Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Česko a Německo dořešily detaily darování tanků Leopard české armádě

Česko a Německo dořešily právní i technické detaily darování 15 německých tanků Leopard české armádě. Smlouvu nyní posoudí ministři a následně budou podepsány. Zároveň jsou v Německu upravovány první tanky tak, aby vyhovovaly potřebám českých vojáků. ČTK to dnes řekla mluvčí ministerstva obrany Natálie Forsterová.

Podle dřívějšího vyjádření českého ministerstva obrany Německo darem oceňuje to, jak intenzivně Česká republika podporuje vojenským materiálem Ukrajinu. Do země napadené Ruskem Česko poslalo podle dostupných informací i tanky T-72 a další těžkou bojovou techniku.

Německou výpomoc při nahrazení techniky darované na Ukrajinu na začátku května dohodl s německým kancléřem Olafem Scholzem premiér Petr Fiala (ODS). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v květnu oznámila, že Německo daruje České republice 15 starších tanků Leopard 2A4. Obě země zároveň zahájí jednání o nákupu dalších až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2A7+ různých modifikací, které by Česko pořídilo v příštích letech. Ministerstvo oznámilo, že potřebná smlouva na darování německých tanků bude uzavřena v létě a první stroje by mohla česká armáda převzít ještě do konce roku.

„Daru Německé spolkové republiky ČR v podobě 15 tanků Leopard v tuto chvíli nestojí nic v cestě. Právní i technické detaily byly dořešeny,“ uvedla Forsterová. Po projednání smluv na vládě bude následovat jejich podpis. „Zároveň se už v Německu uskutečňují úpravy prvních tanků tak, aby vyhovovaly potřebám Armády ČR a byla zajištěna kompatibilita zejména komunikačních a informačních systémů,“ dodala. První kusy by tak mohla armáda dostat ještě letos.

Česká agentura na podporu obchodu CzechTrade znovuotevírá své zastoupení v Kyjevě. Po dramatickém uzavření zastoupení a odchodu ředitelky kanceláře se Oksana Antonenko vrací, aby rychle pomohla českým firmám uspokojit novou poptávku na ukrajinském trhu. Kvůli omezení dodávek zboží z Ruska a Běloruska hledají ukrajinské podniky nové dodavatele, což je pro české firmy příležitost. Zároveň je tam poptávka po zboží, které nemohou vyrábět a dodávat firmy z okupovaných území. Prioritou na nejbližší týdny a měsíce je získat pro české firmy poptávku od velkoobchodů ze zdravotnictví, energetiky, zemědělství a stavebnictví.

Ruské ostřelování Enerhodaru podle kanceláře ukrajinského prezidenta vypovídá tom, že ruské záruky pro misi MAAE do Záporožské JE nemají žádnou váhu.

Enerhoatom: V Záporožské JE byl po ruském ostřelování odpojen jeden z reaktorů

V Záporožské jaderné elektrárně musel být dnes v důsledku ruského minometného ostřelování odstaven jeden z reaktorů. Uvedla to ukrajinská energetická společnost Enerhoatom, která je provozovatelem tohoto Ruskem okupovaného zařízení. Kyjev i Moskva se dnes obvinily z provokací, jejichž cílem má být znemožnit na dnešek plánovanou inspekci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE).

Ukrajinský starosta města Dmytro Orlov dnes uvedl, že Rusko od ranních hodin ostřeluje minomety město Enerhodar, v jehož blízkosti se elektrárna nachází. Rusko naopak hovoří o výsadku, který podle něj u Enerhodaru provedly ukrajinské síly ve snaze zaútočit na elektrárnu.

Ruské agentury tvrdí, že Ukrajina provedla výsadek u Enerhodaru

Podle ruských agentur provedly ukrajinské síly výsadek u města Enerhodar, v jehož blízkosti se nachází Záporožská jaderná elektrárna. Nyní na ně prý útočí ruské letectvo. Do jaderného zařízení má dnes dorazit inspekční mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která už se vydala na cestu z ukrajinskými silami ovládaného Záporoží.

Informace ruských agentur nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ukrajinské úřady dnes hovořily o „minometném ostřelování“ Enerhodaru. Zvýšenou vojenskou aktivitu v oblasti potvrdil také šéf MAAE Rafael Grossi, podle něj mise pokračuje.

Mise MAAE do Záporožské jaderné elektrárny pokračuje navzdory zvýšené vojenské aktivitě v oblasti Enerhodaru, řekl šéf agentury Grossi.

Ruská armáda čelí na Ukrajině vážnému nedostatku personálu, tvrdí Washington

Ruská armáda čelí na Ukrajině vážnému nedostatku personálu. Napsaly to agentury Reuters a AP s odkazem na informace amerických tajných služeb. Rusko se proto snaží různými způsoby posílit nábor vojáků, kteří půjdou bojovat na Ukrajinu. Moskva se podle tajných služeb snaží rekrutovat na ukrajinském území také zločince s příslibem finanční odměny a prominutí trestu.

„Ruská armáda čelí závažnému nedostatku personálu na Ukrajině,“ řekl agenturám představitel americké vlády s odkazem na poznatky tajných služeb. Podle něj se ruská armáda snaží zvýšit své stavy na Ukrajině rychlejším návratem do boje zraněných vojáků, využíváním lidí ze soukromých bezpečnostních agentur nebo nabídkou různých bonusů vojákům základní služby za to, že se přihlásí do jednotek na frontě.

„Vedle toho máme věrohodné zprávy, že ruské ministerstvo obrany pravděpodobně začíná s náborem odsouzených zločinců na Ukrajině,“ uvedl americký představitel s tím, že Moskva jim nabízí „prominutí trestu a finanční kompenzace“.

Moskva nezveřejnila kolik vojáků a dalšího personálu ztratila během války, kterou rozpoutala na konci února. Podle západních vlád i Kyjeva jsou však ztráty v řádu mnoha tisíců. Náměstek amerického ministerstva obrany Colin Kahl v srpnu odhadl počet mrtvých a raněných ruských vojáků na 70 tisíc až 80 tisíc s tím, že reálné číslo může být „o něco málo vyšší či nižší“.

Na konci srpna ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, podle kterého se má početní stav ruských ozbrojených sil od 1. ledna zvýšit o 137 tisíc lidí z 1 013 628 na 1 150 628 osob. Ruská armáda tak může usilovat o obnovu sil k udržení operace na Ukrajině. Podle agentury AP není jasné, zda navýšení počtu vojáků chce Rusko dosáhnout skrze vyšší odvody vojáků základní služby nebo přijetím více vojáku na služební smlouvu.

Cena plynu v Evropě klesla navzdory pozastavení dodávek plynovodem Nord Stream 1

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se dnes opět snížila, a to navzdory přechodnému růstu, za kterým stálo pozastavení dodávek plynovodem Nord Stream 1. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku se snížila o téměř deset procent a uzavřela na zhruba 239 eurech (5860 Kč) za megawatthodinu (MWh).

Šéf Evropské investiční banky: S obnovou Ukrajiny je potřeba začít okamžitě

Při obnově válkou poničené Ukrajiny bude nutné přitáhnout soukromý kapitál a mělo by se začít okamžitě. V panelové diskusi na dnes zahájeném Foru 2000 v Praze to řekl šéf Evropské investiční banky (EIB) Werner Hoyer. Evropská unie podle něj bude potřebovat nové nástroje pro podporu Ukrajiny, nabízí se například založení garančního fondu.

EIB podle Hoyera na Ukrajině působí od roku 2007 a investovala tam například do stavby řady nemocnic, které nyní poškodila nebo zničila válka. Nemá podle něj smysl s investicemi v zemi vyčkávat do skončení konfliktu, a to i proto, že například zmíněné nemocnice jsou kriticky zapotřebí právě teď. "Musíme být aktivní a musíme být aktivní nyní," řekl.

Kuleba vyzval EU k zaujetí silného postoje vůči ruské agresi. Pozastavení dohody o zjednodušeném vydávání víz by považoval za polovičaté opatření.

Maďarsko se dohodlo na dodatečných dodávkách ruského plynu pro září a říjen

Ruská plynárenská společnost Gazprom bude do Maďarska v září a říjnu dodávat až 5,8 milionu krychlových metrů plynu denně nad rámec dlouhodobé smlouvy. O dosažení dohody o dodatečných dodávkách ruského plynu dnes informoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Gazprom už v srpnu do Maďarska nad rámec dlouhodobé smlouvy dodával až 2,6 milionu krychlových metrů plynu denně.

Dodatečné dodávky podle ministra posílí energetickou bezpečnost Maďarska a pomohou mu vyhnout se omezením kvůli možnému nedostatku plynu. „Maďarsko bude mít dostatek plynu,“ citovala ministra agentura MTI. Szijjártó rovněž uvedl, že zásoby plynu v Maďarsku nyní přesahují 36,5 procenta roční spotřeby, zatímco průměr v celé Evropské unii podle něj činí 21,5 procenta.

 Ministři zahraničí členských zemí Evropské unie se dnes při neformálním jednání v Praze shodli na pozastavení dohody usnadňující vydávání víz ruským turistům. 

Západ by měl přijmout další sankce proti Rusku, například v jaderné energetice nebo finančnictví, řekl přes web při zahájení Fora 2000 Zelenskyj.

Prezident Miloš Zeman podepsal ratifikační listiny ke vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Přistoupení již odsouhlasili poslanci i senátoři, kteří přehlasovali dřívejší Zemanovo veto.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyznamenal českou ministryni obrany Janu Černochovou Řádem kněžny Olgy II. třídy. Udělil jí ho za osobní zásluhu na posílení mezistátní spolupráce a podporu státní svrchovanosti a územní integrity Ukrajiny, píše se v prohlášení ukrajinské prezidentské kanceláře.

Čtěte více >>>