Piráty po zvolení Hřiba opouštějí známá jména. Nesouhlasí se směřováním strany
Piráty opustil bývalý místopředseda strany a někdejší europoslanec Marcel Kolaja. Na síti X v neděli uvedl, že nesouhlasí s dalším směřováním strany. Předsedou Pirátů se v sobotu stal bývalý pražský primátor a nynější primátorův náměstek Zdeněk Hřib, který zároveň prosadil reformu fungování strany. Členství v reakci na to už v sobotu zrušila k 17. listopadu bývalá místopředsedkyně strany Jana Michailidu, která neuspěla ve snaze o znovuzvolení. Členství pozastavil vedoucí rušeného zahraničního odboru Pirátů Michal Gill, který byl odpůrcem změny stanov.
„Strana se včera (v sobotu) vydala směrem, který mi není vlastní, a proto se naše cesty rozdělují,“ napsal dnes Kolaja. Podobně jako on oznámili odchod na pirátském fóru další členové nebo registrovaní příznivci strany včetně členů stranického aparátu. Hřib k žádosti Michailidu napsal: „Beru na vědomí a předávám pražské kanceláři k administraci.“
Odejít se rozhodli také například Veronika Murzynová ze zahraničního odboru, Georgia Hejduková z rozhodčí komise, která to zdůvodnila rozchodem se současným směřováním strany, nebo turnovský zastupitel Ivan Dřevikovský. „To, čeho jsem si na Pirátech nejvíce vážil, je tedy pryč. Hodnoty, které pro mě měli význam, mizí a lidé, se kterými se mi tak dobře spolupracovalo, odcházejí. Z těchto důvodů už nevidím smysl ve straně setrvávat,“ uvedl Dřevikovský. Piráti se v debatě neshodovali na tom, zda odchody znamenají „urychlené vylodění našeho radikálního levého křídla“, jak napsal jeden z členů.
VIDEO: Sanace po huti Liberty bude stát miliardy korun, už dnes tam tečou miliony, řekl odborník Smutný z PwC pořadu FLOW
Hřib ve finále porazil bývalého pražského senátora Lukáše Wagenknechta, který se o zvolení do čela strany neúspěšně pokoušel už před dvěma lety. Nový předseda chce stranu reformovat, bez čehož se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách v příštím roce. Slíbil, že bude pracovat na tom, aby se z Pirátů stala silná liberální středová strana, která by obsadila důstojné místo ve Sněmovně.
Reforma s názvem Nová pirátská vlna, jejímž přijetím Hřib podmínil dlouhodobější setrvání v čele strany, má podle něj směřovat ke kultivaci strany, „abychom navenek mluvili jedním hlasem“. Podle kritiků, k nimž patřil Gill, ale reforma místo sjednocení a akceschopnosti strany povede k centralizaci moci v celorepublikovém výboru, který znovu sloučí s celorepublikovým předsednictvem. Změna stanov ruší zahraniční, personální i technický odbor strany, zvyšuje z 50 na 60 procent počet hlasů pro přijetí některých rozhodnutí a dává stranickým lídrům právo nominovat další kandidáty do voleb.
Místo v čele Pirátů obsadil Hřib po Ivanu Bartošovi, který byl předsedou strany zhruba 15 let. Bartoš v září spolu se čtyřmi místopředsedkyněmi na stranické funkce rezignoval kvůli neúspěchu Pirátů v regionálních volbách. Piráti odešli do opozice po odvolání Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj kvůli problémům s digitalizací stavebního řízení.
