Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Za dobu invaze zemřelo nejméně 22 tisíc obyvatel Mariupolu, řekl poradce starosty

V ukrajinském Mariupolu zemřelo za tři měsíce války nejméně 22 tisíc obyvatel, řekl stanici CNN poradce mariupolského starosty Petr Andrjuščenko. Údaj podle něj vychází z komunikace s úředníky na místě, skutečný počet obětí ruské agrese ale může být ještě vyšší. Sám Andrjuščenko z přístavního města na pobřeží Azovského moře uprchl.

Celý článek najdete zde >>>

Moskva podle své diplomacie chystá balík sankcí proti anglosaským médiím v Rusku

Moskva připravuje balík sankcí namířený proti anglosaským médiím působícím v Rusku, oznámila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, kterou citovala agentura TASS. „Připravujeme celý balík opatření vůči médiím, novinářům z anglosaských médií, a to vzhledem k tomu, že podobné represivní kroky byly namířeny i proti ruským médiím,“ uvedla mluvčí.

Západní země zavedly vůči ruským činitelům, jednotlivcům, firmám i médiím sankce v souvislosti s vpádem Ruska na Ukrajinu ve snaze přimět Moskvu agresi ukončit. Na sankčních seznamech se ocitly mimo jiné ruské státní televize, EU nedlouho po začátku války zakázala šíření televize RT a webu Sputnik.

Ruští zákonodárci nedlouho po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva nazývá „speciální vojenskou operací“, schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc v Rusku označí za dezinformace a lživé zprávy o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím. Provinění se trestá možným odnětím svobody až na 15 let. Moskva také zablokovala řadu zahraničních i opozičních ruských médií, webových stránek i některé západní sociální sítě.

Bělorusko kvůli sankcím přijde letos o 30 procent vývozu, odhaduje vláda

Vývoz z Běloruska v letošním roce zřejmě klesne o 30 procent a příjmy z vývozu se sníží zhruba o 14 miliard dolarů (přes 323 miliard korun). Důvodem jsou sankce, které vůči Bělorusku začaly uplatňovat západní státy. S odvoláním na místopředsedu vlády Nikolaje Snopkova to dnes uvedla běloruská státní tisková agentura BelTA.

Bělorusko se společně s Ruskem stalo terčem západních sankcí, když Moskva na konci února vyslala z ruského a běloruského území desítky tisíc vojáků na Ukrajinu. Minsk byl rovněž sankcionován loni po zadržení letadla společnosti Ryanair a zatčení disidentského novináře, který byl na palubě.

Snopkov uvedl, že západní sankce se přímo dotkly 20 procent běloruské ekonomiky. To mělo za následkem propad hrubého domácího produktu (HDP) v prvním čtvrtletí o 2,3 procenta.

„Konečným plánem Západu je zasáhnout životní úroveň našich lidí, způsobit nespokojenost a sociální napětí oslabením potenciálu důležitých průmyslových odvětví a sektorů ekonomiky,“ uvedl Snopkov.

Západ uvalil sankce na důležitá odvětví běloruské ekonomiky, včetně vývozu potaše. Bělorusko je po Kanadě a Rusku třetím největším producentem této látky využívané v mnoha odvětvích, mimo jiné jako hnojivo v zemědělství.

Běloruský premiér Raman Haloučanka v polovině května uvedl, že sankce zablokovaly roční vývoz na Západ v objemu 16 až 18 miliard dolarů, uvedla agentura Reuters.

Bělorusko podle Snopkova doufá, že své hospodářské ztráty částečně nahradí zvýšením vývozu do Ruska o 40 procent. Vývoz z Běloruska do Evropské unie loni dosáhl 9,5 miliardy dolarů, na Ukrajinu 5,4 miliardy dolarů.

Litva brzy dodá Ukrajině dvě desítky obrněných transportérů americké výroby M113, deset vojenských kamionů a deset terénních vozidel určených pro odminování, oznámil ministr obrany Arvydas Anušauskas.

Horní komora ruského parlamentu schválila zákon, který ruší horní věkový limit pro profesionální službu v armádě, píše agentura TASS.

Umožníme vývoz ukrajinského obilí, když uvolníte protiruské sankce, navrhuje Moskva

Rusko je připraveno utvořit koridory pro ukrajinské lodě s potravinami, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Andrej Ruděnko. Podmínkou je ale odminování ukrajinských přístavů a uvolnění protiruských sankcí.

Ukrajinské přístavy v Černém moři jsou pod blokádou od 24. února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. V napadené zemi je okolo 20 milionů tun obilí, které Kyjev nemůže kvůli blokádě vyvézt. Dodávky pšenice z Ruska a Ukrajiny před válkou představovaly téměř 30 procent světového obchodu. Ukrajina je zároveň čtvrtý největší exportér kukuřice a pátý největší vývozce pšenice na světě a nemožnost tyto produkty vyvážet přispívá k narůstající globální potravinové krizi.

CEZ.NIC přestalo blokovat sedm dezinformačních webu, Aeronet.cz zůstane nedostupný

Internetové sdružení CZ.NIC odblokovalo dezinformační weby Protiproud.cz ,Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz, jejichž domény znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Weby už podle sdružení nepředstavují hrozbu. Osmý web Aeronet.cz zůstal nepřístupný, protože nemá v registru uvedené správné údaje o držiteli, sdělil mluvčí CZ.NIC Vilém Sládek.

Hlavním cílem tohoto opatření v době zahájení agrese Ruské federace bylo podle Sládka omezit šíření nepravdivých a zavádějících informací v on-line prostoru, které se snažily relativizovat, ospravedlňovat či schvalovat agresi. V současnosti již tyto weby podle něho nepředstavují z tohoto pohledu hrozbu.

Sdružení by weby dále blokovalo jen v případě, že by k tomu dostalo příkaz soudu, policie nebo jiného kompetentního orgánu státu. „Protože žádné takové rozhodnutí zmíněných orgánů sdružení CZ.NIC neobdrželo, bylo dnes do zóny vráceno sedm jmen domén dezinformačních webů. Osmé jméno domény, konkrétně Aeronet.cz, nesplňuje pravidla registrace jmen domén, a to v tom smyslu, že nemá v registru uvedené správné údaje o držiteli," uvedl mluvčí. Držitel domény byl vyzván k nápravě, s CZ.NIC ale nekomunikuje. Pokud údaje neopraví, může CZ.NIC doménu zrušit a uvolnit ji k nové registraci.

Jednu zabitou ženu a tři raněné si vyžádalo ostřelování Záporoží ruskými střelami s plochou dráhou letu. Poškozeno je přes 60 domů, uvedl list RBK-Ukrajina s odvoláním na místní úřady. Ruské ministerstvo obrany známilo, že vysoce přesné střely zasáhly dílny podniku Motor Sič, kde se vyrábějí motory pro vojenské letectvo.

Moskva vzdala snahu o široké obklíčení Ukrajinců

Ruské síly pravděpodobně vzdaly snahy o široké obklíčení ukrajinských jednotek na východě země, uvádí ve zprávě o situaci na Ukrajině americký Institut pro výzkum války (ISW). Novým cílem je podle odborníků obklíčit menší buňky ukrajinských jednotek v Doněcké a Luhanské oblasti a dosáhnout tak menších, ale jistějších územních zisků.

Ruské síly podle ISW za poslední týden postoupily rychleji, než v první polovině května - i tak je ale postup celkově pomalý a omezený na menší cíle, než Kreml původně zamýšlel. „Nejedná se o zásadní průlom," píše ISW. Rusko se podle odborníků nijak zásadně nepřiblížilo ke svému cíli zajistit hranice Doněcké oblasti nebo obsadit celý Donbas.

Proruské vojenské kanály na telegramu uvádějí, že ruské síly přijaly novou strategii - místo ofenzivy směrem na Slovjansk a Barvinkove šetří síly na bitvu o Severodoněck, všímá si ISW, podle kterého Moskva urychlila postup tímto směrem na úkor operací v okolí Izjumu.

V případě, že se ruským silám podaří obklíčit Severodoněck a další velká města jako Bachmut, budou pravděpodobně čelit vleklým městským bojům, se kterými mají od začátku války potíže.

Ukrajinské síly se naopak pravděpodobně kontrolovaně stahují z pozic jihozápadně od obce Popasna, nedaleko města Bachmut, aby ochránili své zásobovací linie. Na ně ruští vojáci útočí jihovýchodně od Bachmutu.

Washington Moskvě neprodloužil výjimku, která Rusku umožnila splácet dluhopisy

Spojené státy odřížly Rusku od dalšího ze způsobů, jak splácet závazky z mezinárodních dluhopisů, což by mohlo zemi přiblížit k platební neschopnosti. Americké ministerstvo financí oznámilo, že neprodlouží výjimku, která umožňovala americkým držitelům ruských dluhopisů přijímat platby. Výjimka přestává platit dnešní půlnocí. Rusko, které má jinak na splácení dluhů dostatek financí, už dalo najevo, že plánuje zpochybnit jakékoliv vyhlášení platební neschopnosti..

Nová pravidla se vztahují pouze na osoby v USA. Vzhledem k roli amerických bank v globálním finančním systému se však Rusku ztíží realizace plateb i jinde.

Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin v reakci na rozhodnutí Washingtonu oznámil, že Rusko bude splácet svůj zahraniční dluh v rublech.

Rusko čelí hrozbě platební neschopnosti od doby, kdy západní země proti němu zavedly rozsáhlé sankce za únorovou invazi na Ukrajinu. Země byla téměř odříznuta od globálního finančního systému a zhruba polovina z jejích zahraničních rezerv byla zmrazena. Navzdory řadě omezení se Rusku podařilo od invaze uhradit splátky ze sedmi dluhopisů.

Rusko má do konce roku splatné závazky z mezinárodních dluhopisů v objemu téměř dvě miliardy dolarů. Nejbližší splátka se měla uskutečnit 27. května, Rusko ale již očekávalo, že výjimka bude ukončena, a proto minulý týden oznámilo, že peníze poslalo věřitelům předčasně. Další splátky se mají uskutečnit 23. a 24. června, kdy má Rusko zaplatit téměř 400 milionů dolarů.

Zelenskyj chce o míru jednat přímo s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že chce jednat pouze přímo se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, a ne přes prostředníky. Pokud Putin „pochopí realitu", bude možné nalézt diplomatické východisko z konfliktu, dodal Zelenskyj.

Ukrajinský prezident ve vystoupení před účastníky Světového ekonomického fóra zdůraznil, že Ukrajina bude bojovat, dokud nezíská zpět území obsazená Ruskem.

Moskva by podle něj měla stáhnout svá vojska do pozice, ve kterých byly před útokem na Ukrajinu 24. února. „To by mohl být první krok k rozhovorům," řekl Zelenskyj s tím, že Rusko při jednáních s Ukrajinou hraje o čas.

Rusku už chybí přesné rakety, nahrazuje je letectvem, tvrdí Kyjev

Ruská ofenziva na Ukrajině se změnila. Moskva nemá dostatečné zásoby vysoce přesných raketových zbraní, zintenzivnila proto využití letectva k podpoře pozemních jednotek. V pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti to uvedl ukrajinský generální štáb. Pokračují ruské dělostřelecké útoky na město Severodoněck na severu Luhanské oblasti.

Na severu Ukrajiny ruské jednotky posilují své pozice u ukrajinsko-ruských hranic. Pokračuje také dělostřelecké a minometné ostřelování ukrajinských jednotek a civilní infrastruktury v Sumské oblasti z území Ruska. U Charkova se ruské jednotky soustředí na udržení pozic a opět ostřelovaly město Rubižne.

Své jednotky u hranic s Ukrajinou posiluje také běloruská armáda. „Hrozba raketových a bombových útoků na civilní a vojenskou infrastrukturu z území Běloruské republiky přetrvává," varovalo velení ukrajinské armády.

EGAP chce program záruk pro exportéry kvůli válce

Lépe se vyrovnat s dopady rusko-ukrajinského konfliktu by českým exportérům mohl pomoci program záruk, které by poskytoval stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Fungovat by mohl na stejném principu jako dříve COVID plus vytvořený na podporu podnikatelů v důsledku pandemie koronaviru. Pro vznik nového programu by bylo ale třeba změnit zákon, řekl pro ČTK generální ředitel EGAP Jan Procházka. Pokud by se vláda pro jeho spuštění rozhodla, je potřeba počítat s časem na legislativní proces.

CZ.NIC odblokuje dezinformační weby

Internetové sdružení CZ.NIC by mělo dnes odblokovat osm dezinformačních webů, jejichž domény s koncovkou .cz znepřístupnilo 25. února v souvislosti s válkou na Ukrajině. Weby už nepředstavují hrozbu mimo jiné i kvůli očekávanému poklesu návštěvnosti.

CZ.NIC zablokoval weby Aeronet.cz, Protiproud.cz ,Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz.

Hlavním cílem tohoto opatření v době zahájení agrese Ruské federace bylo podle mluvčího sdružení Viléma Sládka omezit šíření nepravdivých a zavádějících informací v on-line prostoru, které se snažily relativizovat, ospravedlňovat či schvalovat agresi. V současnosti již tyto weby podle něho nepředstavují z tohoto pohledu hrozbu, protože tříměsíční vypnutí se projeví na výrazném poklesu jejich návštěvnosti.