Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 22. září 2022
Medveděv: Nově připojené regiony můžeme bránit pomocí jaderných zbraní
Jakékoliv zbraně v ruském arzenálu, včetně těch jaderných, mohou být použity k obraně dříve ukrajinských území, které se připojí k Rusku. Prohlásil to bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady státu, zároveň potvrdil, že na Ruskem okupovaných územích se uskuteční referenda o připojení k Ruské federaci. „Republiky na Donbasu a další teritoria budou včleněny do Ruska," prohlásil.
Referenda v ruskými jednotkami okupovaných částech ukrajinské Doněcké oblasti, Luhanské oblasti, Chersonské oblasti, Záporožské oblasti a Mykolajivské oblasti budou probíhat od pátku.
Vpuštění Rusů prchajících před mobilizací je na státech EU, uvedla komise
Rozhodnutí, zda vpustit na své území lidi přicházející z Ruska, je na členských státech Evropské unie. Uvedla to mluvčí Evropské komise v reakci na množství Rusů snažících se prchnout před mobilizací vyhlášenou ve středu prezidentem Vladimirem Putinem. Unijní státy by měly vždy zaručit vstup lidem žádajícím v EU o azyl a jejich žádosti pak individuálně posoudit, dodala mluvčí.
Zástupci zemí evropského bloku podle komise v současnosti debatují o tom, jak na novou situaci zareagovat.
Německo bude nadále pomáhat Ukrajině s výcvikem ozbrojených sil. Podle německé ministryně obrany to posílí obranu nejen Ukrajiny, ale i Evropy.
Posílení jednoty a spolupráce zemí EU a NATO po ruské invazi na Ukrajinu vyzdvihl na Vojenském výboru EU zástupce náčelníka generálního štábu Střecha.
Británie bude dále poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc, slíbila Trussová v OSN
Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do té doby, než Kyjev vyhraje válku proti Rusku. Na Valném shromáždění OSN to slíbila nová britská premiérka Liz Trussová. Uvedla také, že ekonomická síla demokratických států může pomoci potlačit autoritářství.
„V tomto kritickém okamžiku konfliktu slibuji, že zachováme nebo zvýšíme naši vojenskou podporu Ukrajině na tak dlouho, jak to bude nutné (...). Nepřestaneme v tom, dokud Ukrajina nezvítězí,“ řekla Trussová.
Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil ve středu ráno částečnou mobilizaci. Podpořil také konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných či ovládaných částech ukrajinského území.
Podle Trussové se tak „snaží ospravedlnit své katastrofální selhání“ na Ukrajině. „Tohle nebude fungovat. Mezinárodní aliance je silná, Ukrajina je silná,“ řekl britská premiérka.
Trussová dále přislíbila, že „Británie bude do roku 2030 vynakládat tři procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, čímž si v Evropě jako bezpečnostní aktér zachová vedoucí postavení“.
Nakonec vyzvala k vytvoření rozsáhlého liberálního hospodářského plánu, jakéhosi „ekonomického NATO“. „Skupina G7 a naši podobně smýšlející partneři musí jednat jako ekonomické NATO, aby společně bránili naši prosperitu,“ řekla.
Lipavský: OSN a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska na Ukrajinu
OSN a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti (RB) OSN, na Ukrajinu. Na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Šéf české diplomacie posléze s pomocí citátu Václava Havla apeloval na světové lídry, aby nebyli lhostejní.
Rusko se podle Lipavského snaží „rozložit bezpečnostní architekturu evropského kontinentu“. Ministr zahraniční upozornil na ironii toho, že ruský prezident Vladimir Putin částečnou mobilizaci vyhlásil a „světu pohrozil jadernou zbraní“ na Mezinárodní den míru.
Ruskou invazi označil za „neoprávněnou, nevyprovokovanou a nezákonnou“. Vedle toho, že porušuje Chartu OSN, podle něj vážně poškozuje globální ekonomiku, potravinovou bezpečnost a mezinárodní řád založený na pravidlech.
Rusko propustilo 215 Ukrajinců zajatých po bitvě o Mariupol, uvádí Kyjev. Mezi propuštěnými jsou podle něj i velitel pluku Azov a jeho zástupce.
Zelenskyj v OSN: Proti Ukrajině byl spáchán zločin, žádáme jen spravedlivý trest
Proti Ukrajině byl spáchán zločin a my žádáme jen spravedlivý trest. Ve svém videoprojevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Světové lídry vyzval, aby Rusku odebrali hlasovací právo v mezinárodních institucích i možnost práva veta v Radě bezpečnosti OSN. Agresory je třeba potrestat a izolovat, řekl.
Ukrajinský prezident se zasedání neúčastní osobně, vystoupil ale prostřednictvím předem nahraného videozáznamu. Během své řeči uvedl, že existuje pět podmínek pro mír, o kterých se nevyjednává. Patří mezi ně potrestání ruské agrese, obnovení ukrajinské bezpečnosti a územní celistvosti a rovněž bezpečnostní záruky. Zelenkyj zároveň vyloučil jakýkoli jiný mírový návrh než ten, který navrhuje Ukrajina, a odmítl možnost, že by Ukrajina přijala neutralitu.
„Zločin byl spáchán proti našim hranicím, našim lidem, ženám, mužům, dětem. Chceme jen trest za ukradení našeho území, za mučení našich mužů i žen. My jsme tuto válku nevyprovokovali,“ zdůraznil Zelenskyj. „Ukrajina chce mír, Evropa chce mír, svět chce mír. Je ale vidět, kdo je ten jediný, kdo chce válku,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin ohlásil ve středu ráno částečnou mobilizaci. Podpořil také konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných či ovládaných částech ukrajinského území.
Zelenskyj ve svém projevu naznačil, že výroky ruské strany o vyjednávání jsou pouze zdržovací taktikou a že činy Moskvy hovoří hlasitěji než její slova. „Mluví o jednáních, ale vyhlašují vojenskou mobilizaci. Mluví o rozhovorech, ale vyhlašují pseudoreferenda na okupovaných územích Ukrajiny,“ uvedl.
Ukrajinský prezident má za to, že Rusko chce strávit zimu přípravou svých sil na Ukrajině na novou ofenzivu, nebo alespoň přípravou opevnění a mobilizací dalších jednotek.
„Rusko chce válku. Taková je pravda. Ale Rusko nebude schopno zastavit běh dějin,“ konstatoval Zelenskyj a prohlásil, že „lidstvo a mezinárodní právo jsou silnější“ než Rusko, které nazval „teroristickým státem“.
Projev svého manžela poslouchala v sále i ukrajinská první dáma Olena Zelenská, která v OSN absolvovala řadu důležitých setkání. Mnoho delegací po projevu ocenilo Zelenského potleskem vestoje. Zástupci Ruska zůstali sedět.
Zprávy ze dne 21. září 2022
Ruská policie zadržela přes 1000 lidí na dnešních protestech proti částečné mobilizaci, uvádí portál OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy.
Rusko se zřejmě bude podílet na činnosti ISS do roku 2028, uvedl šéf Roskosmosu
Rusko se velmi pravděpodobně bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2028. Podle agentury TASS to dnes uvedl šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poznamenává mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské vojenské agresi na Ukrajině.
V červenci ředitel vesmírné agentury sdělil, že se Moskva z mezinárodního projektu začne stahovat po roce 2024. Nyní uvedl, že Rusko bude na projektu ISS spolupracovat i po roce 2024 v závislosti na technickém stavu ISS, ale "s vysokou pravděpodobností" zůstane až do roku 2028.
Roskosmos dříve oznámil, že Rusko chce vybudovat vlastní orbitální stanici, což bude hlavní priorita agentury v oblasti pilotované kosmonautiky.
ISS je od roku 1998 společným projektem americké vesmírné agentury NASA, Roskomosu, Evropské vesmírné agentury (ESA), Japonska a Kanady. Moskva v souvislosti s protiruskými sankcemi kvůli válce na Ukrajině dříve uvedla, že provoz ruských lodí využívaných k zásobování ISS bude narušen a že sankce ovlivní i ruský segment ISS, který koriguje pohyb stanice po oběžné dráze.
Navzdory rozkolu se nicméně americká NASA a Roskosmos dohodly na pokračování společných letů na ISS. Dnes z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Sojuz, která na vesmírnou stanici vynesla dva Rusy a jednoho Američana. ISS tak v současné době zůstává jednou z posledních oblastí spolupráce mezi Moskvou a Západem.
Rusko propustilo deset cizinců zajatých na Ukrajině, včetně Aslina
Rusko dnes propustilo deset cizinců, které zadrželo na Ukrajině jako válečné zajatce, oznámilo dnes saúdskoarabské ministerstvo zahraničí. Jejich propuštění podle něj zprostředkoval korunní princ Muhammad bin Salmán. Podle britského zákonodárce Roberta Jenricka je mezi propuštěnými i Brit Aiden Aslin, kterého v červnu soud v Doněcku nepravomocně odsoudil k smrti.
Na seznamu propuštěných zajatců jsou podle prohlášení Rijádu občané USA, Británie, Chorvatska, Maroka a Švédska. Britská premiérka Liz Trussová potvrdila, že bylo propuštěno pět Britů. Agentura Reuters píše, že byli propuštěni také dva Američané.
Několik set Rusů v centru Prahy demonstrovalo proti Putinovi
Několik set lidí dnes v podvečer demonstrovalo na pražském Václavském náměstí proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Převážně mladí ruští příznivci protiputinovské opozice si s sebou přinesli transparenty nebo modro-bílé vlajky, které ruská opozice používá.
Podle odhadu se demonstrace zúčastnilo asi 200 až 300 lidí. Někteří z nich s sebou měli transparenty, kterými podporovali Ukrajinu, stavěli se proti válce s Ukrajinou nebo se distancovali od Putina a jeho režimu. Pod sochou sv. Václava se vystřídalo několik řečníků, kteří oslovili své krajany v ruštině.
Cílem demonstrantů bylo vystoupit proti Putinovi, který dnes kvůli válce na Ukrajině vyhlásil částečnou mobilizaci. Jeden z organizátorů Denis Bilunov ČTK řekl, že je nesmírně důležité, aby se spojili lidé s podobným smýšlením po celé Evropě a postupovali společně.
Připomněl, že ruští odpůrci Putinova režimu a jeho války již na začátku konfliktu založili Pražský protiválečný výbor, který se snaží spojit Putinovy odpůrce a pomáhat ukrajinským uprchlíkům. Další vystoupení v Praze plánují na neděli na náměstí Míru, Bilunov doufá v širší podporu ruské menšiny. V Praze podle něj žije asi 20.000 Rusů.
Proti Putinovi dnes jeho odpůrci demonstrují i v Rusku. Policie při protestech proti dnes oznámené částečné mobilizaci zadržela přes 250 lidí, uvedla AFP s odkazem na údaje webu OVD-Info. Policie rozehnala třeba protestní akci v sibiřském Irkutsku a zadržela na ní několik desítek lidí. Zatýkala také v Omsku. Větší protesty se očekávají dnes večer ve městech v evropské části Ruska.
Rusko způsobilo Ukrajině škody za bilion dolarů, řekl Zelenského poradce
usko od začátku invaze způsobilo Ukrajině přímo či nepřímo škody za jeden bilion dolarů (25 bilionů korun), uvedl ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Oleh Ustenko na konferenci v Berlíně. Škody odpovídají pětinásobku ročního HDP Ukrajiny, dodal Ustenko. Rusko napadlo sousední Ukrajinu 24. února.
„Během prvních dní agrese Rusové zničili aktiva za 100 miliard dolarů (2,5 bilionu korun). Teď tato částka výrazně stoupla,“ řekl Ustenko.
Pro letošek ukrajinské úřady očekávají propad HDP o 35 až 40 procent, což by byl největší pokles od roku 1991. „Namísto ročního deficitu okolo sedmi miliard se náš deficit měsíčně prohlubuje o zhruba pět miliard,“ uvedl poradce prezidenta Volodymyra Zelenského. V roce 2023 by mohl být deficit až 40 miliard dolarů (bilion korun), dodal.