Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina není podle zástupce úřadu ukrajinského prezidenta spokojena se sankcemi EU proti Rusku. Unie o nich rozhoduje pomalu a jsou nedostatečné.

Náměstek Dvořák si předvolal ruského velvyslance kvůli nemovitostem

Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN) si dnes dopoledne předvolal ruského velvyslance v ČR Alexandra Zmejevského kvůli pochybnostem, které vzbuzuje užívání ruských nemovitostí v Česku. V tiskové zprávě to dnes sdělila česká diplomacie. Podle ministra Jana Lipavského (Piráti) Rusko nerespektuje Vídeňskou úmluvu, ani místní pravidla a zákony.

"Diplomatické mise musí na území cizího státu respektovat nejen Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích, ale i pravidla a zákony hostitelské země. Rusko nedělá nic z toho a nerespektuje právní stát,“ uvedl Lipavský.

Shoda na omezení ruské ropy je výborný výsledek pro EU i ČR, řekl Fiala. ČR podle něj dostane 18měsíční výjimku pro dovoz produktů z ruské ropy.

Ruská plynárenská společnost Gazprom zastavila veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Země odmítla přistoupit na platby v rublech, jak žádá Kreml.

Ceny ropy rostou v reakci na dohodu Evropské unie o omezení dovozu této suroviny z Ruska. Brent si připisuje 1,4 procenta na 123,32 dolaru za barel.

Ruské síly obsadily asi třetinu města Severodoněck, tvrdí vůdce separatistů

Ruské síly obsadily asi třetinu východoukrajinského města Severodoněck, a postupují tak pomaleji, než původně předpokládaly. Agentuře TASS to řekl vůdce neuznané separatistické Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik. O Severodoněck se svádějí tuhé boje, ruští vojáci v pondělí pronikli na severovýchodní a jihovýchodní okraj města, které mělo před válkou přes 100.000 obyvatel.

"Můžeme říci, že třetina Severodoněcka je už pod naší kontrolou," uvedl Pasečnik. "Chceme ale zachovat infrastrukturu," dodal. Další postup ruských jednotek podle agentury TASS komplikují areály několika velkých chemických továren.

Bělorusko chystá další vojenské cvičení u hranic s Ukrajinou

Bělorusko plánuje na přelomu června a července další vojenské cvičení u hranic s Ukrajinou. Informovala o tom v pondělí běloruská státní agentura BelTA. Manévry v Homelské oblasti na jihu Běloruska mají vyzkoušet bojovou připravenost armádních záloh, uvedl vojenský komisař Andrej Krivonosov, podle kterého se taková cvičení konají pravidelně. Bělorusko, které je blízkým spojencem Moskvy, se dosud přímo vojensky nezapojilo do ruské války proti Ukrajině, od února však umožňuje ruským silám útočit na sousední zemi ze svého území.

Summit EU se shodl na poskytnutí devíti miliard eur na okamžitou výpomoc Ukrajině, uvedl Michel. Kyjev je bude moci využít na základní chod státu.

Summit EU se shodl na embargu, které se dotkne většiny dovozu ruské ropy

Summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Na twitteru to krátce před půlnocí oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel. Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině.

Michel doplnil, že sankční balík, kterému dali šéfové států a vlád nyní zelenou, obsahuje i další tvrdá opatření, včetně odpojení významné ruské banky Sberbank od mezinárodního platebního systému SWIFT.

Záběry z dronu ukrajinské armády ukázaly zkázu města Rubižne

Východoukrajinské město Rubižne, vzdálené jen několik kilometrů od dvojměstí Severodoněck a Lysyčansk, boje srovnaly se zemí. Video z dronu ukrajinské armády, které zachycuje rozbořené domy a krátery poseté ulice, sdílel na twitteru korespondent BBC.

Na záběrech jsou vidět muži v uniformách, kteří na ulici od jednoho ze zničených domů odnášejí dalšího člověka na nosítkách. Není jasné, jakou situaci dron zachytil. Když se ale kamera vzdálí, jsou vidět stovky vybombardovaných domů a bahnité vyjeté koleje od aut v místech, kde dřív bývaly ulice. Z některých míst stoupá kouř.

"Rusko v bitvě o Donbas přešlo k dělostřelecké palbě, která ve dne v noci neustává," napsal korespondent Quentin Sommerville k videu zdevastovaného Rubižne, které s BBC sdíleli ukrajinští vojáci.

Rubižne ve východoukrajinské Luhanské oblasti je pod náporem ruské armády takřka od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února letošního roku. Město jednotky Moskvy dobyly zhruba před měsícem, nyní své síly soustředí na sousední Severodoněck, kde dnes už v ulicích bojují s ukrajinskými vojáky.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj o víkendu uvedl, že je v okolí Severodoněcku zničená veškerá kritická infrastruktura a ostřelování poškodilo na 90 procent všech tamních budov. Moskva i přes svědectví a množství důkazů západních odborníků, médií i ukrajinských činitelů opakovaně trvá na tom, že na Ukrajině míří pouze na vojenské cíle.

Ankara chce hostit setkání mezi Ruskem, Ukrajinou a OSN o pozorovatelské misi 

Turecko je připravené v Istanbulu hostit setkání mezi Ruskem, Ukrajinou a zástupci OSN, které by vedlo k ustanovení "pozorovatelského mechanismu". Oznámila to bez podrobností kancelář tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, který dnes mluvil po telefonu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Podle turecké hlavy státu musí strany konfliktu udělat kroky k vybudování vzájemné důvěry a přiblížit se k míru, uvedla agentura Reuters. Později Erdogan mluvil také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

"Prezident Erdogan vyjádřil odhodlání uspořádat setkání v Istanbulu mezi Ruskem, Ukrajinou a OSN a zúčastnit se pozorovacího mechanismu, pokud se na něm strany dohodnou," uvedla Ankara, aniž by detailněji vysvětlila, co je přesně oním pozorovatelským mechanismem míněné. Erdogan Putinovi řekl, že je nutné udělat kroky, které by snížily negativní dopad války a připravily by "půdu pro mír".

Na jaře 2014 začala na východě Ukrajiny na základě žádosti ukrajinské vlády působit pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Dohlížet měla na dodržování příměří na hranici regionů, které tehdy s podporou Moskvy ovládli proruští separatisté. Po ruské invazi OBSE oznámila evakuaci svých asi 500 pozorovatelů a ukončení činnosti.

Podle Kremlu Putin Erdoganovi řekl, že Rusko je ochotné umožnit bezpečnou plavbu nákladních lodí z ukrajinských přístavů, ve kterých jsou zablokované významné dodávky potravin, především obilí. Podle Putina je Moskva ochotná navýšit své dodávky potravin či hnojiv, pokud budou zrušeny sankce, které na Rusko svět uvalil kvůli jeho stále pokračující agresi vůči Ukrajině.

Ukrajinské přístavy, které zůstávají pod kontrolou Kyjeva, nemohou kvůli ruské námořní blokádě opustit dodávky až 20 milionů tun, jež jsou klíčové pro udržení potravinové stability v některých zemích v Africe či na Blízkém východě.

Ukrajinskému prezidentovi Zelenskému dnes Erdogan řekl, že prioritou Turecka je zaručit bezpečné koridory pro námořní dopravu v Černém moři, které by umožnily export ukrajinských zemědělských výrobků. Dodal, že Turecko chce dále zvýšit svou snahu, aby pokračovala jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Erdogan také s Putinem mluvil o situaci v Syrii, kde je Moskva významným aktérem. Ankara minulý týden oznámila záměr uspořádat vojenské tažení proti kurdským jednotkám na severu Sýrie a vytvořit tam třicetikilometrovou nárazníkovou zónu. Erdogan Putinovi řekl, že se zónou "očištěnou od terorismu" počítalo už ujednání mezi Ankarou a Moskvou z roku 2019, kdy turecká armáda uskutečnila na severu Sýrie operace proti kurdským milicím YPG, uvedla agentura AFP.

Moskva v Sýrii podporuje autoritářského prezidenta Bašára Asada. V souvislosti s válkou na Ukrajině podle analytiků Moskva oslabila svou vojenskou přítomnost v zemi, což otevírá větší prostor pro aktivity Turecka i Íránu.

Ankara se snaží vystupovat jako zprostředkovatel jednání mezi Moskvou a Kyjevem. Na konci března v Istanbulu uspořádala osobní jednání mezi ukrajinskými a ruskými představiteli. Jisté zlepšení atmosféry mezi stranami však skončilo poté, co vyšla najevo řada důkazů o válečných zločinech a vraždění civilistů v okolí Kyjeva ze strany ruské armády.

Evropa musí ukázat sílu, schválit šestý balík sankcí proti Rusku, řekl Zelenskyj

Evropa musí ukázat svou sílu a schválit šestý balík sankcí proti Rusku, vzkázal dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj premiérům a prezidentům členských států EU, kteří v Bruselu na mimořádném summitu jednají o další pomoci bojující Ukrajině. S lídry bloku se spojil skrze videopřenos a podle agentury Unian je vyzval, aby sankční balík zahrnoval embargo dovoz na ruské ropy.

"Evropa musí ukázat, že je silná. Protože jenom sílu Rusko vnímá jako argument. Nadešel ten čas, kdy nebudete rozdělení, nebudete roztříštěni, ale jednotní. Větší jednota je opravdu základem moci," řekl Zelenskyj a evropské lídry vyzval, aby zapomněli na hádky a ukončili vnitřní spory a šarvátky, které podle něj jen Rusko podbízí k vyvíjení většího tlaku na Evropu. "Šestý sankční balík musíte schválit," dodal prezident.

Lídři evropské sedmadvacítky mají podle ukrajinského státníka dát zelenou embargu na dovoz ruské ropy, které je ale právě tím nejvýbušnějším tématem dnes odpoledne zahájeného dvoudenního jednání v Bruselu. Zákaz Evropská komise navrhla už téměř před měsícem, proti opatření se ale od počátku staví Maďarsko, které má výhrady i přes nabídky výjimek týkajících se středoevropských zemí.

Zelenskyj zdůraznil, že Rusko od 8. dubna, kdy EU schválila zatím poslední, pátý sankční balík, zesílilo svou agresi vůči Ukrajině. Podle Unianu lídrům připomněl počty zabitých dětí nebo vypálených ruských raket a doplnil, že z obětí a škod na Ukrajině viní jenom Moskvu. Zopakoval také předchozí pozici Kyjeva, že je potřeba zavést embargo na dovoz ruské ropy.

"Aby Rusko pocítilo cenu za to, co činí Ukrajině i celé Evropě, aby Evropa byla nezávislá alespoň na ropné části ruských energetických zbraní," dodal Zelenskyj.

Evropa musí ukázat, že je silná, a schválit šestý balík sankcí proti Rusku, řekl ve videopřenosu Zelenskyj lídrům unijních zemí na mimořádném summitu.

Ze státních rezerv míří na Ukrajinu dva provizorní mosty

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) poslala na Ukrajinu dva provizorní mosty, které se v České republice používají k zajištění civilní dopravy například po povodních. ČTK to dnes sdělil předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr. Konstrukce dvou těžkých mostových souprav veze dvacítka aut, dopravu zajistili hasiči. O pomoc podle Švagra požádalo ukrajinské velvyslanectví v ČR a schválila ji vláda.

"Je to poměrně unikátní humanitární pomoc a je také poměrně rozsáhlá," řekl Švagr.

Od začátku války směřovalo ze státních rezerv na pomoc Ukrajině zdravotnické vybavení a trvanlivé potraviny za 120 milionů korun. Už na začátku března, krátce po začátku ruské invaze, poslala SSHR na Ukrajinu 40 kamionů, které vezly 950 palet zdravotnického materiálu. "Jednalo se o největší jednorázovou pomoc v historii českých rezerv," připomněl Švagr. Zásilka obsahovala zdravotnická lůžka, držáky na infuze, kolečková křesla, oblečení pro zdravotníky, matrace, polštáře, povlečení, obvazový materiál či zdravotnické stříkačky a jehly.

Na začátku dubna poslala správa státních rezerv na Ukrajinu 127 tun trvanlivých potravin, mimo jiné těstoviny, paštiky nebo sušené mléko. Ve stejné době vypravila dva humanitární konvoje, které vezly zdravotnický materiál - jeden na Ukrajinu, druhý do Moldavska se zásobami pro uprchlíky. V obou případech šlo o zhruba milion obličejových masek, ochranné obleky, respirátory nebo ochranné rukavice, dodal Švagr.

Vedle těchto dodávek za hranice pomáhala Správa státních hmotných rezerv krajům zajistit ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny. Největší zájem byl o lůžka, karimatky nebo spací pytle.

SSHR zajišťuje pro stát zásoby pro případ krizí. Ve skladech a zásobnících má například ropu a ropné produkty, zdravotnické ochranné pomůcky, potraviny a nově také zemní plyn.

Česká vláda vedle humanitární pomoci posílá na Ukrajinu i vojenský materiál včetně těžké techniky, zatím za víc než 3,5 miliardy korun. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se chystá navrhnout další dodávky až za 700 milionů korun.

Na Ukrajinu míří také humanitární i vojenská pomoc, kterou organizují české nevládní organizace či ukrajinské velvyslanectví v Praze. Od začátku ruské invaze vybrali Češi ve sbírkách na pomoc Ukrajině přinejmenším 3,5 miliardy korun.

Správa hmotných rezerv poslala na Ukrajinu dva provizorní mosty. Od začátku bojů odvezla do země zdravotnické potřeby a potraviny za 120 milionů Kč.