Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Soros: Putin není ve sporu o plyn tak silný, jak předstírá

Vyjednávací pozice Vladimira Putina v obchodování s plynem není tak silná, jak ruský prezident předstírá. Uvedl to americký finančník a filantrop maďarského původu George Soros. Evropa má podle něj na Putina solidní páky. V dopise italskému premiérovi Mariu Draghimu Soros napsal, že Putin zcela zjevně Evropu vydírá a hrozí zadržováním dodávek plynu, pokud už to zrovna nedělá.

„Udělal to už před rokem. Plyn umístil do zásobníků, než aby jej posílal do Evropy. Tím vznikl nedostatek, vzrostly ceny a on získal spoustu peněz," napsal v pondělí Soros o ruském prezidentovi.

Rusko už zastavilo dodávky plynu Finsku, Polsku a Bulharsku. Soros ale tvrdí, že i Evropa má na Putina páky. „Odhaduje se, že kapacita ruských zásobníků bude do července plná. Evropa je jeho jediný trh. Pokud nebude dodávat do Evropy, bude muset ukončit těžbu na Sibiři, odkud ten plyn proudí. Jde zhruba o 12 tisíc vrtů. Nějakou dobu trvá, než se zavřou, ale až budou zavřené, bude je kvůli stáří toho zařízení těžké znovu otevřít," napsal Soros v dopise italskému premiérovi.

Evropa musí podle něj podniknout urychlené přípravy a teprve pak začít vyjednávat. „Bez nich by bylo velmi těžké ty útrapy v podobě náhlého zastavení dodávek politicky ustát," řekl Soros. „Evropa by pak musela zavést vysokou daň na dovoz plynu," dodal.

Rusové se zakopávají na jihu Ukrajiny

Uskupení ruských vojsk v Chersonské oblasti a v okupovaných okresech Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny budují již třetí obrannou linii, což svědčí o záměru Ruska pevněji se usadit na těchto územích, upozornil mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj. 

„V Chersonské oblasti, na okupovaném území Záporožské oblasti vidíme posilování jednotek přemístěných z (anektovaného) Krymu. Také vidíme, jak silné uskupení nyní Rusko rozmisťuje na okupovaném území jihu Ukrajiny," řekl mluvčí podle listu Ukrajinska pravda. 

Z Mariupolu už odplulo pět zahraničních lodí, uvádí Rusko

Z přístavu v ukrajinském Mariupolu, který nyní okupují ruské jednotky, už odplulo pět zahraničních lodí, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez uvedení podrobností. Ukrajinské přístavy, které Rusové blokují, se ocitly v centru pozornosti kvůli obavám, že problémy s vývozem obilí z Ukrajiny přispějí ke zvýšení cen potravin a prohloubí jejich nedostatek v některých zemích. Tvrzení Moskvy o vyplutí lodí nelze nezávisle ověřit.

„Ruští ženisté v úterý odminovali mariupolský přístav a odborníci ruské Černomořské flotily odstranili z plavební dráhy ukrajinskou pohraniční hlídkovou loď, kterou potopili členové pluku Azov. Díky tomu mohlo pět zahraničních lodí vyplout na moře," sdělila na středečním brífinku mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Ruské ministerstvo obrany ve středu večer kromě toho oznámilo, že otevře námořní koridory pro proplutí lodí. Koridory mají fungovat denně od 08:00 do 19:00 moskevského času (07:00 až 18:00 SELČ) po trase z Mariupolu a přístavů Cherson, Nikolajev, Černomorsk, Očakiv, Oděsa a Južne, uvedlo ministerstvo.

Ruská centrální banka na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle měnového výboru banky díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles.

Centrální banka na konci února, jen několik dní po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, úrok více než zdvojnásobila na 20 procent. V dubnu ale dvakrát úroky snížila, vždy o tři procentní body.

EU, USA a Británie budou pomáhat při vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině

Evropská unie, USA a Velká Británie vytvořily konzultační skupinu, která má pomoci Ukrajině v její snaze vyšetřit válečné zločiny spáchané na jejím území během ruské invaze. Hlavním cílem skupiny ACA bude poskytovat podporu ukrajinské generální prokuratuře.

Skupina bude ukrajinské prokuratuře konkrétně pomáhat se zaznamenáváním podezření na spáchání válečných zločinů ruskými vojáky na Ukrajině a s přechováváním a analýzou důkazů o těchto činech. Většina kriminálních expertů ze skupiny bude přitom z bezpečnostních důvodů působit převážně z Polska.

„Je velice důležité zajistit, že všichni, kdo jsou zodpovědní za hrozná zvěrstva spáchaná během ničím nevyprovokované ruské agrese na Ukrajinu, budou pohnáni před soud," řekl k iniciativě šéf diplomacie EU Josep Borrell.

Globální recesi se vyhneme jen těžko, řekl prezident Světové banky

Invaze ruských vojsk na Ukrajinu a její dopady na ceny potravin a energií a na dostupnost hnojiv hrozí vyvolat globální recesi, řekl prezident Světové banky David Malpass. Upozornil, že růst německé ekonomiky, která je čtvrtou největší na světě, kvůli vyšším cenám energií už výrazně zpomalil. Snížená produkce hnojiv by pak mohla zhoršit situaci i jinde.

„Když se podíváme na globální hrubý domácí produkt, je těžké si nyní představit, jak se vyhneme recesi," prohlásil Malpass na schůzce s podnikateli pořádané Americkou obchodní komorou. Konkrétní prognózu však neposkytl a nenaznačil ani, kdy by recese mohla začít.

Azovské moře je pro Ukrajinu navždy ztraceno, prohlásil krymský vicepremiér

„Azovské moře je pro Ukrajinu navždy ztraceno. Přístavy v Záporoží a Chersonu nebudou nikdy znovu ukrajinské,“ prohlásil podle ruské státní agentury RIA Novosti vicepremiér Ruskem dosazené vlády Krymu Georgij Muradov.

Chybný ruský odhad na počátku války, kdy Moskva nepředpokládala významnější ukrajinský odpor, a následná nečinnost ruských velitelů, vedly k významným ztrátám napříč ruskými elitními jednotkami, píše v pravidelném reportu o válce na Ukrajině britské ministerstvo obrany.

Především ruští výsadkáři, označovaní zkratkou VDV, utrpěli řadu významných a zdokumetovaných porážek. Nejprve na počátku invaze neuspěli při obsazování letitě Hostomel u Kyjeva, nedokázali rozhýbat postup ruských jednotek u východoukrajinského Izjumu a naposled utrpěli významné ztráty při neúspěšném pokusu o překročení řeky Severní Doněc.

Zelenskyj nechce postoupit území obsazené Ruskem, označil to za mnichovanství

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl názor některých západních politiků a komentátorů, kteří Kyjevu doporučili postoupit území okupované Ruskem výměnou za mírovou dohodu. Zelenskyj to řekl ve svém nočním videu. Srovnal to se snahami britských a francouzských politiků, kteří v roce 1938 schválili připojení části československého pohraničí k Německu v naději, že to zabrání nové válce.

Politici, kteří radí Ukrajině, aby se vzdala okupovaných území, podle Zelenského neberou v potaz osud milionů Ukrajinců, kteří v těchto oblastech žijí. Podle něj nad ukrajinskými zájmy nesmí převážit vůle těch, kteří spěchají, aby se mohli znovu scházet s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Vždy musíme myslet na lid a pamatovat si, že hodnoty nejsou jen slova," uvedl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident se například vymezil proti americkému listu The New York Times, který minulý týden napsal, že jednání o míru si ze strany Kyjeva zřejmě vyžádají tvrdé ústupky. „The New York Times možná psal něco podobného i v roce 1938," řekl Zelenskyj. Ten také kritizoval vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. „Vyvolává to pocit, že pan Kissinger nemá ve své kalendáři rok 2022 ale 1938," řekl ukrajinský prezident s další narážkou na odtržení Sudet a mnichovskou dohodu.

Madrid a Londýn varují před posilováním Ruska v Africe

Severoatlantická aliance by kvůli ruské hrozbě ve východní Evropě neměla zapomínat ani na další rizika, například na rostoucí vliv Ruska v Africe. Shodli se na tom dnes na jednání v Madridu ministři obrany Španělska a Británie Margarita Roblesová a Ben Wallace. Roblesová podle deníku El País označila situaci v Africe za „velmi znepokojující" a upozornila mimo jiné na šíření džihádismu či sílící ruskou vojenskou přítomnost, ať už oficiální, či ve formě žoldnéřů, na tomto kontinentě.

Španělská ministryně obrany jednala se svým britským protějškem v souvislosti s nadcházejícím summitem NATO, který se koná koncem června v Madridu a na němž má aliance přijmout nový strategický koncept aliance na další léta. Španělsko v něm chce zakotvit širší geografický záměr a výrazné zaměření aliance na východ chce podle deníku El País kompenzovat soustředěním na rizika z jihu.

Britský ministr obrany varoval, že ruský prezident Vladimir Putin korumpuje vlády v Africe a může využít migrační vlnu jako zbraň, podobně jako to udělal loni spojenec Moskvy Bělorusko na hranicích s Polskem.

Ukrajinský prezident by měl k českému Parlamentu promluvit 15. června

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by měl k českému Parlamentu promluvit 15. června. Poslanci a senátoři si jeho projev formou videopřenosu vyslechnou ve svých sídlech. Po večerním jednání vedení obou komor to novinářům řekli předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

„Neoficiálně už máme potvrzeno, že 15. 6. v 11:00 by mělo proběhnout společné zasedání k vyslechnutí projevu Zelenského,“ uvedla šéfka dolní komory. Poslanci a senátoři vyslechnou on-line projev každý v sídle své parlamentní komory, dodala.

„Domlouváme průběh, jaký to vystoupení pana prezidenta bude mít, kdo jiný by případně ještě promluvil a jakým způsobem bychom na to jako jednotlivé komory reagovali,“ uvedl Vystrčil.

V Rusku vznikl RuStore, alternativa k zahraničním obchodům s aplikacemi

Ruská internetová společnost VK dnes spustila obchod s aplikacemi RuStore. Učinila tak poté, co přístup ke svým službám pro uživatele v Rusku v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu omezily firmy Apple či Google. VK, která provozuje sociální síť VKontaktě, přezdívanou ruský Facebook, podle agentury Reuters uvedla, že testovací verze obchodu bude ode dneška přístupná pro uživatele operačního systému Android.

Celý článek najdete zde >>>

Moskva nabízí obyvatelům oblastí na jihu Ukrajiny ruské pasy, Kyjev to odsoudil

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, který obyvatelům ukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti usnadní podání žádosti o ruské občanství. Moskvou dosazené vedení Záporožské oblasti, kterou zčásti ovládají ruští vojáci, už zahájilo přípravy na vydávání ruských pasů. Ukrajina krok Moskvy považuje za „závažné narušení územní celistvosti“ a obává se, že Ukrajinci budou k přijetí ruského občanství nuceni, informovala agentura AFP.

Ruské síly od zahájení války na konci února obsadily významnou část jihoukrajinské Chersonské oblasti včetně oblastní metropole Chersonu a do jejího čela Moskva dosadila novou, proruskou správu. Nové vedení, které v pondělí zavedlo v platebním styku vedle ukrajinské hřivny i ruský rubl, již dříve uvedlo, že Putina požádá o připojení oblasti k Ruské federaci. Územní zisky mají ruské jednotky i v sousední Záporožské oblasti, a to od Azovského moře na jihu, až po řeku Dněpr na severu. Město Záporoží, které je oblastní metropolí, stále kontrolují ukrajinské síly.

Zjednodušený postup při podání žádosti o ruské občanství měli už dříve povolený obyvatelé samozvaných separatistických proruských útvarů na jihovýchodě Ukrajiny - Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

„Nucené vydávání pasů Ukrajincům v Chersonu a Záporoží je dalším důkazem zločinného cíle ruské války proti Ukrajině,“ uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí v prohlášení. Cílem Ruska je „zabrat a okupovat ukrajinská území a integrovat je právně, politicky a ekonomicky do Ruska“. Podle Kyjeva je dnes podepsaný dekret „hrubým porušením svrchovanosti a územní celistvosti Ukrajiny“ a také „norem a zásad mezinárodního práva“, uvedla AFP.

Podle vedení Záporožské oblasti dosazeného okupanty je zahájení vydávání ruských pasů otázkou několika dní. Ruskojazyčnému vysílání stanice BBC to řekl člen správy regionu Vladimir Rogov. „Administrativa upřesňuje seznamy dotčených lidí a připravuje infrastrukturu a zaměstnance pro organizaci vydávání ruských pasů. Je to náročná, ale velmi radostná záležitost,“ řekl Rogov. Sjednocení rodin z okupovaných ukrajinských území s příbuznými v Rusku přirovnal ke shledání německých rodin po pádu Berlínské zdi.

Putin vyzval vládu, aby obratem zvýšila důchody a minimální mzdu o 10 procent

Prezident Vladimir Putin vyzval ruský kabinet, aby od června zvýšil penze o deset procent. Ministr práce a sociálních věcí Anton Koťakov reagoval slovy, že takto zvýšené důchody začne penzijní fond vyplácet od 3. června. Desetiprocentní zvýšení Putin na zasedání ruské státní rady avizoval také u minimální mzdy a přislíbil větší podporu státu například v rodinné politice, informovala agentura TASS.

Celý článek najdete zde >>>

Washington neprodloužil výjimku, která Rusku umožnila splácet dluhopisy

Spojené státy Rusku znemožnily další způsob, jak splácet závazky z mezinárodních dluhopisů, což by mohlo zemi přiblížit k platební neschopnosti. Americké ministerstvo financí oznámilo, že ukončí výjimku, která umožňovala americkým držitelům ruských dluhopisů přijímat platby. Rusko, které má jinak na splácení dluhů dostatek financí, už dalo najevo, že plánuje zpochybnit jakékoliv vyhlášení platební neschopnosti. Uvedla to agentura Reuters.

Celý článek najdete zde >>>