Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Navzdory ruské invazi míří do ukrajinského města Umaň tisíce chasidských židů. Pouť podnikají každoročně k hrobu jedné z význačných osobností chasidského společenství rabína Nachmana z Braclavi na svátek Roš hašana, tedy v období židovského Nového roku. Ten letos připadá na 25. až 27. září. Informoval o tom list The New York Times.

Ukrajinský premiér Denys Shmyhal řekl, že Západem zmražená ruská aktiva by měla být použita k obnově Ukrajiny.  

„Agresor musí zaplatit a ruská aktiva musí být primárním zdrojem financování našeho zotavení,“ uvedl na tiskové konferenci ukrajinský premiér. Podle Shmyhala bude zotavení ze škod způsobených totální ruskou invazí stát stovky miliard dolarů a ty by mělo zaplatit Rusko, ať už reparacemi nebo zabaveným majetkem.

Téměř všech 215 ukrajinských vojáků propuštěných z ruského zajetí trpí extrémním stupněm anorexie. Nyní je jim poskytována lékařská péče.

V sibiřských městech Irkutsku, Ulan-Ude, Novosibirsku nebo v Tomsku, Čitě a Chabarovsku se obnovilo několik antimobilizačních shromáždění. Více než sto účastníků bylo zadrženo a shromáždění rozehnáno. Část zadržených byla později s varováním propuštěna.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že sestřelilo sedm íránských dronů, helikoptéru Mi-8 a letoun Sukhoi Su-25

Írán lituje rozhodnutí Kyjeva omezit diplomatické vztahy s Teheránem kvůli dodávkám íránských bezpilotních letounů ruské armádě. Podle íránské ministerstvo zahraničí by se Ukrajina neměla nechávat ovlivnit třetími stranami, které usilují o zničení íránsko-ukrajinských vztahů, informovala agentura Reuters.

Rusko zbavilo funkce náměstka Dmitrije Bulgakova zodpovědného za armádní logistiku

O rozhodnutí ruského ministerstva obrany informovala agentura TASS. Personální změna se odehrává na pozadí pokračující ruské mobilizace i problémů se zásobováním ruských vojsk válčících na Ukrajině. Ministerstvo konkrétní důvod generálova odvolání neoznámilo. Uvedlo pouze, že Bulgakov byl uvolněn v souvislosti s přechodem do jiné funkce. V pozici náměstka pro materiální a technické zásobování ozbrojených sil jej nahradí generálplukovník Michail Mizincev, který figuruje je na sankčních seznamech západních zemí kvůli své úloze při obléhání Mariupolu, při níž podle odhadů zahynuly tisíce civilistů.

Okupační úřady nutí lidi hlasovat i bez dokladů, řekl o referendu činitel

V Moskvou ovládaných nebo okupovaných částech Ukrajiny dnes druhým dnem pokračují narychlo zorganizovaná hlasování, která proruské úřady označují za referenda o připojení k Rusku. Kyjev a Západ plebiscity považují za podvod. Podle šéfa ukrajinské správy Luhanské oblasti Serhije Hajdaje okupační úřady nutí hlasovat i obyvatele, kteří u sebe nemají doklady. Činitel z Chersonské oblasti Jurij Sobolevskyj uvedl, že proruské síly praktikují "praxi rodinného hlasování", kdy lidé musí "hlasovat" za příbuzné.

"Obyvatel Alčevsku na frontě, v zajetí nebo už mrtvý - bude nějakým způsobem hlasovat. Možná i telepaticky - hlas bude započten," napsal dnes Hajdaj na svém telegramovém účtu. Členové volebních komisí podle něj v doprovodu ozbrojených ruských vojáků nutí obyvatele hlasovat doma, aby zvýšili hlasovací účast. Zastavují lidi na ulicích a na námitku, že člověk nemá u sebe pas odpovídají: není třeba, známe tě, tvrdí Hajdaj. Proruské úřady podle něj rovněž lidem volají a obyvatelé čelí výhrůžkám výpovědi v práci, pokud nebudou volit.

Už dříve tento oblastní gubernátor podle rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) řekl, že lidé nesmějí odjet z okupovaných míst, dokud pětidenní referendum neskončí. "Máme zprávy od lidí, že takzvané 'volební komise' přicházejí do obydlí zaznamenávat hlasy a doprovázejí je lidé se zbraněmi... Pokud se dveře do bytů neotevřou, hrozí, že je rozbijí," uvedl Hajdaj, podle něhož si úředníci zapisují jména obyvatel, kteří hlasují proti připojení k Rusku.

Ukrajinský místopředseda chersonské oblastní rady Sobolevskyj tvrdí, že proruské úřady nutí obyvatele hlasovat i dvakrát nebo za ostatní členy rodiny, když nejsou doma. "Druhý den absurdního divadla v Chersonské oblasti. Volební místnosti zůstávají prázdné. 'Volební komise' v doprovodu ozbrojených vojáků kočují po oblasti a stále loví voliče, kteří se všemi způsoby snaží vyhnout se setkání s nimi," napsal na telegramu. "Někteří měli smůlu už dvakrát - vyplnit lístky museli ve druhém kole," dodal Sobolevskyj.

Světové agentury už dříve informovaly, že proruští úředníci chodí společně s ozbrojeným doprovodem od dveří ke dveřím s mobilními volebními urnami. Ruská televize zároveň ukázala záběry lidí vhazujících hlasy do mobilních uren v různých halách či na dvorech.

Hlasovaní se odehrává v samozvané proruské Luhanské lidové republice (LNR), Doněcké lidové republice (DNR) a na Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, do nich ruské okupační síly "začlenily" i části dalších oblastí, které zatím drží. Odevzdat svůj hlas mohou přijít i obyvatelé zmíněných částí Ukrajiny, kteří jsou v Rusku. Plebiscit má trvat pět dní. První čtyři mají členové volebních komisí navštěvovat domácnosti, popsal už dříve server Meduza a stanice BBC. Okupační úřady toto rozhodnutí vysvětlují obavou o bezpečnost obyvatel, z nichž mnozí musí volit v obcích u frontové linie.

Kyjev a jeho západní spojenci předem označili referenda za podvod. Jejich představitelé uvedli, že výsledky neuznají; považují hlasování jen za krok Moskvy k nelegální anexi dalšího ukrajinského území. Rusko tvrdí, že referenda jsou pro obyvatele regionu příležitostí vyjádřit svůj názor. Všeobecně se očekává, že oficiální výsledky podpoří připojení k Rusku.

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která běžně monitoruje různé volby, uvedla, že výsledky nynějšího hlasování na Ukrajině nebudou z právního hlediska platné, protože akce je v rozporu s ukrajinskými zákony i mezinárodním právem, koná se v oblastech, kde není bezpečno, a neúčastní se jí nezávislí pozorovatelé.

Ruské tiskové agentury informují o místních a zahraničních pozorovatelích a zmiňují i dva Čechy. Podle agentury Interfax je v Rusy okupované Záporožské oblasti Čech Roman Blaško, kterého označila jako novináře. Agentura TASS v pátek informovala o muži jménem Jaromír Vašek, jenž podle ní tvrdil, v Luhansku nezaznamenal žádné narušení hlasování a "všichni jsou připraveni hlasovat pro připojení k Rusku".

Putin se více zapojuje do válečné strategie. Zakázal stažení z Chersonu

Ruský prezident Vladimir Putin se v posledních týdnech více zapojil do strategického vojenského plánování invaze na Ukrajině a odmítl žádosti svých velitelů v terénu, aby se mohli stáhnout z důležitého města Cherson na jihu země. S odvoláním na nejmenované americké představitele to napsal deník The New York Times.

Ukrajinci hlásí odražení ruských útoků na východě země

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky u deseti obcí na východě země. Informoval o tom ukrajinský generální štáb ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů. Invazní jednotky podle ní nadále soustředí své úsilí na pokusy o úplné obsazení Doněcké oblasti a udržení dobytých území. Na okupovaném území nyní pořádají takzvaná referenda, připomněla ukrajinská armáda.

USA  neuznají výsledky referend a chtějí zpřísnit sankce

USA budou jednat se spojenci o rychlém zavedení nových přísných ekonomických sankcí na Rusko, pokud Moskva anektuje nová ukrajinská území. Uvedl to americký prezident Joe Biden. Dodal, že Spojené státy nikdy neuznají výsledky referend o připojení ukrajinských území k Rusku, která pořádají separatisté, napsala agentura Reuters. K odsouzení referend vyzval svět i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

"Ruská referenda jsou podvodem - falešnou záminkou pro pokus o připojení části Ukrajiny silou a v jasném rozporu s mezinárodním právem," uvedl v prohlášení Biden. V textu dodal, že USA budou jednat se spojenci a partnery o rychlém zavedení dalších přísných ekonomických opatření proti Rusku v případě anexe nových území.

V podobném duchu se vyjádřila skupina vyspělých zemí G7, které jsou USA členem. Ta v prohlášení uvedla, že nikdy neuzná výsledky referend a eventuální anexi dalších ukrajinských území k Rusku. Za v rozporu s mezinárodním právem označila hlasování již dříve například Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Spojené státy podle dnešního vyjádření Bílého domu nevidí důvod, proč by měly kvůli Putinovým komentářům upravovat svůj jaderný postoj, píše Reuters.

Skupina G7 prohlásila, že výsledky takzvaných referend na Ukrajině nikdy neuzná

Skupina vyspělých zemí G7 dnes prostřednictvím mluvčího německé vlády odsoudila referenda konající se v Ruskem okupovaných oblastech Ukrajiny. Moskva se podle G7 snaží o vytvoření „falešné záminky“ pro změnu statusu suverénních ukrajinských území, napsala agentura Reuters.

„Tato referenda, která se zdají být krokem k ruské anexi, nikdy neuznáme. Stejně tak nikdy neuznáme ruskou anexi, pokud k ní dojde,“ stojí v prohlášení G7.

Takzvaná referenda začala dnes v samozvané Doněcké lidové republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny, které od roku 2014 ovládají proruští separatisté. Plebiscity se konají také v těch částech ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které okupuje ruská armáda.

Proruské úřady ve středu rozhodly o dočasném připojení některých částí Mykolajivské oblasti k Chersonské oblasti, což umožnilo uspořádat referendum i tam. Hlasování potrvá do úterý.

Členy G7 jsou Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené státy, Británie a Evropská unie jako celek. Členem někdejší skupiny G8 bylo i Rusko, jeho členství bylo ale pozastaveno v roce 2014 po anexi Krymu.

NATO slíbilo Ukrajině další pomoc v reakci na referenda na okupovaném území

NATO v reakci na pseudoreferenda, která Rusko uspořádalo na okupovaných územích Ukrajiny, zvýší svou pomoc Kyjevu. Serveru CNN to dnes řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Uvedl to ve chvíli, kdy Moskva zahájila hlasování o připojení čtyř regionů k Rusku, což je podle Kyjeva a jeho spojenců lest, která má vést k anexi těchto území a eskalaci sedm měsíců trvající války.

„Naší odpovědí, odpovědí NATO, je zesílení podpory,“ řekl Stoltenberg. „Nejlepší způsob, jak ukončit tuto válku, je dále posílit Ukrajince na bojišti, aby si v určité fázi mohli sednout a dosáhnout řešení, které bude pro Ukrajinu přijatelné a které zachová Ukrajinu jako suverénní, nezávislý národ v Evropě,“ dodal.

Hlasování vyvolalo obavy, že by Moskva mohla tyto čtyři oblasti připojit a pak ukrajinské útoky při jejich znovudobývání prezentovat jako útok na samotné Rusko.

„Právě na to musíme být připraveni, že Rusko využije těchto fiktivních hlasování k další eskalaci války na Ukrajině,“ odpověděl Stoltenberg na otázku ohledně tohoto scénáře. „Tato hlasování však nemají žádnou legitimitu a samozřejmě nic nezmění. Nadále se jedná o agresivní válku Ruska proti Ukrajině,“ dodal.

Spojenci NATO podporují Ukrajinu zbraněmi, municí, dalším vojenským vybavením a výcvikem.

Čtyřdenní referenda byla narychlo zorganizována poté, co ukrajinské jednotky začátkem tohoto měsíce v rámci protiofenzívy dobyly zpět rozsáhlá území na severovýchodě země. Vzhledem k tomu, že ruský prezident Vladimir Putin tento týden rovněž oznámil částečnou mobilizaci 300 tisíc rezervistů, se Kreml zřejmě snaží znovu získat převahu, poznamenala agentura Reuters.

Putin již od 24. února, kdy začala invaze na Ukrajinu, tvrdí, že Rusko provádí „speciální vojenskou operaci“ s cílem demilitarizovat Ukrajinu, zbavit ji nebezpečných nacionalistů a bránit Rusko před NATO. Podle Moskvy referenda nabízejí lidem v regionu příležitost vyjádřit svůj názor.

Ukrajina ztratila za ruské invaze zhruba 9000 vojáků, řekla náměstkyně ministra

Ukrajina během ruské invaze přišla o zhruba 9000 vojáků, uvedla dnes podle ruskojazyčné stanice BBC náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. Přesný počet nesdělila, což zdůvodnila nemožností spočítat oběti v některých regionech, například v Rusy okupovaném Mariupolu. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu tento týden tvrdil, že při bojích zemřelo 61 207 ukrajinských bojovníků a 49 368 jich bylo zraněno.

„Nejsou to statisíce... Před několika týdny zazněl údaj o devíti tisících. Samozřejmě tu máme Mariupol, kde počet mrtvých není zcela znám. Jsou to tisíce, ale rozhodně ne statisíce,“ uvedla dnes Maljarová. Ta zároveň zdůraznila, že hovoří pouze o vojenských obětech, jelikož ty civilní eviduje jiný úřad. O 9000 padlých ukrajinských vojácích hovořil v srpnu náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.

Ukrajina ani Rusko obvykle vlastní ztráty neoznamují, informují však poměrně pravidelně o ztrátách druhé strany. Šéf ruského resortu obrany Šojgu podle ruskojazyčné stanice BBC hovořil v úterý o ruských padlých poprvé od března. Připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí, že Rusko přišlo o víc než 56 tisíc lidí. Podobné informace jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.

Stanice BBC na základě svých výpočtů píše, že Rusko během invaze přišlo nejméně o 6476 příslušníků ozbrojených sil. Tento údaj však pochází pouze z otevřených zdrojů, a neodráží tak skutečné ztráty, které budou vyšší. Podle americké CIA ztratilo Rusko na Ukrajině ke konci července přes 15 tisíc vojáků. Britská rozvědka v červnu hlásila kolem 20 tisíc mrtvých ruských vojáků.