Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

OPEC: Výpadek dodávek ruské ropy by mohlo být téměř nemožné nahradit

Sankce uvalované na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu by mohly vést k jednomu z největších výpadků dodávek ropy v historii, který by bylo téměř nemožné nahradit z jiných zdrojů. Představitelům Evropské unie to dnes podle agentury Reuters sdělila Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Podrobnosti čtěte tady.

Zelenský: Rusko na východě Ukrajiny shromažďuje tisíce vojáků k další ofenzivě

Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského shromažďuje desítky tisíc vojáků k další ofenzivě na východě Ukrajiny, kde podle něj zemi čeká rozhodující bitva. Ukrajinská strana očekává, že může začít brzy. Podle serveru BBC se na východ přesouvají ruské jednotky, které se před zhruba dvěma týdny stáhly od Kyjeva do Běloruska. Ruská armáda i dnes pokračovala v ostřelování měst v Luhanské a Doněcké oblasti, kde ukrajinské jednotky podle britské rozvědky odrazily několik útoků a zničily ruské vybavení.

Doněcká lidová republika zvýší vojenské úsilí proti ukrajinským ozbrojeným silám, řekl dnes podle agentury RIA Novosti šéf této samozvané republiky ovládané proruskými separatisty Denis Pušilin. "Čím déle to budeme odkládat, tím víc bude trpět civilní obyvatelstvo, které je v této situaci drženo jako rukojmí," prohlásil Pušilin.

Nejnovější ruská ofenziva na východě Donbasu už v podstatě začala, řekl dnes podle stanice CNN poradce ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko. "Musíme chápat, že to nebude opakování 24. února, kdy začaly vzdušné útoky a výbuchy a řekli jsme, že začala válka. Velká ofenziva de facto už začala," varoval poradce, který zopakoval, že Rusové shromažďují síly a vybavení v Luhanské a Doněcké oblasti.

Ruské invazivní jednotky dnes odpoledne ostřelovaly i obytnou čtvrť v Charkově na severovýchodě země. Podle agentury AP si útok vyžádal nejméně pět obětí, včetně dítěte. Gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov dnes ráno řekl, že za posledních 24 hodin zabilo v oblasti ruské ostřelování 11 lidí.

I dnes pokračovala ruská armáda v raketových útocích proti městu Dnipro, kde v neděli ruské ostřelování zcela zničilo civilní letiště. Výbuchy se dnes podle ruské verze serveru BBC ozývaly i z města Mykolajiv, kde ruská armáda zřejmě útočila na přístav.

Ukrajinské jednotky stále odolávají i v týdny obléhaném přístavu Mariupol. Tamní brigáda ukrajinského námořnictva nicméně dnes uvedla, že se připravuje na poslední bitvu, protože jí v ruském obležení dochází munice. Zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov nicméně toto tvrzení popřel. Proruští separatisté posléze oznámili, že dobyli v Mariupolu přístav, což ukrajinská strana nepotvrdila.

Ukrajinská agentura Unian dnes uvedla, že proruští separatisté zvažují v mariupolském přístavu chemický útok na metalurgický závod Azovstal, v němž jsou ukrajinští vojáci.

Britská vojenská rozvědka dnes na twitteru napsala, že kvůli dřívějšímu použití zakázané munice s fosforem v Doněcké oblasti ruskými jednotkami roste riziko použití stejných zbraní také v obléhaném Mariupolu.

V Mariupolu podle jeho starosty zemřelo přes 10 tisíc civilistů

V jihoukrajinském Mariupolu, který už týdny čelí ruskému ostřelování, zemřelo podle jeho starosty přes 10 tisíc civilistů. Starosta Vadym Bojčenko to dnes řekl agentuře AP. Vzhledem k počtu těl v ulicích ale podle něj může být celkový počet obětí i přes 20 tisíc. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v projevu k poslancům jihokorejského parlamentu řekl, že Mariupol byl ruskou armádou zcela zdevastován a že v něm zemřely desítky tisíc lidí. Město je obklíčeno ruskou armádou a lidé v něm nemají jídlo, vodu ani dodávky tepla.

Dvě třetiny ukrajinských dětí jsou po invazi mimo domov, zaznělo na RB OSN

Dvě třetiny všech ukrajinských dětí musely po ruské invazi utéct ze svých domovů a mnohým z těch, které zůstaly, hrozí nedostatek jídla. Na jednání Rady bezpečnosti OSN věnovaném zejména situaci žen a dětí po ruském vpádu na Ukrajinu to řekl vysoký činitel Dětského fondu OSN (UNICEF) Manuel Fontaine. Na schůzi svolané z iniciativy USA a Albánie vystoupila rovněž ředitelka Subjektu OSN pro rovnost pohlaví a zmocnění žen (UN Women) Sima Bahousová, která stejně jako Fontaine vyzvala k co nejrychlejšímu ukončení války.

Podle Fontainea zůstalo v domovech na Ukrajině 3,2 milionu dětí, "z nichž polovině hrozí, že nebudou mít dostatek jídla". "Situace je nejhorší ve městech jako Mariupol a Cherson, kde jsou děti a jejich rodiny nyní již týdny bez tekoucí vody, bez hygienických zařízení, bez pravidelného zásobování jídlem a bez zdravotní péče," dodal činitel UNICEF, který se minulý týden vrátil z cest v oblasti.

Stovky škol a dalších vzdělávacích zařízení podle něj čelily útokům nebo jsou využívány k vojenským účelům. "Další pak slouží jako úkryty pro civilisty," dodal. Výpadky ve vzdělávání podle něj postihly 5,7 milionu ukrajinských dětí a 1,5 milionu vysokoškoláků.

Ředitelka UN Women Bahousová Radě bezpečnosti řekla, že se hromadí stále více svědectví o znásilněních a dalších sexuálních zločinech vůči ukrajinským ženám. "Kombinace masivního vysídlování s velkou přítomností branců a žoldnéřů a veřejně prokázaná brutalita vůči ukrajinským civilistům rozeznívá všechny varovné signály," řekla. "Tato válka musí přestat. Hned," dodala s tím, že je nutné zahájit nezávislé vyšetřování sexuálních zločinů na Ukrajině.

OSN zatím potvrdila úmrtí 142 ukrajinských dětí od začátku ruské invaze, skutečná čísla budou ale podle expertů výrazně vyšší. Zraněných dětí OSN eviduje 229.

"Děti jsou nevinné, vždycky. Přestaňte je zabíjet. Přestaňte ničit jejich budoucnost. Zastavte válku!" řekla směrem k Rusku vyslankyně Norska při OSN Mona Juulová.

Rusko pohrozilo právními kroky, pokud se ho Západ pokusí dotlačit k bankrotu

Rusko podnikne právní kroky, pokud se ho západní země pokusí dotlačit ke státnímu bankrotu. Uvedl to podle agentury Reuters ruský ministr financí Anton Siluanov v rozhovoru s listem Izvestija. Rusku nyní hrozí vyhlášení platební neschopnosti poté, co minulý týden uhradilo splátky dolarových dluhopisů v rublech. Země se kvůli útoku na Ukrajinu stala terčem rozsáhlých sankcí, které mimo jiné omezují její přístup ke globálnímu finančnímu systému.

Rusko mělo ke 4. dubnu zaplatit držitelům dolarových dluhopisů 649 milionů dolarů (zhruba 14,6 miliardy Kč). Americké ministerstvo financí však Rusku zabránilo použít jeho zmrazené rezervy u amerických bank, takže ruské ministerstvo financí držitelům dluhopisů v rozporu se stanovenými podmínkami zaplatilo v rublech. Upozornilo, že tak považuje své závazky za splněné. Globální ratingové agentury nicméně uvádějí, že pokud Rusko do 30 dnů od vypršení termínu splatnosti neuhradí částku v dolarech, bude to znamenat platební neschopnost.

"Samozřejmě se budeme soudit, protože jsme podnikli veškeré potřebné kroky, abychom zajistili, že investoři obdrží platby," uvedl Siluanov. "U soudu předložíme doklady potvrzující naše úsilí zaplatit v devizách i v rublech. Nebude to snadný proces," dodal. Neupřesnil však, kde by se případné soudní slyšení mohlo konat, upozornila agentura Reuters.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov minulý týden uvedl, že Rusko bude dál splácet svůj vnější dluh v rublech, dokud budou jeho devizové rezervy blokovány západními sankcemi. Dodal, že případná platební neschopnost země by byla pouze umělá. "Pro skutečnou platební neschopnost neexistuje žádný důvod," prohlásil.

Podle Siluanova učiní Rusko vše, co je v jeho silách, aby investoři dostali své peníze. "Rusko se pokusilo v dobré víře uhradit splátky vnějším věřitelům," uvedl Siluanov. "Záměrnou politikou západních zemí je však vytvořit s pomocí veškerých prostředků umělou platební neschopnost," dodal.

Rakouský kancléř Nehammer řekl, že nemá z dnešního rozhovoru s Putinem optimistický dojem. Ruského prezidenta je podle něj nutné konfrontovat s fakty z Ukrajiny.

Borrell: Země EU chtějí skoncovat s ruskými energiemi, embargo ale neschválily

Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Většina států podle něj také podporuje další společné financování zbraní pro Kyjev, Borrellův návrh uvolnit nových 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) z evropského obranného fondu však jednomyslnou podporu nenašel.

Evropský blok v pátek schválil pátý balík protiruských sankcí a ministři dnes ve vystoupeních před novináři dávali najevo, že s ohledem na pokračující ruskou agresi a očekávanou novou ofenzivu chtějí jejich další přitvrzení.

Zatímco většina států východního křídla unie, ale i Francie či Irsko, se ale snaží prosadit co nejrychlejší ukončení dovozu ruských fosilních paliv, Německo, Maďarsko či Rakousko chtějí takové rozhodnutí z ekonomických důvodů oddálit.

"Všichni mají plán zbavit se závislosti (na ruských energetických surovinách) nejdříve, jak to půjde," řekl Borrell po jednání s tím, že ministři o dalších sankcích pouze diskutovali bez přijetí formálního závěru.

Zástupci unijních vlád hovořili také o tom, jak Ukrajinu co nejlépe pomoci vybavit před očekávanou ruskou ofenzivu, k níž se podle Borrella i mnohých ministrů schyluje na východě země. Sedmadvacítka se již dvakrát shodla na poskytnutí půl miliardy eur v rámci vůbec prvního financování zbraní pro mimounijní stát. Borrell minulý týden navrhl poskytnutí další stejné částky, jejímu okamžitému schválení však podle něj brání formální důvody, neboť několik zemí ji musí ratifikovat ve svých parlamentech.

Proruští separatisté oznámili, že mají pod kontrolou přístav v ukrajinském Mariupolu, uvedla agentura TASS. Druhá strana bojů informaci nepotvrdila.

Podle Nehammera byl rozhovor s Putinem otevřený a tvrdý

Rakouský kancléř Karl Nehammer označil svůj dnešní rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za "velmi přímý, otevřený a tvrdý". "Nebyla to žádná přátelská návštěva," dodal podle rakouské tiskové agentury APA po schůzce se šéfem Kremlu. Šlo o první osobní setkání vedoucího představitele jedné z členských zemí Evropské unie s Putinem od zahájení ruské agrese na Ukrajině, která na prezidentův rozkaz začala 24. února. Schůzka se konala v Putinově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo.

Garanční systém již od Sberbank CZ dostal data klientů, kteří měli v advokátních úschovách uloženy peníze. Výplatu jejich náhrad zahájí 12. dubna. Podrobnosti najdete tady. 

Ruský cenzurní úřad žádá Google, aby odstranil údajné výhrůžky ruským uživatelům

Ruský cenzurní úřad žádá Google, aby ze své platformy okamžitě odstranil údajné výhrůžky ruským uživatelům. Firemní překladač totiž některým uživatelům nabídl možnost převést frázi "milí Rusové" na "mrtví Rusové", informuje agentura Reuters.

Roskomnadzor upřesnil, že když se do překladače Google zadalo "milí Rusové“, objevila se v sekci "Měli jste na mysli“ také varianta "mrtví Rusové". Úřad dodal, že překladač takové varianty pro frázi s jinými národnostmi nenabízí. Po firmě nyní žádá, aby podnikla preventivní opatření, která by takové situaci napříště zabránila, a aby ho informovala o důvodech, proč vznikla.

Roskomnadzor tento měsíc rozhodl, že Google nesmí v Rusku inzerovat své služby. Obvinil také platformu YouTube, kterou Google vlastní, že porušuje zákon, když záměrně zveřejňuje údajně zkreslené informace a diskredituje tím ruskou armádu.

Nehammer jedná v Moskvě s Putinem o válce na Ukrajině

O válce na Ukrajině chce rakouský kancléř Karl Nehammer hovořit při schůzce, k níž se dnes odpoledne sešel u Moskvy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle rakouské tiskové agentury APA má přitom v úmyslu mluvit i o válečných zločinech spáchaných během ruské agrese. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se po rozhovoru nepočítá s prohlášeními pro média.

Jde o první osobní setkání vedoucího představitele jedné z členských zemí Evropské unie se šéfem Kremlu po zahájení ruské války na Ukrajině, kterou Putin zahájil 24. února.

Schůzka se odehrává v Putinově rezidenci v Moskevské oblasti v obci Novo-Ogarjovo. Její zahájení potvrdili podle agentur APA a TASS jak Nehammerův, tak Putinův mluvčí.

Nehammer před cestou do Moskvy, která se setkala v některých unijních zemích i v Rakousku s kritikou, ujistil, že nehodlá být při setkání vůči Putinovi "morálně neutrální". Připustil, že se jedná o "riskantní misi", ale může poskytnout možnost vytvořit "most pro jednání".

Peskov podle agentury TASS po zahájení rozhovoru potvrdil, že hlavním tématem bude "stav věcí kolem Ukrajiny, ale z druhé strany i otázky plynu".

Začala schůzka Nehammera s Putinem. Rakouský kancléř chce podle agentury APA hovořit o válce na Ukrajině, mimo jiné o válečných zločinech.

Na Ukrajinu dorazil francouzský tým odborníků na identifikaci těl

Do západoukrajinského Lvova dnes dorazil tým francouzských odborníků na identifikaci těl. Příslušníci četnictva budou pomáhat ukrajinským kolegům s "vyšetřováním válečných zločinů v okolí Kyjeva", uvedl francouzský velvyslanec na Ukrajině Etienne de Poncins. Podle velvyslance je Francie první země, která poskytla tento druh pomoci.

Ukrajina viní Rusko z páchání válečných zločinů na svém území, stejný názor mají i západní politici. Naopak Moskva tvrdí, že se nijak neprovinila, a svou invazi na Ukrajinu označuje za "speciální vojenskou operaci".

"Dnes ráno na Ukrajinu dorazil technický tým ministerstva vnitra, který má ukrajinským orgánům poskytnout odborné znalosti v oblasti identifikace a shromažďování důkazů," uvedla francouzská ministerstva vnitra, spravedlnosti a zahraničí ve společném prohlášení. "Po dohodě s ukrajinskými úřady bude moci přispět i k vyšetřování Mezinárodního trestního soudu," uvádí se v prohlášení.

De Poncins svůj příspěvek ve francouzštině a ukrajinštině doprovodil fotografií dvacítky lidí v modrých četnických uniformách před dodávkou s nápisem "mobilní laboratoř DNA". Podle vládního prohlášení tým doprovázejí i dva soudní lékaři.

V neděli ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová stanici Sky News sdělila, že místní úřady evidují 1222 zabitých obyvatel jen v Kyjevské oblasti, z jejichž smrti viní ruské invazní jednotky.

Dceřiná společnost Rosatomu bude pokračovat ve finském jaderném projektu

Ruská státní společnost Rosatom a její finská divize RAOS Project budou pokračovat v plánované výstavbě jaderné elektrárny ve Finsku, a to navzdory nejistotě ohledně vládních povolení po invazi Ruska na Ukrajinu. Uvedla to dnes společnosti RAOS v prohlášení zaslaném agentuře Reuters.

"Rosatom a RAOS Project pokračují v plnění svých závazků vyplývajících z podepsaných dohod a smluv týkajících se projektu Hanhikivi 1," uvedl RAOS Project.

Od invaze Ruska na Ukrajinu, kterou Moskva označuje za speciální operaci, finský ministr hospodářství Mika Lintilä opakovaně prohlásil, že je "naprosto nemožné", aby vláda vydala stavební povolení pro elektrárnu Hanhikivi.

Elektrárnu staví finsko-ruské konsorcium Fennovoima, ve kterém vlastní dvoutřetinový podíl finské subjekty jako Outokumpu, Fortum a SSAB a zbytek patří dceřiné společnosti Rosatomu RAOS Voima. Řada finských zúčastněných stran veřejně vyjádřila ochotu z projektu odejít a odepsat ho, ale nejsou ochotné platit firmě RAOS Project za porušení stávajících smluv a případné odškodnění.

RAOS mezitím pokračuje v přípravných stavebních pracích v místě plánované elektrárny na severozápadním pobřeží Finska. Bez vládní licence ale nemůže zahájit výstavbu.

RAOS Project uvedl, že jako dodavatel jedná podle smlouvy o inženýrské činnosti, zadávání veřejných zakázek a výstavbě podepsané v prosinci 2013 se společností Fennovoima. Ta původně čekala, že do léta 2022 získá od vlády licenci na výstavbu reaktoru o výkonu 1,2 gigawattu. Výstavba pak měla být zahájena v roce 2023.