Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

ANO chce zkrátit dobu, po niž stát platí běžencům z Ukrajiny zdravotní odvody

Poslanci opozičního hnutí ANO navrhnou další zkrácení doby, po niž hradí stát uprchlíkům z Ukrajiny zdravotní pojištění. Podle vládního návrhu by to mělo být nejvýše 180 dnů. ANO také žádá úpravu výjimky ze zákazu vydávání víz Rusům a Bělorusům. Pozměňovací návrhy dnes představili Milan Brázdil a Drahoslav Ryba (oba ANO) při projednávání novely zákona zvaného lex Ukrajina, která mimo jiné zpřísňuje pravidla poskytování humanitární dávky běžencům. Sněmovna bude o předloze hlasovat ještě dnes, jedná o ní zrychleně ve stavu legislativní nouze. Nyní stále pokračuje debata, poslanci si ale odhlasovali možnost večerního jednání.

Zdravotní pojištění by měl stát hradit uprchlíkům vyjma dětí a seniorů podle vládní předlohy nejvýše zhruba půl roku místo nynějšího jednoho roku ve snaze motivovat je k zaměstnání. Brázdil v obhajobě svého pozměňovacího návrhu uvedl, že 90 dnů či případně 60 dnů by bylo dostatečných k tomu, aby si Ukrajinci nějakou práci našli. "Práce je dost a my je rádi zaměstnáme," uvedl. Někteří koaliční poslanci takový záměr zpochybnili. "Nejsem si jistý, jestli na lidi, kteří neznají jazyk, kteří se tady opravdu neumí pohybovat, tak mít na ně takové nároky, to si nejsem úplně jistý, jestli to je zrovna pomoc, kterou my jako Češi bychom mohli velkoryse dát," řekl Petr Letocha (STAN).

Ryba navrhuje, aby se výjimka z nepřijatelnosti vydávání oprávnění pobytu Rusům a Bělorusům na zastupitelských úřadech mohla výslovně vztahovat zejména na partnery či partnerky Čechů a Češek, kteří žili ve společném svazku, ale nebyli sezdáni. Vláda předpokládá výjimky zejména pro rodinné příslušníky nebo pro Rusy a Bělorusy, kteří čelí ve své vlasti pronásledování z politických důvodů.

Zástupci opozičních ANO i SPD předlohu v diskusi podpořili, přichází ale podle nich pozdě. "Kdyby se reagovalo daleko dříve, tak bychom možná neměli naplněna některá nádraží a nezačala by sociální turistika," uvedla místopředsedkyně Sněmovny a stínová ministryně vnitra ANO Jana Mračková Vildumetzová. Podle předsedy SPD Tomia Okamury vláda nezvládá migraci z Ukrajiny ani po třech měsících a omezující novelu předložila až po tlaku opozice. "Vláda Petra Fialy a ministr vnitra Vít Rakušan z hnutí STAN udělali z České republiky nejlepší bankomat v Evropě, ovšem za peníze občanů," uvedl.

Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) ale zdůraznila, že na uprchlickou vlnu bylo nutné reagovat rychle a nynější novela odráží dosavadní zkušenosti. Bude možné pokračovat v rychlé pomoci lidem, kteří utíkají před válkou, a vytvoří se podmínky, aby bylo možné oprávněnost této pomoci lépe kontrolovat, poznamenala.

Předloha zejména předpokládá to, že ukrajinští uprchlíci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky pobírat pětitisícovou humanitární dávku nebudou. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku, což má zabránit takzvané dávkové turistice. Novela upravuje rovněž třeba příspěvek pro domácnosti za bezplatné ubytovávání běženců.

Novela dále výslovně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu. Naopak zkrátí dobu, v níž musí uprchlík nahlásit změnu místa pobytu. Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem.

Ruský Gazprom kvůli sporu o platby přestane dodávat zemní plyn dánské společnosti Orsted a také do Německa britské firmě Shell Energy.

Ukrajinský prezident přivítal, že EU přijala další sankce proti Rusku, prodleva přes 50 dnů mezi pátým a šestým balíkem je ale pro něho nepřijatelná.

Lídři zemí EU se shodli na způsobu, jak se zbavit energií z Ruska

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi.

Lídři vyzvali k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezónou. Ve snaze regulovat dopad rostoucích cen elektřiny a plynu rovněž pověřili Evropskou komisi, aby prověřila možnosti zavedení cenových stropů, o nichž mluví zvláště jihoevropské země.

Evropský blok se kvůli ruské agresi připravuje na postupné ukončení dovozu fosilních paliv, jejichž prodej zajišťuje Moskvě klíčové zdroje na financování válečného tažení. Lídři se na summitu v principu shodli na částečném zákazu dovozu ropy, v srpnu začne platit dříve dohodnuté embargo na import uhlí. Plyn, na jehož přísunu jsou unijní země nejzávislejší, zatím není na pořadu dne, mnoho států však na ukončení jeho odběru tlačí.

"Musíme mít jasnou odpověď na to, jak se opravdu zbavit závislosti na dodávkách fosilních paliv z Ruska," řekla po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Rusko je nejen nežádoucím, ale i nespolehlivým dodavatelem a EU se musí připravit na možná omezení ze strany Moskvy, dodala.

Summit se podle ní shodl na cestách, kterými by unie měla ruské energie nahradit. Patří mezi ně zejména urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům. Šéfové států a vlád podpořili mimo jiné urychlené vydávání povolení pro obnovitelné projekty a investice do solárních, vodních větrných, vodíkových zdrojů či tepelných čerpadel.

Komise v polovině května navrhla využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík až 300 miliard eur (7,4 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů měly sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů.

Rusko očekává, že po částečném ropném embargu EU najde pro svoji ropu jiné kupce

Rusko si po částečném zákazu dovozu ropy do Evropské unie najde pro svoji ropu jiné kupce. Uvedl to stálý zástupce Ruska při mezinárodních organizacích ve Vídni Michail Uljanov v reakci na pondělní rozhodnutí summitu sedmadvacítky, která počítá s ukončením dovozu většiny ruské ropy do regionu do konce letošního roku.

Částečné embargo na ruskou ropu je součástí nového balíčku opatření, jejichž cílem je potrestat Kreml za invazi na Ukrajinu. Embargo se vztahuje na ruskou ropu dováženou do EU po moři. Pro dovoz ropovodem byla po odporu Maďarska vyčleněna výjimka.

"Jak správně řekla včera, Rusko si najde jiné dovozce," uvedl Uljanov na twitteru v reakci na poznámku prezidentky Evropské komise Ursuly von der Leyenové. "Pozoruhodné je, že nyní popírá své vlastní včerejší prohlášení. Velmi rychlá změna myšlení naznačuje, že EU není v dobrém stavu," dodal.

Von der Leyenová uvítala dohodu bloku o ropných sankcích. Uvedla, že tato politika do konce roku omezí přibližně 90 procent dovozu ropy z Ruska do bloku. Brzy se podle ní EU vrátí k otázce zbývajících deseti procent ropy z ropovodů.

Ruská ropa se na celkovém dovozu ropy do EU podílí 36 procenty. Rusko je třetím největším producentem ropy na světě, za Spojenými státy a Saúdskou Arábií, a největším vývozcem ropy na světové trhy. Je také významným producentem a vývozcem zemního plynu.

Výzkumník Oxfordského institutu pro energetická studia Adi Imsirovic řekl CNBC, že rozhodnutí EU otevírá cestu k tomu, aby EU a USA zvýšily tlak na další země dovážející ruskou energii, jako je Indie, aby zavedly podobná opatření na ruskou ropu. Dříve bylo obtížné žádat například Indii, aby snížila svůj dovoz, pokud to EU sama neudělala.

Indie je třetím největším dovozcem ropy na světě a zaznamenává od ruské invaze na Ukrajinu neustálý nárůst dovozu ropy z Ruska, vyplývá z údajů společnosti Refinitiv Eikon. Země odmítla kritiku svých pokračujících nákupů ruské energie kvůli válce na Ukrajině a uvedla, že náhlé zastavení dovozu ruské ropy by v konečném důsledku poškodilo její spotřebitele.

Také Čína v tichosti zvyšuje nákupy ropy z Ruska za zvýhodněné ceny, upozornila agentura Reuters. Zdá se, že největší světový dovozce ropy se snaží zaplnit výpadek vzniklý přerušením vztahů západních odběratelů s Ruskem.

Kyjev vítá částečný zákaz dovozu ruské ropy do EU, oslabí sílu Ruska vést válku

Ukrajinské ministerstvo zahraničí přivítalo částečný zákaz dovozu ruské ropy do EU, na kterém se na summitu v Bruselu dohodli lídři sedmadvacítky. Podle Kyjeva to poškodí ruskou ekonomiku a oslabí možnosti Kremlu vést válku.

"Očekáváme, že do konce roku 2022 Rusko přijde až o 90 procent vývozu ropy do Evropy," uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení. "To znamená, že ruská válečná mašinérie nebude dostávat desítky miliard eur na boj proti Ukrajině," píše se také v prohlášení. Kyjev ale také výslovně kritizuje Maďarsko za to, že "kvůli jeho odporu bylo schvalování embarga příliš dlouhé a zůstaly v něm výjimky".

Zákaz se bude vztahovat na dovoz suroviny tankery, zatímco přeprava ropovodem Družba má mít výjimku. Jeho jižní větví proudí ropa také přes Slovensko do Česka.

Zástupce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Ihor Žovkva už dříve během dneška řekl, že přijetí sankcí trvalo moc dlouho a opatření jsou k zastavení ruské agrese příliš děravá.

Ministři zahraničí ČR a Itálie se shodli na podpoře Ukrajiny i rozšíření EU

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se s italským protějškem Luigim Di Maiem shodl na podpoře Ukrajiny, nutnosti protiruských sankcí i na podpoře rozšíření Evropské unie o země západního Balkánu. Ministři dnes jednali v Praze. V tiskové zprávě o tom informovala česká diplomacie.

Ministři hovořili o bilaterálních otázkách, aktuální situaci na Ukrajině napadené Ruskem či o nadcházejícím českém předsednictví v Radě EU. "Shodli jsme se na další všestranné podpoře Ukrajině, nutnosti sankcí vůči Rusku a také na podpoře integračních snah zemí západního Balkánu," uvedl Lipavský.

Šéfové diplomacií se shodli na tom, že Česko a Itálie zastávají podobné pozice k agresivnímu chování Ruska a nadále budou spolupracovat při poskytování materiální, vojenské i humanitární pomoci Ukrajině. Ministři hovořili také o migraci a snížení energetické závislosti na Rusku.

Itálie podle Lipavského patří mezi nejvýznamnější partnery ČR v EU i v Severoatlantické alianci (NATO). "Je naším šestým největším obchodním partnerem," poznamenal. Šéfové diplomacií tak řešili i další rozvoj vzájemného obchodu a rozšíření spolupráce v investicích a kultuře. Politici také podepsali memorandum o spolupráci a strukturovaných konzultacích.

Ruská armáda přišla podle Ukrajiny ve válce o 30 500 vojáků

Rusko přišlo za bojů na Ukrajině zhruba o 30 500 svých vojáků a ztratilo 3300 obrněných vozidel. Informoval o tom dnes list RBK-Ukrajina, avšak tyto údaje nelze nezávisle ověřit. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes oznámil, že se mu podařilo potvrdit 4074 obětí války na Ukrajině z řad civilistů. Úřad má informace také o více než 4800 zraněných.

Z přehledu RBK-Ukrajina vyplývá, že ruská armáda, která zahájila válku proti Ukrajině 24. února, od té doby ztratila 1358 tanků a 3302 obrněných vozidel. Bilance zahrnuje i ztráty z minulého dne - nejvíc jich bylo v Záporoží a Kryvém Rihu.

Ukrajinská agentura Unian uvedla, že ruský prezident Vladimir Putin dal armádě příkaz postoupit k administrativním hranicím obou separatistických republik na Donbasu do 1. července.

Kreml počítá s tím, že nejprve bude cíl splněn v Luhanské oblasti, jejíž část zaujímá samozvaná Luhanská lidová republika. V Doněcké oblasti je situace komplikovanější, takže tam je nejzazším termínem stanoveným Putinem 1. červenec.

Podle Unianu útočník nechce obsazovat obě republiky souběžně. Zástupci Luhanské lidové republiky tvrdí, že pod ruskou kontrolou je 95 procent území oblasti. Nyní se tam bojuje o Severodoněck, který byl administrativním centrem té části Luhanské oblasti, kterou dosud kontrolovala vláda v Kyjevě. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj řekl, že nebezpečí, že bude město obklíčeno, nehrozí.

UNHCR oznámil, že má potvrzené informace o smrti 4074 civilistů a zranění 4826 Ukrajinců. Předpokládá ale, že skutečný počet je výrazně vyšší, protože údaje z oblastí bojů přicházejí se zpožděním.

Mezi mrtvými je 1540 mužů, 1014 žen, 93 dívek, 100 chlapců a 69 malých dětí. Z mrtvých nebylo 1258 zatím identifikováno.

Slovenská prezidentka Čaputová promluvila v Kyjevě v ukrajinském parlamentu

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová dnes během návštěvy Kyjeva promluvila v ukrajinském parlamentu. V projevu podpořila co nejrychlejší vstup Ukrajiny do Evropské unie. Citovala také ukrajinského básníka Tarase Ševčenka a připomněla vojenský materiál, který Slovensko Ukrajině dodalo na obranu před ruskou agresí. O obsahu vystoupení před Verchovou radou informoval ukrajinský server Gazeta.

"Ukrajina hrdinně brání Evropu před Ruskem," řekla Čaputová. Ruského prezidenta Vladimira Putina přirovnala k Adolfu Hitlerovi, napsal na sociální síti Telegram ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko. Prezidentka také slíbila, že se Slovensko postará o ženy a děti, které byly nuceny opustit své domovy.

Během dopoledne Čaputová navštívila obce Boroďanka a Irpiň nedaleko Kyjeva, kde byly ostřelováním zasaženy civilní cíle, informoval kabinet prezidentky. Během krátké návštěvy se Čaputová rovněž setkala se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Bratislava slíbila zveřejnit podrobnosti o cestě po návratu Čaputové na Slovensko.

Čaputová je teprve druhou hlavou státu, která promluvila v ukrajinském parlamentu od začátku ruské invaze 24. února. Minulý týden v Kyjevě vystoupil polský prezident Andrzej Duda.

Český premiér Petr Fiala, jeho kolega z Polska Mateusz Morawiecki a nyní již bývalý šéf slovinské vlády Janez Janša byli v polovině března první západní představitelé, kteří se v tehdy ještě obleženém Kyjevě setkali se Zelenským. Slovenský premiér Eduard Heger se tehdy cesty odmítl účastnit.

Síkela: Solidarita v energetické nezávislosti na Rusku je pro Česko klíčová

Česká republika se bez solidarity Evropské unie na cestě za energetickou nezávislosti na Rusku neobejde. Na konferenci německého nadstranického lobbistického sdružení Hospodářská rada CDU to dnes prohlásil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Ministr, který kvůli nákaze koronavirem hovořil k účastníkům konference přes telemost, také řekl, že Evropa čelí ze strany necivilizovaného Ruska energetické válce.

"Pro nás jako vnitrozemský stát je solidarita mimořádně důležitá," řekl Síkela na konferenci Wirtschaftstag (Hospodářský den), kterou uspořádala Hospodářská rada CDU. Bez pomoci sousedů a dalších evropských zemí a posílení infrastruktury se Česká republika podle Síkely od závislosti na plynu a ropě z Ruska dokáže odpoutat jen těžko.

"Nemáme bohužel možnosti přímého napojení na zkapalněný zemní plyn (LNG), proto je pro nás velmi důležité si ho nepřímo zajistit, a to buď podílem na terminálu LNG, nebo alternativně přerozdělováním přes společnou nákupní platformu," řekl Síkela.

Česká republika by ráda získala podíl na některém z terminálů LNG, které chce Německo vybudovat prozatím na pobřeží Severního moře. Debatuje se také o terminálu na pobřeží Baltského moře, o který usiluje premiérka severoněmecké spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Manuela Schwesigová. Ta uvedla, že prospěch z tohoto terminálu by díky existujícímu plynovodu OPAL mělo i Česko.

Alternativou, o které Síkela hovořil, jsou společné nákupy zemního plynu v rámci Evropské unie.

"Nacházíme se ve válce, která se odehrává ve formě energetické války mezi naším civilizovaným světem na jedné straně a necivilizovaným Ruskem na straně druhé. A v této bitvě jsme tak silní, jak silný je nejslabší člen našeho společenství," řekl Síkela.

V případě ropy se Česká republika podle Síkely může od Ruska zcela odstřihnout, pokud se zvýší kapacita Transalpinského ropovodu (TAL). Ten vede do Německa a Rakouska z italského Terstu, kam tankery přivážejí ropu z celého světa. Na TAL je Česko napojeno přes produktovod IKL.

Experti : Prvotní šok z války český export zvládl, čeká ho pokles poptávky

Prvotní šok z války na Ukrajině český export podle odborníků zvládl. Jeho propadu ovšem zabránil růst vývozních cen energií, potravin a dalších položek. Exportéři se ale musejí připravit na zhoršující se situaci v celosvětové poptávce, klesající tendence experti předpokládají na letošní třetí čtvrtletí. Vyplývá to z tzv. indexu exportu, který připravují Raiffeisenbank a Asociace exportérů.

Hodnota vyvezeného zboží v březnu meziměsíčně podle Raiffeisenbank po sezonním očištění vzrostla o 0,3 procenta. Příčinou byly rostoucí vývozní ceny energií a jiného zboží. Objem exportu proti únoru ovšem klesl asi o čtyři procenta, meziročně se v březnu objem propadl přibližně o devět procent, uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Pohled na meziroční vývoj exportu je proto podle ní optimističtější z hlediska hodnoty vývozu, ale ne zlepšení výkonu.

Nové unijní sankce proti Rusku podle ruského expremiéra Medveděva poškodí obyčejné Rusy. Za jejich motiv označil nenávist vůči Rusku a Rusům.

Lidé v Buči se snaží zase žít. Někteří ale mají doma pořád sbalené batohy

Přední okna nahradila překližka v barvách modro-žluté ukrajinské vlajky a název nade dveřmi z velké části chybí. Hned vedle vchodu leží na zemi sbírka zničené ruské vojenské techniky včetně miny, plynová maska nebo zbytky ruského vojenského proviantu. „Tohle je (z raketometu) Grad, tohle taky. Toto je pozůstatek ručního protitankového granátometu. To je z rakety, byť nevím jaké,“ popsal majitel malého koktejlového baru v ukrajinském městě Buča Borys Tkačenko.

Ukrajinský soud vyměřil dvěma ruským vojákům za ostřelování civilních cílů v ukrajinské Charkovské oblasti trest 11 let a šest měsíců vězení.

Češi se řadí k největším zastáncům názoru, že za konflikt na Ukrajině může Rusko

Česko se ve střední a východní Evropě řadí k zemím, jejichž obyvatelé nejčastěji zastávají názor, že za konflikt na Ukrajině je zodpovědné Rusko. Na opačné straně žebříčku devíti států skončilo Maďarsko, Bulharsko a Slovensko. V České republice také stoupl podíl zastánců Evropské unie a NATO. Vyplývá to z výsledků průzkumu, které dnes zveřejnila slovenská nevládní organizace Globsec.

Téměř čtyři pětiny (78 procent) Čechů uvedlo, že za konflikt na Ukrajině může Rusko, které sousední zemi v únoru vojensky napadlo. Větší podíl obyvatel ze zkoumaných zemí zastává zmíněný názor pouze v Polsku (87 procent). Naopak v Maďarsku to bylo jen 48 procent, v Bulharsku polovina obyvatel a na Slovensku 51 procent.