Rozvoj vojenských technologií je v současnosti velmi rychlý, lze ale vysledovat určité trendy, kam se obor bude pravděpodobně ubírat. Jedním z trendů ve vojenství do budoucna bude například aplikace nových materiálů v čele s grafenem, virtuální realita, umělá inteligence či elektromagnetická dominance. Uvedl to Pavel Zůna z alianční Organizace pro vědu a technologii.
Trendy lze podle něj rozlišit na krátkodobé, tedy s potenciálem rozvoje do šesti let, dále střednědobé do dvaceti let a dlouhodobé nad dvacet let. Mezi trendy v krátkodobém horizontu figuruje například takzvaná aditivní výroba, tedy výroba věcí přímo v poli, a to díky 3D tiskárnám. „Ulehčilo by to logistice. Věci by se nemusely složitě přivážet, ale vznikaly by přímo na místě. Díky 3D tiskárnám se dají stavět například už i budovy,“ uvedl Zůna.
Mezi trendy v krátkodobém horizontu lze počítat i sociální média či bezpilotní prostředky. Mezi střednědobými je například potenciální využití nových materiálů, konkrétně grafenu. Jde o supertenkou formu uhlíku, pevnější než ocel. Přitom je velmi lehký, gram grafenu by pokryl čtyři fotbalová hřiště. „Nabízí se tak výroba zcela nového typu pancířů. Je to ale otázka ceny výroby,“ uvedl Zůna. Do střednědobých trendů se řadí i virtuální realita na bojišti. Velitel by si díky mohl virtuálně přehrát scény na bojišti, jak by bylo proveditelné to, co zamýšlí v realitě.
Mezi trendy, které by se mohly uplatnit v horizontu nad dvacet let, je například umělá inteligence, elektromagnetická dominance či hypersonické prostředky. Nedá se podle Zůny ale dopředu vyloučit nic. Značné kroky dopředu dělá například bioinženýrství. „Ptal jsem se vědkyně z oboru, zda jsou schopni replikovat kůži chameleona. A ona, že ano. Ptal jsem se jí, zda jsou schopni ji udržet při životě. A ona řekla, že nyní ne, ale do budoucna ano. Dát pak takovou replikovanou kůži chameleona na techniku, tak získáte ideální maskování,“ uvedl Zůna.
Do budoucna například nevyloučil například nahrazení čočky v oku umělou čočkou se senzory, díky kterým bude člověk vidět třeba v infračerveném spektru. „Jako děti jsme četli Vernea a na Měsíc se už létá, ponorky existují. Chce to mít vizionáře, který je schopen odhadnout potenciál nové technologie a jak ten potenciál aplikovat v běžném životě nebo ve vojenství,“ uvedl Zůna.
Organizace pro vědu a technologii je jedna z podpůrných agentur NATO. Jejím posláním je výzkum v oblasti obranných technologií a podpora vývoje nových technologií a jejich zavedení do výzbroje.
Jak technologie mění svět investic a zavedená odvětví? Dozvíte se v novém magazínu E15 Premium. Objednávejte zde >>>
