Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Tým MAAE viděl všechny části Záporožské jaderné elektrárny, o jejichž prohlídku požádal, uvedl Grossi. V zařízení zůstalo šest zástupců agentury.

Zpráva o záporožské elektrárně bude příští týden, očekává šéf MAAE Grossi

Zpráva o Záporožské jaderné elektrárně by měla být hotová příští týden. Řekl to dnes šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi po návratu z Ukrajiny, kde delegace expertů organizace elektrárnu čelící ostřelování navštívila. Zopakoval, že fyzická integrita elektrárny, která je v části Ukrajiny okupované Ruskem, byla narušena, a to několikrát. Grossi to označil za „nepřijatelné v každém ohledu“.

Biden požádá Kongres o schválení 11,7 miliardy dolarů na Ukrajinu

Americký prezident Joe Biden požádá Kongres, aby schválil 11,7 miliardy dolarů (288 miliard korun) na financování pomoci Ukrajině. Celkově chce vláda po Kongresu přes 47 miliard dolarů (1,16 bilionu korun) na pokrytí krizových a naléhavých výdajů, napsala dnes agentura AP. USA během tohoto roku vyčlenily na podporu Ukrajiny zhruba 40 miliard dolarů a tři čtvrtiny těchto peněz americké úřady už využily.

Peníze, které chce Bidenova administrativa vyčlenit na podporu Ukrajině, mají uhradit výdaje na dodávky zbraní, rozvědnou činnost i na přímou rozpočtovou pomoc ukrajinské vládě. Vedle toho chce americká vláda vyčlenit další dvě miliardy dolarů na opatření, která mají zmírnit negativní dopady války na Ukrajině na americký energetický průmysl. Jedná se například o dodávky paliva do amerických jaderných elektráren.

Dalších 33,4 miliardy dolarů chce americká vláda použít na pokryti jiných naléhavých výdajů v souvislosti s povodněmi či šířením opičích neštovic. Zhruba sedm miliard dolarů chce administrativa utratit v souvislosti s pandemií covidu-19, například na nákup dalších vakcín či ochranných prostředků.

Gazprom: Nord Stream 1 zůstane mimo provoz až do odstranění závad u turbíny

Údržba jediné provozuschopné turbíny plynovodu Nord Stream 1 odhalila závady. Do jejich odstranění zůstane plynovod mimo provoz. Uvedla to dnes ruská plynárenská společnost Gazprom. Neupřesnila, kdy by se dodávky tímto plynovodem mohly obnovit.

Celý článek najdete zde >>>

Ukrajina a Rusko si v Doněcké oblasti vyměnily zajatce

Ukrajina a Rusko si v Doněcké oblasti opět vyměnily zajatce. Na svobodu se tak dostalo 14 Ukrajinců, oznámil dnes na sociální síti Telegram kyjevský koordinační štáb, který má na starosti záležitosti válečných zajatců.

Výměna se týkala vojáků ze dvou motorizovaných brigád. V zajetí byli od jara. Byli mezi nimi i jeden důstojník a jeden vojenský zdravotník, uvedl štáb. Ruská strana výměnu zatím nepotvrdila.

Kyjev nesdělil, kolik ruských vojáků bylo výměnou propuštěno. Zpravidla si však obě strany předávají vždy stejný počet příslušníků armád.

Na východě Ukrajiny zadrželi ženu za vyzrazování polohy manželovy jednotky Rusům

Na východě Ukrajiny byla zadržena 31letá žena viněná z toho, že ruské vojenské zpravodajské službě vyzrazovala polohu vojenské jednotky svého manžela a vojenských objektů. Informovala o tom dnes ukrajinská Státní bezpečnostní služba (SBU).

Neozbrojená žena z Dněpropetrovské oblasti předávala informace o poloze vojenských budov či výzbroje na pozicích podél fronty v Doněcké a Záporožské oblasti, uvedla SBU na telegramu. Žena se podle zpravodajské služby ptala svého manžela na polohu jeho jednotky a dalších ukrajinských formací na frontě.

„Předávala informace, které obdržela prostřednictvím komunikačních aplikací, ruskému vojenskému zpravodajství, a to je využilo pro dělostřelecké a letecké údery,“ napsala SBU. „Činila tak přesto, že je provdaná za vojáka ozbrojených sil Ukrajiny a že spolu mají syna,“ dodala kontrarozvědka.

V Záporožské jaderné elektrárně zůstanou trvale dva odborníci MAAE, uvádí Rusko

V okupované Záporožské jaderné elektrárně zůstanou trvale dva zaměstnanci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Agentuře RIA Novosti to dnes řekl ruský velvyslanec při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov. Moskva dnes opět Ukrajinu obvinila z útoků na zařízení, jedná se podle ní o jaderný terorismus. Ukrajinská státní společnost Enerhoatom naopak Rusko viní z manipulace a překrucování reálného stavu věcí v zařízení v době, kdy jsou na místě dál experti MAAE.

Ukrajinský Naftogaz podle svého šéfa pracuje na zvyšování těžby plynu a mohl by dodávat evropským zemím plyn pro topnou sezonu v příštím roce.

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz usilovně pracuje na zvyšování produkce zemního plynu a mohla by dodávat evropským státům plyn pro topnou sezonu v příštím roce. Agentuře Reuters to řekl generální ředitel Naftogazu Jurij Vitrenko. Někteří odborníci z odvětví jsou nicméně k jeho plánům skeptičtí.

Evropské země se nyní snaží zbavit závislosti na ruském plynu. Reagují tak na ruský útok na Ukrajinu a na následné omezování dodávek ruského plynu do Evropy. Podle Vitrenka by Naftogaz mohl chybějící ruský plyn nahradit, pokud získá investice a know-how od západních odborníků, a to například prostřednictvím obdoby amerického Marshallova plánu, který pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce.

„Pracujeme na nových projektech, které mohou opravdu výrazně zvýšit těžbu na Ukrajině, a to o deset až 30 procent,“ uvedl Vitrenko.

Rusko nevylučuje další přerušení dodávek plynu podmořským plynovodem Nord Stream do Evropy. Podle mluvčího Kremlu nejsou žádné technické rezervy.

Ruský plynárenský gigant Gazprom oznámil přerušení dodávek plynu tímto plynovodem na tři dny, a to do sobotního rána. Podle záznamů o rezervaci na přepravu suroviny by se dodávky měly v sobotu skutečně obnovit, protože rezervace jsou na úrovni před aktuální údržbou. Představují tak asi 20 procent kapacity plynovodu. Prozatímní obnovení dodávek potvrzují také aktuální údaje na webu společnosti Nord Stream AG, která plynovod provozuje.

„V provozu je pouze jedna turbína,“ řekl ale dnes Peskov. Gazprom podle něj nemůže za to, že je ohrožena spolehlivost potrubí Nord Stream 1, které vede po dně Baltské moř

Pátý reaktor Záporožské JE byl opět připojen k síti, uvedl Enerhoatom

Reaktor ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, který byl ve čtvrtek odpojen kvůli ruskému ostřelování, je opět připojený k energetické síti a pokračuje ve zvyšování výkonu. Na sociální síti Telegram to dnes odpoledne oznámila ukrajinská společnost Enerhoatom. Tuto největší atomovou elektrárnu v Evropě v březnu obsadila ruská invazní vojska. Kyjev a Moskva se v posledních týdnech vzájemně viní z jejího ostřelování.

„V současné době jsou v elektrárně v provozu dva bloky, které vyrábějí elektřinu pro potřeby Ukrajiny. K provozu zařízení a bezpečnostních systémů nejsou žádné připomínky,“ poznamenal Enerhoatom. Dnes zapojený pátý reaktor pracovníci zařízení podle něj připojili v 13:10 místního času (12:10 SELČ). Záporožská jaderná elektrárna má celkem šest reaktorů, v provozu jsou v poslední době dva z nich - pátý a šestý.

Rusko nuceně vysidluje Ukrajince a podrobuje je kontrole

Ruské a proruské síly od začátku invaze na Ukrajinu nuceně stěhují ukrajinské civilisty na ruské nebo Ruskem okupované území. Uvádí to zpráva organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW), podle které se jedná o závažné porušení válečného práva rovnající se válečnému zločinu a potenciálně i zločinu proti lidskosti. Ruské a proruské orgány podle HRW také tisíce ukrajinských občanů podrobily povinné a násilné kontrole, takzvané filtraci.

"Ukrajinští civilisté by měli mít i jinou možnost, než jenom odejít do Ruska. A nikdo by při cestě do bezpečí neměl být donucen podstoupit násilný proces prověrky," uvedl výzkumník při HRW a jeden ze spoluautorů zprávy Belkis Wille.

Organizace hovořila s 54 lidmi, kteří museli odejít do Ruska, podstoupili filtraci, podporovali Ukrajince v odchodu z Ruska nebo mají rodinné příslušníky či přátele, kteří byli na ruské území nuceně vysídleni. Většina z nich utekla z oblasti Mariupolu, jihoukrajinského přístavu takřka srovnaného se zemí při tvrdé jarní bitvě. Několik dotazovaných bylo z Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Svá svědectví HRW poskytly také desítky civilistů z Mariupolu a okolí, kterým se podařilo z bojiště utéct na Ukrajinou kontrolovaná území.

Ruská vláda na dotazy HRW ohledně získaných zjištění za téměř dva měsíce neodpověděla.

Obyvatelé Mariupolu, kteří si dokázali z obléhaného města zajistit vlastní dopravu, měli podle HRW šanci utéct na Ukrajinou kontrolované území. Ti, kteří byli odkázáni na Ruskem zajištěný transport, ale takové štěstí často neměli. Některým civilistům ruští činitelé řekli, že musí na Ruskem okupovaných územích zůstat, nebo se přesídlit do Ruska.

"Neměli jsme na výběr, neměli jsme žádnou možnost se (na Kyjevem kontrolované území) dostat," uvádí žena, kterou ruské úřady přesídlily z Mariupolu. Podle dalších vojáci na ruských kontrolních stanovištích utíkajícím Ukrajincům nařídili, aby pokračovali do Ruska nebo do proruské samozvané Doněcké lidové republiky (DNR).

Při filtračním procesu, který musely podstoupit tisíce obyvatel Mariupolu, ruské nebo proruské úřady obvykle shromáždily biometrické údaje o civilistech včetně otisků prstů, pořídily fotografie obličeje, provedly osobní prohlídku a prohledaly osobní věci i telefony. Ptaly se i na politické názory.

Ministři financí G7 se dohodli na zastropování cen ruské ropy i ropných produktů

Ministři financí a guvernéři centrálních bank zemí ze skupiny vyspělých zemí G7 se dnes dohodli na zavedení cenového stropu na ruskou ropu i ropné produkty. O mechanismu stanovení cen se teprve rozhodne, informují zahraniční tiskové agentury.

Místopředseda ruské vlády Alexandr Novak ve čtvrtek označil zavedení cenového stropu za „naprostou absurditu“, která destabilizuje celé odvětví. Rusko podle něj nebude dodávat ropu ani ropné výrobky zemím, které stanovení cenového stropu podpoří.

Norsko prodlouží životnost uhelného dolu v Arktidě o dva roky

Norská státní uhelná společnost Store Norske prodlouží životnost uhelného dolu v Arktidě o dva roky. Chce tak v čase války na Ukrajině podpořit evropské výrobce oceli. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala norská vláda.

„Je válka a značná nejistota ohledně přístupu ke kriticky důležitým surovinám, včetně výroby oceli v Evropě, na které jsme také závislí,“ uvedl norský ministr průmyslu Jan Christian Vestre. „Norsko musí převzít svůj díl odpovědnosti za bezpečnost dodávek komodit,“ dodal.

U Kyjeva na několika místech hoří rašelina, ve oblasti je znečištěné ovzduší

Hasiči v okolí Kyjeva se snaží zlikvidovat požáry, při kterých na rozloze několika hektarů hoří rašelina. Dým se dostal do města, a úřady proto vydaly varování kvůli vysoce znečištěnému ovzduší.