Bylo by celkem ostudné, kdyby Česko nenaplnilo dvouprocentní cíl obraných výdajů, který si dala Severoatlantická aliance, je přesvědčena ministryně obrany Karla Šlechtová. Její resort, který donedávna vedl Martin Stropnický, jenž ve vládě taktéž zastupoval hnutí ANO, podle ní musí mnohem lépe plánovat než dosud. Šlechtová to řekla na mnichovské bezpečnostní konferenci.
"My jsme se zavázali k tomu, že v roce 2020 dosáhneme (výdajů na obranu ve výši) 1,4 procenta (hrubého domácího produktu, HDP). Já v tuto chvíli mohu sdělit, že ta čísla k tomu nevedou, takže já budu dělat všechno proto, abychom naplnili svůj slib dvou procent v roce 2024, protože by to bylo celkem ostudné, pokud by se to nestalo," uvedla ministryně.
Země NATO, které zatím cíl nesplňují, se v roce 2014 domluvily na tom, že budou v příštích deseti letech směřovat ke dvouprocentním výdajům na obranu. Česká republika loni na obranu dala zhruba 1,1 procenta HDP a podle některých pozorovatelů své závazky splní jen těžko.
"Já se domnívám, že ministerstvo obrany České republiky, včetně generálního štábu armády České republiky, musí mnohem lépe plánovat, protože ono nejde jenom říci ano, že něčeho dosáhneme, aniž bychom věděli nějaký proces, nějaký harmonogram," nechala se také slyšet Šlechtová. Její předchůdce v úřadu Stropnický na její slova reagovat nechtěl.
Šéfka resortu zvažuje také to, že by Česko do výdajů na obranu počítalo i výdaje na rozvojovou pomoc. Specifikace NATO s tím sice úplně nepočítají, ale "domnívám se, že z naší strany by nám to velice pomohlo, abychom dosáhli těch dvou procent. Takže já bych proti tomu úplně nebyla," uvedla.
O podobném přístupu opakovaně hovoří i němečtí politici, naopak Spojené státy zdůrazňují, že by se do dvou procent rozvojová pomoc počítat neměla. Česku by započítání rozvojové pomoci příliš nepomohlo. V roce 2016 na ni podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dalo jen 0,1 procenta HDP, a v rámci NATO se tak řadí k nejslabším přispěvatelům.
