Opoziční hnutí ANO a SPD nebudou ve Sněmovně blokovat vládní návrh na snížení spotřební daně z pohonných hmot o 1,5 koruny na litr. V pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to v neděli řekli poslanec hnutí ANO Patrik Nacher a místopředseda poslaneckého klubu SPD Radek Rozvoral. Opatření je podle nich nicméně nedostatečné a vláda by měla zavést plošné kroky, která by pomohly lidem s ohledem na růst cen.
Ministr kultury Martin Baxa (ODS) v pořadu uvedl, že vláda bude chtít snížení spotřební daně projednat zrychleně, což můžou dva poslanecké kluby vetovat. Podle obou opozičních politiků to neučiní ANO ani SPD, ale opatření je podle nich nedostatečné v pomoci lidem v době výrazného růstu cen.
Nacher řekl, že by vláda měla zavést plošná opatření jako většina zemí Evropské unie. Mohlo by jít například o snížení nebo zrušení DPH u potravin a energií nebo zastropování cen elektřiny, plynu a pohonných hmot. „Když tato vláda zaspí, a zatím to vypadá, že spí, tak se může stát, že se ze střední třídy stane nízkopříjmová,“ uvedl. Podobně se vyjádřil Rozvoral. „Je to opravdu nedostačující, je to minimum z toho, co se může udělat,“ uvedl k plánu snížení spotřební daně.
Baxa uvedl, že vláda se snaží v rámci rozpočtových omezení pomáhat cíleně potřebným skupinám a zvýšila například existenční a životní minimum. „Určitě budeme pokračovat v těchto krocích,“ řekl.
Předseda poslaneckého klubu vládních Pirátů Jakub Michálek dodal, že Piráti se ve vládě pokoušejí prosadit zavedení příspěvku 400 až 800 korun na domácnost na energie a zvýšení rodičovské z 300 tisíc na 345 tisíc korun. Naopak zrušení DPH u energií by podle něj byl chybný krok, protože by nejvíce zvýhodňoval ty s největší spotřebu energií, které je naopak potřeba šetřit. „To je samozřejmě nesprávné a nemorální," řekl.
Vládou schválené snížení spotřební daně z pohonných hmot by mělo v případě schválení Sněmovnou a Senátem platit od 1. června do 30. září. U nafty ministerstvo financí zvažuje zavést snížení trvale. Opatřením vláda reaguje na prudký růst cen pohonných hmot, způsobený podle analytiků hlavně inflačními tlaky a invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Ceny rostou plošně, celková meziroční inflace vzrostla v březnu na 12,7 procenta, tedy nejvýše od května 1998.
