Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ukrajina má dost polovičatých řešení a chce slyšet, že patří k EU, řekl Kuleba

Ukrajina už má dost polovičatých řešení své situace a "speciálních" modelů přístupu k Evropské unii, oznámil dnes šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Po setkání s francouzskou ministryní zahraničí Catherine Colonnaovou, která dnes navštívila Kyjev, vyzval k jasnému ujištění, že Ukrajina patří k EU.

"Dobře víte, že všichni Ukrajinci už mají dost polovičatých řešení, speciálního přístupu a separátních modelů, které neustále vymýšlí některé evropské metropole. Nepotřebujeme žádné speciální řešení. Nepotřebuje žádný samostatný model. Potřebujeme jasné právní zakotvení, že Ukrajina je součástí evropského integračního procesu," uvedl Kuleba, podle kterého by takovým zakotvením byl zisk statusu kandidátské země EU.

Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise, odpovědět chce Ukrajině v červnu. Pokud získá Ukrajina kladné hodnocení a souhlas všech členských států bloku, získá postavení kandidátské země. Poté následují vyjednávací rozhovory, které běžně trvají několik let. O konečném začlenění do bloku pak znovu musí jednomyslně rozhodnout všech 27 členů unie.

Kuleba s francouzskou ministryní podle agentury Unian hovořil o začlenění Ukrajiny k EU v kontextu "evropské politické komunity", jejíž vytvoření před dvěma týdny navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron. Tato struktura by měla podle Paříže umožnit bližší spolupráci bloku se zeměmi ucházejícími se o vstup do EU. Ačkoliv ukrajinští představitelé dříve vyjádřili obavy, že model sloužil jako náhrada unijního členství, Kuleba dnes uvedl, že to Macronův návrh nenahrazuje. O tom ho ujistila i Colonnaová.

Ukrajinským obráncům z Azovstalu podle proruských separatistů hrozí trest smrti

Ukrajinským obráncům, kteří se vzdali ruským silám v mariupolských ocelárnách Azovstal, hrozí trest smrti. Podle agentury RIA Novosti to dnes uvedl ministr spravedlnosti samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Jurij Sirovatko. Na území ovládaném proruskými povstalci se podle něj nachází přes dva tisíce ukrajinských vojáků.

"Rozhodne o nich soud. Za takové trestné činy je u nás v DNR nejvyšší forma trestu - trest smrti," řekl Sirovatko ruské televizní stanici Rossija-1 s tím, že všichni váleční zajatci z průmyslového komplexu Azovstal se nacházejí na území DNR. Podle něj jde o 2300 osob.

Vedení separatistické Doněcké lidové republiky již dříve uvedlo, že počítá s tím, že soud s obránci Azovstalu se bude konat v Mariupolu.

Strategicky položený Mariupol, kde před válkou žilo asi 450.000 obyvatel, byl dějištěm tvrdých bojů mezi ukrajinskými silami na jedné straně a ruskými vojáky a proruskými separatisty na straně druhé. Poslední baštou ukrajinského odporu byly ocelárny Azovstal. Velitel pluku Azov, který se s příslušníky námořní pěchoty a dalšími ukrajinskými jednotkami podílel na jejich obraně, dne 20. května oznámil, že ukrajinské velení dalo vojákům v Azovstalu rozkaz boje ukončit.

Ruský nejvyšší soud bude koncem června rozhodovat o tom, zda Azov uzná za teroristickou organizaci. Podle RIA Novosti bude po rozhodnutí nejvyššího soudu případně moci být jakýkoliv příslušník pluku Azov stíhán jako spolupachatel teroristické organizace, za což v Rusku hrozí trest od 15 do 20 let vězení. V Rusku trest smrti neplatí, na povstaleckých územích na východě Ukrajiny ano.

Ruský podnikatel Roman Abramovič dokončil prodej fotbalové Chelsea, čímž definitivně skončilo jeho devatenáctileté působení v tomto londýnském klubu. Podrobnosti čtěte tady. 

Nizozemsko přestane odebírat plyn z Ruska, konec dodávek čeká i Dánsko

Nizozemská plynárenské společnost GasTerra přestane od 31. května odebírat plyn od ruské plynárenské společnosti Gazprom, protože odmítá přistoupit na požadavky Moskvy na platby v rublech. Oznámila to dnes GasTerra, která nakupuje plyn a obchoduje s ním jménem vlády. Přerušení dodávek očekává i dánská firma Orsted.

Smlouva GasTerry s Gazpromem je platná do 30. září. Gazprom měl do té doby dodat do Nizozemska ještě dvě miliardy metrů krychlových plynu. GasTerra dodala, že nečeká omezení dodávek, protože si již plyn nasmlouvala jinde.

Nizozemský ministr energetiky Rob Jetten na twitteru ujistil, že rozhodnutí nebude mít žádný dopad na fyzické dodávky plynu nizozemským domácnostem.

GasTerra v prohlášení uvedla, že se rozhodla nepřijmout systém plateb, který požadovalo Rusko. Domnívá se, že by tak mohla porušit sankce Evropské unie. Způsob platby podle ní představuje mnoho finančních a provozních rizik.

Také největší dánská energetická společnost Orsted dnes varovala, že jí Gazprom zřejmě přeruší dodávky, protože odmítla platit v rublech. Zastavení plynu z Ruska by však nemělo bezprostředně ohrozit dodávky plynu do Dánska a dánská energetická agentura má připravený plán pro případ, že by byl plynu nedostatek. Orsted očekává, že bude možné nakupovat plyn na evropském trhu.

Z Ruska do Dánska nevede přímo žádný plynovod, což znamená, že Moskva nebude moci dodávky do země přímo zastavit. Orsted již dříve uvedl, že jeho smlouva s Gazpromem pokrývá převážnou většinu spotřeby plynu v Dánsku a na celkových dodávkách ruského plynu do Evropy, které loni činily zhruba 155 miliard metrů krychlových, se podílí zhruba 1,5 procenta.

Orsted v roce 2017 prodal svá ropná a plynová aktiva, aby se mohl zaměřit na větrnou energii na moři. Ponechal si ale dlouhodobou smlouvu s Gazpromem na dodávky plynu, která platí do roku 2030, napsala agentura Reuters.

Rusko již přerušilo dodávky plynu do Polska, Bulharska a Finska, protože země odmítly platit za dodávky v rublech. Firmy z Německa, Itálie a Francie uvedly, že se zapojí do systému plateb v rublech, aby si udržely dodávky.

Reuters: Kreml v troskách Severodoněcku vyhlíží politickou výhru

Dobytí ospalého továrního města v průmyslovém srdci Ukrajiny je teď hlavním úsilím ruské invaze, jejíž spád se snaží ruský prezident Vladimir Putin obnovit po neúspěšném pokusu dobýt Kyjev. Pokud by se Rusku podařilo získat Severodoněck a přilehlý Lysyčansk na druhém, západním břehu řeky Severní Doněc, bude mít v rukou celou Luhanskou oblast - první z obou oblastí Donbasu, které Putin určil jako jeden z hlavních cílů svého tažení, píše agentura Reuters.

Severodoněck několik měsíců čelil útokům, které vyvrcholily dvoutýdenním intenzivním bombardováním. Z města zbyly jen trosky, které podle bezpečnostních expertů s výjimkou železničního a silničního spojení představují jen malý strategický zisk.

Hodnota Severodoněcku jako administrativního centra Luhanské oblasti je hlavně symbolická. Město zůstalo pod ukrajinskou správou, když velkou část oblasti získali v roce 2014 pod kontrolu Ruskem podporovaní separatisté.

"Dobytí Severodoněcku a dosažení hranic Luhanské oblasti by bylo pro ruské vedení z politického hlediska mnohem důležitější... jako vítězství a dosažení jejích vojenských a politických cílů," uvádí ukrajinský vojenský analytik Kosťantyn Mašovec. "Z vojenského hlediska to naší situaci samozřejmě zhorší, ale zásadní by to nebylo," dodal.

Severodoněck byl založen v roce 1934, v rámci druhé pětiletky sovětského vůdce Josefa Stalina, jako předměstí Lysyčansku. Měli v něm bydlet pracovníci chemického závodu, který dodnes funguje jako průmyslový podnik Azot (v překladu dusík). Po většinu své historie bylo typickým sovětským provinčním městem. Ulice osazené stejnými panelovými domy protínaly parky a široké třídy lemované stromy. Tamní obyvatelé si chodili odpočinout na piknik k břehům řeky Severní Doněc a do okolních lesů.

Když proruští separatisté obsadili zhruba jednu třetinu Luhanské oblasti včetně oblastní metropole Luhansk, Severodoněck přejal roli administrativního centra ukrajinské části oblasti. Stal se také střediskem ukrajinské armády i humanitárních organizací působících v regionu. Než se kvůli ruské invazi konflikt přiblížil až na práh města, mnoho vojáků v něm trávilo volno při střídání na nedaleké frontě.

V Severodoněcku na jeho vrcholu zhruba před deseti lety žilo na 110.000 lidí. Ve městě jich podle údajů oblastního gubernátora Serhije Hajdaje z minulého týdne zůstalo méně než 15.000. Ostřelování z posledních týdnů v Severodoněcku poškodilo 90 procent všech budov a zničilo veškerou tamní kritickou infrastrukturu, uvedl Hajdaj. Na 60 procent všech bytů bude potřeba vybudovat znovu.

V tuto chvíli se z města ještě dá utéct. Poslední zbývající přístupová a evakuační cesta vedoucí na jihozápad směrem k městu Bachmut je pod kontrolou Ukrajinců. Silnici ale lemují krátery po ostřelování ruskými jednotkami, které se ji pokusily několikrát obsadit a dvojměstí odříznout.

"Je to moje město, můj domov... Nikam nejdu," řekla listu Ukrajinska pravda samozvaná šéfka jednoho z bombových krytů ve městě, která se představila jako Tetjana. "Můj byt má pořád zdi. Nebudu mít nic - ale přežiju," dodala.

Začal summit EU věnovaný ruské invazi na Ukrajinu. Lídři se baví o pomoci Kyjevu a protiruských sankcích. Později se na dálku připojí Zelenskyj.

V Oděse rozebírají barikády postavené v očekávání ruského útoku

V jihoukrajinské Oděse odstraňují barikády, které v prvních týdnech invaze vzniky v očekávání ruského útoku na toto strategické přístavní město. Informovala o tom dnes místní radnice.

"V centrální části města komunální služby rozebírají konstrukce postavené v prvních týdnech plnohodnotné invaze Ruské federace," napsala na komunikační platformě telegram oděská radnice.

Nejdůležitějšímu ukrajinskému přístavu se zatím vyhnuly přímé boje mezi ukrajinskými a ruskými vojsky, město však opakovaně čelilo intenzivnímu raketovému ostřelování.

Především v prvních týdnech invaze se obyvatelé Oděsy horečně připravovali na možné vylodění ruských vojsk. To se však dosud neuskutečnilo.

Americké ministerstvo obrany v polovině května uvedlo, že v dohledné době ruský výsadek v okolí Oděsy nehrozí.

Biden uvedl, že Ukrajině nedodá salvové raketomety, které by Kyjevu umožnily dosáhnout území Ruska. Podle Kremlu jde o racionální rozhodnutí.

Rusko má plán, jak splácet zahraniční dluh, aby se vyhnulo bankrotu

Rusko plánuje zavést mechanismus pro splácení dluhopisů, který má obejít americké sankce a zabránit tomu, že se země dostane do platební neschopnosti. Návrh je podobný systému pro placení za ruský plyn a má zahraničním investorům umožnit otevřít si v ruských bankách účty jak v rublech, tak v tvrdé měně. Investoři by měli mít k penězům přístup bez omezení. V rozhovoru s listem Vedomosti to dnes řekl ministr financí Anton Siluanov. O mechanismu ale zatím vláda jedná, investorům ho představí později.

Rusko je nyní ohroženo platební neschopností, protože platby kuponů v eurech a dolarech zhruba za 100 milionů USD (2,3 miliardy Kč) nebyly na účty investorů připsány do pátečního včera. Začala tak 30denní lhůta, ve kterém by měla země dluh uhradit, pokud se chce vyhnout platební neschopnosti. Převod peněz se zkomplikoval minulý týden, kdy americké ministerstvo financí neprodloužilo Rusku výjimku umožňující přijímat splátky dluhu od ruské vlády.

Podle Siluanova je navrhovaná struktura obráceným způsobem toho, jak platí za plyn evropští odběratelé. Ti si museli zřídit v ruské bance dva účty, jeden v zahraniční měně a druhý rublový. Částku za plyn složí odběratel v zahraniční měně a banka pak jeho jménem smění částku na rubly a uloží na rublový účet, ze kterého je dluh uhrazen. Mechanismus vypořádání eurobondů bude fungovat stejným způsobem, ale v opačném směru, dodal Siluanov.

Zatím není jasné, jak s návrhem budou pracovat banky zapojené do převodů dolarových plateb. A stále zůstává otázkou, zda se zpřísnění amerických sankcí dotýká i plateb v eurech. Siluanov už minulý týden uvedl, že rozhodnutí Washingtonu nemá na transfery v eurech vliv, protože Evropská unie omezení plateb nepřijala.

Nový mechanismus by měl být připraven před splátkou dalších kuponů dolarových dluhopisů. Ta nastane 23. a 24. června.

Zatím však není jisté, zda bude nový systém fungovat. "Potřebujeme vidět detaily mechanismu," řekl agentuře Reuters jeden z držitelů dluhopisů z Británie.

Někteří investoři jsou však skeptičtí k tomu, zda se novým mechanismem podaří odvrátit platební neschopnost. "Z právního hlediska je to proveditelné jako způsob, jak dostat peníze k majitelům dluhopisů, ale ne jako způsob, jak se vyhnout platební neschopnosti podle jejich původních dokumentů, rozhodně ne u všech dluhopisů," dodal jeden z evropských investorů. Podle něj budou sankce stejně bránit americkým držitelům dluhopisů získat hotovost.

Maďarsko má výhrady k novému návrhu embarga na ruskou ropu, řekl Orbán

Maďarsko má výhrady k nejnovějšímu návrhu podoby embarga Evropské unie na ruskou ropu, nezohledňuje prý energetickou bezpečnost země. Při příchodu na jednání summitu unijních lídrů to novinářům řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Budapešť podle něj podporuje Evropskou komisí navrženou výjimku pro ropu přepravovanou ropovody, chce však mít zajištěný přístup k této surovině také v případě jejich poškození či výpadku.

Orbán dodal, že se ještě před začátkem summitu sejde se svým slovenským kolegou Eduardem Hegerem, jehož země měla rovněž k návrhu předloženému Evropskou komisí připomínky.

Úřady umožnily Porošenkovi vycestovat, míří na summit evropských lidovců

Bývalému ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi, který ve své zemi čelí vyšetřování kvůli podezření z velezrady, dnes úřady dovolily vycestovat ze země. Oznámila to jeho strana Evropská solidarita. Ukrajinské hranice exprezident překročil do Polska, odkud vyrazí na summit unijní Evropské lidové strany (EPP) v nizozemském Rotterdamu. Možnost vycestovat ze země mu předtím úřady dvakrát zamítly, napsal ruskojazyčný server BBC.

Porošenko před cestou do Rotterdamu poslal dopis ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému, kterého informoval o chystaném summitu evropských lidovců. "Mimo jiné se právě tam bude rozhodovat o perspektivách posílení sankčního režimu vůči Rusku, o mechanismu poválečné obnovy Ukrajiny a o možnosti udělit našemu státu status kandidátské země EU," napsal Porošenko v dopise, který zveřejnil na facebooku.

Exprezident také Zelenského vyzval, aby Ukrajina ve světle vnější hrozby zůstala jednotná a na mezinárodním poli si neprotiřečila. "Při tak jasných cílech a sděleních, v čím zájmu je mě zastavit na hranicích?" ptal se Porošenko.

BBC připomíná, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu a následně vyhlášené povinné mobilizaci nemohou napadenou zemi opustit muži ve věku od 18 do 60 let. Někteří Ukrajinci ale mají z tohoto pravidla výjimku. Šestapadesátiletý Porošenko se minulý týden neúspěšně pokusil vycestovat přes Polsko do Litvy, kde se měl v rámci ukrajinské delegace zúčastnit jednání. Podle úřadů ale neměl potřebná povolení, což jeho strana odmítla. Přechod hranic mu pohraničníci neumožnili ani o den později.

Porošenko je na Ukrajině vyšetřován kvůli podezření z velezrady, z financování terorismu a z vytvoření teroristické organizace. Podle úřadů se ještě před zvolením do čela státu v roce 2014 dohodl - i s lidmi z nejvyššího vedení Ruska - na nákupu uhlí za 1,5 miliardy hřiven (asi 1,16 miliardy Kč) z území ovládaného proruskými separatisty v oblasti Donbasu. Tento nákup zvýšil podle vyšetřovatelů závislost Ukrajiny na Rusku a na separatistech nebo podkopal hospodářskou bezpečnost státu.

Soud v Kyjevě odmítl nařídit Porošenkovo zatčení, ale uložil mu povinnost spolupracovat s úřady a vyhovět jejich případným předvoláním. Bývalý prezident, jemuž v případě odsouzení hrozí až 15 let vězení, označuje obvinění za smyšlená.

V Luhanské oblasti zemřel při ruském ostřelování humanitárního vozidla francouzský novinář, uvedl gubernátor. Podle něj pracoval pro stanici BFMTV.

Státy EU podrobnosti ropného embarga nedohodly, podpořit by jej měli lídři

Snaha zástupců zemí Evropské unie dojednat v posledních hodinách před summitem lídrů podrobnosti téměř měsíc domlouvaného embarga na ruskou ropu byla dnes neúspěšná. Zákaz jejího dovozu s dočasnou výjimkou pro přepravu ropovody by podle navrhovaných závěrů vrcholné schůzky měli večer podpořit prezidenti a premiéři, na finální podobě sankčního balíku obsahujícího embargo se však shoda očekává až po summitu. Sdělily to diplomatické zdroje. Námitky vůči postupnému ukončení importu ropy z Ruska má stále Maďarsko.

Šestý soubor sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu Evropská komise navrhla začátkem května. Jeho zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku. Proti se však postavila Budapešť, která se nespokojila s odkladem, který mělo Maďarsko dostat stejně jako Česko a Slovensko.

Brusel proto nyní navrhl zakázat pouze dovoz ruské ropy tankery, jimiž do Evropy proudí kolem tří čtvrtin dovozu z Ruska. Na ropovod Družba zásobující zejména trio zmíněných zemí se embargo prozatím vztahovat nemá. Ani na tento návrh, který vyšel vstříc dalšímu maďarskému požadavku, však zatím vláda premiéra Viktora Orbána není s odkazem na vlastní ekonomické zájmy ochotna kývnout. Naproti tomu Česko a Slovensko se k němu podle diplomatů po zohlednění některých svých námitek stavějí kladně. Obě země měly problém s tím, že upravené ropné produkty dovezené ropovody nebude možné prodávat do dalších zemí, což by zejména Česku znemožňovalo nákup z rafinerií v sousedních státech.

Šéfové unijních států, kteří se v Bruselu sejdou dnes později odpoledne, dostanou na stůl k potvrzení závěry hovořící o zákazu dovozu ropy a ropných produktů z Ruska s "dočasnou výjimkou pro surovou ropu přepravovanou potrubím". Státy by se podle navrhovaného prohlášení lídrů měly na podrobnostech této výjimky shodnout nejdříve, jak to bude možné. Zvláště Polsko a pobaltské země přitom nejsou s tempem přijímání šestého sankčního balíku spokojeny a chtějí Moskvu o peníze za prodej ropy připravit co nejdříve. Ačkoli Orbán minulý týden vyhlašoval, že téma nechce na summitu vůbec otevírat, čeká patrně právě maďarského premiéra dlouhá debata nejen s lídry těchto zemí.

V Severodoněcku se boje přesunuly do ulic města

V ulicích východoukrajinského Severodoněcku se odehrávají tvrdé boje s ruskými vojáky a oběti přibývají s každou hodinou, řekl v telefonickém rozhovoru s agenturou AP starosta města Oleksandr Strjuk. Ruští vojáci podle něj postupují k centru zcela zničeného města.

„Počet obětí roste každou hodinu, ale uprostřed pouličních bojů nedokážeme počítat mrtvé a raněné," uvedl starosta. Ve městě je podle něj asi 12 tisíc až 13 tisíc civilistů. Před válkou měl Severodoněck přes sto tisíc obyvatel. Ti, kteří zůstávají, se před bombardováním uchýlili do sklepů či krytů.

Podle starosty jsou v Severodoněcku přerušeny dodávky energie a také komunikační linky. Ruské dělostřelecké útoky zničily kritickou infrastrukturu a 90 procent budov, píše AP. Podle odhadů starosty ve městě od začátku války zemřelo na 1500 civilistů, a to jak kvůli útokům samotným, tak také kvůli chybějícím lékům a nemožnosti dostat se k náležité zdravotní pomoci.

Polsko zvažuje další LNG terminál pro Česko a Slovensko

Polsko by mohlo vybudovat ještě jedno plovoucí zařízení na příjem zkapalněného zemního plynu (LNG), které by stálo vedle toho, které už Varšava plánuje u Gdaňsku. Řekla to ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Polsko podle ní výstavbu zvažuje proto, že značný zájem o nákup LNG má Česká republika a Slovensko. Obě tyto země se snaží co nejrychleji zbavit závislosti na zemním plynu z Ruska.

„Můžeme posoudit různé možnosti. Mohli bychom otevřít další zařízení FSRU a pronajmout další plavidlo, to by ale bylo na zodpovědnosti našich partnerů," řekla Moskwová serveru BiznesAlert.

Český ministr průmyslu Jozef Síkela už dříve deníku E15 řekl, že Česká republika jedná o pronájmu kapacity plovoucího LNG terminálu, konkrétně s Nizozemskem, Německem a Polskem. Premiérka severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Manuela Schwesigová pak uvedla, že Německo potřebuje terminály na LNG nejen na pobřeží Severního moře, ale kvůli zásobování východu země a také České republiky rovněž na pobřeží Baltu.