Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusko od začátku invaze přišlo o 19 600 vojáků, 732 tanků, 157 letadel a 140 vrtulníků, tvrdí Kyjev. Údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruští vojáci při ostřelování Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny zasáhli muniční sklad, píše TASS. Podle ukrajinské správy si zásah nevyžádal oběti.

Na východě Ukrajiny se dnes otevře devět humanitárních koridorů

Na východě Ukrajiny se dnes civilistům otevře devět humanitárních koridorů, kterými se mohou evakuovat z obléhaných měst, oznámila místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Osobními vozy mohou lidé odjet i z Mariupolu.

Pět z devíti koridorů vede z Luhanské oblasti. Moskva nedávno oznámila, že na východ země bude soustředit své síly poté, co stáhla vojska ze severu Ukrajiny. Zbývající evakuační trasy vedou z obléhaných měst na jihovýchodě země - mimo jiné z Mariupolu, Berďansku a Enerhodaru - do Záporoží.

Finský výrobce telekomunikačních zařízení Nokia se stahuje z ruského trhu. S odvoláním na šéfa společnosti o tom informovala agentura Reuters.

Přístavní Mariupol je už 40 dní obléhán ruskou armádou

Strategicky položený přístav Mariupol na břehu Azovského moře je už 40 dní obléhán ruskou armádou. Město je zdevastované ruským ostřelováním a podle starosty v důsledku ruského ostřelování zemřelo nejméně 10 tisíc civilistů. Podle agentury AFP ve městě zůstává asi 160 tisíc obyvatel, odříznutých od světa a trpících nedostatkem vody, potravin, elektřiny a tepla. Evropská unie nazvala blokádu Mariupolu "masivním válečným zločinem". Ruské oddíly uzavřely město 2. března, sedm dní po začátku své invaze na Ukrajinu 24. února.

-Dobytí města by Moskvě umožnilo propojit Krym po souši se separatistickými územími a zajistit si úplnou kontrolu nad pobřežím Azovského moře. Ruské oddíly již dříve obsadily strategické přístavy Berďansk a Cherson.

Zelenskyj podepsal výnos, který ruší obvyklé jarní odvody do armády i propuštění dříve povolaných odvedenců do civilu; země je ve válečném stavu.

Boje na východě Ukrajiny v příštích dvou až třech týdnech zesílí, tvrdí Londýn; pokračují ruské útoky na Doněck, Luhansk, Cherson a Mykolajiv.

Od začátku války na Ukrajině bylo podle Úřadu generálního prokurátora zabito 186 dětí a 344 dalších bylo zraněno.

USA a Británii znepokojují zprávy o údajném chemickém útoku v Mariupolu

Spojené státy a Británie vyjádřily znepokojení nad zprávami o údajném chemickém útoku ruské armády v Mariupolu. Použití jedovaté látky proti ukrajinským obráncům obléhaného města však američtí ani britští představitelé nebyli schopni potvrdit. Západní státy dříve varovaly Moskvu před vážnými důsledky, pokud ve válce na Ukrajině použije chemické zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení.

Ruská armáda použila v Mariupolu chemickou zbraň, tvrdí obránci z pluku Azov

Ruská armáda dnes v Mariupolu použila blíže neupřesněnou chemickou zbraň. Oznámil to pluk Azov, který obklíčené město na jihovýchodě Ukrajiny brání. Ukrajinské úřady informaci dosud nepotvrdily, média nicméně v průběhu dne varovala, že proruští separatisté chemický útok zvažují.

"Ruská okupační vojska použila proti ukrajinským vojákům a civilistům ve městě Mariupol jedovatou látku neznámého původu, kterou shodila z nepřátelského bezpilotního letounu," uvedl pluk Azov na komunikační platformě Telegram. Oběti chemického útoku mají podle něj potíže s dýcháním a pohybem.

Německý kancléř Scholz odmítá jednání na vlastní pěst při dodávkách zbraní na Ukrajinu. Podle něj je bude Berlín i nadále koordinovat s EU.

Francie vyhostí šest ruských diplomatů, které označila za špiony

Francie vyhostí šest ruských diplomatů, které považuje za špiony působící proti francouzským národním zájmům. Podle agentury Reuters to dnes oznámilo francouzské ministerstvo zahraničí.

"Po velmi dlouhém vyšetřování (kontrarozvědka) DGSI 10. dubna odhalila tajnou operaci, kterou prováděly ruské tajné služby na našem území," uvedlo v prohlášení ministerstvo. "Šest ruských agentů působících pod diplomatickým krytím, jejichž aktivity se ukázaly být v rozporu s (francouzskými) národními zájmy, bylo prohlášeno za nežádoucí osoby," pokračuje vyjádření.

Francie již před týdnem podobným způsobem vyhostila 35 ruských diplomatů, kteří podle ní pracovali v rozporu s francouzskými zájmy. Oznámení tehdy učinila ve stejný den jako Německo, které ze země vykázalo 40 pracovníků tamní ruské ambasády. Řada dalších evropských zemí postupovala obdobně a zatím z nich muselo odejít více než 200 ruských diplomatů.

EU kvůli ruským žoldnéřům pozastaví část výcviku vojáků v Mali

Evropská unie omezí činnost výcvikové mise vojenských sil v Mali kvůli působení ruských žoldnéřů z Wagnerovy skupiny. Oznámil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell po jednání s ministry zahraničí členských zemí. Evropský blok přitom podle něj bude v nestabilní západoafrické zemi ovládané vojenskou juntou i v celém regionu Sahelu nadále působit.

V Mali se současná junta chopila moci loni v květnu. EU její představitele před dvěma měsíci zařadila na sankční seznam za to, že brání konání řádných voleb. Nyní se sedmadvacítka rozhodla omezit působení své výcvikové mise EUTM. Její příslušníci, mezi nimiž jsou i čeští vojáci, se již nebudou podílet na praktickém výcviku místních vojáků, zůstanou však v zemi jako poradci, uvedl Borrell.

"Malijské úřady dostatečně negarantují, že zabrání vlivu dobře známé Wagnerovy skupiny," řekl dnes novinářům koordinátor zahraniční politiky EU.

Podle řady médií je soukromá žoldnéřská skupina napojena na Kreml a v Mali spolupracuje s místní pučistickou vládou. Podle nevládní organizace Human Rights Watch malijská armáda za pomoci žoldnéřů povraždila stovky civilistů. Junta oficiálně spolupráci s Wagnerovou (v ruském přepisu Vagnerovou) skupinou nepřiznává a Kreml spojení se žoldnéři odmítá.

Francie a její evropští partneři včetně Česka rozhodli již v únoru o stažení svých jednotek, které v Mali působily v rámci protiteroristické mise Takuba.

Módí mluvil přes videohovor s Bidenem, tématem byla zejména Ukrajina

Indický premiér Naréndra Módí dnes vedl asi hodinový videohovor s americkým prezidentem Joem Bidenem, jehož tématem byla zejména situace na Ukrajině. Indický lídr, který dosud neuvalil žádné sankce na Rusko po jeho útoku na sousední stát, řekl, že Moskvě navrhnul, aby ruský prezident Vladimir Putin vedl přímé rozhovory se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Situaci na Ukrajině přitom označil za velmi znepokojivou, uvádějí tiskové agentury, které se odvolávají na zdroje z Bílého domu.

"Nedávné zprávy o zabíjení nevinných civilistů ve městě Buča byly velmi znepokojivé," řekl Módí. "Okamžitě jsme je odsoudili a požádali jsme o nezávislé vyšetřování," dodal. Indie má silné vojenské vazby s Ruskem a dosud Moskvu za její počínání jasně neodsoudila. K tomu navíc začala k nelibosti Washingtonu od Ruska nakupovat více ropy.

Otázka dodávek energie z Ruska byla také jedním z témat dnešního jednání. Podle činitele americké administrativy Biden dal Módímu najevo, že USA si nepřejí, aby Indie nákupy od Ruska zvyšovala, nestanovil však jasnou hranici, jejíž překročení by Washington považoval za nepřípustné. Bílý dům pak uvedl, že Biden "dal jasně najevo americkou ochotu pomoci Indii s diverzifikací zdrojů energie". Americká administrativa však nesdělila, zda Módí v tomto ohledu něco Bidenovi slíbil.

Podle Bílého domu byl rozhovor obou lídrů produktivní, vřelý a upřímný. Biden řekl Módímu, že se těší, až jej uvidí osobně "kolem 24. května" v Japonsku, čímž měl podle médií zřejmě na mysli plánovaný summit lídrů zemí čtyřstranné bezpečnostní aliance Quad, v níž jsou kromě Indie a USA také Japonsko a Austrálie.

V Německu se kvůli válce na Ukrajině tankuje téměř nejdráž v EU

V Německu se nafta tankuje téměř nejdráž v Evropské unii. Více motoristé zaplatí už jen ve Finsku a Švédsku, mimo unii pak je litr nafty dražší ve Švýcarsku. V sousední zemi ceny pohonných hmot více než jinde negativně ovlivnila válka na Ukrajině, ještě silněji se ale projevila mimo jiné v České republice. S odkazem na údaje německého statistického úřadu o tom informuje agentura DPA.

Minulé pondělí stál litr nafty v Německu 2,06 eura (zhruba 50 Kč). To je o 45 centů více než v sousedním Polsku. Levněji ale mohli motoristé diesel natankovat i v Lucembursku, kde je litr přišel na 1,76 eura, v Rakousku s cenou 1,84 eura i ve Francii, kde zaplatili 1,89 eura. V Dánsku a také v České republice vyšel litr v přepočtu na 1,93 eura, v Belgii na 2,02 a v Nizozemsku na 2,04 eura.

Nejlevnější naftu měli v EU na Maltě - za 1,21 eura za litr - a v Maďarsku, kde minulý týden stála 1,42 eura.

Německo je také jednou z nejdražších zemí v Evropě, pokud jde o prémiový benzin E5. Německo bylo 4. dubna spolu s Řeckem čtvrtou nejdražší zemí v EU s 2,06 eura za litr. Tamní ceny překonalo Finsko, Nizozemsko a Dánsko, Švýcarsko na tom bylo podobně jako Německo. Nejlevnější sousední zemí pro E5 bylo Polsko s 1,42 eura za litr. Zde činil cenový rozdíl 64 centů. Následovalo Rakousko s 1,72, Lucembursko s 1,73, Česká republika s 1,81 a Francie s 1,83 eura za litr.

Hlavním důvodem cenových rozdílů je různé zdanění, připomíná DPA. Některé země jako Itálie, Francie, Belgie a Nizozemsko navíc daně výrazně snížily nebo poskytly slevy v reakci na extrémní nárůst cen pohonných hmot způsobený válkou na Ukrajině. Ta je u německých čerpacích stanic podle údajů Evropské komise cítit více než ve většině ostatních zemí EU.

Například diesel tak byl v Německu ke 4. dubnu o 39,5 centu dražší než před válkou na Ukrajině - k 21. únoru. Pouze v případě Polska, Švédska, České republiky a Lotyšska byl nárůst v absolutních číslech mírně silnější.