Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek v reakci na dobytí města Lyman na severu Doněcké oblasti ruskými vojsky zopakoval, že ukrajinská armáda se nevzdá, dokud nedobude zpět celé území Donbasu. Podle ranního hlášení ukrajinského generálního štábu Rusko v Doněcké oblasti pokračuje v ofenzivě, včetně raketových útoků. Ruská armáda tam opět v některých oblastech ostřelovala i civilní infrastrukturu, uvedl generální štáb.

"Pokud si okupanti myslí, že Lyman nebo Severodoněck budou jejich, tak se mýlí," řekl Zelenskyj v nočním videoprojevu. "Donbas bude ukrajinský, bude tam vlát pouze ukrajinská vlajka a žádná jiná," zdůraznil podle agentury DPA. Dodal, že ukrajinská armáda brání zemi všemi dostupnými prostředky. "Děláme vše pro posílení armády," řekl ukrajinský prezident.

Situaci na Donbasu označil Zelenskyj nicméně za velmi obtížnou s ohledem na ruské raketové útoky. "Moskva tam používá maximum dělostřelectva a záloh," řekl.

Ruské jednotky pokračují v ofenzívě v Donbasu, uvádí ukrajinské velení 

Ruské jednotky ve směru na město Slovjansk v Donbasu na východě Ukrajiny ostřelují pozice ukrajinských sil a obnovily ofenzívu, uvádí ukrajinský generální štáb v ranním hlášení o situaci na bojišti. Válka Ruska proti Ukrajině dnes pokračuje 93. dnem. Ruská vojska se podle britské vojenské rozvědky dál snaží obklíčit ukrajinské síly u Severodoněcka a Lysyčanska.

Ruské útočné operace pokračují i na dalších místech v Donbasu, kde ukrajinské jednotky za posledních 24 hodin odrazily dvanáct nepřátelských útoků, tvrdí ukrajinské velení. Na jihu země Rusové posilují své jednotky okupující Chersonskou oblast. V Azovském a Černém moři ruské námořnictvo nadále blokuje plavbu civilních lodí, upozornil štáb.

Rusko propustilo 115 členů národní gardy za odepření účasti v boji na Ukrajině

V Rusku propustili 115 členů národní gardy za odmítnutí zúčastnit se bojů na Ukrajině. S odvoláním na soudní dokumenty o tom dnes informoval britský list The Guardian, podle něhož jde o příslušníky Národní gardy Ruské federace, zvané Rosgvardija a podléhající prezidentovi Vladimiru Putinovi.

List to označuje za zatím nejzjevnější projev nesouhlasu s válkou na Ukrajině v části ruských ozbrojených sil.

V případu 115 gardistů rozhodoval tento týden soud a zamítl jejich kolektivní stížnost proti dřívějšímu propuštění. Soud ve zdůvodnění zamítavého stanoviska uvádí, že gardisté byli propuštěni právem, protože "odmítli plnit oficiálně přidělený úkol", totiž bojovat na Ukrajině.

Rusko nepřeruší dodávky plynu do Rakouska, řekl Nehammer po telefonátu s Putinem

Rusko bude nadále v plné míře dodávat plyn do Rakouska, řekl rakouský kancléř Karl Nehammer po dnešním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Pětačtyřicetiminutový hovor byl podle Nehammera důležitý, protože Putina konfrontoval s realitou války na Ukrajině. Prezident podle agentury Reuters kancléři sdělil, že je ochoten jednat o výměně vězňů zajatých při bojích na Ukrajině.

Kreml ve své zprávě po telefonátu uvedl, že západní obvinění vůči Moskvě z podílu na potravinové krizi jsou nepodložená, uvedla agentura TASS. Skutečnými příčinami jsou podle Moskvy mimo jiné protiruské sankce uvalené Spojenými státy a Evropskou unií. Ukrajina by podle Putina měla co nejdříve odminovat své přístavy.

„Proběhla důkladná výměna názorů na otázky související s globální potravinovou bezpečností. Vladimir Putin zdůraznil, že pokusy obviňovat Rusko z obtíží při dodávkách zemědělských produktů na světové trhy jsou neopodstatněné,“ uvedla tisková služba Kremlu.

Japonsko zavede pobídky pro firmy, které zaměstnají ukrajinské utečence

Japonsko zavede pobídky pro podniky, které zaměstnají ukrajinské utečence. Na jednoho zaměstnance firma může získat až 600 tisíc jenů (109 tisíc korun). Dnes to podle agentury Kjódó oznámilo japonské ministerstvo práce. Opatření vstoupí v platnost v pondělí, peníze vláda uvolní z existujících grantových programů.

Ukrajinští uprchlíci ve věku do 65 let budou zahrnuti do systému pobídek a grantů pro zaměstnávání starších lidí, jednotlivců se zdravotním postižením a svobodných matek. Granty platné po dobu jednoho roku budou činit 600 tisíc jenů pro malé a střední podniky a 500 tisíc jenů pro velké společnosti.

Rusko plánuje v nadcházející sezoně zvýšit vývoz obilí na 50 milionů tun

Rusko plánuje v nadcházející sezoně vyvézt 50 milionů tun obilí, což je výrazně více než za období, které končí 30. června. Na fóru exportérů obilovin to dnes řekl ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev. OSN varovala, že blokáda ukrajinských přístavů ruskou černomořskou flotilou může vyvolat celosvětovou potravinovou krizi.

„V letošní sezoně (2021-2022) jsme už vyvezli 35 milionů tun obilí, z toho 28,5 milionu tun pšenice. Do konce pěstitelského roku (30. června) chceme vyvézt 37 milionů tun obilí,“ řekl Patrušev, kterého citovala agentura AFP.

Bloomberg: Kuřecí maso zdražuje po celém světě, vliv má i válka na Ukrajině

Kuřecí maso v poslední době zdražuje po celém světě, vliv má více faktorů - válka na Ukrajině, ptačí chřipka a obecně vysoká inflace. Kuřecí je nejčastěji konzumovaným masem na světě, spotřebitelé od New Yorku přes Prahu až po Singapur ale zjišťují, že je dražší než bývalo. Informuje o tom dnes agentura Bloomberg.

Ruská invaze narušila vývoz kuřecího masa z Ukrajiny do Evropy a na Blízký východ. Větší šok ale způsobil dopad konfliktu na export obilovin. Ukrajina je významným producentem kukuřice a pšenice, které jsou součástí krmiva pro kuřata. Přerušení klíčového zdroje globálních dodávek zvyšuje náklady pěstitelů drůbeže, problém ale prohlubují i rostoucí náklady na energii a dopravu. Evropské sdružení výrobců krmiv (FEFAC) odhaduje, že se výroba krmení letos v Evropské unii bude dál snižovat, přičemž produkce krmiv pro kuřata se může snížit až o tři procenta.

Příští pátek se v Praze uskuteční společné zasedání vlád ČR a Polska. Hlavními tématy budou ruská agrese na Ukrajině či energetická bezpečnost.

Válka na Ukrajině vyhnala podle Zelenského z domovů asi 12 milionů lidí 

Ruská agrese vůči Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vyhnala z domovů asi 12 milionů lidí z této země, která má zhruba 45 milionů obyvatel. Z nich okolo 5,5 milionu odešlo do zahraničí. Válka dnes pokračuje 93. dnem a Zelenskyj podle agentury Reuters řekl, že si nemyslí, že by Rusko mělo zájem na jejím ukončení.

Moskva nechce žádné skutečné mírové rozhovory, snaží se jenom klást ultimáta a globální potravinovou krizi využívá jako zbraň, řekl mimo jiné ukrajinský prezident v projevu k jednomu indonéskému výzkumnému ústavu. Uvedl také, že ačkoli se to Ukrajincům nelíbí, bude nutné jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o tom, že Ukrajina se chce "vrátit k životu suverénní země na svém území".

V Mariupolu našli 70 mrtvých civilistů

V areálu jednoho z bývalých průmyslových podniků v ukrajinském městě Mariupol, který okupují ruské jednotky, se při odklízení trosek našla těla asi 70 lidí, informoval na telegramu poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko.

Tito lidé podle Andrjuščenka zemřeli, když se na ně při ruských útocích zřítily části budovy. Jejich těla byla zabalena do plastových pytlů a uložena ve společném hrobu na severozápadním okraji Mariupolu. Totožnost mrtvých není známa. Místní lidé podle Andrjuščenka uvedli, že vzhledem ke stavu pozůstatků je nebylo na základě čeho identifikovat.

V úterý Andrjuščenko informoval o nálezu asi 200 lidských těl ve sklepě pod rozvalinami rozbombardovaného obytného domu. V rozhovoru pro CNN tento týden řekl, že ve městě zemřelo přinejmenším 22 tisíc lidí.

Johnson: Rusové na Donbasu postupují, Západ musí poskytnou další pomoc 

Postup ruských vojsk na Donbasu je sice pomalý, ale přesto zřetelný, řekl v rozhovoru pro agenturu Bloomberg britský premiér Boris Johnson. „Myslím že je velmi, velmi důležité, abychom se nenechali ukolébat neuvěřitelným hrdinstvím Ukrajinců, kteří dokázali zatlačit Rusy zpět od bran Kyjeva," řekl. Johnson se obává, že ruské jednotky budou na Donbasu nadále postupovat, byť za cenu značných ztrát. Proto je podle něj nezbytné, aby Západ pokračoval ve vojenské podpoře Ukrajiny, včetně poskytnutí raketometů, které by umožnily ukrajinské armádě ostřelovat ruské jednotky z větší vzdálenosti.

Vyjednávání s ruský prezidentem Vladimirem Putinem je podle Jonsona nyní nereálné. „Jak chcete vyjednávat s krokodýlem, který je právě uprostřed požírání vaší levé nohy? Tomu chlapovi se nedá vůbec věřit,“ prohlásil britský premiér.

Krajské asistenční centrum pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny v Brně se od 1. června přesune z výstaviště do prostor v budově Výzkumného ústavu stavebních hmot v Hněvkovského ulici. Velké prostory pavilonu B už nejsou v posledních týdnech potřeba, protože příliv uprchlíků se po první vlně po napadení Ukrajiny Ruskem stabilizoval na výrazně nižších počtech. V průměru centrum odbaví denně 200 lidí, řekl jihomoravský hejtman Jan Grolich. Centrum na výstavišti je dimenzované na 1500 příchozích denně.

Rusko vyhostí pět pracovníků chorvatského velvyslanectví v odvetě za obdobný chorvatský krok, uvedla agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. 

Ruská invaze už vyhnala z domovů 12 milionů Ukrajinců, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. 5,5 milionu z nich před válkou uprchlo do zahraničí. 

Dodávky ruského plynu přes ukrajinskou stanici Sudža do EU mírně klesly. Kyjev odmítl žádost na přepravu přes stanici Sochranovka, uvedl Gazprom. Ukrajina už dříve uvedla, že větev plynovodu přes Sochranovku nelze využívat, protože ji ohrožují ruské jednotky.