Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Německo Ukrajině dodá systém protivzdušné obrany IRIS-T, oznámil kancléř Olaf Scholz ve Spolkovém sněmu. Zesílení dodávek těžkých zbraní Kyjevu po Berlínu požadovala samotná Ukrajina i německá opozice. Scholz zdůraznil, že Německo poskytuje Ukrajině zbraně nepřetržitě od začátku války.

„Tímto Ukrajině umožníme bránit celé velkoměsto před ruskými leteckými útoky,“ řekl dnes Scholz k poskytnutí systému IRIS-T, který vyrábí německá zbrojovka Diehl.

Šéf německé vlády dále řekl, že Německo už Ukrajině od začátku ruské invaze z 24. února poslalo více než 15 milionů nábojů, sto tisíc granátů a více než pět tisíc protitankových min. „Naposledy se vláda rozhodla, že dodáme nejmodernější systém protivzdušné obrany, který Německo má, v podobě IRIS-T,“ řekl Scholz poslancům. Bezpečnostní zdroj už minulý měsíc Reuters sdělil, že Německo zvažuje dodávku systémů IRIS-T SLM, což je systém s raketami středního doletu země-vzduch.

Gazpromu klesl vývoz plynu mimo bývalý Sovětský svaz o 28 procent

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom od začátku roku do konce května vyvezla do zemí mimo bývalý Sovětský svaz 61 miliard metrů krychlových plynu, což je meziroční pokles o 27,6 procenta. Firma také uvedla, že v uvedeném období vytěžila 211,4 miliardy metrů krychlových plynu, což je meziročně o 4,8 procenta méně.

Gazprom v úterý kvůli sporu o platby zastavil dodávky plynu do Nizozemska. Ode dneška ze stejného důvodů surovinu nedodává dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

Čtěte více >>>

Pražský magistrát uzavře k 15. červnu centrum pro uprchlíky ve Vysočanech

Pražský magistrát uzavře k 15. červnu centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Důvodem je přetíženost hlavního města a chybějící systém přesunu do jiných méně vytížených krajů. Centrum bude uzavřeno na dobu neurčitou, a to dokud vláda nepředstaví systém přerozdělování uprchlíků, nebo se nevyrovná zátěž mezi kraji. Po dnešním jednání magistrátního krizového štábu to oznámil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). 

Celý článek najdete zde >>>

Papaž vyzval k ukončení blokády ukrajinských přístavů

Papež František dnes vyzval k ukončení blokády ukrajinských přístavů, aby z nich mohly opět být vyváženy zemědělské produkty. Nepoužívejte, prosím, obilí jako válečnou zbraň, řekl papež během generální audience na Svatopetrském náměstí v Římě.

„Existují velké obavy kvůli blokování pšenice, na níž závisí miliony lidí, zejména v chudých zemích,“ řekla hlava katolické církve na závěr generální audience. Papež také naléhavě vyzval všechny strany, aby vyvinuly maximální úsilí v této věci a zaručily všem právo na jídlo.

Ruská invaze na Ukrajinu, která začala 24. února, mimo jiné ochromila vývoz ukrajinských zemědělských produktů. Ruská armáda blokuje ukrajinské přístavy v Černém moři, kde uvázly miliony tun obilí. Rusko ze situace viní západní sankce a tvrdí, že za problémy může Kyjev, protože zaminoval ukrajinské přístavy.

Čaputová: Slovenslo a Ukrajina dohodly detaily dodávky houfnic

Zástupci Slovenska a Ukrajiny během úterní návštěvy slovenské prezidentky Zuzany Čaputové doladili kontrakt na dodávku houfnic Kyjevu. „Je to komerční kontrakt mezi Ukrajinou a firmou na Slovensku. Dohodly a doladily se poslední věci,“ uvedla slovenská prezidentka po návratu z Ukrajiny. Smlouva by podle ní po uzavření měla být brzy naplněna.

Na rozdíl od předchozích dodávek vojenského materiálu včetně raketového systému S-300 nepůjde v případe houfnic o slovenský dar Ukrajině.

Houfnice Zuzana na kolovém podvozku Tatra vyrábí státem kontrolovaná firma Konštrukta-Defence. Dostřel houfnic v závislosti na použitých střelách ráže 155 milimetrů dosahuje až více než 50 kilometrů. Detaily ohledně dodávek houfnic na Ukrajinu Čaputová neuvedla. Už v květnu poslaly Ukrajině houfnice M777 s doletem 25 kilometrů Spojené státy, Česko Kyjevu poskytlo houfnice Dana. Slovenské houfnice Zuzana jsou jejich moderní verzí.

Rusové ovládají většinu Severodoněcku

Ruští vojáci mají pod kontrolou zhruba 70 procent města Severodoněck, které je nyní správním střediskem východoukrajinské Luhanské oblasti. Potvrdil to na komunikační platformě Telegram luhanský gubernátor Serhij Hajdaj. 

Hajdaj sice připustil, že ruští vojáci ovládli většinu Severodoněcku, ale odmítl tvrzení, že ukrajinští obránci v oblasti budou obklíčeni, a prohlásil, že celou Luhanskou oblast se Rusům dobýt nepodaří. Podle něj ukrajinské oddíly stále mají možnost manévrování.

V samotném Severodoněcku je podle gubernátora poničených 90 procent domů a 60 procent z nich je téměř nemožné obnovit. Úplně zničená je prý také veškerá zásadní infrastruktura, přičemž civilisté nemohou město opustit.

Aktivita v ruském průmyslu se navzdory válce s Ukrajinou v květnu vrátila k růstu, index nákupních manažerů S&P Global vystoupil nad 50 bodů.

Gazprom zastavuje dodávky Shellu a dánskému Orstedu

Ruský plynárenský podnik Gazprom oznámil, že ukončuje dodávky zemního plynu britskému Shellu a dánské energetické společnosti Orsted. Obě odmítly platit za dodávky v rublech.

Ve válce každý den padne 60 až 100 ukrajinských vojáků, řekl v pravidelném videu prezident Volodymyr Zelenskyj. Dalších přibližně 500 vojáků je na frontě zraněno. Kyjev o svých ztrátách hovoří zřídka.

USA dodají Ukrajině raketomety HIMARS

USA dodají Ukrajině pokročilejší raketové systémy a munici, které jí umožní provádět přesnější údery na klíčové cíle na Ukrajině. Ve svém příspěvku pro deník The New York Times to uvedl americký prezident Joe Biden. Prezident zároveň zdůraznil, že USA nepodporují Ukrajinu v tom, aby prováděla útoky na cíle vně svých hranic. Nejmenovaný představitel Bidenovy administrativy vzápětí podle zahraničních agentur upřesnil, že Spojené státy pošlou Ukrajině raketomety HIMARS.

Šéf Bílého domu podtrhl, že USA nechtějí konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, přestože se hodlají nadále podílet na posilování východního křídla NATO. Spojené státy také nebudou usilovat o svržení ruského prezidenta Vladimira Putina, který na konci února rozpoutal válku na Ukrajině.

Už v pondělí Biden řekl, že USA neposkytnou Ukrajině žádné raketové systémy, které by jí umožnily provést útoky na ruském území. Jakýkoli zbraňový systém ale může dosáhnout do Ruska, pokud je umístěn dostatečně blízko u hranic, podotkla agentura AP.

Salvové raketomety HIMARS, které Washington dodá Kyjevu, mají dosah asi 80 kilometrů. Nepůjde tedy o systémy s velmi dlouhým dosahem, které mají USA rovněž k dispozici. Oproti technice, kterou má Ukrajiny nyní k dispozic, jde ale stále o zlepšení.

OPEC zvažuje vyloučení Ruska z dohody o těžbě ropy, napsal WSJ

Někteří členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zvažují možnost pozastavit účast Ruska na dohodě o těžbě ropy, protože západní sankce a částečný zákaz dovozu do Evropské unie začínají snižovat schopnost země těžit více ropy. Uvedl to list The Wall Street Journal s odvoláním na informace od delegátů OPEC.

Pokud by Rusko nebylo součástí dohody, mohlo by to otevřít cestu Saúdské Arábii, Spojeným arabským emirátům a dalším zemím z OPEC k výraznému zvýšení těžby ropy. To požadují USA a evropské země, protože invaze na Ukrajinu poslala ceny ropy nad 100 USD za barel.

Rusko je jedním ze tří největších producentů ropy na světě. Loni se dohodlo s OPEC a devíti dalšími zeměmi, že bude každý měsíc zvyšovat těžbu. Ale nyní se očekává, že jeho těžba letos klesne přibližně o osm procent. Zatím není jasné, zda by Rusko s vyjmutím z dohody o těžbě souhlasilo.

Zatím se neobjevil formální tlak na OPEC, aby těžil více ropy, a nahradil tak případný výpadek ruských dodávek. Někteří členové z Perského zálivu ale začali plánovat zvýšení těžby někdy v příštích měsících, dodali delegáti.

Analytici už delší dobu upozorňují, že kapacitu na zvýšení dodávek má pouze Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Generální tajemník OPEC Mohammad Barkindo nedávno upozornil, že není v silách ostatních producentů nahradit vývoz z Ruska, který činí sedm milionů barelů denně.

Pravidla poskytování podpory běžencům z Ukrajiny budou zřejmě přísnější

Ukrajinští uprchlíci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už zřejmě nebudou pobírat pětitisícovou humanitární dávku. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku, což má zabránit takzvané dávkové turistice. Změny přinese novela zákona zvaného lex Ukrajina. Sněmovna ji dnes schválila zrychleně ve stavu legislativní nouze hlasy 158 ze 161 přítomných poslanců. Předlohu nyní posoudí senátoři. Podrobnosti čtěte tady.

Stát bude hradit ukrajinským uprchlíkům zdravotní odvody zřejmě 150 dnů. Zkrácení doby prosadilo ve Sněmovně ANO se souhlasem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09).

Vláda projedná odchod Česka ze Spojeného ústavu jaderných výzkumů u Moskvy

Rozhodnutí o ukončení členství Česka ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů (SÚJV) v Dubně nedaleko Moskvy, které avizoval ministr školství Petr Gazdík (STAN) po útoku ruské armády na atomovou elektrárnu v ukrajinském Záporoží, ve středu probere vláda. Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová ČTK sdělila, že spolupráce byla založena na smlouvě prezidentského typu. O jejím rozvázání musí rozhodnout vedle vlády také obě komory parlamentu a prezident republiky.

O ukončení spolupráce rozhodl Gazdík 4. března, uvedl tehdy, že nepovažuje za možné nadále spolupracovat na výzkumu jaderných technologií se státem, který vojensky ohrozil mírové využití jaderné energie. V ruském ústavu tehdy pracovalo asi 30 odborníků z Česka.

Po ruském útoku na záporožskou elektrárnu na jihovýchodě Ukrajiny vypukl v pětipodlažním výcvikovém zařízení požár, který byl později uhašen. Podle Gazdíka byly útokem porušeny ženevské úmluvy, které zakazují mimo jiné útoky na jaderné zdroje elektrické energie.

SÚJV je mezinárodní organizace zabývající se výzkumem zejména v jaderné a částicové fyzice. Československo patřilo v roce 1956 mezi jeho zakládající členské státy. Vědecký přínos účasti České republiky v tomto ústavu je podle Gazdíka nezpochybnitelný, což podle něj ukázalo i poslední hodnocení přínosů členství ve výzkumných mezinárodních organizacích z roku 2021.

Ruští vojáci se snaží obklíčit ukrajinské jednotky u Severodoněcku

Ruští vojáci pokračují ve snaze obklíčit ukrajinské jednotky v Severodoněcku a připravují ofenzivu na nedaleká města Siversk a Rajhorodok, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruskojazyčný server BBC upozornil, že dobytí obou měst západně od dvojměstí Severodoněck-Lysyčansk by ruskou armádu o krok přiblížilo k obklíčení a odříznutí ukrajinské armády v celé oblasti. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj dnes oznámil, že ruští vojáci zasáhli v Severodoněcku nádrž s kyselinou dusičnou. Nad městem se vznáší narůžovělý oblak.

Rusko ve směru na Severodoněck a Bachmut s podporou dělostřelectva a minometů stále podniká aktivní útočné operace. "Nepřítel se snaží plně pod kontrolu získat město Severodoněck a v tomto směru obklíčit (ukrajinské jednotky)," napsal ve večerním hlášení ukrajinský generální štáb.

O východoukrajinský Severodoněck ruští a ukrajinští vojáci tvrdě bojují. Jednotky Moskvy v pondělí pronikly na severovýchodní a jihovýchodní okraj města, podle dopoledních zpráv tamního starosty frontová linie nyní protíná střed města. Přesnou situaci však nelze kvůli aktivním bojům zjistit.

Podle gubernátora oblasti Hajdaje dnes v Severodoněcku ruský letecký útok zasáhl nádrž s kyselinou dusičnou, která se nacházela v areálu tamního chemického závodu. Zbývající obyvatele města gubernátor vyzval, aby si doma vyrobili ochranné roušky, píše Unian.

Rusko se podle dřívějších zpráv analytiků původně na východě Ukrajiny snažilo vojáky Kyjeva široce obklíčit, po neúspěších ale zvolilo strategii dílčích obchvatů menších buněk. Na severní části pomyslných "kleští" se nyní ruští vojáci připravují na ofenzivu u měst Siversk, na půl cesty mezi Severodoněckem a Slavjanskem, a Rajhorodok, několik kilometrů severovýchodně od Slavjansku.