Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 6. září 2022
Cena plynu pro evropský trh klesá, klíčový kontrakt ztrácí asi deset procent na 220 eur/MWh. Pozornost investorů se zaměřila na vysokou úroveň zásob v Evropě.
Ruská ekonomika se bude vzpamatovávat roky, nastane odliv mozků, varuje vládní analýza
Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Kontrastuje tak s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů. Informuje o tom agentura Bloomberg, která získala přístup ke kopii tohoto dokumentu. Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků.
Rusku docházejí drony, počet letů klesá
Rusko za poslední den na Ukrajině provedlo 27 operací s drony, denní průměr za srpen byl 50, upozornila ve své pravidelné zprávě o situaci na Ukrajině britská vojenská rozvědka. Ruská armáda má podle Londýna problém doplňovat zásoby ničených bezpilotních strojů.
Obě strany v noci na dnešek provedly desítky leteckých i dělostřeleckých útoků. Ukrajinský generální štáb dnes informoval, že ruské ztráty na Ukrajině překročily 50 tisíc vojáků.
Ruská vojenská doktrína v posledních letech kladla velký důraz na využití bezpilotních letadel, především jako průzkumných nástrojů ve spolupráci s dělostřelectvem. Rusko jich ale nyní i kvůli západním sankcím omezujícím dovoz některých součástek nedokáže vyrábět dostatek, což zhoršuje strategické povědomí, které mají ruští velitelé o situaci na bojišti, míní britská rozvědka.
Rusko shání dělostřeleckou munici a rakety v KLDR
Ruské ministerstvo obrany se snaží nakoupit v Severní Koreji miliony raket a dělostřeleckých granátů pro pokračující válku proti Ukrajině, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na poznatky americké rozvědky.
Americký představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, pokládá skutečnost, že Rusko se obrátilo na izolovaný severokorejský stát, za známku, že „ruská armáda nadále trpí nedostatkem dodávek na Ukrajinu v důsledku kontroly vývozu a sankcí“.
Američtí zpravodajci si myslí, že Rusko by se mohlo v budoucnu pokusit si obstarat další severokorejské vojenské vybavení. O těchto poznatcích jako první informoval list The New York Times.
Biden: Rusko není stát sponzorující terorismus
Americký prezident Joe Biden soudí, že Rusko by nemělo být označeno za stát sponzorující terorismus, uvedla agentura Reuters. Na toto označení naléhá Ukrajina, která čelí ruské invazi, a také někteří američtí zákonodárci, zatímco Moskva hrozí, že v takovém případě by přerušila diplomatické vztahy se Spojenými státy.
Rusko minulý měsíc znovu varovalo Spojené státy před kroky, které by mohly vést k přerušení diplomatických vztahů. „Pokud k tomu dojde (označení Ruska za sponzora terorismu), bude to znamenat, že se Washington dostal do bodu, ze kterého není návratu,“ řekl státní agentuře TASS Alexander Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Moskva na to již americkou stranu upozornila, dodal diplomat.
Rezoluci vyzývající k označení Ruska za sponzora terorismu přijal americký Senát 27. července kvůli ruskému počínání v Čečensku, v Gruzii, v Sýrii a na Ukrajině
Rusko zrušilo dohodu usnadňující Japoncům cesty na Kurily
Rusko vypovědělo dohodu s Japonskem o usnadnění návštěv Kurilských ostrovů japonskými občany. Uvedl to na svém webu list Kommersant s odvoláním na příslušné nařízení ruské vlády.
Vypovězená dohoda byla podepsána v roce 1999 během jednání o uzavření mírové smlouvy, která by mezi oběma státy formálně udělala tečku za druhou světovou válku.
Od roku 1991 platila také dohoda o bezvízovém styku mezi Kurilskými ostrovy a Japonskem. Tu vypovědělo Rusko letos v březnu v rámci odvetných opatření za uvalení protiruských sankcí. Tehdy také Rusko oznámilo, že opouští jednání o mírové smlouvě. Rusko a Japonsko vedou spor o souostroví Kurily od druhé světové války, kdy je obsadila sovětská vojska.
Zprávy ze dne 5. září 2022
Putin schválil novou doktrínu založenou na ochraně takzvaného ruského světa
Ruský prezident Vladimir Putin dnes schválil novou doktrínu zahraniční politiky, která se hlásí k obraně takzvaného ruského světa. Konzervativní ideologové tento pojem používají mimo jiné ke zdůvodnění intervencí, jejichž deklarovaným cílem je chránit ruskojazyčné obyvatelstvo v zahraničí, uvedla agentura Reuters.
Jednatřicetistránkový koncept „humanitární politiky“, který byl zveřejněn více než šest měsíců od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvádí, že Rusko by mělo „chránit, zabezpečovat a rozvíjet tradice a ideály ruského světa“.
Dokument je prezentován jako strategie pro šíření měkké - tedy nevojenské - síly. Zakotvuje však myšlenky spojené s ruskou politikou a náboženstvím, které někteří zastánci tvrdé linie využívají k ospravedlnění okupace částí Ukrajiny a podpory proruských separatistů na východě země.
„Ruská federace poskytuje podporu svým krajanům žijícím v zahraničí při naplňování jejich práv, zajišťuje ochranu jejich zájmů a zachování jejich ruské kulturní identity,“ uvádí se v nově přijaté doktríně. Vazby s krajany v zahraničí podle ní umožňují Rusku „posílit na mezinárodní scéně jeho obraz demokratické země usilující o vytvoření multipolárního světa“.
Putin již řadu let hovoří o podle něj tragickém osudu přibližně 25 milionů etnických Rusů, kteří se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 ocitli mimo Rusko v nově vzniklých nezávislých státech. Samotný rozpad SSSR označuje za geopolitickou katastrofu.
Podle nové politiky by Rusko mělo posílit spolupráci se slovanskými zeměmi, Čínou, Indií a státy Blízkého východu, Latinské Ameriky a Afriky. Moskva by podle ní měla dále prohlubovat vztahy s Abcházií a Jižní Osetií - dvěma gruzínskými regiony, které Moskva po válce s Gruzií v roce 2008 uznala za nezávislé - a také se dvěma separatistickými republikami na východě Ukrajiny, samozvanou Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou.
Běloruský soud udělil vysoké tresty pěti lidem viněným z pokusu o převrat. Mezi odsouzenými je šéf opoziční strany, politolog či právník s pasem USA.
Ukrajina, která proti Rusku zahájila protiofenzivu, vyzvala obyvatele okupovaných ukrajinských území včetně Krymu, aby si připravili kryty a zásoby.
EU poskytne Ukrajině 500 milionů eur a podpoří její digitalizaci
Evropská unie poskytne Ukrajině 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) na pomoc lidem, které vyhnala válka z jejich domovů, ale kteří zůstali v zemi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes na okraj jednání Asociační rady EU - Ukrajina podepsala dohodu o další finanční pomoci pro Kyjev s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Ukrajinské firmy a instituce se také budou nově moci ucházet o evropské peníze v oblasti digitalizace.
Celkově osmé zasedání rady, která hodnotí naplňování asociační dohody uzavřené přes odpor Ruska v roce 2017, bylo prvním od červnového udělení statusu kandidáta členství v evropském bloku Ukrajině.
„(Ruský prezident Vladimir) Putin chtěl okupovat, zničit a kolonizovat Ukrajinu. Ale místo toho ji tlačí blíže k Evropské unii,“ prohlásil po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dnešní jednání rady bylo prvním od únorového začátku války na Ukrajině a podle Borrella potvrdilo evropské směřování této země.
Šmyhal podotkl, že obyvatelé Ukrajiny dávají i během současné těžké doby najevo vůli patřit k demokratickým evropským zemím. Ukrajinská vláda se podle něj bude snažit o to, aby se přijímací proces do EU nevlekl dlouhá desetiletí.
Z Bruselu do Kyjeva si dnes ukrajinský premiér odvezl dohodu o poskytnutí půl miliardy eur, jež poslouží k podpoře bydlení a vzdělání lidí, kteří kvůli válce odešli ze svých domovů a hledají útočiště jinde na Ukrajině. Unie již od únorového začátku války poskytla Kyjevu několik miliard eur a v současnosti členské země vedou debatu o dalším financování okamžitých potřeb ukrajinského státního rozpočtu. Další 2,5 miliardy eur uvolnila sedmadvacítka na nákup zbraní a vojenského vybavení pro bránící se zemi.
Evropská komise připravuje návrhy s cílem zastropovat cenu ruského plynu, omezit poptávku po elektřině a pomoci spotřebitelům skrze příjmy dodavatelů.
Rakušan: ČR je připravena projednat prodloužení dočasné ochrany pro Ukrajince
České předsednictví Evropské unie je připraveno začít projednávat možné prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Prohlásil to dnes ministr vnitra Vít Rakušan, podle něhož se návrhem určitě bude zabývat Evropská komise. V debatě s europoslanci ministr zdůraznil, že vedle další solidarity s Ukrajinou budou zásadními českými tématy v čele sedmadvacítky unijních zemí boj proti zneužívání dětí či pokrok migrační a azylové reformy.
Rakušan v debatě o migračních dopadech ruské invaze na Ukrajinu uvedl, že Česko bude chtít udržet jednotný přístup unijních zemí k pomoci Kyjevu včetně lidí prchajících přes hranice. „Vidíme, že Putinova válka v téhle chvíli prostě nekončí a nekončí ani ukrajinská migrační krize,“ prohlásil ministr s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Dodal, že dnes téma ukrajinských uprchlíků probíral s eurokomisařkou pro vnitřní záležitosti Ylvou Johanssonovou. Komise se podle ministra určitě bude návrhem na prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků zabývat.
„My samozřejmě jsme připraveni tento návrh v Radě EU projednávat a hledat v rámci rady nad tímto tématem shodu,“ řekl Rakušan. Ochrana umožňuje Ukrajincům prchajícím před válkou získat přístup k práci, bydlení či vzdělání v unijních zemích. EU se na jejím ročním zavedení shodla poprvé ve své historii letos v březnu.
Ruský soud poslal novináře Safronova na 22 let do vězení za vlastizradu
Soud v Moskvě dnes poslal na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou ruského novináře Ivana Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Informovala o tom agentura TASS, podle níž jde v Rusku o nejpřísnější verdikt udělený za trestný čin vlastizrady za poslední roky.
Ukrajina a Rusko se obviňují z dalšího ostřelování Záporožské elektrárny
Ukrajina a Rusko se vzájemně obviňují z dalšího ostřelování Záporožské jaderné elektrárny. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) má přitom dnes zveřejnit zprávu o své misi, která na místě posuzovala bezpečnostní rizika. Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ukrajinské síly do okolí elektrárny a blízkého města Enerhodar odpálily 15 střel. Ukrajinský starosta Enerhodaru Dmytro Orlov na telegramu napsal, že městem dnes otřásla exploze a způsobila přerušení dodávek vody a elektřiny.
„Za posledních 24 hodin ukrajinské ozbrojené síly patnáctkrát vystřelily na město Enerhodar a na areál Záporožské jaderné elektrárny,“ uvedlo ruské ministerstvo. Podle něj do areálu elektrárny dopadly tři střely, jedna z nich blízko nádrží na vodu u druhého reaktoru. Člen Ruskem dosazené správy Záporožské oblasti Vladimir Rogov tvrdí, že do areálu elektrárny dopadlo sedm střel.
Ukrajinský starosta Enerhodaru napsal, že po poledni městem otřásl silný výbuch a že obyvatelé jsou aktuálně bez dodávek vody a elektřiny. Neupřesnil, co explozi způsobilo.
Informace o útocích od obou válčících stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.