ruská) mobilizace. Ale myslím, že v tuto chvíli se Putin bojí podniknout takový krok, protože Rusové raději bojují slovy," domnívá se šestačtyřicetiletý Viktor Čechnij. Jen málo Rusů chce na bojiště, dodal geograf, jenž pracuje pro Národní akademii věd Ukrajiny.

"Stále věřím, že Putin není šílený, je v něm určitá racionalita. Takže pokud budou použity jaderné zbraně, může to ohrozit existenci Ruska i celého světa," domnívá se podle Reuters Čechnij.

S jeho názorem se ztotožnil další Kyjevan, jednatřicetiletý Oleksandr Šarkin. "Pokud budou (Rusové) nuceni vést válku, motivace jejich vojáků bude ještě nižší než u smluvních vojáků," uvedl. Kyjev a jeho západní spojenci zmiňují nízkou morálku mezi členy ruské armády jako jeden z důvodů pomalého postupu invaze na Ukrajině, jíž Moskva nazývá "speciální vojenskou operací".

Naopak ukrajinské ozbrojené síly, které s pomocí západních zbraní už téměř sedm měsíců bojují na několika frontách proti početnější ruské armádě a v posledních týdnech dobyly zpět rozsáhlá území, mají u Kyjevanů silnou podporu. Dobytí samotného Kyjeva ruské invazní síly vzdaly už zkraje své agrese poté, co narazily na tvrdý ukrajinský odpor.

"Myslím, že musíme věřit našim ozbrojeným silám a nikomu jinému. Výhrůžky od nich (Rusů) budou přicházet vždy, dokud budou existovat, takže nemá smysl jim naslouchat nebo vyjednávat. Všechno jsou to jen prázdná slova," řekl třiadvacetiletý student Kyrylo Kundik.

Dvaačtyřicetiletá Hanna, která nechtěla uvést své příjmení, prohlásila, že šéf Kremlu podle ní už neví, co má na Ukrajině dělat. Snaží se tak "vyvolat v lidech strach". "Je to duševně nemocný člověk. Věřím v ukrajinské ozbrojené síly a doufám, že se nestane nic špatného a že nás ubrání. Důvěřuju našim chlapům na frontě," dodala.

Spojené státy berou vážně hrozbu Vladimira Putina, že ve válce na Ukrajině použije jaderné zbraně, uvedl bezpečnostní mluvčí Bílého domu.

Osvobodíme celou Ukrajinu navzdory Putinovým vyhrůžkám jadernými zbraněmi, řekl Zelenskyj. Mobilizaci podle něj Rusko provádělo skrytě již dříve.

Podpora Ukrajiny neochabne, reagoval na Putinův projev šéf Evropské rady

Evropská unie zůstane pevná ve své podpoře Ukrajiny, reagoval předseda Evropské rady Charles Michel na eskalaci války, kterou v dnešním projevu oznámil ruský prezident Vladimir Putin. Mluvčí unijní diplomacie pak obvinil Moskvu z nebezpečného jaderného hazardu a vyzval mezinárodní společenství, aby vytvářelo na Putina tlak s cílem zastavit jeho lehkovážné chování.

"Kreml oznámil mobilizaci v mezinárodní den míru, zatímco země při UNGA (Valném shromáždění OSN) usilují o spolupráci, bezpečnost a prosperitu," napsal na twitteru Michel. "V této válce je pouze jeden agresor, Rusko, a jedna napadená země, Ukrajina. Podpora Ukrajiny ze strany EU zůstane neochvějná," dodal.

Putin předtím v projevu oznámil mobilizaci armádních záloh, přičemž podle Moskvy má být kvůli válce s Ukrajinou povoláno do zbraně na 300.000 rezervistů. Rusko v posledních týdnech čelí úspěšnému ukrajinskému protiútoku na okupovaném východě napadené země, zatímco válka pokračuje už sedmý měsíc. Putin dnes také avizoval, že bude "všemi dostupnými prostředky" bránit oblasti, které si Rusko nárokuje.

Podle mluvčího unijní diplomacie Petera Stana se ruský prezident pouští do "velmi nebezpečné jaderné hazardní hry". Dodal, že mezinárodní společenství na něj musí vyvinout tlak, aby ustal v tak lehkovážném chování. "Používá jaderný prvek jako součást svého arsenálu teroru, a to je nepřijatelné," řekl Stano.

Členské státy EU podle něj diskutují o společných krocích v reakci na poslední vývoj války na Ukrajině. "Členské státy EU již měly koordinační setkání, na němž diskutovaly o reakci EU na pokračování válečné agrese vůči Ukrajině," řekl Stano. "To zahrnuje všechny aspekty agrese, zločiny, které byly spáchány, referenda, odhalení masových pohřebišť," dodal mluvčí. Falešná a ilegální referenda, jak Západ označuje hlasování o připojení okupovaných oblastí k Rusku, podle něj nebudou uznána.

Stano také uvedl, že se v tuto chvíli nechystají oznámení dalších sankcí proti Rusku. Debata o šestém kole sankcí je podle něj důvěrná.

Zeman: Reakcí na ruskou mobilizaci by mělo být zvýšení pomoci Ukrajině

Adekvátní reakcí na ruskou mobilizaci by bylo zvýšení nejen vojenské pomoci Ukrajině. V reakci na rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina, který vyhlásil částečnou mobilizaci, to uvedl prezident Miloš Zeman. Ruské rozhodnutí je podle něho zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů. „Adekvátní reakcí by bylo zvýšení pomoci Ukrajině, ale to nejenom ve vojenské oblasti,“ zní Zemanovo prohlášení, které na twitteru zveřejnil jeho mluvčí Jiří Ovčáček.

Skupina Srílančanů osvobozená na Ukrajině popsala ruské mučení

Po opětovném dobytí města Izjum ukrajinskou armádou se objevila četná obvinění z krutostí spáchaných ruskými okupačními silami. O násilnostech nyní vypověděla i skupina Srílančanů, kteří strávili v ruském zajetí několik měsíců, píše server BBC News.

„Mysleli jsme si, že už se živí ven nedostaneme,“ prohlásil Diludžan Paththinájakan, který byl jedním ze sedmi občanů Srí Lanky, jež ruské síly zadržely.

Srílančané původně přišli na Ukrajinu za prací či studovat. V květnu vyrazili pěšky ze svých domovů ve městě Kupjansk na severovýchodě Ukrajiny do relativního bezpečí asi 120 kilometrů vzdáleného Charkova. Na prvním kontrolním stanovišti, na které narazili, je ale zajali ruští vojáci.

Ti dali Srílančanům pásky přes oči, svázali jim ruce a převezli je do továrny na výrobu obráběcích strojů ve městě Vovčansk u hranice s Ruskem. To byl začátek čtyřměsíčního utrpení, během nějž byli Srílančané vězněni, využíváni pro nucenou práci, a dokonce i mučeni.

V ruském zajetí dostávali Srílančané jen málo jídla a na toaletu směli jen jednou denně na dvě minuty. Pokud jim někdy bylo povoleno se osprchovat, museli to také zvládnout do dvou minut.

Muži, z nichž většině bylo mezi 20 a 30 roky, byli zadržováni v jedné místnosti. Jediná žena, padesátiletá Mary Edit Uthadžkumarová, byla držena odděleně. Měsíce na samotce si podle ní vyžádaly svou daň.

„Když jsme šli do sprchy, tak nás bili. Já jsem se ani nemohla stýkat s ostatními. Drželi nás zavřené tři měsíce,“ uvedla Uthadžkumarová. Ženu, která má zjizvený obličej po výbuchu bomby na Srí Lance, rovněž trápí srdeční onemocnění. Žádné léky ale na ně od svých věznitelů nedostala. „Poté, co jsem strávila tolik času o samotě, jsem cítila tenzi. Řekli mi, že trpím duševní chorobou, a dali mi nějaké tabletky, ale já je nebrala,“ řekla.

Dalším Srílančanům zůstaly po měsících zadržování ještě viditelnější následky. Jeden z mužů ukázal, že mu věznitelé strhali kleštěmi nehty na nohou. I další muž vypověděl, že byl mučen. Ruští vojáci často útočili, když se opili. „Mlátili mě puškou do těla,“ popsal 35letý Thineš Gogenthiran. „Jednu ránu jsem dostal do břicha a dva dny jsem potom trpěl bolestmi,“ dodal Gogenthiran, podle nějž po něm jeho trýznitel chtěl peníze.

Aktivisté svolávají v Rusku protest proti mobilizaci

Protiváleční aktivisté svolávají v Rusku na dnešní večer k celonárodnímu protestu proti částečné mobilizaci, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. 

„Tisíce ruských mužů - našich otců, bratrů a manželů - budou vrženi do válečného mlýnku na maso. Za co budou umírat? Proč budou matky a děti prolévat slzy?“ uvádí hnutí Vesna v prohlášení, kde vyzývá Rusy, aby dnes v 19:00 hodin vyšli do center svých měst. Rusko má několik časových pásem, například v Moskvě je o hodinu více než v Praze.

„Nyní válka přijde do každého domu a každé rodiny,“ varuje dále uskupení, které je podle agentury Reuters protiválečným sdružením. Vesna dále viní režim ruského prezidenta Putina z toho, že „uvrhl Rusko do strašlivého krveprolití, izolace a chudoby“. Podle serveru Meduza vyzvalo toto sdružení o den dříve ruské vojáky, aby se odmítli účastnit invaze na Ukrajině a vzdali se dříve, než vstoupí v platnost chystaný zákon, který v těchto dnech schvaluje ruský parlament, a podle něhož se takový krok stane trestným činem.

Cena plynu pro evropský trh se v reakci na vyhlášení částečné mobilizace v Rusku zvyšuje. Klíčový kontrakt přidává asi sedm procent na 208 eur za MWh.

Lotyšsko nebude poskytovat útočiště Rusům prchajícím před mobilizací

Lotyšsko nebude vydávat humanitární ani jiné druhy víz ruským občanům, kteří se budou chtít vyhnout mobilizaci. Riga nezmění ani stávající omezení vstupu do Lotyšska pro ruské občany. Oznámil to na twitteru lotyšský ministr zahraničí Edgars Rinkévičs. Další pobaltská země v souvislosti s mobilizací zvýšila pohotovost svých sil rychlé reakce.

„Z bezpečnostních důvodů Lotyšsko nevydá humanitární ani jiné typy víz těm ruským občanům, kteří se vyhnou mobilizaci, ani nezmění omezení překračování hranic pro ruské občany se schengenskými vízy, zavedená 19. září,“ uvedl Rinkévičs. Pobaltské státy a Polsko tehdy začaly odmítat ruské turisty s odůvodněním, že by neměli cestovat, když jejich země válčí s Ukrajinou.

Šéf lotyšské diplomacie dále zdůraznil, že jeho země se nesmí podvolit ruskému vydírání a musí co nejvíce podporovat Ukrajinu. „Rusko je dnes stejným nebezpečím pro Evropu a světový mír, jako bylo nacistické Německo v minulém století,“ prohlásil Rinkévičs.