NKÚ: Z dotací na venkov se stavěly kotelny v rodinných domech

Ministerstvo se závěry úřadu nesouhlasí, stavba odpočinkových míst a rozhleden podle něj k rozvoji venkovské krajiny přispívá, navíc lákají turisty k návštěvě. Kotelny na biomasu zase podle něj sloužily jako zdroj příjmů zemědělských podnikatelů, například výrobců tvarovaných biopaliv.

Úřad prověřoval peníze, které rozdělilo ve zmíněném období ministerstvo zemědělství v rámci Programu rozvoje venkova, který má přispět k modernizaci zemědělských podniků, podpoře podnikání, rozvoji cestovního ruchu nebo rozvoji a obnově vesnic. Kontroloři prověřili celkem 120 projektů, které získaly dotace za více než 375 milionů korun.

„Všechny zpochybňované projekty byly řádně zrealizovány dle záměru, v žádném případě nejde o pochybení, která by vedla k finanční ztrátě veřejných finančních prostředků,“ uvedl mluvčí ministerstva Hynek Jordán, podle kterého se v programu celkem schválilo přes 35 tisíc projektů za skoro 44 miliard korun.

Špatné informace o programu

Vedle špatně nastavených dotačních pravidel kontroloři vytýkají ministerstvu zemědělství i to, že nemělo přesné a dostatečné informace o pokroku a účinnosti program, na základě čehož by mohlo vyhodnotit efektivnost dotací a případně upravit svou strategii.

Ministerstvo podle NKÚ nereálně nastavilo i některé cíle, kterých mělo být programem dosaženo, a muselo je později upravovat. „Podle jednoho z původních cílů mělo například díky dotacím vzniknout 22 tisíc pracovních míst, ministerstvo zemědělství ale nakonec cílovou hodnotu snížilo na desetinu, tedy na 2000 pracovních míst,“ uvedla mluvčí NKÚ Olga Málková.

Podle Jordána ministerstvo v roce 2010 program zhodnotilo a následně upravilo, zprávu o změnách ale odsouhlasila Evropská komise, která žádné nedostatky neobjevila. „Naopak ze strany Evropské komise byly vyzdviženy její kvality,“ uvedl Jordán. Navíc ministerstvo změnilo kritéria na tvorbu pracovních míst i z důvodů světové finanční krize.

Málková doplnila, že NKÚ kontroloval i platební agenturu programu, tedy Státní zemědělský intervenční fond, u kterého rovněž zjistil nedostatky. Podle NKÚ byl kontrolní systém fondu u prověřovaných projektů účinný jen částečně. Fond například neukončil zpracovávání jedné žádosti o dotaci, i když neodpovídala podmínkám pro získání podpory, a poskytl na jejím základě více než šestimilionovou dotaci, uvedla Málková.