Vládní dluh je tvořen dluhem vlády a dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů. V Česku tento dluh stoupl o 17 miliard na 1,836 bilionu korun. V poměru k HDP ale podíl klesl, což bylo dáno mimořádně silným růstem české ekonomiky. Česko tak loni zůstalo sedmou nejméně zadluženou zemí EU.
V celé EU dluh na konci loňského roku činil 85,2 procenta HDP, v eurozóně 90,7 procenta HDP. Vedle Česka se dařilo redukovat míru zadlužení v letech 2014 a 2015 ještě Irsku, Maltě, Slovensku a Lucembursku, déle než dva roky klesal tento ukazatel v Německu a Maďarsku. Z devíti unijních zemí, které dosud mají vlastní měnu, je dluh pod 60 procenty HDP vedle Česka ještě v Dánsku, Polsku, Švédsku, Bulharsku a Rumunsku. Kritérium nesplňuje Maďarsko (75,3 procenta HDP), Chorvatsko (86,7) a Británie (89,2).
Nejvíce zadluženou zemí je Řecko (176,9 procenta HDP). Mezi další země s dluhem přesahujícím 100 procent HDP patří Itálie, Portugalsko, Kypr a Belgie. Těsně pod touto hranicí je Španělsko s dluhem 99,2 procenta HDP. Naopak nejnižší zadlužení má Estonsko, Lucembursko a Bulharsko, všechny pod 30 procenty HDP.
Španělsko a Portugalsko neplní ani další z maastrichtských kritérií, a to schodek veřejných financí maximálně na třech procentech HDP. Španělsko mělo loni deficit 5,1 procenta HDP a Portugalsko 4,4 procenta. Oběma zemím hrozily za porušení rozpočtových pravidel pokuty, které se mohly vyšplhat až na 0,2 procenta HDP. V případě Španělska by šlo v přepočtu o 59,5 miliardy korun, u Portugalska o 9,7 miliardy korun. Členské země EU ale tento týden rozhodly, že je pokutovat nebudou. Rada ministrů EU jim stanovila nové termíny pro snížení schodků.
