Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 31. srpna 2022
Gazprom Něfť obnovila těžbu ropy na úroveň z doby před pandemií
uská ropná společnost Gazprom Něfť obnovila produkci na úroveň z doby před začátkem pandemie nemoci covid-19. Uvedl to náměstek generálního ředitele společnosti Vadim Jakovlev. Gazprom Něfť je nejrychleji rostoucí ruskou ropnou společností podle produkce.
Jakovlev dodal, že společnost je připravena vypořádat se s omezením dodávek ropy na Západ, za kterým stojí sankce. Odběratelé ropy jako Indie a Čína ale dovoz zlevněné ruské ropy zvýšili na rekordní úroveň. Aktuální údaje o produkci a případnou prognózu však Jakovlev nezveřejnil.
Inspekční mise MAAE vyrazila z Kyjeva do Záporožské jaderné elektrárny
lenové inspekční mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) dnes vyrazili z Kyjeva do Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny, kde hodlají strávit několik dní. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na šéfa MAAE Rafaela Grossiho. Z ostřelování jaderného zařízení se v posledních týdnech viní Ukrajina a Rusko navzájem.
Čtrnáctičlenná delegace MAAE vedená Grossim přicestovala do Kyjeva v úterý. Není jasné, jak dlouho jí bude 450 kilometrů dlouhá cesta do největší jaderné elektrárny v Evropě trvat. Cílem mise je podle Grossiho situaci kolem elektrárny „co nejvíce stabilizovat".
Rusko přerušilo dodávky plynu Nord Streamem
Rusko dnes přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu ruského zemního plynu do Evropské unie. Podle agentury Reuters to vyplývá z dat pořízených při vstupu potrubí do Německa. Ohlášená odstávka má trvat do sobotního rána. Ruská plynárenská společnost Gazprom zhruba před dvěma týdny uvedla, že jediná zbývající kompresorová stanice potřebuje údržbu.
Zprávy ze dne 30. srpna 2022
Ruský Gazprom od čtvrtka zcela zastaví dodávky plynu francouzské společnosti Engie. Firma podle něj plně neuhradila červencové dodávky.
Ministři obrany zemí EU se v Praze shodli na potřebě připravit výcvikovou misi pro ukrajinské vojáky, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Doplnil, že členské státy EU jsou ochotny poskytovat podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi tak dlouho, jak to bude zapotřebí.
EU kvůli ohrožení jaderné elektrárny daruje Ukrajině pět milionů jodových tablet
Evropská unie kvůli ohrožení Záporožské jaderné elektrárny daruje Ukrajině pět milionů jodových tablet, které v případě úniku radiace slouží k ochraně zdraví obyvatel. Informovala o tom Evropská komise. Dodání tablet z unijních rezerv na Ukrajinu zajistí Německo, dalších půl milionu tablet pošle Rakousko.
O tablety jodidu draselného minulý týden požádala Brusel sama Ukrajina kvůli zhoršující se situaci kolem Záporožské jaderné elektrárny, kterou od března okupují ruské invazní síly. Kyjev i Moskva shodně popírají, že by na největší jadernou elektrárnu v Evropě jakkoliv útočily, a z pokračující ostřelování trvale obviňují protistranu. Znepokojená je i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která na místo vyslala inspekci, není ale jisté, zda se experti do areálu dostanou.
Jodové preparáty se používají při úniku radiace, jodid draselný slouží jako ochrana před navázáním radioaktivního jódu na štítnou žlázu a mimo jiné ho mají k dispozici i obyvatelé žijící v okolí českých jaderných elektráren.
Agentura: Zapojit se do obnovy Ukrajiny projevilo zájem 60 českých exportérů
Zapojit se do obnovy Ukrajiny projevilo přes webový formulář u programu státní agentury CzechTrade asi šest desítek českých exportérů. Firmy nabízejí pomoc ve stavebnictví, energetice nebo s dekontaminací. Uvedl to generální ředitel agentury Radomil Doležal. Doplnil, že CzechTrade sleduje i poptávku z ukrajinské strany. V ní převládají stavební materiály, Ukrajina má zájem ale třeba také o kovoobráběcí stroje.
Program Export pro obnovu Ukrajiny představil CzechTrade začátkem dubna. „Řada nabídek se řeší také jinou formou než přes formulář, tedy telefonicky, e-mailem či přes Velvyslanectví Ukrajiny v České republice,“ řekl Doležal. Agentura podle něj zjišťuje možnosti a konkrétní zájem českých podniků o export na Ukrajinu. Vytvořenou databázi pravidelně aktualizuje.
České firmy nabízejí podle Doležala kromě výše uvedeného také zařízení a technologická řešení pro oblast životního prostředí nebo zacházení s odpady. Dále například pomoc v elektrotechnice, strojírenství či odvětví dopravních prostředků.
„Ukrajina poptává cement, tabulové sklo, potrubí, ocelové plechy a dráty. Poptávka po kovoobráběcích strojích souvisí s přesunem výroby ukrajinských strojírenských podniků z východních a centrálních regionů na západní Ukrajinu, kde plní státní zakázky pro obranných průmyslu,“ uvedl dále Doležal. Dodal, že zájem má Ukrajina také o zemědělské stroje a náhradní díly, stejně jako o zdravotnické materiály.
Zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny po ukončení válečného konfliktu chce ministerstvo průmyslu a obchodu řídit prostřednictvím takzvaného Business klubu Ukrajina. Bude zároveň místem pro získávání a sdílení informací o konkrétních potřebách a z nich vyplývajících projektech rekonstrukce Ukrajiny. Členem klubu se mohou stát firmy i sociální partneři, oznámil dříve úřad.
Evropská unie slíbila v rámci okamžité pomoci poskytnout Ukrajině dlouhodobou půjčku devět miliard eur (asi 221,2 miliardy korun). První miliardu (asi 24,6 miliardy korun) jí odeslala začátkem srpna. Podporu Ukrajině přislíbily i jednotlivé země, včetně například Spojených států amerických.
Rusko zahájilo vpád na Ukrajinu 24. února, boje nadále pokračují. EU v této souvislosti zavedla proti Rusku mnohé sankce. Připravila také pravidla pro snazší způsob zabavení majetku ruských oligarchů nebo firem podporujících ruské tažení na Ukrajině. Odhady nákladů na rekonstrukci země se ke konci května pohybovaly až kolem bilionu eur (asi 24,7 bilionu korun).
Obžaloba navrhuje 24 let vězení pro ruského novináře Safronova
Prokurátor navrhl trest 24 let vězení pro ruského novináře, poradce šéfa Roskosmosu Ivana Safronova, který je obžalován z vlastizrady kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na sdělení moskevského městského soudu, u kterého se proces se Safronovem koná. Safronov od počátku jakoukoliv vinu odmítá. Obvinění přičítá snaze tajné služby o výrobu špionů, když ty skutečné je těžké dopadnout.
„Zástupce obžaloby požádal soud, aby Safronova uznal vinným z vlastizrady a uložil mu trest 24 let odnětí svobody v nápravném zařízení s přísným režimem,“ citovala agentura z vyjádření soudu.
Celý článek najdete zde >>>
Snaha EU omezit víza Rusům je iracionální, řekl mluvčí Kremlu
Snaha některých zemí EU zastavit vydávání víz ruským turistům je iracionální a nezůstane bez odpovědi, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Unijní ministři zahraničí budou ode dneška v Praze jednat mimo jiné právě o tom, zda sedmadvacítka vydávání turistických víz ruským občanům omezí nebo pozastaví. Tvrdší postoj zastávají například pobaltské země a také Česko, úplný konec víz pro ruské turisty naopak odmítají Německo či Francie.
„Brusel i jednotlivé evropské metropole bohužel krok za krokem ukazují naprostý nedostatek racionality,“ řekl Peskov. Debaty o pozastavení vydávání víz jsou podle něj důkazem „protiruské agendy“ Západu. „Taková rozhodnutí samozřejmě nezůstanou bez odpovědi,“ dodal, aniž by upřesnil, jak by Rusko na případné omezení reagovalo.
Náčelník českého generálního štábu Karel Řehka navštívil Ukrajinu
Náčelník generálního štábu Armády České republiky Karel Řehka navštívil Ukrajinu, uvedlo dnes velení ukrajinské armády na facebooku. Delegace českých ozbrojených sil v napadené zemi navštívila i Černihiv a Charkov, který je nedaleko ruských hranic a frontové linie.
„Cením si zapojení a pomoci České republiky, účinné podpory armády, vysoké úrovně vojenské spolupráce i pohostinnosti, se kterou Češi vyšli vstříc běžencům z Ukrajiny,“ řekl k návštěvě svého protějšku náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj.
Čtyři mrtví v Charkově po ruském ostřelování, další dva v Doněcké oblasti
Nejméně čtyři mrtvé a čtyři zraněné si vyžádalo ostřelování Charkova na východě Ukrajiny ruským dělostřelectvem, napsal dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. Podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova jde o předběžné údaje, bilance ostřelování centra druhého největšího ukrajinského města se upřesňuje. Dva mrtvé civilisty a čtyři zraněné si vyžádalo také ruské ostřelování vsí v Doněcké oblasti, oznámil šéf oblastní správy Pavlo Kyrylenko.
Gubernátor Charkovské oblasti Syněhubov vyzval obyvatele, aby zůstali v krytech, ostřelování může podle něj pokračovat.
V Záporožské JE explodovaly dvě střely, uvádí ruská okupační správa
Ruskem dosazená správa ukrajinského města Enerhodar obvinila dnes ukrajinské vojáky z dalšího ostřelování okupované Záporožské jaderné elektrárny. Informovala o tom agentura TASS, podle které dvě střely explodovaly nedaleko skladu vyhořelého paliva. Kyjev dlouhodobě tvrdí, že za útoky na zařízení stojí ruská armáda.
"Dnes v 6:50 (místního času, 5:50 SELČ) ozbrojené síly Ukrajiny útočily na Záporožskou jadernou elektrárnu a pobřežní linii města (Enerhodaru). Použili velkorážní dělostřelecké zbraně. V důsledku toho jsme zaznamenali dva výbuchy nedaleko skladu vyhořelého paliva," napsal na telegramu zástupce ruské okupační správy Enerhodaru.
























Východní státy EU hrozí vlastními kroky k omezení víz pro ruské turisty
Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva požadují od Bruselu společný postup při řešení víz pro ruské turisty. Tyto východní státy Evropské unie sousedící s Ruskem pohrozily, že pokud se sedmadvacítka nedohodne na společném postupu, přijmou vlastní opatření ke snížení počtu ruských turistů vstupujících do jejich zemí a do schengenského prostoru. S odvoláním na jejich společné prohlášení to uvedl deník Financial Times.
Ve společném prohlášení Polsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko a Litva požadovaly, aby Evropská komise navrhla „příslušná opatření týkající se víz“, která by „rozhodujícím způsobem snížila příliv ruských občanů do Evropské unie a schengenského prostoru“.
„Dokud taková opatření nebudou zavedena na úrovni EU, zvážíme zavedení dočasných opatření na národní úrovni s cílem řešit bezprostřední problémy veřejné bezpečnosti související se zvýšeným přílivem ruských občanů přes naše hranice,“ uvedly tyto země.
„Rozhodování o otázkách vstupu na naše území je v rámci principu národní bezpečnosti v naší národní kompetenci,“ řekl estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu novinářům při příchodu na zasedání.
Od začátku invaze na Ukrajinu koncem února vstoupilo do těchto pěti zemí přibližně 700 tisíc Rusů. Většinu z nich tvoří turisté, kteří využívají pohraniční státy jako bránu k cestám na dovolenou do západních zemí EU.
„Domníváme se, že by se to mohlo stát vážnou hrozbou pro veřejnou bezpečnost,“ uvedlo pět zemí ve společném prohlášení, kde rovněž zdůraznily potřebu zachovat „výjimky pro disidenty i další humanitární případy“.