Spojené státy oznámily svým spojencům v NATO, že v příštím roce zvýší rozpočet určený pro rozmísťování amerických vojáků v Evropě o 35 procent. Celkově se takové výdaje mají v roce 2019 vyšplhat na 6,5 miliardy dolarů (133 miliard korun). Pro letošek byl nárůst 40procentní. USA tak učinily na zahájení dvoudenního zasedání ministrů obrany členských států NATO. Českou republiku zastupuje ministryně Karla Šlechtová.
"Je to podnět pro Evropany, aby dělali více pro svou obranu," poznamenal k tomu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg před zahájením jednání. "Abychom naše národy udrželi v bezpečí, potřebujeme více výdajů na obranu, investice do klíčových kapacit a síly pro mise a operace NATO. Jinými slovy, více peněz, kapacit a příspěvků," uvedl Stoltenberg.
Spojenci se v minulosti zavázali zvýšit vojenské výdaje na dvě procenta hrubého produktu do roku 2024. Většina členských zemí NATO včetně ČR ale dosud tento záměr neplní.
Na zasedání se v této souvislosti dostala otázka "stálé posílené spolupráce" 25 zemí Evropské unie v obranné oblasti, kterou dotyčné země iniciovaly koncem loňského roku. Státy, k nimž patří i ČR, hodlají spolupracovat v řadě konkrétních projektů - známo už je 17 z nich.
Státy mají sladit své obranné schopnosti a případně se specializovat tak, aby se jejich možnosti vhodně doplňovaly. Evropští politici ale ujišťují, že nejde o vznik evropské armády.
Podle AFP iniciativa ale vzbudila pochybnosti Američanů, ale i Kanady, Norska, Islandu a Albánie, aby nešlo o pokus nahrazovat NATO. USA se také obávají o ztrátu evropského trhu pro svoje zbraně, pokud by měly být nahrazovány výrobky evropského původu.
Podle evropských diplomatů není ale postoj USA spravedlivý, protože evropské zbrojařské firmy nemají podobné podmínky pro to, aby se mohly uplatnit na severoamerickém trhu.
"Být členem aliance neznamená povinnost záviset na americkém zbrojním průmyslu," citovala AFP jednoho evropského diplomata.
Kromě jiného by se měly v Bruselu potvrdit změny v alianční velitelské struktuře, a to zejména v reakci na zvýšenou ruskou agresivitu. Vzniknout mají dvě nová velitelství. První má být zodpovědné za otevřené a bezpečné komunikační linie a dopravní trasy mezi Severní Amerikou a Evropou. Další má zlepšit logistickou podporu a možnosti přesunů sil přímo v Evropě.
V závěru studené války mělo NATO v několika desítkách velitelství přes 22.000 vojáků, nyní na sedmi jeho velitelstvích pracuje kolem 7000 lidí. Aliance se v minulých letech soustředila především na expediční operace, jako byla ta v Afghánistánu.
