Pro rok 2014 již OECD české ekonomice předpovídá návrat k růstu. Nově ale snížila odhad tempa růstu, a to o více než procento na 1,3 procenta.
Česká centrální banka by měla uvažovat o kvantitativním uvolnění měnové politiky, tvrdí OECD. Poukazuje přitom na to, že spotřebitelské ceny pokračují v poklesu a základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, je skoro nulová.
Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík dříve tento měsíc řekl, že úrokové sazby budou drženy na stávajících úrovních delší dobu, a to než dojde k výraznému nárůstu inflačních tlaků. Uvedl také, že ČNB je v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky připravena zasáhnout.
OECD je skeptická i v odhadu českého rozpočtového schodku, který je horší než nedávná prognóza Bruselu. Letos schodek dosáhne 3,3 procenta hrubého domácího produktu. Na tři procenta, hranici nutnou pro vstup do eurozóny, sestoupí až příští rok.
Výhled OECD patří mezi prognózami jiných významných domácích a mezinárodních institucí k nejpesimističtějším. Ministerstvo financí ČR letos čeká stagnaci českého hrubého domácího produktu. Česká národní banka v letošním roce předpokládá pokles o 0,5 procenta, zatímco dřívější květnový odhad Evropské komise počítá s poklesem o 0,4 procenta. Naopak s růstem české ekonomiky o 0,3 procenta počítá Mezinárodní měnový fond.
OECD zhoršila své výhledy u většiny zemí střední a východní Evropy. Slovensko podle ní letos poroste tempem 0,8 procenta, což je o 1,2 procenta nižší odhad než v listopadu. OECD přitom varovala před rostoucí nezaměstnaností v zemi, která bude spolu s úspornými kroky držet na uzdě spotřebu. Růst ruské ekonomiky letos zpomalí růst na tempo 2,3 procenta oproti původně očekávanému tempu 3,8 procenta.
Organizace dnes snížila i výhled růstu světové ekonomiky na 3,1 procenta. Zdůvodnila to prohlubujícím se ekonomickým poklesem v zemích eurozóny, která se potýká s důsledky dluhové krize. Globální růst by prý měla podpořit americká ekonomika.
